6 A 36/2024

Žalobci napadli shora uvedené správní rozhodnutí, kterým bylo částečně změněno rozhodnutí Drážního úřadu ze dne 5. října 2022, čj. DUCR-59246/22/Sj, ve zbytku byla odvolání, která směřovala proti tomuto rozhodnutí, zamítnuta a rozhodnutí bylo potvrzeno. Ve stručnosti – správním rozhodnutím bylo vydáno společné povolení pro soubor staveb, kde stavbou hlavní je stavba dráhy „Brno Lanová dráha Pisárky – Kampus“ (dále také jen obecně „záměr“ nebo „stavba“ podle kontextu, pokud není nutné konkrétní ztotožnění záměru či stavby proti jinému), za podmínek dále v tomto povolení uvedených. Rozhodováno bylo ust. § 94p odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „stavební zákon“). Toto ustanovení stavebního zákona není ke dni rozhodování soudu účinné. Rozhodnuto bylo společným povolením, jímž se schvaluje stavební záměr, vymezí pozemky pro jeho realizaci a stanoví podmínky pro umístění a provedení stavby.

První žalobce nebyl účastníkem shora uvedeného správního řízení, v tomto směru o jeho odvolání nebylo rozhodováno. Přiznání účastenství se domáhá mj. i podanou žalobou a činil tak i v průběhu správního řízení, byť procesně neúspěšně (přesněji řečeno, žalobce se domáhá postupu podle zákona č. 114/1992 Sb., v němž by byl účastníkem řízení, o jeho žádosti být účastníkem řízení byl negativně vyrozuměn pouhým přípisem).

Žalobce v podané žalobě nejprve přináší argumenty pro svou aktivní legitimaci v řízení. Uvedl, že si je vědom ust. § 68 soudního řádu správního, svého účastenství se však domáhal podáním ze dne 30. 1. 2024 v rámci odvolacího řízení, na což žalovaný sdělil, že žalobce nepovažuje za účastníka řízení. Vzhledem k tomu, že otázka účastenství je řešena přímo v zákoně, žalovaný o účasti žalobce ani nerozhodoval (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 5. 2008, čj. 2 As 8/2008-39). Proto se žalobce nemůže bránit samostatnou žalobou proti takovému neexistujícímu rozhodnutí, kde by otázka účastenství byla vyřešena. Uvádí, že ve věci samé mělo být postupováno podle ust. § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o ochraně přírody“ nebo „zákon č. 114/1992 Sb.“), kde by žalobce postavení účastníka řízení měl. Poukazuje na předmět své činnosti jako spolku, jímž je ochrana ptactva, což jej opravňuje k podání žaloby, a poukazuje na to, že rozhodnutí může zasahovat do právní sféry osob, které nebyly účastníky řízení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2014, čj. 4 As 157/2013-33, ze dne 13. 11. 2023, čj. 9 As 149/2023-139, nebo ze dne 30. 8. 2022, čj. 1 As 115/2022-35). Všechny tyto okolnosti podle jeho názoru svědčí jeho aktivní legitimaci ve smyslu ust. § 65 odst. 1 soudního řádu správního, neboť napadeným rozhodnutím bylo potvrzeno rozhodnutí o záměru, u něhož lze očekávat dopad na zvláště chráněné druhy (zejména ptactva), aniž by bylo rozhodnuto o výjimce z ochrany; žalobce je spolkem, jehož hlavním posláním je podle stanov ochrana přírody a krajiny se zaměřením na ptactvo v Jihomoravském regionu. K postavení účastníka řízení by tak mělo postačovat plausibilní tvrzení (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2008, čj. 8 As 47/2005-86, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2022, čj. 2 Ao 1/2022-42).

V další části žaloby žalobce svou argumentaci směřuje proti tomu, že nebylo provedeno posouzení výjimky z ochrany zvlášť chráněných druhů. Poukazuje na hodnocení vlivu zásahu na zájmy ochrany přírody Ing. Melicharem ke dni 24. 10. 2020 (dále také jen „biologické hodnocení“), kde je konstatováno, že budou dotčeny biotopy celkem 11 zvláště chráněných druhů obratlovců (morčák velký jako kriticky ohrožený druh, silně ohrožené druhy kvakoše nočního, lžičáka pestrého, pisíka obecného, slepýše křehkého, volavky bílé, a ohrožených druhů ropuchy obecné a veverky obecné, a dále možný zásah do ohrožených druhů bezobratlých – čmeláka skalního, mravence a zlatohlávka tmavého). Škodlivý zásah byl předpokládán během výstavby i přes realizaci všech zmírňujících opatření. V následně vydaném rozhodnutí bylo v bodě C odkázáno na požadavky Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna ze dne 9. 6. 2021, včetně závazného stanoviska z hlediska ochrany přírody a krajiny ze dne 9. 5. 2021, a stanoviska odpadového hospodářství a hydrogeologie ze dne 14. 5. 2021, že je nutné se obrátit na příslušný orgán ochrany přírody (Krajský úřad Jihomoravského kraje). Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný si vyžádal vyjádření Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, a tento úřad nezjistil škodlivý zásah realizace záměru do vývoje žádného ze zvláště chráněných druhů, a že za dodržení kompenzačních a preventivních opatření neshledává potřebu povolení výjimky ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů podle ust. § 56 zákona o ochraně přírody.

