5 As 219/2019 — Nejvyšší správní soud

14 A 110/2023- 58 - text 14 14 A 110/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Kratochvíla, soudce Martina Bobáka a soudkyně Jany Jurečkové ve věci žalobkyně: PHARMATRADE AG, spol. s r.o., IČO: 49681737 sídlem Bělehradská 858/23, 120 00 Praha 2 zastoupena JUDr. Pavlem Kiršnerem, LL. M., advokátem sídlem Rumunská 1720/12, 120 00 Praha 2 proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce sídlem Květná 15, 603 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 3. 2023, č. j. SZPI/CF115-31/2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 6. 12. 2022 (prvostupňové rozhodnutí) Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Praze (prvostupňový orgán), shledala žalobkyni vinnou z pěti níže specifikovaných přestupků a uložila jí pokutu ve výši 50 tis. Kč podle § 17f písm. d) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o potravinách a tabákových výrobcích). Toto rozhodnutí napadla žalobkyně odvoláním, které žalovaná zamítla v záhlaví specifikovaným rozhodnutím (napadené rozhodnutí). 2. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. 3. Prvostupňový orgán ve dnech 2. 3. 2021 až 9. 4. 2021 provedl u žalobkyně úkony předcházející kontrole. Na základě podnětu prověřoval internetovou stránku http://antiethanol.com/. Provedl tři pokusy o kontrolní nákup produktu AntiEthanol 07, a protože tento produkt nešlo na stránkách zakoupit, vyhodnotil stránky jako reklamní. Dne 19. 4. 2021 zahájil u žalobkyně kontrolu. Současně se zahájením kontroly žalobkyni doručil žádost o součinnost (první žádost o součinnost). Dle ní měla žalobkyně poskytnout informace o tom, jestli odpovídá za obsah informací na právě cit. webových stránkách a zda se podílela na zpracování podkladů pro tyto stránky. Stanovil jí pětidenní lhůtu k poskytnutí součinnosti. Na tuto výzvu žalobkyně nereagovala. Prvostupňový orgán následně provedl bez přítomnosti žalobkyně kontrolu dne 30. 4. 2021. Žalobkyně dle něj porušila § 10 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), jelikož nesplnila součinnost a nezaslala požadované informace. Tím se měla dopustit přestupku dle § 15 odst. 1 písm. a) kontrolního řádu (první přestupek). Prvostupňový orgán zaslal žalobkyni doklad o provedených kontrolních úkonech, jehož součástí byla další žádost o součinnost (druhá žádost o součinnost), ve které položil žalobkyni stejné dotazy jako v první žádosti o součinnost a stanovil i stejnou lhůtu ke splnění povinnosti (pět dnů). Dne 26. 5. 2021, opět bez přítomnosti žalobkyně, provedl prvostupňový orgán další kontrolu. Žalobkyně neodpověděla ani na druhou žádost o součinnost (druhý přestupek). Na základě toho zaslal žalobkyni další obsahově shodnou žádost o poskytnutí informací ve lhůtě 5 dnů (třetí žádost o součinnost). Na třetí žádost o součinnost žalobkyně již reagovala a požadované informace prvostupňovému orgánu zaslala (podání ze dne 12. 7. 2021), ale po uplynutí stanovené lhůty (třetí přestupek). 4. Dále prvostupňový orgán zjistil, že žalobkyně uvedla na trh doplněk stravy AntiEthanol 07, na jehož balení se nacházely informace „Předchází obtížím po užití alkoholu“ a „Používejte AE-07 pro rána bez kocovin“ (dále soud používá pro obě informace dohromady též termín slogany). Prvostupňový orgán identifikoval slogany jako tzv. léčebná tvrzení. Tato tvrzení připisují potravině vlastnosti umožňující zabránit nemoci, zmírnit ji nebo vyléčit, což je zakázáno. Zjistil, že žalobkyně porušila čl. 7 odstavce 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. 10. 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004. Úř. věst. L 304, 22. 11. 2011, s. 18-63. (nařízení č. 1169/2011). Proto se domníval, že měla spáchat přestupek dle § 17 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách, jelikož v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími požadavky na potraviny měla na trh uvést potravinu klamavě označenou nebo opatřenou zavádějícími informacemi anebo ji nabízí klamavým způsobem (čtvrtý přestupek). 5. Dne 8. 11. 2021 prvostupňový orgán dále uložil žalobkyni opatření k odstranění zjištěných nedostatků [§ 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb.] a zároveň ji požádal o poskytnutí součinnosti. Žalobkyně měla zaslat ve lhůtě pěti dnů etiketu bez uvedených léčebných tvrzení. Dne 26. 