7 As 131/2012 — Nejvyšší správní soud

6 A 67/2021- 54 - text 10 6 A 67/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: Stavební bytové družstvo v Praze 6 sídlem Kladenská 560/28, Praha 6 zastoupený advokátem Mgr. Josefem Švandou sídlem Buzulucká 678/6, Praha 6 proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Praze sídlem Pod sídlištěm 1800/9, Praha 8 za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Ing. K. N. bytem X 2) Ing. R. S. bytem X 3) Ing. Arch. R. S. bytem X všichni zastoupeni advokátkou Mgr. Evou Valvodovou sídlem nám. I. P. Pavlova 1785/3, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 5. 2021, č.j. ZKI PR-O-23/521/2021-6 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrálního pracoviště Praha (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 15. 3. 2021 č.j. OR-871/2020-101 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňový orgán jím rozhodl, že se vyhovuje nesouhlasu Ing. K. N., Ing. arch. R. S. a Ing. R. S. (dále „vlastníci“) s opravou chyby v katastrálním operátu, jak byla provedena dne 4. 10. 2020, a dále že po právní moci bude u pozemku parc. č. XA, jehož součástí je stavba č.p. XB, vymazáno věcné břemeno podle § 28d zákona č. 42/1992 Sb., na základě rozhodnutí o povolení užívání č.j. 27180/1973 ve prospěch žalobce. 2. Podstatou sporu je, zda správní orgány měly formou opravy chyby dle § 36 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), znovu zaevidovat věcné břemeno bytu k pozemku parc. č. XA, jehož součástí je stavba č.p. XB v katastrálním území X pro žalobce jako oprávněného. II. Napadené rozhodnutí 3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí nejprve shrnul dosavadní postup správních orgánů a průběh řízení, jakož i odvolací námitky žalobce. Dále žalovaný upozornil na evidenční funkci katastru nemovitostí s tím, že správní orgány nejsou oprávněny činit si závěr o případné neplatnosti nabývacích titulů či skutečném právu, neboť o právech rozhoduje soud. Předmětem řízení dle doručených nesouhlasů s provedenou opravou je tedy evidence věcného břemene bytu v domě č.p. XB v katastrálním území X ve prospěch žalobce. Při posouzení, zda se v tomto případě jednalo o zřejmý omyl, který má katastrální úřad opravit, žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 As 40/2007-103 ze dne 17. 1. 2008 a 8 As 209/2017-43 ze dne 25. 4. 2018, z nichž dovodil, že nesmí přistoupit k opravě chyby, která je nejasná nebo sporná. 4. Žalovaný zjistil, že v roce 1995 byla na katastrální úřad doručena žádost o záznam věcného břemene v katastru nemovitostí, kterou žalobce navrhuje provedení záznamu na domě č.p. XB. Jako povinní byli uvedeni F. D. a B. K., jako oprávněný byl uveden žalobce. V roce 1973 vydal odbor výstavby Obvodního národního výboru v Praze 6 souhlas s uvedením 2 bytových jednotek v půdním prostoru domů č.p. XB a XC do trvalého užívání pro SBDO-Vestavba. S odkazem na toto povolení bylo na listu vlastnictví č. XD zapsáno věcné břemeno do ručně vedeného listu vlastnictví a do elektronicky provedeného výkazu změn. Ve sbírce listin pod položkou výkazu změn však není založena listina, dle které by mělo být evidováno věcné břemeno bytové jednotky v půdním prostoru domu č.p. XB ve prospěch žalobce. Ve sbírce listin se nenachází ani listina, dle které by oprávnění z věcného břemene pro BSDO-Vestavba přešlo na Stavební bytové družstvo v Praze. Není ani známo, zda zápis věcného břemene ve prospěch žalobce nebyl doložen příslušnou listinou nebo zda listina doložena byla, ale nedochovala se. Není proto zřejmé, zda nedošlo k zápisu údajů neobsažených v podkladové listině a nejednalo se tedy o chybu. Žalovaný opět poukázal na výklad Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 26. 9. 2019 č.j. 9 As 102/2018-31 s tím, že katastrální úřad nemůže přistoupit k opravě chyby, která je nejasná nebo sporná. 5. V roce 2005 obdržel katastrální úřad návrh na vklad týkající se prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek v domě č.p. XE, jehož přílohou byl i souhlas žalobce s vkladem prohlášení vlastníka budovy a souhlas manželů P. s vkladem prohlášení vlastníka budovy. Při zápisu prohlášení vlastníka měla být věcná břemena rozepsána na všechny vymezené jednotky, avšak katastrální úřad vymazal zápis věcného břemene ve vztahu pro manžele P. a žalobce, který byl následně rozepsán k jednotkám č. XF a XG, ale i věcné břemeno zapsané na listu vlastnictví XD pro žalobce, ačkoliv výmaz tohoto věcného břemena nebyl navrhován ani doložen listinami, a byl tedy chybou. V roce 2015 a 2017 byl navrhován vklad věcného břemena práva bytu v půdním prostoru v domě č.p. XB pro žalobce, ale vklad práva nebyl povolen z důvodu absence vkladové listiny. 