Žalobce namítá, že posuzujícímu úřadu mělo být zřejmé, že může být záměrem dotčen zájem na ochraně zvláště chráněných druhů, které jsou chráněny ve všech vývojových stádiích, jejich sídla a biotop. K zahájení příslušného řízení pak postačí pouhá eventualita zásahu, pravděpodobnost účinku a míra škodlivosti zásahu do přirozeného vývoje (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2015, čj. 2 As 49/2013-109). Toto rozhodnutí mělo být vydáno před rozhodnutím o umístěním stavby (např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 2. 2008, čj. 1 As 37/2005-154, ze dne 22. 6. 2016, čj. 3 As 212/2015-80, ze dne 1. 8. 2012, čj. 1 As 47/2012-38, nebo ze dne 23. 9. 2014, čj. 1 As 176/2012-140); bez tohoto posouzení není možné stavbu umístit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2018, čj. 6 As 139/2017-73). Stanovisko je podmínkou a součástí rozhodnutí o stavebním záměru. Podle názoru žalobce nelze nahradit vyjádřením v rámci odvolacího řízení konstatujícím neúčelnost rozhodnutí o výjimce, neboť tím je obcházen zákonný požadavek na náležité zvážení rozhodných skutečností týkající se posouzení dopadů na zvlášť chráněné živočichy. Postupem, který byl v tomto řízení zvolen, byl žalobce vyloučen z případného správního řízení, kde mohl věcně argumentovat a kde by bylo vydáno náležité rozhodnutí. Závěry, které v tomto řízení byly přijaty, jsou obecné, nepřezkoumatelné, věcně takové rozhodnutí nemůže obstát. Jedná se tak o podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít vliv na vydání nezákonného rozhodnutí o věci samé. Neprovedené řádné vypořádání požadavků na ochranu zvlášť chráněných druhů je pak v rozporu i se zásadou materiální pravdy ve smyslu ust. § 3 správního řádu, k tomu cituje žalobce obecně známou judikaturu. Připomíná, že ochrana přírody i dotčených zvláště chráněných druhů je veřejným zájmem, což absence tohoto posuzování vyloučila i z rozhodovacího důvodu. Bez bližšího objasnění byl konstatován jen zájem na posílení dopravní infrastruktury a spojení veřejné dopravy do kampusu v Brně Bohunicích, aniž by byly blíže hodnoceny další skutečnosti (v době rozhodování byla budována a zprovozněna nová tramvajová linka do dané destinace, zastávky Lipová a Univerzitní kampus jsou již propojené trolejbusovou dopravou, která jezdí co 10 minut s celkovou dobou jízdy 9 minut, kdy plánovaná jízda lanovkou je 8 minut). V případě nárazových akcí se mnou posílit spoje po omezenou dobu, v Brně je takový systém běžně používán. Žalobce dále upozorňuje, že na záměr nebyla vypracována žádná studie proveditelnosti, která by zjistila, zda lanovka je nejlepším řešením dopravní situace a spočítala její ekonomickou udržitelnost. Ohledně vážení všech veřejných zájmů poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 24/04.

Další část žalobní argumentace se zaměřuje na samotné dopady záměru na zvláště chráněné druhy. Lesní porosty v údolí Svratky v Pisárkách a na svazích nad Riviérou jsou atraktivní ornitologickou lokalitou, a je tak zde shromážděno množství údajů o výskytu ptáků, včetně údajů v dostupných a státní správou využívaných databází ND OP (nálezová databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR) a Avif. V posledních 15 letech zde byl zjištěn výskyt více než 80 ptačích druhů, z toho více než 30 druhů zvláště chráněných (žalobce jednotlivě tyto druhy uvádí, jsou zde zastoupeny druhy jak ohrožené, tak silně ohrožené, tak kriticky ohrožené – KO – kriticky ohrožený, SO – silně ohrožený, O – ohrožený: čírka obecná (Anas crecca; O), drozd cvrčala (Turdus iliacus; SO), hohol severní (Bucephala clangula; SO), chřástal vodní (Rallus aquaticus; SO), jestřáb lesní (Accipiter gentilis; O), kavka obecná (Coloeus monedula; SO), kopřivka obecná (Mareca strepera; O), krahujec obecný (Accipiter nisus; SO), krkavec velký (Corvus corax; O), krutihlav obecný (Jynx torquilla; SO), kvakoš noční (Nycticorax nycticorax; SO), ledňáček říční (Alcedo atthis; SO), lejsek šedý (Muscicapa striata; O), lžičák pestrý (Spatula clypeata; SO), morčák velký (Mergus merganser; KO), ostralka štíhlá (Anas acuta; KO), ostříž lesní (Falco subbuteo; SO), pisík obecný (Actitis hypoleucos; SO), potápka malá (Tachybaptus ruficollis; O), rorýs obecný (Apus apus; O), slavík obecný (Luscinia megarhynchos; O), sokol stěhovavý (Falco peregrinus; KO), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus; SO), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius; O), ťuhýk obecný (Lanius collurio; O), vlaštovka obecná (Hirundo rustica; O), vlha pestrá (Merops apiaster; SO), volavka bílá (Ardea alba; SO), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina; SO) a žluva hajní (Oriolus oriolus; SO). V biologickém hodnocení je však zmíněno pouze 14 z těchto druhů, ostatní nebyly vzaty do úvahy. V území pak hnízdí další tři druhy uvedené v Příloze I směrnice rady EU o ochraně volně žijících ptáků č. 79/409/EHS – datel černý, žluna šedá a lejsek bělokrký. Konstatování, z něhož rozhodnutí vychází, že jednotlivé druhy nebudou vůbec záměrem ovlivněny, protože „přímo v místech základů budoucích stožárů nehnízdí“, nebo „přímo v trase nehnízdí“ nevychází ze znalostí biologie a ekologie ptáků. Není možné vyloučit hnízdění přímo v trase plánované lanovky, ale i samotná výstavba a její následný intenzívní provoz bude negativně ovlivňovat místní ptačí společenstva v širším okolí v souvislosti s jejich hnízdními a potravními okrsky, které nepostihují pouze vymezená trasa lanovky (nutné je počítat ovlivnění v řádech stovek metrů v okolí záměru).

Žalobce dále namítá, že biologické hodnocení, ani žádné navazující stanovisko odpovědných orgánů ochrany přírody nereflektuje, že se přímo v trase lanovky nachází největší a poslední velké zimní nocoviště havranů polních a kavek obecných (druhy silně ohrožené), tito ptáci na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku, a na nocování se k nim připojuje i prakticky celá populace kavek hnízdící přímo v Brně, nocování těchto ptáků je známo více než 100 let, od zimy 2011/2012 existuje dotčené nocoviště v oblasti Riviéry. Realizací záměru by pravděpodobně došlo k zániku tohoto nocoviště, u havrana by zaniklo jediné jihomoravské nocoviště, u kavek by byla ovlivněna i celá brněnská populace, která zahrnuje v současné době kolem 30 % celé jihomoravské populace. Biologické hodnocení nezjistilo shromaždiště tisíců ohrožených ptáků, což podle žalobce prokazuje, že bylo zpracováno nedostatečně.

