8 Ads 301/2018 — Nejvyšší správní soud

5 Ad 8/2020- 65 - text 13 5 Ad 8/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobkyně: Ing. D. Š. bytem X zastoupená Mgr. Romanem Seidlerem, advokátem se sídlem Malická 1576/11, Plzeň proti žalovanému: nejvyšší státní tajemník se sídlem Jindřišská 967/34, Praha 1 – Nové Město o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 4. 2020, č. j. MV-10148-13/OSK-2020, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně byla rozhodnutím státního tajemníka v Ministerstvu zdravotnictví (dále jen „prvostupňový správní orgán“) ze dne 27. 11. 2019, č. j. MZDR 51450/2019-2/ST, dle § 60 odst. 1 písm. a) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění účinném do 30. 4. 2020, odvolána ze služebního místa představeného – ředitelky odboru hygieny obecné a komunální s výkonem služby v Krajské hygienické stanici Plzeňského kraje se sídlem v Plzni, a to dnem doručení tohoto rozhodnutí, nejdříve však s účinností od 1. 1. 2020. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaný rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku (žalobou napadené rozhodnutí) zamítl a rozhodnutí prvostupňového správního orgánu potvrdil. 2. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí uvedl, že usnesením Vlády České republiky (dále jen „vláda“) č. 811 ze dne 18. 11. 2019 byla podle § 17 zákona o státní službě s účinností od 1. 1. 2020 schválena systemizace služebních a pracovních míst na rok 2020. Tato systemizace byla upravena usnesením vlády č. 898 ze dne 9. 12. 2019. V návaznosti na tuto systemizaci ředitel Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje služebním předpisem č. 12/2019, který byl následně nahrazen služebním předpisem č. 15/2019, uveřejnil vnitřní systemizaci a organizační strukturu. Tímto předpisem bylo služební místo žalobkyně zrušeno. 3. Žalovaný uvedl, že dané organizační dokumenty jsou pro služební orgány závazné, z čehož plyne i rozsah přezkumu důvodu zrušení. Žalovaný nesouhlasil s názorem žalobkyně, že systemizace je účelová. Ministerstvo zdravotnictví v návrhu systemizace ze dne 30. 9. 2019 adresované Ministerstvu vnitra odůvodnilo změnu tak, že vzhledem k přibývající agendě správních činností je nutné vytvořit a posílit odbor hygieny obecné a komunální o nově vzniklou agendu pohřebnictví, měření hluku a podpory veřejného zdraví. Mělo tak dojít k vytvoření nového odboru hygieny obecné a komunální a podpory veřejného zdraví a zániku stávajícího odboru hygieny obecné a komunální. Rozšiřující agenda je natolik obsáhlá, že ji bylo dle Ministerstva zdravotnictví nutné rozdělit do všech nově vzniklých oddělení, aby byl zajištěn plynulý chod celého odboru. V nově vzniklém odboru mělo být vyhlášeno výběrové řízení na služební místo ředitele. Z návrhu systemizace, který byl následně schválen vládnou vyplývá, že v krajských hygienických stanicích dochází především ke slučování odborných oddělení. Cílem systemizace bylo zajištění řádného výkonu působnosti služebního úřadu. Dospěje-li vedoucí služebního úřadu ve spolupráci se státním tajemníkem a v součinnosti s ministrem k závěru, že cíle spočívající v řádném výkonu působnosti služebního úřadu bude dosaženo lépe prostřednictvím určitých organizačních opatření, je takové opatření navrženo vládě. Souhlasí-li s ním, je třeba takové opatření považovat za legitimní a legální. Vláda schválila systemizaci jako celek, čímž akceptovala i odůvodnění změn uvedených v návrhu ze dne 30. 9. 2019. Žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2018, č. j. 2 As 68/2017-42, dle kterého je uspořádání organizační struktury věcí manažerského rozhodnutí příslušných funkcionářů. S odkazem na limity přezkumu vyplývající z judikatury správních soudů žalovaný uvedl, že předmětem přezkumu není komplexní přezkoumání zákonnosti systemizace, ale pouze posouzení její případné účelovosti ve vztahu k žalobkyni. Z podkladů rozhodnutí dle žalovaného nevyplývá, že by změny ve struktuře byly činěny adresně a jejich cílem byla šikana a diskriminace žalobkyně. Vhodnost zvoleného řešení organizační změny nemůže žalovaný posuzovat. 4. Žalovaný doplnil, že v rámci nově vzniklého odboru hygieny obecné a komunální a podpory veřejného zdraví docházelo i ke slučování jednotlivých oddělení. Jednalo se tedy o komplexnější změnu. K namítanému porušení závěru č. 9 ze zasedání poradního sboru náměstka ministra vnitra pro státní službu k zákonu o státní službě ze dne 25. 11. 