1 As 98/2021 — Nejvyšší správní soud

5 A 30/2022- 33 - text 8 5 A 30/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobce: Zemědělské družstvo Senice na Hané, IČO: 00147648 se sídlem Vodní 214, Senice na Hané zastoupený Mgr. Bc. Janem Holasem, advokátem se sídlem Aloise Krále 2640/10, Prostějov proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 – Nové Město za účasti: D. L., IČO: X se sídlem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 2. 2022, č. j. MZE-2598/2022-12111, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „prvostupňový správní orgán“) oznámením ze dne 6. 12. 2021, č. j. SZIF/2021/0722403, provedl aktualizaci půdy ve smyslu § 3g odst. 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění účinném do 31. 12. 2022, a to ve vztahu k dílu půdního bloku XA a XB ve čtverci XC v rozsahu 2,42 ha a 2,17 ha nacházející se na pozemcích parc. č. XD a XE v k. ú. S. Tato aktualizace byla provedena na základě ohlášení D. L. (dále „osoba zúčastněná na řízení“), jakožto většinového spoluvlastníka daných pozemků. Prvostupňový správní orgán na daných zemědělských pozemcích ve výše uvedeném rozsahu zapsal osobu zúčastněnou na řízení jako uživatele oproti předchozímu zápisu žalobce. Proti oznámení o aktualizaci se žalobce bránil podanými námitkami, které žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím (nyní napadené žalobou) zamítl a oznámení o aktualizaci potvrdil. 2. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí uvedl, že v řízení je hodnocen skutkový stav do té míry, aby bylo potvrzeno či vyvráceno existující užívací oprávnění dosavadního uživatele či ohlašovatele k dotčeným pozemkům. Osoba zúčastněná na řízení ve správním řízení doložila dopis ze dne 29. 9. 2020, kterým společně s dalšími spoluvlastnicemi vyzvala žalobce k vyklizení pozemků. Dle žalovaného netrpí tento dopis vadou neurčitosti či nesrozumitelnosti, a nelze jej tak považovat za zdánlivé právní jednání. Institut zdánlivého právního jednání nahradil v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, institut absolutní neplatnosti. Z dopisu dle žalovaného vyplývá, že spoluvlastníci pozemků si nepřejí další užívání pozemků žalobcem a je nepodstatné, že není konkretizováno právní jednání (užívací titul), jež je vypovídán. Za situace, kdy vlastník pozemku učiní ve vztahu k uživateli právní jednání, jehož obsahem je jednoznačná výzva ke zdržení se jakéhokoliv dalšího užívání a vydání předmětu užívání, není důvod, aby takový projev vůle nebyl dle svého obsahu hodnocen podle obecných výkladových pravidel pro případ, že uživateli svědčí právní důvod užívání, též jako výpověď. Žalovaný souhlasil s hodnocením žalobce, že prvostupňový správní orgán se dopustil zjevné chyby v psaní, když „letopočet 2020 byl zaměněn za letopočet 2021“. Dle žalovaného se však nejednalo o nepřezkoumatelnost. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobce v podané žalobě namítal, že mu svědčí užívání předmětných pozemků na základě § 22 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), z titulu nájmu ze zákona, jelikož nebyl řádně vypovězen ani jinak ukončen. Žalovaný však dospěl k závěru, že nájem byl ukončen uplynutím jednoroční výpovědní doby podle § 22 odst. 2 zákona o půdě, když za výpověď považoval dopis ze dne 29. 9. 2020. 4. V podaných námitkách žalobce namítal, že prvostupňové správní rozhodnutí je zmatečné, jelikož prvostupňový správní orgán ve svém rozhodnutí uvedl, že osoba zúčastněná na řízení je majoritním spoluvlastníkem od 17. 9. 2021, dne 29. 9. 2021 byl dopis podán České poště k doručení žalobci a byl doručen dne 30. 9. 2020. Dle prvostupňového správního orgánu byl tak dopis doručen dříve než byl podán a než se osoba zúčastněná na řízení stala většinovým spoluvlastníkem. Toto pochybení by se dle žalobce snad dalo vysvětlit, ale prvostupňový správní orgán i dále uváděl rozporná data - výzva k vyklizení do 30. 9. 2020, avšak datace dopisu byla dle prvostupňového správního orgánu k 29. 9. 2021. Z tohoto dopisu správní orgány dovozují ukončení nájmu, proto je nutné klást maximální důraz na správnost dat. Dle žalobce tak bylo prvostupňové správní rozhodnutí zmatečné a nepřezkoumatelné. Žalovaný tuto vadu neodstranil, když toliko uvedl, že se jedná o zřejmou chybu v psaní, kdy letopočet 2020 byl zaměněn za letopočet 2021, aniž by však specifikoval, u kterých dat k záměně došlo a která data jsou správná. 