Žalobce dále uvádí, že biologické hodnocení pomíjí a bagatelizuje dopady záměru výstavby na přítomná společenstva ptáků, kdy pouze konstatuje riziko střetu některých druhů s nosnými lany, přesto autor nepovažuje tuto kolizní situaci za významně negativní ovlivnění dotčených druhů a zmiňuje, že jde o druhy „v okolí rozšířené“. Tyto druhy větších vodních ptáků (čírka obecná, hohol severní, kopřivka obecná, lžičák pestrý, morčák velký, ostralka štíhlá, potápka malá, zrzohlávka rudozobá, labuť velká) nejsou v Brně rozšířenými druhy z důvodu malého zastoupení mokřadních biotopů. Především vrubozobí ptáci využívají při letu řeku jako koridor a běžně létají i ve vyšších výškách. Lze tak podle žalobce předpokládat, že běžné úhyny řady ohrožených a zvláště chráněných druhů nelze zabránit v biologickém hodnocení navrhovaným zvýrazněním nosných lan. Bez udělené výjimky podle zákona o ochrany přírody pak není konkrétní zvýraznění lan jakkoliv řešené a vymahatelné. U kriticky ohroženého druhu morčáka velkého je oblast Riviéry jedním ze tří míst, kde má druh v Brně i hnízdní výskyt (biologické hodnocení je uvádí jako druh zimující). Město Brno v rámci protipovodňových opatření plánuje instalovat zde hnízdní budky pro morčáky velké. Zabíjení o lana se pak může týkat i dalších druhů ptáků. Biologické hodnocení pak opomíjí další negativní vlivy, jako je fragmentace biotopů, rušení hnízdících i zimujících ptáků hlukem, neustálým pohybem nepřirozených objektů nad lesem, činnosti související s údržbou lanovky, což může být fatální pro hnízdící dravé ptáky (v lokalitě krahujec obecný a ostříž lesní), nocoviště krkavcovitých (záměr provozovat lanovku i mezi 6. a 22. hodinou, což v zimních měsících zahrnuje i období sletu na nocoviště a dobu rozletu hejn z něj), což biologické hodnocení nijak nezohledňuje. Další takové vlivy jsou světelné znečištění a hluková zátěž. Hluková studie, která byla pro záměr zpracována, hodnotí hluk pouze ve vztahu k lidem, nikoliv k živočichům, u ptáků, kteří mají dobrý sluch, je hluk výrazným negativním jevem. Biologické hodnocení pak podle názoru žalobce obsahuje faktické chyby (zahrnutí kvakoše nočního za zimující druh, zmírňující opatření nezohledňuje měsíce IV. – VII., v důsledku mírných zim je začátek hnízdění ptáků uspíšen, morčák velký začíná hnízdit již v průběhu března).

Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, navrhoval ji zamítnout jako nedůvodnou, přičemž obsahově uváděl totéž, jako v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Poukázal na již zmiňované Biologické hodnocení Mgr. Melichara, a dále na to, že Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, oznámil dne 18. ledna 2021 zahájení zjišťovacího řízení, dne 26. února 2021 pak vydal pod čj. JMK 33586/2021 rozhodnutí, že záměr nemůže mít významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona. Dále poukázal na již zmíněné stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 17. 7. 2023, které bylo pořízeno podle ust. § 149 odst. 7 správního řádu v rámci odvolacího řízení, na podmínku 32 rozhodnutí.

Zúčastněné osoby (v době vyhlášení rozsudku další ze žalobců) xxx ve svém vyjádření uvedly, že i samy odkazovaly na výskyt zvláště chráněných druhů v lokalitě a na absenci výjimky z ochrany těchto druhů. K vyjádření Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, ze dne 17. 7. 2023, čj. JMK 1077056/2023, namítají, že to je vnitřně rozporné. Trvají na tom, že pro stavbu nemohlo být vydáno společné povolení, ledaže by bylo vydáno rozhodnutí o výjimce, které by bylo vydáno v řízení, kde by byla respektována i jejich práva jako zúčastněných osob. Postup krajského úřadu a Statutárního města Brno podle nich dokladuje osobní zájem na vybudování stavby. Ztotožňují se s argumentací žalobce v této věci. Soud dodává, že tyto osoby zároveň proti napadenému rozhodnutí podaly svou žalobu, kde svou žalobní argumentaci rozšiřují o další body, která bude zmíněna dále.

Zúčastněná osoba Statutární město Brno poukazuje na zjištění prováděná v místě výstavby, konkrétně Mgr. Vladimíra Melichara, který předložil odborné vyjádření správním orgánům. Odkazuje na tato zjištění – v době zimních průzkumů nebylo nocoviště havranů polních a kavek zaznamenáno, lesní porost nebude zlikvidován, vliv na populaci těchto druhů nebude likvidační, oba druhy jsou schopny se vrátit. To se potvrdilo v lokalitě již před několika lety, kdy probíhaly lesní sanační práce pro napadení kůrovcem. Rozporuje tvrzení žalobce v žalobě, že v místě je nocoviště kavek obecných, a poukazuje na článek výsledky mapování kavek obecných. Lokalita je navštěvována turisty, k čemuž předkládají vyjádření společnosti Lesy města Brna a.s. Dále poukazuje na to, že spolu s další zúčastněnou osobou – Dopravním podnikem města Brna, a.s. – nechaly vypracovat odborné stanovisko Doc. dr. Jana Farkače a Ing. et Mgr. Michala Pravce, Ph.D., jehož obsahem je vyhodnocení žalobní argumentace. Tyto osoby označuje za odborníky, držitele příslušných veřejnoprávních povolení k provádění biologického hodnocení, stanovisko ze dne 11. 6. 2024 přikládají ke svému vyjádření. Uvádějí, že o tom, zda bude výjimka požadována, rozhodují orgány ochrany přírody a krajiny vlastní úvahou, citují z vyjádření ze dne 17. 7. 2023. Tvrdí, že vliv na biologickou rozmanitost území bude stavbou a provozem nevýznamný, a v rámci předběžné opatrnosti a rychlého vyřešení nenadálých konfliktních situací se smysluplnou ochranou přírody doporučují zajistit odborný biologický dozor. Ohledně nosných lan uvedla, že ta budou dostatečně zvýrazněna tak, aby nemohlo ke kolizím s ptactvem docházet, toto řešení je běžné u jiných evropských lanových drah (Londýn, Madrid, Wroclaw, Koblenz). Dále uvedla, že proinvestovala již značné prostředky související se stavbou lanové dráhy či se souvisejícími stavbami, uvádí, že zde existuje zájem na zvýšení dopravní obslužnosti této lokality. Dále se vyjadřuje k celému území, tato část argumentace překračuje soudní přezkum vymezený podanou žalobou a jejími důvody.

