4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

8 A 72/2022- 95 - text 14 8 A 72/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce proti žalovanému MEGAWASTE-EKOTERM, s.r.o., IČO:262 27 274 se sídlem U Spalovny 4225/6, 796 01 Prostějov zastoupený advokátem Mgr. Janem Pavelkou, LL.M. se sídlem Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65, 100 10 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2022, č. j. MZP/2022/570/281, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2022, č. j. MZP/2022/570/281, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 15.342, - Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný v odvolacím řízení změnil rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Olomouc (dále jen „Inspekce“), č. j. ČIŽP/48/2020/2817, ze dne 15. 7. 2020, kterým byl žalobce shledán vinným ze souboru několika přestupků, a byla mu uložena ve smyslu ustanovení § 37 odst. 6 písm. b) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o integrované prevenci“) a § 41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), při použití absorpční zásady pokuta ve výši 1 000 000,- Kč, tak že pokutu stanovil ve výši 800 000,- Kč. 2. Žalobce se kromě jiného dopustil následujících skutků – pozn. soud zde uvádí pouze ty, kterých se týkají žalobní body: A) Jako provozovatel zařízení „Spalovna nebezpečných odpadů Prostějov – MEGAWASTE - EKOTERM", registrační kód zařízení MZPR98EK9KX5 (dále též „zařízení"), pro které platí integrované povolení vydané rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje, č. j. KUOK 93116/2007, ze dne 14. 1. 2008, ve znění platném v době spáchání přestupku (dále jen „IP“), toto zařízení provozoval v rozporu s IP, čímž porušil ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) zákona o integrované prevenci Nesoulad s IP je spatřován v následujícím: c) Jako provozovatel zařízení nedodržel při jeho provozu podmínku IP uvedenou v Závazných podmínkách provozu zařízení, kapitole V. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí, bod 4., která zní: „Celý provoz zařízení musí být zajištěn proti úniku látek závadných vodám", resp. v kapitole VI. Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků, bodu 1 písm. c), která zní: „S látkami, které mohou ohrozit kvalitu vod, musí být nakládáno tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jakosti podzemních nebo povrchových vod“. Podle zjištění orgánu prvního stupně obviněný nakládal dne 26. 7. 2018 se závadnými látkami (tekutými odpady) na venkovní manipulační ploše tak, že nebyly zajištěny proti úniku, čímž došlo k ohrožení jakosti podzemních vod. B) Jako provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší pod kódem 2.1. - Tepelné zpracování odpadu ve spalovnách (dále jen „spalovna"), jež tvoří zařízení, nedodržel technické podmínky provozu stanovené: a) v příloze č. 4, část II, odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška"), když odpadní plyn nebyl za posledním přívodem spalovacího vzduchu řízeným způsobem ohřát ve všech místech profilu toku odpadního plynu na teplotu nejméně 850°C po dobu nejméně dvou sekund při spalování odpadu dne 16. 1. 2018 v čase přiložení odpadu 10:58 hod.; dne 27. 7. 2018 v čase přiložení odpadu 9:00 hod., 9:15 hod. a dne 11. 5. 2018 v čase vložení odpadu do násypky zásobníku 0:30 hod. b) v příloze č. 4, část II, odst. 2 písm. c) bod 1 vyhlášky, když při najíždění spalovny dne 16. 1. a dne 27. 7. 2018 a dále při odstavování spalovny dne 11. 5. 2018 v případě poklesu teploty pod stanovenou minimální mez podle přílohy č. 4, část II, odst. 2 písm. b) vyhlášky, nebyl sepnut pomocný hořák MAXON s cílem zajistit, že stanovená teplota bude v prostoru, v němž dochází k tepelnému zpracování odpadu, udržena po celou tuto dobu, dokud je v prostoru, kde dochází k tepelnému zpracování odpadu, nějaký nespálený odpad, c) v příloze č. 4, část II, odst. 2 písm. d) vyhlášky, když při uvádění spalovny do provozu, v případě poklesu teploty pod stanovenou minimální mez podle přílohy č. 4, část II, odst. 2 písm. b) vyhlášky, nebylo automaticky zabráněno přívodu odpadu do prostoru, kde dochází k tepelnému zpracování odpadu přímou oxidací dne 16. 1. 2018 v čase 10:58 hod., dne 27. 