5. Žalobce rovněž nesouhlasí s právním posouzením dopisu ze dne 29. 9. 2020. Osoba zúčastněná na řízení v daném dopise uvedla, že dle jeho názoru hospodaří žalobce na pozemcích bez smluvního vztahu, resp. neoprávněně, což dle žalobce znamená, že popírala jakýkoliv titul k předmětným pozemkům. Popírala-li osoba zúčastněná na řízení právní titul k hospodaření, nemohla zároveň mít vůli tento (dle jejího názoru) neexistující titul ukončit výpovědí. Dle žalobce je nutné rozlišovat právní jednání směřující k ukončení právního titulu užívání výpovědí a právní jednání, kterým je osoba užívající nemovitou věc bez právního titulu vyzývána k jejímu vyklizení. Aby bylo možné hovořit o právním jednání, musí existovat vůle jednajícího, tato vůle musí být náležitě projevena a mezi touto vůlí a jejím projevem musí být dán odpovídající poměr. Tato vůle jednoznačně v jednání osoby zúčastněné na řízení chyběla. Správní orgány tak dotvářejí chybějící vůli. Přestože shodnou námitku žalobce vznesl v námitkách, žalovaný se jí nezabýval. Jeho rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné. 6. Žalovaný dle žalobce rovněž nesprávně aplikoval občanský zákoník. Absolutní neplatnost totiž zná i nový občanský zákoník (§ 588 tohoto zákona). 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že uvedení nesprávného letopočtu není vada, jež by způsobila nepřezkoumatelnost žalobou napadeného rozhodnutí. Uvedení nesprávného letopočtu je zjevným omylem, který je dostatečně podložen ve správním spise a uvedená správná data žalobce znal, neboť to byl on, komu dané písemnosti byly zaslány a i na ně reagoval. 8. Žalovaný zopakoval, že zřejmým úmyslem osoby zúčastněné na řízení bylo dopisem ze dne 29. 9. 2020 vypovědět jakýkoliv právní titul, na jehož základě žalobce dané pozemky užíval. Při hodnocení jeho projevu nelze odhlédnout od toho, že mezi stranami nebyla uzavřena nájemní či pachtovní smlouva, ale žalobce svůj právní důvod užívání odvozoval od tzv. nájmu ze zákona založeného dle § 22 odst. 2 zákona o půdě. Požadovala-li osoba zúčastněná na řízení ukončení užívání daných pozemků neprodleně, tím spíše chtěla, aby žalobce ukončil užívání daných pozemků po uplynutí výpovědní lhůty, která je dle § 22 odst. 2 zákona o půdě jeden rok. Nájemní vztah lze vypovědět k 1. říjnu běžného roku, proto i s ohledem na načasování zaslání dopisu musí být každému ve stejném postavení zjevné, že se jedná o výpověď. 9. Žalovaný dále odkázal na komentářovou literaturu stran námitky nahrazení institutu absolutní neplatnosti institutem zdánlivého právního jednání. III. Posouzení žaloby 10. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobcem vymezených námitek, vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného a shledal, že žaloba není důvodná. O věci rozhodl bez jednání, jelikož s takovým postupem žalobce i žalovaný vyjádřili souhlas, resp. nevyjádřili nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 11. Podle § 3g odst. 2 zákona o zemědělství platí, že zjistí-li Fond, že ohlášení změny podle odstavce 1 je v rozporu s údaji vedenými v evidenci půdy nebo jiným ohlášením změny, vyzve uživatele, který učinil ohlášení změny, popřípadě uživatele dotčeného tímto ohlášením k předložení písemné dohody odstraňující vzájemný rozpor nebo k předložení dokladu prokazujícího právní důvod užívání zemědělské půdy, která se stala předmětem rozporu, a to ve lhůtě stanovené Fondem, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Zjistí-li Fond, že ohlášení změny je nepravdivé nebo neúplné, vyzve uživatele k odstranění vad ohlášení změny, a to ve lhůtě stanovené Fondem, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Při postupu podle tohoto odstavce se použije ustanovení § 141 odst. 4 správního řádu. Lhůty stanovené v řízení o aktualizaci evidence půdy končí marným uplynutím lhůty stanovené Fondem nebo provedením úkonu ve věci stanovené výzvou posledního z účastníků řízení, jichž se výzva týká. 12. Podle § 3g odst. 3 zákona o zemědělství platí, že Fond provede aktualizaci ev