V odůvodnění napadeného rozhodnutí je ve vztahu k žalobním bodům uvedeno, že z důvodu minimalizace negativních vlivů záměru na zájmy ochrany přírody a krajiny jsou navržena zmírňující opatření: 1. Výřez a kácení dřevin se doporučuje z důvodu ochrany hnízdících ptáků (§ 5a zákona o ochraně přírody a krajiny) provádět jen mimo období hnízdění ptactva, tj. kácení nebude prováděno v měsících IV. – VII. 2. Terénní práce při výstavbě je vhodné zahájit až po předchozím průzkumu vytyčeného staveniště zaměřeném na vyloučení výskytu obojživelníků, plazů, hnízd čmeláků a mravenišť mravenců rodu Formica. Průzkum musí provést odborně způsobilá osoba v biologicky vhodném období těsně předcházejícímu zahájení stavebních prací. 3. Nosná lana lanovky v místě křížení se Svratkou vhodným způsobem zvýraznit z důvodu omezení střetů s ptáky. Navržený způsob zvýraznění konzultovat s orgánem ochrany přírody. Dále je uvedeno, že bylo provedeno Hodnocení vlivu zásahu na zájmy ochrany přírody podle § 67 zákona o ochraně přírody - „BIOLOGICKÉ HODNOCENÍ – dle § 67 ZOPK“, zpracovatel: MGR. VLADIMÍR MELICHAR – držitel autorizace k provádění biologického hodnocení ve smyslu § 67 ve spojení s § 45i zákona o ochraně přírody, kde pro ochranu ptactva je z tohoto hodnocení uvedeno, že dle dikce ustanovení § 5a zákona o ochraně přírody je nutné formou zmírňujících opatření zajistit, aby nedocházelo k úhynům a zraňování ptactva. Kritické je zejména křížení lanového vedení s řekou Svratkou, na které hnízdí a zimuje řada druhů vodních ptáků. Vodní ptáci (kachny, slípky, ale i volavky) patří k nejméně obratným letcům. Střety s nosnými lany jsou vodní ptáci reálně ohroženi. Na druhou stranu již v současnosti není tok Svratky intravilánu Brna prostý obdobných překážek. Nebudou-li zmírňující opatření akceptována, je nezbytné si vyžádat výjimku pro odchylný postup dle zákona o ochraně přírody. Z důvodu minimalizace vlivu záměru na volně žijící ptáky jsou navržena adekvátní zmírňující opatření a podmínky spočívající zejména v omezení doby kácení dřevin a zvýraznění lanového vedení nad řekou. Záborem bude dotčen biotop 11 zvláště chráněných druhů živočichů a druhy živočichů, které by záměrem mohly být dotčeny. /Jedná se o Ropuchu obecnou, Skokana zeleného, Ještěrku obecnou, Slepýše křehkého, Kopřivku obecnou (druh kachny), Krahujce obecného, Ledňáčka říčního, Lejska šedého, Strakapouda prostředního, Užovku obojkovou, Užovku podplamatou a Veverku obecnou/. Riziko náhodného usmrcení existuje u málo pohyblivých druhů obojživelníků a plazů a v době hnízdění i u ptáků. Rušení lze předpokládat v období výstavby, zejména pokud se bude překrývat s obdobím hnízdění. Konstatuje se nevýrazné dotčení těchto druhů záměrem. Zdejší entomofaunu lze v zásadě rozlišit na dvě skupiny se zastoupením ochranářsky významných druhů. První je skupina druhů vázaných na ruderální bezlesí podél ulice Netroufalky v horní části lanovky. Tato skupina bude vzhledem k malému zásahu do biotopu a navazujícím rozsáhlým okolním ruderálním porostům jen málo dotčena a zásah nebude pro tyto druhy významně negativní. Druhou skupinou zdejší entomofauny jsou xylofágní a saproxylické druhy, zejména s vazbou na starší a zachovalé dubové porosty, které by záměrem neměly být významněji dotčeny. Tuto skupinu lze označit za nejvýznamnější v trase lanovky. Ovlivnění druhu bude ve skutečnosti zcela zanedbatelné. V rámci realizace záměru může nastat škodlivý zásah do přirozeného vývoje některých zvláště chráněných druhů, a proto se doporučuje vyžádat k tomuto zásahu výjimku z jejich základních ochranných podmínek. U některých druhů se předpokládá škodlivý zásah do přirozeného vývoje jednotlivých exemplářů během výstavby i přes realizaci všech zmírňujících opatření. Záchranný transfer rostlin nebo živočichů se nenavrhuje. Z důvodu minimalizace negativních vlivů jsou formulována věcná opatření nutná k prevenci, omezení, vyloučení a kompenzaci negativních účinků spojených s realizací daného záměru.

Dále je v odůvodnění uvedeno, že byl popsán současný stav lokality včetně přímých a nepřímých vlivů zamýšleného záměru. Zamýšlený záměr byl vyhodnocen v celém průběhu, při jeho přípravě a provozu. V rámci hodnocení vlivu zamýšleného vlivu záměru na jednotlivé skupiny organismů bylo provedeno také srovnání se stávajícím stavem lokality. Bylo identifikováno mírné zhoršení stavu. Hodnocený záměr nemá významný negativní vliv na zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody, zejména na zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, prvky ÚSES, přírodní stanoviště a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. V důsledku záměru se předpokládá zvýšení míry fragmentace VKP tok a regionálního biokoridoru. Záměr může mít nevýznamný negativní vliv na jednotlivé exempláře zvláště chráněných druhů živočichů a jejich biotopy. Místní populace zvláště chráněných druhů podstatným způsobem narušeny nebudou. Z „Vyjádření k zjišťovacímu řízení“, které si vyžádal žalovaný v průběhu jím vedeného odvolacího správního řízení a které obdržel od Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, dne 17. července 2023 pod č. j. JMK 1077056/2023 vyplývá, že závěry správního orgánu se liší od závěrů hodnocení dle § 67 zákona o ochraně přírody, jehož autor doporučuje pro realizaci záměru získat výjimku ze základních ochranných podmínek. Krajský úřad Jihomoravského kraje nezjistil škodlivý zásah realizace záměru do přirozeného vývoje žádného ze zvláště chráněných druhů živočichů. Za současného dodržení preventivních a kompenzačních opatření stanovených oznámením záměru i jeho projektovým řešením proto odvolací správní orgán neshledává potřebu povolení výjimky ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů podle § 56 zákona o ochraně přírody pro realizaci záměru lanové dráhy za účelnou. Žalovaný k dodržení preventivních a kompenzačních opatření stanovených oznámením záměru i jeho projektovým řešením (a tedy nepotřebnosti udělení výjimky ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů podle § 56 zákona o ochraně přírody) stanovil podmínku rozhodnutí č. 32 (podmínky pro provedení stavby).