2016 (dále i jen „závěr č. 9“), žalovaný uvedl, že nedochází pouze ke změně systemizačních atributů služebního místa, ale ke zrušení služebního místa žalobkyně dochází v důsledku komplexních změn provedených v dotčeném útvaru. 5. Žalovaný neprovedl navržené důkazy, jelikož by nemohly ničeho změnit. Listina „Informace pro zaměstnance“ potvrzuje prokázaný stav, výslechy a stanovisko hlavní hygieničky k návrhu roční systemizace považoval žalovaný rovněž za nadbytečné, jelikož by na jeho závěru o zákonnosti přijaté systemizace ničeho nezměnily. 6. Převzetí vedení řízení, učiněné prvostupňovým správním orgánem dle § 80 odst. 3 ve spojení s § 80 odst. 4 písm. b) zákona 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, i když samotné řízení nebylo zahájené, nebylo dle žalovaného nezákonné, jelikož podle § 165 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění účinném do 30. 4. 2020, může být vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Opatření proti nečinnosti dle § 80 odst. 2 správního řádu lze učinit i tehdy, není-li řízení vedené z moci úřední zahájeno v zákonné lhůtě. K převzetí vedení řízení prvostupňovým správním orgánem žalovaný uvedl, že služební funkcionář pověřený k zastupování ředitele Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje nebyl příslušný k vedení rozhodnutí o odvolání žalobkyně z místa představeného. 7. Stanovení účinků rozhodnutí „dnem doručení toho rozhodnutí, nejdříve však s účinností od 1. 1. 2020“ je dle žalovaného vhodné, jelikož nelze zajistit, aby k doručení rozhodnutí o odvolání ze služebního místo došlo ještě před zrušením služebního místa. Nejedná se o neurčitost výroku, neboť je dostatečně zřejmé, k jakému datu je žalobkyně odvolána. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 8. Žalobkyně žalobou napadené rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné, jelikož žalovaný neprovedl důkazy, jež navrhla (výslech MUDr. M. Š., MUDr. P. T., Mgr. Bc. J. K., sdělení Mgr. Bc. J. K. ze dne 25. 11. 2020 a stanovisko hlavní hygieničky k návrhu roční systemizace Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje) a nezjistil tak spolehlivě skutkový stav věci. Na základě nedostatečně zjištěného stavu pak dospěl k závěru, že z podkladů rozhodnutí nevyplývá podezření, že by změny v organizační struktuře Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje byly činěny adresně s cílem šikanovat nebo diskriminovat žalobkyni. Žalovaný se odmítl zabývat jejím tvrzením, že systemizace služebních a pracovních míst nemá žádný rozumný důvod a zrušením jejího služebního místa bylo zneužito právo a je pokračováno v šikaně žalobkyně. Projevy šikany spatřuje v následujících skutečnostech. 1) Žalobkyně v minulosti často zastupovala MUDr. P. T., proto je považována za „jeho člověka“, ten byl ze strany služebního orgánu však zproštěn výkonu funkce. 2) Mgr. Bc J. K. udělil žalobkyni výtku, která je projednávaná před Krajským soudem v Plzni v řízení sp. zn. 30 A 129/2019. 3) K podnětu Mgr. Bc. J. K. bylo s žalobkyní zahájeno kárné řízení (sp. zn. KHSPL-30818/2019), jehož předmětem je její e-mail adresovaný dne 12. 8. 2019 ministru zdravotnictví. 4) Se žalobkyní nebyla projednána organizační změna – zrušení odboru hygieny obecné a komunální v souvislosti s rozšířením jeho agendy. Tato změna byla i dle jejího odůvodnění obsáhlá. S plánovanými změnami však nebyli seznámeni ani ostatní zaměstnanci hygienické stanice. Není zřejmé, proč bylo zrušení jejího odboru utajováno. 5) Nový odbor hygieny obecné a komunální a podpory veřejného zdraví vznikl pouze tím, že se rozšířila agenda stávajícího odboru hygieny obecné a komunální pouze o činnost podpory veřejného zdraví, které do té doby uspokojivě vykonávala výhradně MUDr. M. Š. Agendou pohřebnictví a měření hluku se tento odbor již zabýval. 6) Včlenění agendy podpory veřejného zdraví neodpovídá struktuře z roku 2015, která byla stanovena dopisem náměstka pro ochranu a podporu veřejného zdraví a hlavního hygienika č.j. MZDR 14561/2015-2/SOZ. Obdobně byla agenda podpory veřejného zdraví zařazena do odboru protiepidemického na samotném Ministerstvu zdravotnictví. Změnu považuje žalobkyně za nevhodnou. 7) Odbor hygieny obecné a komunální byl zatížen novou agendou podpory veřejného zdraví, ačkoli patří napříč všemi krajskými hygienickými stanicemi v České republice k nejvíce vytíženým odborům v těchto služebních úřadech. Tuto skutečnost žalovaný neověřoval. 8) Charakterist