2 As 247/2022 — Nejvyšší správní soud

10 A 68/2024- 131 - text 25 10 A 68/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše, soudce JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a soudkyně Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobkyně: O. M. zastoupena advokátem JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D. sídlem Slavíkova 23, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 za účasti: I. Modřany development s.r.o., IČO: 097 31 920 sídlem Vyskočilova 1326/5, 140 00 Praha 4 zastoupena advokátem JUDr. Vítem Kučerou, MBA sídlem Obrovského 2407, 141 00 Praha 4 II. CETIN a.s., IČO: 040 84 063 sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MHMP 908706/2024, sp. zn. S-MHMP 2095317/2023 z 24. 6. 2024 takto: I. Rozhodnutí žalovaného č. j. MHMP 908706/2024, sp. zn. S-MHMP 2095317/2023 z 24. 6. 2024 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 23 570 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce, advokáta JUDr. Ondřeje Tošnera, Ph.D. III. Osoby zúčastněné na řízení I. a II. nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Vymezení věci a správní řízení. 1. Osoba zúčastněná na řízení I. (dále jen „stavebník“) podala 3. 10. 2022 u Úřadu městské části Praha 12 (dále jen „stavební úřad“) žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby pro stavební záměr „Modřanské břehy, při ul. Komořanská a Generála Šišky“ na pozemcích parc. č. 112/1, 112/2, 128/1, 128/2, 130, 144/1, 144/2, 146, 2877/10, 3232, 3235/1, 3235/2, 3237, 3238, 4084, 4085 v katastrálním území Modřany. Předmětem stavebního záměru byl především polyfunkční objekt s obchodními prostory a bytovými jednotkami s 2 podzemními a 12 nadzemními podlažími. 2. Stavební úřad v rámci územního řízení posoudil žádost stavebníka, načež vydal podle § 79 a § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) rozhodnutí o umístění stavby zn. OVY/40912/2022/Ve, č. j. P12 24333/2023 OVY, kterým rovněž stanovil podmínky pro umístění stavby (dále jen „Územní rozhodnutí“). 3. Proti Územnímu rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, jehož důvody se povětšinou shodují s žalobními body rozvedenými níže. Žalovaný napadeným rozhodnutím Územní rozhodnutí změnil co do některých podmínek pro umístění stavby a ve zbytku ho potvrdil. 4. Jádrem sporu je otázka, zda byla žalobkyně Územním rozhodnutím a žalobou napadeným rozhodnutím přímo zkrácena na svém vlastnickém právu. 2. Průběh soudního řízení. 5. Žalobkyně podala žalobu původně spolu s Bytovým družstvem Doly, IČO: 256 01 288, sídlem K Dolům 937/10, Praha 4. Uvedla, že byla zkrácena na svém vlastnickém, ústavně zaručeném právu ke svým sousedním nemovitostem, jichž je spoluvlastníkem – bytu č. XA v domě č. p. XB, XC na pozemku p. č. XD a k domu č. p. XB, XC a pozemku p. č. XD katastrální území Modřany, a žalobce b) tvrdí, že byl zkrácen na tomto právu k sousedním nemovitostem – pozemku p. č. 112/4 a bytovému domu č. p. 919 na tomto pozemku a pozemku p. č. 112/6 a bytovému domu č. p. 937 na tomto pozemku. 6. První žalobní bod tkví v tom, že stavba je v rozporu s urbanistickým charakterem území a nerespektuje strukturu jeho stávající zástavby, a to především ve smyslu § 11 odst. 1, § 20 odst. 1 a § 11 odst. 1 nařízení hl. m. Prahy č. 10/2016 (dále jen „PSP“) a § 20 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. 7. V rámci druhého žalobního bodu žalobci namítají, že stavba nesplňuje požadavky na dodržení stavební čáry v rozporu s § 22 odst. 3 PSP, neboť na straně ulice Komořanská je dána závazná stavební čára (otevřená či uzavřená), avšak dle § 21 odst. 3 písm. a) bod 1, resp. písm. b) bod 1 PSP nesmí zástavba od této stavební čáry ustupovat. Stavba však od této stavební čáry nepřípustně ustupuje. 8. Třetím a čtvrtým žalobním bodem žalobci brojí proti tomu, že stavba je navržena v rozporu s výškovou regulací dle § 20 a § 26 PSP a s územně plánovací dokumentací dle oddílu 15 odst. 35 regulativů územního plánu hl. m. Prahy, a to s ohledem na výšku stavby a počet nadzemních podlaží. Žalobci nadto žádají, aby soud v tomto rozsahu přezkoumal stanoviska dotčených orgánů územního plánování. 9. V rámci pátého žalobního bodu žalobci tvrdí, že stavba není v souladu s územně plánovací dokumentací ani z hlediska požadavků na využití stabilizovaného území dle přílohy č. 1, oddílu 7, pododdílu 7a) odst. 3 územního plánu, neboť v území stabilizovaném je možné pouze zachování, dotvoření a rehabilitace stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé činnosti. Žalobci rovněž žádají, aby soud v tomto ohledu přezkoumal stanoviska dotčených orgánů územního plánování. 