Podmínka č. 32, kterou bylo prvostupňové správní rozhodnutí doplněno, zní: „Budou dodržena preventivní a kompenzační opatření, specifikovaná oznámením záměru i jeho projektovým řešením (uvedena v odůvodnění tohoto rozhodnutí). V tomto směru bude také prováděn biologický dozor.“.

V předloženém správním spise je dále mj. založeno stanovisko Magistrátu města Brna ze dne 9. 6. 2021, čj. MMB/0229627/2021/Zah, v němž je mj. uvedeno, že tento úřad upozorňuje, že je nezbytné z důvodu zjištěného výskytu zvláště chráněných druhů živočichů, obrátit se na příslušný orgán ochrany přírody, tj. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, který rozhodne, zda je nutné udělení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů, v souladu s ust. § 56 zákona o ochraně přírody.

Dále je součástí spisu vyjádření Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, ze dne 17. 7. 2023, čj. JMK 107706/2023, v němž je mj. uvedeno, že zoologický průzkum prokázal na lokalitě výskyt 21 ZCHD obratlovců, z nichž patří dva mezi kriticky ohrožené, devět mezi silně ohrožené a deset mezi ohrožené. Pro jedenáct ze zjištěných ZCHD autor odborného podkladu identifikuje nevýznamné negativní dotčení záměrem, přičemž nevýznamné riziko rušení a náhodného usmrcení popisuje v průběhu výstavby u málo pohyblivých druhů ropucha obecná a slepýš křehký, nebude zasahováno do biotopů primárně využívaných těmito živočichy, terénní práce proběhnou až po bezprostřední kontrole vytyčeného staveniště. Pro veverku obecnou je negativní vliv rušení zanedbatelný. Trasa vedení nosných lan lanovky překlenuje a fragmentuje biotop vodních druhů ptáků morčák velký, kvakoš noční, lžičák pestrý, pisík obecný, volavka bílá, čírka obecná, kopřivka obecná a potápka malá hnízdících nebo zimujících u řeky Svratky, vliv fragmentace biotopu a riziko případných střetů s nosnými lany lanovky v průběhu provozu zpracovatel hodnocení vnímá jako nevýznamný. Toto nevýznamné riziko střetů přeletujících ptáků bude dále poníženo zvýrazněním nosných lan lanovky, které je jednou z opatření oznámení záměru i jeho projektového řešení, z výše uvedených důvodů je správní orgán názoru, že zjištěné druhy obratlovců nebudou záměrem významně dotčeny.

S ohledem na skutečnost, že do téhož správního rozhodnutí podaly žalobu další osoby (žalobci uvedení pod č. 2 – 6 záhlaví tohoto rozsudku), soud usnesením ze dne 24. června 2024, čj. 6 A 36/2024-154, spojil věci ke společnému projednání, přičemž nadále bude celá spojená věc projednávána pod touto spisovou značkou. Usnesení nabylo právní moci dnem 8. července 2024.

Při ústním jednání konaném dne 20. června 2024 účastníci a zúčastněné osoby setrvaly na svých procesních postojích. Byly předneseny žaloba, vyjádření a procesní úkony zúčastněných osob, stručně byla rekapitulována projednávaná věc. S ohledem na množství dalších procesních návrhů, týkajících se doplnění dokazování (předložené vyjádření od zúčastněné osoby, předložený znalecký posudek od prvého žalobce, nutnost výslechu osoby, která zpracovala vyjádření v odvolacím řízení) bylo jednání za účelem dalšího dokazování odročeno na den 15. srpna 2024. Při ústním jednání dne 15. srpna 2024 soud vyslechl znalce, který podal ve věci znalecký posudek, a doc. Farkače, který podal odborné vyjádření, stejně jako předvolané svědky. Jednání bylo odročeno za účelem závěrečných návrhů na den 25. září 2024, kdy byly předneseny písemné i ústní závěrečné návrhy a byl vyhlášen rozsudek.

Žalobci 2 a 3 (xxx) ve své žalobě obsahově uvádějí totéž, co prvý žalobce k postupu veřejné správy týkající se řízení podle zákona č. 114/1992 Sb. (jejich žalobní bod 3.1). Dále přidávají žalobní argumentaci, která se vztahuje k jejich subjektivním veřejným právům (žalobci mají ve společném jmění manželů jednotku č. 814/2203 vymezené na pozemku parcelní číslo 1340/11, jejíž součástí je budova čp. 814 v katastrálním území Bohunice, jedná se o jednotku situovanou v klidné oblasti na vrcholku chráněného zalesněného svahu, žalobci v jednotce bydlí, záměr a stavba je umisťována v blízkosti této jednotky).

Žalobci namítají rozpor stavby s územně plánovací dokumentací (žalobní bod 2.1), konkrétně s Územním plánem města Brna a v rozporu se zákazem zástavby na jednom ze dvou pohledově exponovaných svahů stanoveném v územní studii Výškové zónování v MPR a jejím ochranném pásmu. Uvedli, že žalovaný odkázal na závazné stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 30. 11. 2023, čj. JMK 170159/2023 OÚPSŘ (dále také jen „přezkumné závazné stanovisko“), které potvrdilo závazné stanovisko Magistrátu města Brna, odboru územního plánování a rozvoje ze dne 21. 3. 2022 (dále také jen „závazné stanovisko“).

