1 As 105/2010 — Nejvyšší správní soud

8 A 85/2022- 73 - text 8 8 A 85/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému H. H., nar. X, bytem X zastoupen Mgr. Veronikou Ščukovou, advokátkou se sídlem Bráfova 764/50, 674 01 Třebíč Nejvyšší státní zastupitelství, se sídlem Jezuitská 585/4, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2022, č. j. 1 SIN 311/2022-5, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2022, č. j. 1 SIN 311/2022-5, a rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 2. 6. 2022, č. j. SIN 35/2022-13, se ruší. II. Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze se nařizuje, aby žalobci do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku poskytlo jím zpracovaný dokument s názvem „Poznatek k nakládání s finančními prostředky odsouzených ve věznicích od 1. 1. 2022 – žádost o stanovisko“ ze dne 20. 12. 2021, č. j. 9 SPR 189/2021-29. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Ustanovené zástupkyni žalobce, Mgr. Veronice Ščukové, advokátce, se za zastoupení žalobce v řízení přiznává odměna ve výši 3 400 Kč, která jí bude vyplacena do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku z účtu Městského soudu v Praze. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce v žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“), ze dne 25. 5. 2022 požadoval po Vrchním státním zastupitelství v Praze (dále jen „VSZ Praha“) poskytnout následující informace: „vyjádření VSZ Praha k problematice srážek z účtu odsouzených osob prováděných VS ČR změna systému VIS EKV od 1. 1. 2022, a to u období 11-13/2021 (stanovisko VSZ Praha), na jehož základě – i jiných - legislativní odbor VŽNV NSZ zpracoval tzv. „malé stanovisko“ ze dne 4. 4. 2022. Stanovisko VSZ bylo negativní.“ Uvedená informace byla identifikována jako dokument VSZ Praha ze dne 20. 12. 2021, č. j. 9 SPR 189/2021-29, s názvem „Poznatek k nakládání s finančními prostředky odsouzených ve věznicích od 1. 1. 2022 – žádost o stanovisko“ (dále také jen „požadovaný dokument“). 2. VSZ Praha uvedenou žádost o informace rozhodnutím ze dne 2. 6. 2022, č. j. SIN 35/2022-13, podle § 15 odst. 1 informačního zákona odmítlo (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a to z důvodu uplatnění výluky z práva na informace dle § 11 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona, která se týká informací vztahujících se výlučně k vnitřním pokynům atd. Podle VSZ Praha žalobce požadoval dokument, který byl určen jinému státnímu zastupitelství, byl tedy vyhotoven pouze pro vnitřní potřeby a směřoval výlučně dovnitř soustavy státního zastupitelství. Požadovaný dokument obsahuje výsledek interní právní analýzy, nebylo jím tudíž rozhodováno o subjektivních právech žádných konkrétních osob. Dále VSZ Praha posoudilo, zda je v posuzovaném případě dán veřejný zájem na neposkytnutí informací. Dospělo k závěru, že ano, neboť zveřejnění požadovaných informací by mohlo negativně ovlivnit činnost Vězeňské služby, resp. bezpečnostní situaci ve věznicích. V této souvislosti VSZ Praha naznačilo, že by na věc mohla dopadat i výluka z práva na informace dle § 11 odst. 6 informačního zákona, byť výslovně zmiňuje, že ji neaplikuje. 3. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 15. 7. 2022, č. j. 1 SIN 311/2022-5, zamítl (dále jen „napadené rozhodnutí“). Žalovaný se plně ztotožnil s odůvodněním prvostupňového rozhodnutí. 4. Žalobce se s takovým rozhodnutím neztotožnil a dne 5. 9. 2022 ho u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) napadl žalobou podle § 65 s. ř. s., ve které nicméně neuvedl žádné žalobní body, přičemž požádal o ustanovení zástupce. Poté, co soud žalobci zástupce podle § 35 odst. 10 s. ř. s. ustanovil, tak žalobce v zachovalé lhůtě podáním ze dne 5. 12. 2022 žalobu řádně doplnil. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 5. Žalobce ve své žalobě předně upozorňuje na skutečnost, že se s totožnou žádostí o informace obrátil přímo na žalovaného; ten jí z totožných důvodů rovněž nevyhověl. Následně nicméně ale k odvolání žalobce Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) rozhodnutí o odmítnutí žádosti zrušil. Žalovaný potom vydal ve věci nové rozhodnutí (ze dne 7. 10. 