10. V šestém žalobním bodu žalobci uvádí, že stavba nerespektuje požadavky na pohodu bydlení a kvality prostředí ve smyslu § 20 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. 11. Sedmým žalobním bodem žalobci tvrdí, že umístěním stavby nebudou splněny požadavky (limity) na ochranu před hlukem a na únosné zatížení území dle nařízení vlády č. 217/2016, neboť dle akustické studie je stavba navržena v hlukově nadlimitně zatíženém území dle § 17 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, a novostavba tak tento stav ještě zhorší. Korekce pro „starou hlukovou zátěž“ navíc nemohla být použita, neboť v roce 2000 ulice Generála Šišky ještě neexistovala. Proto jsou i závazná stanoviska vydaná dotčenými orgány nezákonná. 12. Dle osmého žalobního bodu napojení stavby na pozemní komunikace v rozporu s § 31 PSP nesplňuje požadavky na bezpečný a kapacitní provoz na pozemních komunikacích. V rozporu s tímto ustanovením byla vydána i závazná stanoviska dotčenými orgány. 13. Devátým žalobním bodem žalobci namítají, že v územním řízení absentovalo závazné stanovisko se zásahem do krajinné rázu daného místa v rozporu s § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 14. V rámci desátého žalobního bodu žalobci uvádí, že Územní rozhodnutí neobsahuje náležitosti dle § 9 odst. 1 písm. c) a d) vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu. 15. Žalovaný ve vyjádření k žalobě k jednotlivým žalobním námitkám plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, které místy rozvedl, a odkázal na závazná stanoviska dotčených orgánů. 16. Soud usnesením z 26. 8. 2024 zamítl návrh žalobců na přiznání odkladného účinku žalobě. 17. Stavebník ve vyjádření k žalobě zdůraznil, že z pohledu zkoumání výšky záměru a charakteru území nebo zástavby je třeba zohlednit panelové domy (bytové domy) č. p. 919, který je součástí pozemku parc. č. 112/4, č. p. 937, který je součástí pozemku parc. č. 112/6, a č. p. 939 a 944 stojící na pozemku parc. č. 112/5, vše v k. ú. Modřany (dále jen „Panelové domy“), jejichž existenci žalobci nedůvodně ignorují. V okolí záměru se nachází stavby různých výšek, objemů, vzhledů fasád, tvarů střech, různých architektonických prvků apod. Jedná se tedy o území různorodé, v němž nejsou z těchto hledisek (tedy i z hlediska výšky) dány žádné zvláštní synchronizující požadavky. Naopak záměr dotváří urbanistickou strukturu, nevybočuje z charakteru okolní zástavby a odstraňuje výškovou proluku v dané lokalitě. Záměr tak rovněž respektuje požadavky stabilizovaného území. Pokud jde o stavební čáru, v kontextu celého bloku zřetelnou stavební čáru dovodit nelze, proto se jedná o stavební čáru volnou, jak uzavřel žalovaný. Narušení pohody bydlení žalobci nikterak nekonkretizovali, přestože jde o silně subjektivní kritérium. Co se týče (ne)splnění limitů hluku a únosného zatížení území, vliv záměru na hluk byl řešen na podkladě odborných měření v akustickém posudku, který využil měření hluku dle „staré hlukové zátěže“ ve smyslu nařízení vlády č. 272/2011 Sb. účinného do 30. 6. 2023. I pokud jde o problematiku napojení záměru na pozemní komunikace, dotčené orgány v rámci závazných stanovisek upravily podmínky realizace záměru tak, aby byly minimalizovány negativní dopady záměru na okolní komunikační síť a byla zajištěna bezpečnost a plynulost silničního a pěšího provozu. V daném případě je navíc absence závazného stanovisko k zásahu do krajinného rázu namístě, neboť záměr je umisťován do prostředí, které znaky krajiny nemá, a nemá tedy ani krajinný ráz. Nakonec pak i údaje v napadeném rozhodnutí jsou z hlediska vyhlášky č. 503/2006 Sb. dostatečné, neboť smyslem dotčených ustanovení vyhlášky je zejména to, aby byl záměr poznatelný. Napadené rozhodnutí předmětné údaje obsahuje, a navíc odkazuje na koordinační situaci a základní údaje o kapacitě záměru shrnuje úvodem. 18. Žalobci ve svých replikách z 26. 9. 2024 a z 24. 10. 2024 vyložili, proč nesouhlasí s vyjádřeními žalovaného a stavebníka, a setrvali na své žalobní argumentaci. 19. Stavebník ve vyjádření z 18. 11. 2024 polemizoval se závěry žalobců a ve zbytku odkázal na své dřívější vyjádření. 20. Podáním z 27. 11. 2024, doručeným soudu téhož dne,