Podle názoru žalobců je stavba umisťována do jiných ploch (žalobní bod 2.2), než ploch pro dopravu (případně hromadnou osobní dopravu), čemuž se přezkumné stanovisko nijak nevěnovalo, žalobci nesouhlasí s výkladem, že výslednou aplikací v jiných plochách (smíšeného typu) je jejich využití pro dopravu. Tato stavba není uvedena v regulačních podmínkách ani jednoho funkčního typu, do nichž spadají pozemky, na nichž má být umístěna. Podmínku stanovenou pro výjimku z tohoto pravidla (komunikace či zařízení technické vybavenosti zajišťuje výhradně bezprostřední obsluhu předmětné funkční plochy) stavba nesplňuje, neboť její kapacita (2 000 přepravovaných osob za hodinu) zcela přesahuje potřeby předmětné funkční plochy. Poukazuje na stranu 8 přezkumného závazného stanoviska na závěr, že stavba spadá pod dopravní infrastrukturu, a tím se jedná o „komunikaci“, tato úvaha podle názoru žalobců není nijak rozvinuta (zejména proč pod tento pojem má spadat „dráha“ a ostatní „drážní zařízení“), žalobci nesouhlasí s tím, že stavba je vnímána jako veřejná dopravní infrastruktura, komunikace ani technická vybavenost. Namítají, že pod pojmem „pozemní komunikace“ nespadá „dráha“, zákon oba pojmy odlišuje (každému z těchto institutů se věnuje jiná právní úprava). Ohledně pojmu „technická vybavenost“ uvádějí, že územní plán jej používá např. v příloze č. 2 (vodovody, kanalizace, zásobování teplem, plynem, elektrickou energií, spoje telekomunikační sítě, kolektory a likvidace odpadů), neřadí tam však dopravní zařízení ani dráhy. I kdyby se mělo jednat o nějakou zvláštní kategorii, taková stavby by měla sloužit bezprostřední obsluze předmětné funkční plochy. Namítá výklad nadřízeného správního úřadu v přezkumném závazném stanovisku, když podmínku pro stanovení výjimky vykládá jinak (stavba podle žalobců nemá sloužit veřejné vybavenosti, ale k obsluze plochy, do níž je umisťována, aniž by byla v jejích regulačních podmínkách uvedena). Podle názoru žalobců výjimka byla do regulace v územním plánu přidána z toho důvodu, aby se mohly realizovat např. stavby obslužných komunikací a trafostanice důležité pro obsluhu území; namítají, že je ostudou Magistrátu města Brna a Krajského úřadu Jihomoravského kraje, že vypouštějí ze svého posuzování ty části územně plánovací dokumentace, které obsahují regulaci znemožňující umístění předmětné stavby, namísto toho aby záměr objektivně posoudily.

V další části tohoto žalobního bodu (2.3) žalobci namítají, že přezkumné závazné stanovisko nereflektuje zákaz nadzemních staveb v nestavebních plochách, není to v něm vůbec zmiňováno, proto i v této části jej považují za nepřezkoumatelné.

Dále žalobci v žalobním bodu 2.4 namítají, že stavba je v rozporu s požadavkem územní studie na nezastavitelnost svahu. Poukazují na stranu 9 přezkumného závazného stanoviska s tím, že se nejedná o výškovou budovu, s čímž žalobci nesouhlasí. Poukazují na cíl studie uvedený na portálu územního plánování Statutárního města Brna, z něhož se vyhodnocení nevztahuje pouze na výškové budovy, ale i na jiné dominanty v území, v neuvedení cíle studie v tomto stanovisko potvrzuje domněnky o podjatosti úřadu. Poukazuje na stranu 5 a část 6. 2 územní studie, přičemž namítají, že plocha č. 36 Pisárecká není součástí nestabilizovaného území, neboť do jižní části této plochy zasahuje nestabilizované území, většina plochy však spadá do zóny chráněných krajinných prvků, kde je nepřípustná jakákoliv zástavba, která jej naruší. Závěr o výškové budově a z toho plynoucí další závěr o přípustnosti stavby je tak nesprávný. Poukazují pak dále na území Červený kopec a Wilsonův les, které jsou charakterizovány jako území, které mají zásadní vliv na charakter města.

V žalobním bodě 2.5 žalobci namítají, že umístění stavby je v rozporu s požadavkem na využívání veřejných prostranství, kdy za veřejná prostranství jsou považovány některé pozemky, na nichž má být stavba umístěna, tyto pozemky podle jejich názoru nelze zabrat pro výstavbu mezistanice. Nesouhlasí se závěrem na straně 10 přezkumného závazného stanoviska, neboť veřejná dopravní infrastruktura není na území Brna bezplatná, neboť je vázána na zaplacení jízdného, proto nemůže taková stavba splňovat požadavky obecného užívání a není tak prostorem veřejného prostranství.

V žalobním bodě 2.6 žalobci namítají, že stavba je umisťována v rozporu s ochranou nezastavěného území, kdy nebyl vážen žádný zájem na ochraně nezastavěného území (tento žalobní bod se obsahově podobá části argumentace prvého žalobce, proto bude vypořádán v části rozsudku, která hodnotí důvodnost žaloby prvého žalobce).

Žalobci dále namítají rozpor stavby s ostatními veřejnými zájmy. V žalobním bodě 3.1 obsahově uvádějí tutéž argumentaci, jako prvý žalobce. Dále v bodě 3.2 namítají, že stavba se dotýká významného krajinného prvku – lesa a dalších krajinných prvků, stanovisko Magistrátu města Brna, odboru životního prostředí, ze dne 11. 4. 2022, čj. MMB/0203932/2022/Kne, považují za nepřezkoumatelné ohledně ochrany veřejného zájmu (stanovisko bylo potvrzeno závazným stanoviskem Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 28. 6. 2023, čj. JMK 96039/2023, kdy nesouhlasí s tím, že posouzení je zužováno pouze na konstataci, že stavba bude v území provedena, a pouze je posuzována minimalizace zásahu). Nesouhlasí se závěrem, že významný krajinný prvek lesa bude dotčen pouze ve výměře 75 m2, neboť tato stavba nebude mít svůj vliv pouze v místech, kde budou umístěny opěrné sloupy, nýbrž po celé délce, včetně dosahu hluku ze stavby.

V žalobním bodě 3.3 poukazují na to, že stavba zasahuje do krajinného rázu, aniž byl vydán souhlas orgánu ochrany přírody. Tento žalobní bod se výrazně překrývá s argumentací prvého žalobce (byť ten zastupuje pouze část tohoto hodnocení krajinného rázu, a to ochranu ptactva, nikoliv celé posouzení ochrany krajinného rázu). Namítají, že dotčený orgán státní správy se měl zabývat ostatními koncepčními dokumenty, které mají krajinný ráz chránit (např. zmiňovanou územní studií).