2022, č. j. 1 SIN 47/2022-34), na jehož základě žalobci požadované informace poskytl, nicméně bez dvou částí, které byly v požadovaném dokumentu začerněny. Tento svůj postup odůvodnil tím, že příslušné části se týkají specifikace údajů vztahujících se k odsouzeným vykonávajícím trest odnětí svobody v konkrétní věznici (důvod odmítnutí žádosti dle § 8a odst. 1 informačního zákona), resp. obsahují právní náhled VSZ Praha na problematiku (důvod dle § 11 odst. 1 písm. a) informačního zákona). Podle žalobce část sporu tedy de facto odpadla; žalobce tedy především požaduje – resp. v tomto ohledu zaměřuje svou žalobní argumentaci – poskytnutí té části, která obsahuje právní názor VSZ Praha; naopak uvádí, že nemá problém s neposkytnutím části obsahující údaje vězňů. 6. Žalobce potom konkrétně namítá ve vztahu k aplikaci výluky z práva na informace dle § 11 odst. 1 písm. a) informačního zákona, že požadované stanovisko VSZ Praha nemělo pouze interní charakter; obsahově se totiž týkalo problematiky srážek příjmů vězněných osob, tedy činnosti státního zastupitelství s účinky navenek. Současně nesouhlasí s tím, že je dán legitimní zájem na neposkytnutí části požadovaného dokumentu z důvodu ochrany nerušeného výkonu působnosti státního zastupitelství. Skutečnost, že interně vyjádřený právní názor VSZ Praha následně žalovaný ve výsledném stanovisku nepřevzal, nečiní z tohoto „vadného“ právního názoru něco, co by mohlo narušit činnost státního zastupitelství. Žalovaný přitom sám vadný názor ve svém rozhodnutí parafrázuje (zde žalobce nicméně odkazuje na rozhodnutí žalovaného v jiném řízení – viz předchozí bod); poskytnutí jeho přesného znění by tedy nepředstavovalo významný rozdíl. 7. Žalovaný ve svých vyjádřeních ze dne 3. 1. 2023 a 30. 3. 2023 navrhl žalobu zamítnout. Ve shodě s žalobcem uvedl, že žalobci bylo požadovaný dokument VSZ Praha částečně poskytnut na základě žádosti informace adresované žalovanému a vedené pod sp. zn. 1 SIN 47/2022. Žalovaný uvážil, že uvedené stanovisko je citováno v jiných stanoviscích žalobci již poskytnutým (viz žádost o informace vedená sp. zn. 1 SIN 41/2022, která se týkala konečného stanoviska žalovaného – ty jsou specifikovány v bodě 9 níže). Rozhodnutí žalovaného o částečném odmítnutí žádosti o informace ze dne 7. 10. 2022, č. j. 1 SIN 47/2022-34, potvrdil k odvolání žalobce Úřad pro ochranu osobních údajů rozhodnutím, které nabylo právní moci dne 25. 11. 2022. Problémem nyní projednávané žaloby potom je, že žalobce zaměňuje dvě odlišná rozhodnutí žalovaného; žalobce primárně brojí proti uvedenému rozhodnutí ve věci sp. zn. 1 SIN 47/2022. Žalovaný tedy zpochybňuje konstrukci žaloby, resp. to, že žalobce zaměřuje žalobní námitky jen proti neposkytnutí části požadovaného dokumentu, o které ale v daném řízení nebylo samostatně rozhodováno. 8. Konkrétně potom žalovaný uvádí, že požadovanou informaci lze zařadit mezi tzv. vnitřní pokyny ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) informačního zákona. Žalovaný především zopakoval argumentaci obsaženou již v napadeném a prvostupňovém rozhodnutí; tedy že z požadovaného dokumentu nevyplývají žádná práva ani povinnosti třetím osobám; nejedná se o konečné vyřízení věci (konečnou pozici soustavy státního zastupitelství). Obsahem požadovaného dokumentu byla především žádost VSZ Prahy, aby ve věci dozoru státního zastupitelství nad výkonem trestu odnětí svobody bylo zaujato sjednocující stanovisko; vedle toho v něm VSZ Praha na pěti řádcích stručně vyjádřilo i svůj názor. Nejednalo se ale o oficiální stanovisko VSZ Praha; uvedený názor byl určen pouze jako podklad pro posouzení věci žalovaným. Obdobně na požadovaný dokument nahlíží i ÚOOÚ ve svém rozhodnutí ze dne 23. 11. 2022, č. j. UOOU-02636/22-7. 9. Pokud jde o námitku zpochybňující existenci legitimního důvodu omezení práva na informace, který žalovaný spatřuje ve veřejném zájmu na ochraně výkonu působnosti státního zastupitelství, tak k té žalovaný uvádí, že VSZ Praha je v rámci soustavy státního zastupitelství žalovanému podřízeno. Žalovaný je podle § 12 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, oprávněn vydávat sjednocující výkladová stanoviska. Přijetí takového stanoviska obvykle předchází konzultace s nižšími složkami soustavy státního zastupitelství i jinými subjekty; v případě potřeby urychlené reakce jsou nicméně vydávána tzv. malá stanoviska. Takové malé stanovisko bylo vydáno i v tomto případě; jednalo se o stanovisko ze dne 31. 3. 2022, č. j. 1 SL 703/2022-24 s názvem „K otázce postupu Vězeňské služby ČR ve věci nakládání s penězi odsouzených osob“; to bylo následně rozesláno ostatním složkám soustavy státního zastupitelství vyjádřením ze dne 4. 4. 2022, č. j. 1 NDT 101/2021