2 Afs 208/2016 — Nejvyšší správní soud

8 A 56/2021- 47 - text 12 8 A 56/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce: ALLMO - PROFIL, společnost s ručením omezeným (zkratka ALLMO - PROFIL spol. s r.o. nebo ALLMO - PROFIL s.r.o.), IČ: 632 17 911, se sídlem Bílá Třemešná 263, 544 72, zastoupen advokátem JUDr. Michalem Hruškou, se sídlem Svatojanské náměstí 47, 541 01 Trutnov, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Na Františku 32, 110 15 Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 24. 3. 2021, č. j. MPO 727259/20/61100/01000, takto: I. Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 24. 3. 2021, č. j. MPO 727259/20/61100/01000, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce, JUDr Michala Hrušky, advokáta. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž ministr průmyslu a obchodu (dále jen „ministr“) nevyhověl námitkám žalobce jakožto příjemce dotace z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a potvrdil jako plně oprávněné opatření podle § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „rozpočtová pravidla“) o krácení dotace v plné výši 100 % (dále jen „Opatření“). II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaný jako poskytovatel dotace svým opatřením zkrátil žalobci dotaci o 100 % z důvodu údajného nedodržení podmínek pro poskytnutí dotace žalobcem. Žalovaný dospěl k závěru, že pokud byla míra podpory větší než 50 %, měl žalobce postupovat podle Pravidel pro výběr dodavatelů, č. j. MPO 78933/19/61010/61000 s účinností od 10. 1. 2020 (dále jen „PpVD“) a jeho povinností tedy bylo zrealizovat výběrové řízení. Jelikož žalobce výběrové řízení nerealizoval, ale pouze vybraným potenciálním zájemcům rozeslal výzvy k podání nabídky, postupoval nesprávně, a proto byla dotace krácena. Žalobce tedy postupoval v rozporu s bodem 1.2 PpVD, když neprovedl výběrové řízení podle PpVD. 3. Žalobce sice použil k úhradě více než 50 % peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu EU, ale nikoliv k úhradě nadlimitní či podlimitní zakázky, nýbrž k úhradě zakázky malého rozsahu. PpVD zde analogicky užívají zákonnou definici tzv. dotovaného zadavatele, což je výraz podle dřívější právní úpravy zákona o veřejných zakázkách. Žalobce dále odkazuje na § 4 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). Jelikož PpVD neobsahují vlastní výklad pojmu „podlimitní“, je třeba tento pojem vykládat v souladu se zákonem, tedy, že podlimitní zakázka je zakázka s předpokládanou hodnotou vyšší než 2 mil. Kč bez DPH. Předpokládaná hodnota této zakázky na fotovoltaickou elektrárnu (dále jen „FVE“) byla 800 000 Kč, nejednalo se o podlimitní zakázku a zadavatel tak nesplňuje definiční znaky podle bodu 1.2 PpVD. 4. S odkazem na znění str. 2 odst. 2 PpVD žalobce uvádí, že zde jsou uvedeny výjimky, za kterých nemusí být použita PpVd ani ZZVZ. 5. Dále není relevantní ani použití diagramu, protože jde jen o pomůcku, která je nedokonalá, protože nezohledňuje výše citovaný odstavec, a nikoho nedovede k postupu mimo PpVD nebo ZZVZ, což je s citovaným odstavcem v rozporu. 6. Nejednoznačnost nemůže jít k tíži žalobce. S odkazem na recentní judikaturu Nejvyššího správního soudu příjemci dotace nemůže být přičítáno k tíži, že nemohl splnit dotační podmínky vinou špatného postupu poskytovatele dotace, jeho nečinností či nejasnou formulací dotačních podmínek (rozsudky NSS ze dne 11. 11. 2010, č. j. 1 Afs 77/2010-81, ze dne 29. 10. 2009, č. j. 1 Afs 100/2009-63). 7. Žalobce dále poukázal na rozsudek NSS č. j. 5 Afs 90/2012-33, podle něhož je nezbytné, aby poskytovatel dotace vážil následky svého rozhodnutí o poskytnutí dotace. Je třeba vzít v úvahu i následné ekonomické úvahy žadatelů a závazky, které na sebe berou. Je třeba v souladu se zásadou právní jistoty stanovit podmínky jasně a jednoznačně. 8. Žalobcem odkazovaný rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2008, č. j. 11 Ca 371/2006-55, zdůrazňuje potřebu určitosti podmínek poskytovatele dotace s ohledem na rizika, která na sebe bere příjemce dotace. 9. Podle rozsudku NSS ze dne 14. 7. 2017, č. j. 2 Afs 208/2016-52, je poskytovatel dotace povinen vymezit dotační podmínky jednoznačně, určitě a srozumitelně, což zajistí předvídatelnost postupu při případném zpětném vymáhání poskytnuté dotace či uplatnění sankčního odvodu (dále též rozsudky NSS ze dne 11. 