6. Žalovaný učinil závěr, že při výmazu věcných břemen dle předložených listin došlo i k výmazu zápisu věcného břemene ve prospěch žalobce, které nebylo obsahem předložených listin a jehož výmaz nemá prvostupňový orgán podložen příslušnými listinami. Avšak ani původní zápis neodpovídá listinám založeným ve sbírce listin a ani opravou nenastal soulad s listinami založenými ve sbírce listin. Protože není jednoznačné, zda nedošlo ke zřejmému omylu i při zápisu věcného břemene bytu do katastru nemovitostí ve prospěch žalobce, nebyly splněny podmínky pro provedení opravy chyby. Jelikož se nejedná o zřejmý omyl, prvostupňový orgán proto neměl k opravě chyby přistoupit. Spor mezi žalobcem a vlastníky o existenci věcného břemene je řešen u Obvodního soudu pro Prahu 6 a správní orgány nejsou oprávněny činit si závěr o skutečném stavu věcných práv. 7. Dle názoru žalovaného se v daném případě nejedná o zřejmý omyl dle § 36 odst. 1 katastrálního zákona, který by byl prvostupňový orgán oprávněn opravit. Není sporné, že v roce 2005 došlo při výmazu věcného břemene ke zřejmému omylu, nicméně provedení opravy nelze učinit na základě stavu zápisu k určitému datu, ale na základě listin, a v daném případě listiny založené ve sbírce listin nedokládají provedení zápisu věcného břemene na odvolatele. Listiny založené ve sbírce listin nedokládají ani přechod nebo převod oprávnění z věcného břemene na žalobce a z obsahu spisu je zřejmý spor o existenci věcného břemene. 8. Žalovaný má za to, že z ničeho nevyplývá, že by byl katastrální úřad seznámen s listinou, na jejímž základě bylo věcné břemeno do katastru nemovitostí zapsáno, přestože ji žalobce nyní doplnil. V řízení o opravě chyby nemůže být proveden zápis na základě nově předložené listiny a ani nemůže být listina do sbírky listin založena, protože institut opravy chyby slouží k odstranění zřejmých omylů při vedení a správě katastru, tj. uvedení údajů katastru do souladu s listinami již dříve do sbírky listin založenými, nikoliv s novými listinami. 9. Žalovaný dále zdůraznil, že nejpozději v roce 2015 a 2017 žalobce věděl, že věcné břemeno v katastru nemovitostí evidováno není a měl tudíž možnost se bránit. K okolnostem soudního přezkumu existence věcného břemene žalovanému nepřísluší se vyjadřovat. 10. Žalovaný proto uzavřel, že odvolací námitky žalobce neshledal důvodnými. III. Žaloba 11. Žalobce navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí. 12. Žalobce shrnul průběh řízení před správními orgány a zdůraznil, že žalovaný nesprávně interpretuje, co je předmětem řízení. Předmět řízení není určen nesouhlasy vlastníků s opravou chyby, ale zjištěním katastrálního úřadu, že při vedení katastru mohlo dojít k chybě. Prvostupňový orgán zjistil, že věcné břemeno bylo v roce 2005 vymazáno z katastru nemovitostí omylem, což také opravil. Řízení vyvolané nesouhlasem vlastníků s provedenou opravou však stále má za předmět opravu chybného údaje vzniklého zřejmým omylem při vedení katastru, nikoliv evidenci věcného břemene, jak uvedl žalovaný. Nynější řízení je tak soustředěno na otázku, zda vymazání věcného břemene z katastru nemovitostí v roce 2005 bylo provedeno řádně, nebo jestli se jednalo o chybu. V napadeném rozhodnutí dokonce žalovaný výmaz věcného břemene za chybu označil, a proto by výsledkem řízení měla být oprava této chyby zpětným zápisem věcného břemene. 13. Žalobce namítal, že žalovaný rozhodl, že chyba spočívající ve vymazání věcného břemene v roce 2005 nemá být napravena a fakticky tak rozhoduje o právu žalobce z věcného břemene, což mu nepřísluší. 14. Žalobce také sporoval odůvodnění napadeného rozhodnutí, protože předmětem řízení byla pouze skutečnost, zda výmaz věcného břemene v roce 2005 byl nebo nebyl chybou. Žalovaný však napadené rozhodnutí odůvodnil tak, že se ve sbírce listin katastru nemovitostí nedochovala listina prokazující přechod práv k bytu na žal