V žalobním bodě 3.4 žalobci namítají, že stavba je umisťována v rozporu se zájmem na ochraně zemědělského půdního fondu (mezistanice Kampus je umisťována na půdě spadající do I. a II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu). Namítají, že územní plán s touto stavbou vůbec nepočítá, orgán ochrany zemědělského půdního fondu se pak nezabýval existencí jiného veřejného zájmu. Namítají, že potvrzující závazné stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, ze dne 10. 8. 2023, čj. JMK 121353/2023, nereagovalo na jejich námitky.

V další části žalobních bodů žalobci namítají nepřiměřený zásah do svých práv. V bodě 4.1 namítají nepřiměřený zásah do svého soukromí. Na úrovni oken jednotky žalobců bude projíždět každou hodinu 2 000 osob ze vzdálenosti 60 metrů. Nesouhlasí se závěrem, že ze 60 metrů není vidět do obytných místností a že se neuplatní judikatura správních soudů, neboť se nejedná o bezprostřední sousedství a kabiny lanovky se budou pohybovat. Vypořádání svých námitek považují za nedostatečné s ohledem na judikaturu (tedy posouzení, zda jde o zásah do soukromí převyšující míru přiměřenou poměrům), kterou považují za překročenou.

V části žalobního bodu 4.2 namítají žalobci, že stavba bude zasahovat do práva na ochranu zdraví obyvatel (jedná se konkrétně o pozemky parc. číslo 1338/1 a 1340/23 katastrální území Bohunice), užívané k rekreaci žalobců a rodiny, konkrétně namítají překročení hlukových limitů (poukazují na hlukovou studii z prosince 2020), i když na těchto pozemcích nebyl stanoven žádný referenční bod, překročení vak vyplývá z obrázku zobrazující škálu hlukového zatížení. V rámci odvolacího řízení bylo vydáno závazné stanovisko Ministerstva zdravotnictví ze dne 6.6.2023, čj. MD-1735/2023-130/8, kterým byla potvrzena závazná stanoviska Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje, kdy tyto pozemky nelze považovat za chráněný prostor, neboť jsou vedeny jako zahrady podle katastru nemovitostí. Pozemek parc. č. 1340/1 je v katastru veden jako ostatní plocha, pozemek parc. č. 1340/23 slouží k odpočinku místních obyvatel, navazuje na něj pozemek parc. č. 1338/1, který není evidován jako zahrada. Namítají, že poznámky pod čarou nemohou mít normativní význam, poukazují na znění ust. § 30 odst. 3 zákona o ochraně veřejného zdraví a na skutečné využívání pozemků. Namítají dále, že ve spise není založeno žádné vyhodnocení dopadů hluku na pozemky, i kdyby hlukové limity překračovány nebyly, jedná se o hlukovou zátěž nepřiměřenou místním poměrům. Dále namítají nedodržení hlukových limitů ve vztahu k nemovitostem, které nejsou jejich vlastnictvím, tuto část žalobního bodu soud považuje za nepřípustnou (žalobci mohou namítat pouze porušení svých veřejných subjektivních práv).

V žalobním bodu 4.3 namítají žalobci, že stavba nenavazuje na kapacitně dostatečnou dopravní infrastrukturu, neboť nejsou navržena nová parkovací stání, k mezistanicím vede pozemní komunikace široká pouze 6 metrů. Namítá, že drážní úřad odkázal na část B.4 souhrnné technické zprávy, z níž vynechal část „Tyto vyvolávají extrémní nároky na parkovací plochy v území. A to jak uvnitř areálu, přilehlém okolí, ale i na navazujících komunikacích“. Žalobci se s ohledem na charakter stavby obávají, že dopravní situace bude horší. Nesouhlasí se závěrem plynoucím z přípisu Magistrátu města Brna, odboru dopravy, ze dne 30. 6. 2023, čj. MMB/0282967/2023/01ROR, že stavba bude součástí systému veřejné dopravy, nikoliv turistickou atrakcí a není tak nutné obsluhovat stavbu jinou než servisní komunikací. V tomto smyslu poukazují na vyjádření politiků Statutárního města Brna, že stavba může být i atrakcí (primátorka, radní pro dopravu, zastupitelé). Poukazují na ust. § 20 odst. 4 a 5, § 23 odst. 1 a § 24 odst. 2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, které musí být splněny bez ohledu na to, zda se jedná o turistickou atrakci či součást dopravy.

V žalobním bodu 4.4 žalobci uvádějí, že světelné imise ze stavby je budou obtěžovat v míře nepřiměřené poměrům. Nesouhlasí se závěrem, že lokalita je již nyní světelně zatížena veřejným osvětlením a osvětlením okolních budov ve větším rozsahu, než který bude mít stavba. Závěr považují za nepřezkoumatelný, neboť není uvedeno, o jaké osvětlení se má jednat, sloupy stavby budou vyšší, než sloupy veřejného osvětlení, budou tak nemovitost žalobců osvětlovat více, měla být provedena úvaha, zda je možné připustit i další imise osvětlením na toto území.

V žalobním bodě 4.5 žalobci namítají, že zůstala nevypořádána jejich námitka ohledně nepřiměřeného zvýšení počtu osob v lokalitě, vypořádání na straně 38 odůvodnění napadeného rozhodnutí považuje za nedostatečné. Stavba neřeší šířku chodníků, komunikací, odstavná a parkovací stání, místa pro shromažďování osob, nádoby na odpad.

V žalobním bodě 4.6 žalobci namítají nevypořádání výhledu a vzhledu stavby (z nemovitosti žalobců je dosud výhled charakterizován lesním porostem a městem za řekou), nesouhlasí s vypořádáním námitky na straně 38 odůvodnění napadeného rozhodnutí. V žalobním bodě 4. 7 napadají nedostatečné vypořádání jejich námitky týkající se snížení hodnoty nemovitých věcí žalobců.