7. 2018 v čase 9:00 hod., a 9:15 hod. Tímto svým jednáním obviněný porušil ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ovzduší, podle kterého je provozovatel stacionárního zdroje povinen dodržovat emisní limity, emisní stropy, technické podmínky provozu a přípustnou tmavost kouře, a dopustil se tak přestupku dle ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) zákona o ochraně ovzduší, podle kterého se právnická osoba dopustí přestupku tím, že jako provozovatel stacionárního zdroje nedodržuje emisní limity, emisní stropy nebo technické podmínky provozu. 3. D) Jako provozovatel spalovny, jež tvoří zařízení, neuchovával výsledky z kontinuálního měření emisí minutových průměrů měřených znečišťujících látek pro účely kontroly po dobu 6 let, čímž porušil ustanovení § 17 odst. 3 písm. i) zákona o ochraně ovzduší. Tímto svým jednáním obviněný porušil ustanovení § 17 odst. 3 písm. i) zákona o ochraně ovzduší, podle kterého je provozovatel stacionárního zdroje povinen průběžně zaznamenávat, vyhodnocovat a uchovávat výsledky jednorázového a kontinuálního měření emisí pro účely kontroly po dobu 6 let v rozsahu a formě stanovené prováděcím právním předpisem, a dopustil se tak přestupku dle ustanovení § 25 odst. 2 písm. k) zákona o ochraně ovzduší, podle kterého se právnická osoba dopustí přestupku tím, že průběžně nezaznamenává, nevyhodnocuje nebo neuchovává po stanovenou dobu výsledky jednorázového nebo kontinuálního měření emisí. 4. E) Jako provozovatel spalovny, jež tvoří zařízení, nevedl záznamy v provozní evidenci o dávkování odpadu do násypky zásobníku dne 27. 7. 2018 v čase 9:00 a 9:15 hod., protože dávkovaný odpad nebyl uveden v provozní evidenci zdroje, čímž porušil ustanovení § 17 odst. 3 písm. c) zákona o ochraně ovzduší, kde je stanovena povinnost vést provozní evidenci o stálých a proměnných údajích o stacionárním zdroji, popisujících tento zdroj a jeho provoz a o údajích o vstupech a výstupech z tohoto zdroje. 5. Tímto svým jednáním obviněný porušil ustanovení § 17 odst. 3 písm. c) zákona o ochraně ovzduší, podle kterého je provozovatel stacionárního zdroje povinen vést provozní evidenci o stálých a proměnných údajích o stacionárním zdroji, popisujících tento zdroj a jeho provoz a o údajích o vstupech a výstupech z tohoto zdroje, a dopustil se tak přestupku dle ustanovení § 25 odst. 2 písm. c) zákona o ochraně ovzduší, podle kterého se právnická osoba dopustí přestupku tím, že nevede nebo neuchovává po stanovenou dobu provozní evidenci. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 6. Žalobce v žalobě předně uvádí, že v rámci obou správních řízení nedošlo k řádnému prokázání naplnění skutkových podstat přestupků, které jsou mu kladeny za vinu. Žalobce v řízení podrobným způsobem popsal důvody, pro které je přesvědčen, že jeho jednání neporušovalo příslušná zákonná ustanovení a nepředstavovalo jednání, které by mohlo být shledáno jako společensky škodlivé, o to spíše takovou měrou, aby mohlo být považováno za přestupek. Dále uvedl, že způsob, jakým se žalovaný vypořádal s tvrzeními a doloženými skutečnostmi, je tendenční a v některých případech klade na žalobce nároky, které značně převyšují jeho zákonné povinnosti. 7. Ve druhé žalobní námitce žalobce upozornil na skutečnost, že od počátku řízení poskytoval plnou součinnost správním orgánům a podnikal neprodlené kroky k nápravě. Jako příklad uvedl nepředložení informace o plnění podmínek integrovaného povolení za rok 2017, které bylo důsledkem administrativního pochybení. Zároveň tímto pochybením nemohlo dojít k ohrožení životního prostředí. Žalovaný však tuto skutečnost nikterak nereflektoval. 8. Další námitka se týká posouzení porušení podmínek integrovaného povolení kapitola V. bod 4 a kapitola IV bod 1 písm. c) týkajících nakládání s látkami, které mohou ohrozit kvalitu vody, když žalobce několikrát uvedl, že celý areál je zabezpečen proti možnosti kontaminace povrchových nebo podzemních vod, neboť tvoří uzavřený kanalizační celek, k čemuž žalobce zajistil průzkum, který tvrzení žalobce potvrdil. 9. V další námitce uvedl, že ze strany Inspekce ani žalovaného nebylo řádně prokázáno, že došlo k porušení zákona o ochraně ovzd