11. 2021, opět bez přítomnosti žalobkyně, provedl prvostupňový orgán další kontrolu. Zjistil, že žalobkyně znova neposkytla požadovanou součinnost, čímž se dopustila dalšího porušení § 10 odst. 2 kontrolního řádu a stejně jako v případě prvního až třetího přestupku měla spáchat přestupek dle § 15 odst. 1 písm. a) kontrolního řádu (pátý přestupek). Protokol o kontrole žalobkyni doručil dne 30. 11. 2021. Dne 28. 12. 2021 žalobkyně zaslala prvostupňovému orgánu dokument, který prvostupňový orgán vyhodnotil jako námitky proti protokolu o kontrole. Protože však žalobkyně zaslala tento dokument až po uplynutí 15denní lhůty pro podání námitek, prvostupňový orgán námitky zamítl a žalobkyni informoval o následném došetření dané věci. V rámci došetření prvostupňový orgán blíže specifikoval, v čem spatřil porušení čl. 7 odstavce 3 nařízení č. 1169/2011. O této skutečnosti vyhotovil dodatek k protokolu o kontrole, který žalobkyni doručil dne 26. 1. 2022. Proti tomuto dodatku podala žalobkyně námitky, které doplnila o znalecký posudek vypracovaný Ing. Jaroslavem Zikmundem, znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie (znalecký posudek), a také o další vyjádření. 6. Konečně prvostupňový orgán zamítl námitky (§ 14 odst. 1 kontrolního řádu) a vydal prvostupňového rozhodnutí, v kterém shledal žalobkyni vinnou ze spáchání výše uvedených pěti přestupků. Prvostupňový orgán měl za to, že kocovina jako taková není nemocí, ale souhrnem několika symptomů. Jedná se o stav způsobený požitím alkoholu, který způsobuje duševní poruchy a poruchy chování, může přivodit různé komplikace nebo se daný stav může vrátit do normálu. Proti němu se žalobkyně odvolala. Žalovaná napadeným rozhodnutím její odvolání zamítla. Mj. uvedla, že vždy je třeba vycházet z celkového kontextu věci. Měla za to, že banalizace následků zneužívání alkoholu by se negativně dotkla ochranného účelu § 7 odst. 3 nařízení č. 1169/2011. II. Žaloba a vyjádření žalované 7. Žalobkyně namítla, že v žádostech o součinnost prvostupňový orgán stanovil příliš krátké lhůty, především pak lhůtu k předložení nové etikety výrobků bez léčebných tvrzení. Dle ní bylo zřejmé, že jakoukoliv úpravu etikety je třeba učinit v grafickém programu tak, aby byla použitelná pro tisk. Etiketu bez léčebných tvrzení předložila žalobkyně prvostupňovému orgánu po jednom měsíci od doručení opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Jeden měsíc považovala žalobkyně za přiměřenou dobu. Zdravotní stav jejího jednatele (jednatel) neumožnil žalobkyni poskytnout součinnost ani informovat správní orgán o těchto překážkách a požádat ho o prodloužení lhůty. Žalobkyně uznává, že nepožádala o navrácení v předešlý stav, protože nevěděla, že tak musí učinit. Místo toho začala s prvostupňovým orgánem komunikovat a poskytla mu potřebnou součinnost. Z žalobkyní doložené lékařské zprávy je zřejmé, že jednatel podstupoval onkologickou léčbu již dříve, než se nechal uznat dočasně práce neschopným, tzn. od 20. 9. 2021. Žalobkyně dodává, že v době komunikace s prvostupňovým orgánem neměla žádné zaměstnance, kteří by mohli komunikovat za jednatele. Odkazuje-li žalovaná na komunikaci ze dne 13. 4. 2022, ze které vyplývá, že žalobkyně měla zaměstnance, jednalo se o dobu po spáchání sporných přestupků. O důvodech, pro které jednatel nemohl včas reagovat na žádost o součinnost, žalobkyně informovala prvostupňový orgán ihned, jak to bylo možné. 8. Žalobkyně se nedopustila ani čtvrtého přestupku. Z žádného závazného právního předpisu nevyplývá, že za léčebné tvrzení lze považovat i samotný odkaz na symptomy nemoci. Na tom nic nemění ani skutečnost, že tak žalovaná uvedla na jejích webových stránkách. Z její strany jde o extenzivní a nepřiměřený výklad. Kocovinu nelze zaměnit za intoxikaci alkoholem, jak chybně dovodil prvostupňový orgán. To ostatně dokládá i článek Kocovina po intoxikaci alkoholem od MUDr. Karla Nešpora, CSc., podle nějž může mít osoba kocovinu, i když nezkonzumovala takové množství alkoholu, které by způsobilo intoxikaci. 9. Žalobkyně poukázala na komplikace, které jsou dle mezinárodní klasifikace nemocí