5 As 32/2008 — Nejvyšší správní soud

19 A 16/2024- 33 - text 11 19 A 16/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce: R. P., narozený X bytem X zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Maxou sídlem Petrská 1136/12, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2024, č. j. MD-6940/2024-160/3 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva dopravy (dále jen „žalovaný“) ze dne 11. 3. 2024, č. j. MD-6940/2024-160/3 (dále jen „napadené rozhodnutí”), kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností, ze dne 2. 8. 2023 č. j. MHMP 1620906/2023/Zac (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravněsprávních činností (dále jen „správní orgán I. stupně“), uznal žalobce vinným z přestupku podle § 4 písm. a), § 11 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), a byla mu uložena pokuta ve výši 1 500 Kč podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) a § 125c odst. 5 písm. g) téhož zákona a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. II. Žalobní body 3. Žalobce namítal, že předmětného přestupku se měl dopustit způsobením dopravní nehody, k níž došlo dne 22. 9. 2022 okolo 17:55 hodin na křižovatce ulic Modřanská a Podolská v Praze. S tímto závěrem však žalobce nesouhlasí. 4. Vzhledem k tomu, že dopravní nehoda je zachycena na videozáznamu, je skutkový stav zcela jasný. Žalobce jel na jízdním kole po cyklostezce vedoucí po levé straně ulice Modřanská ve směru do centra. Měl v plánu přejet na cyklostezku vedoucí po pravé straně ulice Modřanská, proto potřeboval překonat jízdní pruh této ulice vedoucí z centra a tramvajový pás. K tomu hodlal využít křižovatku s ulicí Podolská, kde bylo možné přejet tramvajový pás. Vzhledem k tomu, že do vjezdu do prodejny Krabcycles, která se nachází přímo v křižovatce, vjížděl skútr, rozhodl se žalobce sjet z cyklostezky již zhruba 15-20 metrů před křižovatkou. Avšak do samotného jízdního pruhu (ve směru z centra) najel až na úrovni křižovatky, a to v situaci, kdy proti němu žádné vozidlo nejelo. Do jízdního pruhu směrem z centra vjížděl již v prostoru křižovatky. Díky tomuto způsobu najetí mohl navíc křižovatku projet rychleji, než kdyby do ní vjížděl z prostoru vjezdu do prodejny Krabcycles. V takovém případě by se do poměrně rozlehlé křižovatky rozjížděl z téměř nulové rychlosti a její průjezd by byl výrazně delší. 5. V čase 16:52:32 videozáznamu vjíždí žalobce do prostoru křížení s tramvajovou tratí, teprve v tomto okamžiku se začíná rozjíždět vozidlo Dacia Dokker, jehož řidič si žalobce vůbec nevšiml. Ačkoliv se žalobce již nacházel v prostoru křižovatky a přímo před vozidlem Dacia, jeho řidič zřetelně akceleroval a v 16:52:34 narazil do žalobce. 6. Žalobce nesouhlasí s tím, že by byl výlučným viníkem dopravní nehody. Ze samotného videozáznamu je zřejmé, že řidič vůbec nesledoval situaci před svým vozidlem a svou pozornost zaměřil pouze na jízdní pruh směrem z centra. Když měl za to, že z toho směru nikdo nejede, začal se poměrně prudce rozjíždět, ačkoliv se v této době nacházel žalobce přímo před jeho vozidlem. Povinností řidiče bylo v souladu § 5 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu sledovat situaci v provozu. Tím spíše za situace, kdy výjezd vozidla z prostoru prodejny Krabcycles není nic neobvyklého. Pokud by od této prodejny vjížděl do křižovatky cyklista, který hodlal pokračovat rovně, musel by mu dát řidič přednost. Proto bylo jeho povinností řádně sledovat nejen situaci vpravo od vozidla, ale v celé křižovatce. 7. Ze snímků je zřejmé, že řidič měl možnost spatřit žalobce, pokud by řádně sledoval situaci v provozu, na žalobce však začal reagovat až po střetu, což výslovně potvrdil při své svědecké výpovědi. Při reakční době řidiče zhruba 1 vteřina je zřejmé, že bylo v jeho možnostech nejen spatřit žalobce (který byl viditelný i dávno předtím), ale i zareagovat na jeho pohyb. Dost možná by stačilo pouze to, aby řidič přestal akcelerovat, a oba by se vzájemně minuli. Rozhodně nemůže obstát závěr žalovaného, že řidič nemusí reagovat na jiného účastníka silničního provozu jen proto, že se má jednat o nestandardní situaci. Přitom kdyby žalobce hodlal křižovatku přejet rovně, nepochybně by i v takovém případě došlo ke střetu a nikdo by nepochyboval o vině řidiče dodávky. Řidič má povinnost sledovat silniční provoz po celou dobu řízení, bez jakýchkoliv výjimek. Řidič tedy porušil § 5 odst. 1 písm. b) zákon o silničním provozu, čímž se přinejmenším zčásti podílel na vzniku dopravní nehody. I kdyby bylo možné na straně žalobce dovozovat část viny za způsobení dopravní nehody, je povinností správního orgánu uvést ve skutkové větě spoluzavinění druhého účastníka nehody. Výrok o vině má totiž dopad i na rozsah náhrady škody. 