11. 2010, č. j. 1 Afs 77/2010-81, publ. pod č. 2243/2011 Sb. NSS, ze dne 28. 2. 2014, č. j. 5 Afs 90/2012-33). 10. Žalobce dále poukazuje na to, že v mezidobí došlo ze strany žalovaného ke změně znění PpVD. V PpVD, č. j. MPO 499465/20/61010/61000, platných od 3. 8. 2020 a účinných od 1. 10. 2020, došlo v bodě 1.2 k vypuštění slovního spojení „nadlimitní nebo podlimitní zakázky“, které způsobilo nejasnost výkladu pravidel pro výběr dodavatelů. Žalovaný si byl vědom rozpornosti PpVD a následky přenáší na žalobce, což odporuje podstatě veřejné správy, která má fungovat ve prospěch podnikatelů a nikoli jim škodit. 11. K vypořádání se s námitkami uvedl žalobce následující: 12. Žalovaný odkázal na bod 1.2 PpVD, avšak tento odkaz je nesprávný ze shora uvedených důvodů. 13. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že by spadal do kategorie příjemců uvedených na str. 4 pod bodem c) PpVD. Zde se odkazuje na § 4 odst. 2 ZZVZ, který ale hovoří opět minimálně o podlimitních zakázkách, což není tento případ. I v této části je PpVD zmatečné. PpVD zde odkazují na zadavatele podle § 4 odst. 2 ZZVZ, zároveň však hovoří o zakázce v hodnotě 500 000 Kč až 2 mil. Kč bez DPH, což se však zadavatele podle § 4 odst. 2 ZZVZ netýká. 14. Diagram se může týkat pouze zakázek specifikovaných v bodu 1 PpVD, tedy pro předmětnou zakázku není použitelný. 15. Zcela irelevantním je, že měl žalobce v případě pochybností kontaktovat žalovaného. Jednalo se o veřejnou zakázku malého rozsahu ve smyslu § 27 ZZVZ a nikoliv o nadlimitní či podlimitní veřejnou zakázku. Použitelnost citovaného ustanovení je tedy vyloučena. Na straně žalobce proto nevznikaly žádné pochybnosti ohledně znění PpVD a jakýkoliv kontakt se žalovaným byl nadbytečný. 16. Žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit pro nezákonnost a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. 17. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že je Řídícím orgánem Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 – 2020 (dále jen „OP PIK“). Dne 7. 1. 2020 vydal v souladu s rozpočtovými pravidly Rozhodnutí o poskytnutí dotace č. j. MPO 73707/19/61400, kterým žalobci přiznal dotaci ve výši maximálně 80 % způsobilých výdajů projektu. Částka dotace byla stanovena podle § 14 odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel. Součástí rozhodnutí bylo vymezení podmínek podmiňujících vyplacení dotace. K závaznosti podmínek, které jsou součástí rozhodnutí o poskytnutí dotace, odkázal žalovaný na rozsudek NSS ze dne 25. 6. 2009, č. j. 5 Afs 70/2008-152. Na možnost krácení dotace byl žalobce upozorněn v Hlavě I., článku VII. Rozhodnutí. 18. Žalovaný provedl kontrolu na místě podle § 8a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o finanční kontrole“). V rámci kontroly bylo zjištěno, že žalobce měl postupovat podle PpVD, č. j. MPO 56796/18/61010/61000/501/7, jelikož realizoval zakázku s předpokládanou hodnotou nižší než 2 mil. Kč, resp. 6 mil. Kč u stavebních prací a současně s mírou podpory vyšší než 50 %. Poskytnutá částka 369 565,528 Kč odpovídá 80 % z pořizovací ceny ponížené o referenční variantu. Propočet je tento: 369 565,528 Kč / 669 081 Kč (pořizovací cena FVE) = 55,2 %. Nárokované výdaje tedy nebylo možné uznat za způsobilé z důvodu porušení bodu 1.2 PpVD kvůli nezrealizování výběrového řízení. 19. K žalobním námitkám žalovaný odkázal na znění porušeného bodu 1.2 PpVD s tím, že v případě žalobce, který nebyl sektorový ani veřejný zadavatel, současně ani nezadával sektorovou zakázku, a žádal o míru podpory vyšší než 50 % s předpokládanou hodnotou nižší než 2 mil. Kč, musel postupovat podle PpVD, jak bylo i znázorněno v grafickém schématu. To žalobci bylo vysvětleno již při vyřizování námitek proti kontrolnímu zjištění. Podle PpVD je povinnost postupovat i tehdy, pokud míra veřejné podpory přesáhne 50 %, což zde nastalo. Žalobce dále spadá pod zadavatele podle 4 písm. c) PpVD, jelikož předpokládaná hodnota zakázky přesahuje 500 000 Kč bez DPH a zároveň nedosahuje limitu stanoveného pro podlimitní veřejnou zakázku. PpVD jsou vyhotovena v návaznosti na Metodický pokyn pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014-2020 (dále jen „MPZ“). Jelikož žalobce