8. Na základě § 12 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, jsou součástí pozemní komunikace i chodníky. A jestliže je komunikace vedena jako hlavní, pak se na hlavní komunikaci pohybují i cyklisté na cyklostezce vedené po chodníku, která je její součástí. Jestliže tedy měl řidič povinnost dát přednost v jízdě, neomezovala se tato povinnost pouze na motorová vozidla, ale i na cyklisty pohybující se po cyklostezce, resp. na cyklisty, kteří z cyklostezky sjíždějí. 9. Pro úplnost je namístě dodat, že právní předpisy neupravují způsob, jakým se má dostat cyklista z cyklostezky vedené na chodníku po levé straně komunikace do cyklistického jízdního pruhu na pravé straně vozovky. Je zřejmé, že v této souvislosti bude muset překonat protisměrný jízdní pruhu, a proto není namístě jeho jednání kvalifikovat jako porušení § 11 odst. 1 zákona o silničním provozu. Nadto do protisměrného jízdního pruhu najel žalobce až v oblasti křižovatky. Z výše uvedených důvodů proto žalovaný dospěl k nesprávného závěru, že výlučným viníkem dopravní nehody byl žalobce. III. Vyjádření žalovaného 10. Žalobce namítal shodně jako v odvolání svůj výklad průběhu situace a příčin vzniku dopravní nehody. Žalovaný k tomuto uvedl, že z kamerového záznamu jednoznačně vyplývá, že žalobce vyjel před vodorovnou dopravní značkou č. V 13 (šikmé vodorovné čáry – pozn. soudu) ze stezky pro chodce a cyklisty do protisměrných jízdních pruhů pozemní komunikace ulice Modřanská, jimiž zde byl veden provoz vozidel z centra, a tyto dva jízdní pruhy jízdou v protisměru a směrem šikmo vpřed a doprava přejel a pokračoval dál do úseku tramvajového pásu neodděleného od vozovky. Tímto jednáním jednoznačně porušil ustanovení § 11 odst. 1 zákona o silničním provozu a zároveň vytvořil pro ostatní účastníky silničního provozu neočekávatelnou a pravidlům silničního provozu zcela odporující nebezpečnou situaci, čímž porušil i ustanovení § 4 písm. a) téhož zákona. 11. Ze zdokumentovaného způsobu jízdy žalobce plyne porušení uvedených zákonných ustanovení i v případě, pokud by následně nedošlo k dopravní nehodě a žalobce by takto místem bez dalšího projel, např. proto, že se zde shodou okolností nenacházelo jiné vozidlo. Následný vznik dopravní nehody nebyl podmínkou pro naplnění formálních i materiálních znaků přestupků kladených žalobci za vinu. 12. Správným způsobem řešení dopravní situace v místě ze strany žalobce, s cílem pokračovat v jízdě do centra po pozemní komunikaci vedené podél protější druhé (pravé) strany tramvajového pásu, bylo pokračovat v jízdě po vyhrazené stezce do místa výjezdu z areálu prodejny Krabcycles a odtud z prostoru tohoto výjezdu započít nejprve kolmé přejetí pozemní komunikace přes jízdní pruhy pro směr jízdy z centra v křižovatce proti ulici Podolská, dát přednost v jízdě případným vozidlům přijíždějícím zleva z centra a po vjetí na tramvajový pás vozidlům přijíždějícím zprava ve směru do centra a pak provést vlastní odbočení vlevo za tramvajovým pásem na cílovou komunikaci ve směru jízdy do centra. Při přejíždění kolmo přes tramvajový pás v křižovatce po pravé straně úseku tramvajového pásu upraveného pro přejezd osobními vozidly by se pak žalobce s protijedoucím vozidlem Dacia (projíždějícím křižovatkou přes tramvajový pás z ulice Podolská a držícím se z jeho úhlu pohledu v daném úseku křižovatky rovněž vpravo) na tramvajovém pásu míjel vpravo v paralelním nekolizním kurzu a nenajížděl by do jeho jízdní dráhy, resp. před něj (z pohledu řidiče vozidla Dacie), zcela neočekávaně z protisměru a zleva, odkud žádné vozidlo po této pozemní komunikaci v souladu s dopravními předpisy přijet nesmělo. 13. Namísto toho žalobce