V žalobním bodě 5.1 nesouhlasí s tím, že drážní úřad upustil od ústního jednání a ohledání na místě. Drážní úřad má sídlo v Olomouci, místní poměry tak nemůže detailně znát. Nejsou specifikovány, které dráhy, které drážní úřad v minulosti povoloval, jsou v bezprostředním okolí staveniště, vypořádání námitky na straně 39 a 40 odůvodnění napadeného rozhodnutí považuje za nedostatečné. Drážní úřad v okolí nemovitých věcí žalobců neposuzoval žádnou stavbu, v bezprostřední blízkosti se nenachází železniční, tramvajová ani trolejbusová doprava.

V žalobním bodě 5.2 žalobci namítají, že závazná stanoviska byla vydávána vyloučenými osobami. Jedná se o ta stanoviska, které vydával Magistrát města Brna, které je zároveň 100% vlastníkem investora, nesouhlasí s vypořádáním své námitky na straně 41 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Namítá rozpor v závěru, že námitky podjatosti měly být uplatněny v jiných správních řízeních na jedné straně, a konstataci, že se o správní řízení nejedná na straně druhé. Uvádějí, že v námitce konkretizovali důvody pro možnou podjatost, která se netýká pouze zaměstnaneckého poměru (ekonomicky náročná investice, která je předmětem mediálního i politického zájmu). Žalovaný neuvedl, v jakém jiném řízení měly tak být tyto námitky uplatněny.

Žalovaný se shora uvedenými žalobními body nesouhlasil, odkazoval na proběhlé řízení i odůvodnění správních aktů. Vyjádření je poměrně značně nekonkrétní – opisuje žalobu a její argumentaci (značná část textu), potom je většinou proveden stručný odkaz na odůvodnění napadeného rozhodnutí či závazná stanoviska nebo jiné správní akty. Ohledně souladu stavby s územně plánovací dokumentací a celou částí žalobních bodů číslovaných jako 2) odkázal na zmiňované přezkumné závazné stanovisko. K části 3) žalobních bodů odkázal rovněž na stanoviska vydaná v řízení. Totéž lze uvést k dalšímu textu, namítané rozpory nejsou nijak konkrétně rozebrány. K absenci ústního jednání a ohledání na místě je odkázáno na obsah dokumentace, k systémové podjatosti poukazuje na judikaturu.

Vyjádření žalovaného je výslovně podáváno jako společné k žalobcům 2 – 6.

Žalobní argumentace těchto žalobců kopíruje žalobní argumentaci žalobců 2 – 3, proto ji nemá smyslu vypisovat v tom směru, kde jde o společný procesní postoj.

Žalobní argumentace tohoto žalobce kopíruje žalobní argumentaci žalobců 2 – 3, proto ji nemá smyslu vypisovat v tom směru, kde jde o společný procesní postoj.

V závazném stanovisku Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 30.11. 2023, čj. JMK 170159/2023 OÚPSŘ (již uvedené přezkumné závazné stanovisko) je mj. uvedeno (k odvolacím námitkám žalobců – reakce je na straně 8 a násl. tohoto stanoviska), že ve všech funkčních plochách jsou přípustné stavby pro dopravní infrastrukturu. V předchozím textu je uvedeno, že stanice lanové dráhy jsou umístěny do ploch stavebních v zastavěné části města (plocha D, plocha pro hromadnou osobní dopravu DH, zvláštní plocha N). Samotná lanová dráha vede nad nezastavěným územím přes řeku Svratku a územím tvořených převážně lesem, do této části zasahuje záměr umístěním tří pilířů umístěných poblíž lesních komunikací, je vedena nad plochami pro dopravu, plochou rekreační zeleně ZR, plochou ostatní městské zeleně ZO, vodní plochou a nad pozemky určenými k plnění funkcí lesa, podél řeky Svratky je vymezen regionální biokoridor. Záměr lanové dráhy není v rozporu s funkčními regulacemi stanovenými územním plánem. Kabinky jsou považovány za vozidla, lanové dráhy patří do kategorie dopravních prostředků. Záměrem je lanová dráha dopravní infrastruktura zajišťující obsluhu ostatních veřejných prostranství města. Žádná z dotčených funkčních ploch výslovně dopravní stavby nevylučuje, připouští stavby komunikací a zařízení technické vybavenosti. Lanovou dráhu lze považovat za komunikaci, tj. dopravní infrastrukturu.

Odůvodnění napadeného správního rozhodnutí obsah tohoto přezkumného závazného stanoviska opisuje a na něj odkazuje.

V odvolání žalobců tito mj. namítají, že právní předpisy neznají pojem komunikace s argumentací obdobnou v žalobě.

Ohledně namítaného nesouladu záměru s Územní studií Výškové zónování v MPR a jejím ochranném pásu přezkumné závazné stanovisko odkazuje na závazné stanovisko, jímž je závazné stanovisko Magistrátu města Brna, odboru územního plánování a rozvoje, ze dne 21. 3. 2022,čj. MMB/0138017/2022/Zvd (již v odůvodnění rozsudku zmíněné závazné stanovisko). Na straně 9, na níž odkazuje přezkumné závazné stanovisko, je uvedeno, že bylo vycházeno z územně plánovacího podkladu – Územní studie – Lokalita brněnského výstaviště, která mj. prověřila v lokalitě BVV umístění trasy lanové dráhy včetně prostoru pro stanici a konstatuje, že navrhovaná stavba je v souladu s regulativy územní studie. V souvislosti se závaznými prostorovými a funkčními regulacemi vyplývajícími z Územního plánu města Brna a rozsahu předložené dokumentace je navrhovaný záměr v souladu se základními principy urbanistické koncepce a prostorovými regulacemi navrženými v předmětné územní studii.

V odvolání žalobců je námitka, že nebyla respektována kapitola 3e 3 regulativů pro uspořádání území s názvem Regulační podmínky pro plochy nestavební – volné, je namítáno, že závazné stanovisko tuto podmínku ignorovalo.

V přezkumném závazném stanovisku je uvedeno, že pro území nebyla zpracována podrobnější územně plánovací dokumentace (regulační plán), pozemky se nacházejí v ochranném pásmu Městské památkové rezervace, jsou součástí územní studie „Výškové zónování v Městské památkové rezervaci a jejím ochranném pásmu“ (studie schválená dne 27. 2. 2015). Pozemky stanice Pisárky – Lipová a mezistanice Riviéra jsou zařazeny do plochy č. 42 „Výstaviště“, plocha je součástí stabilizovaného území (zóny), které je nutno chránit. V ploše č. 42 je uvedena maximální hodnota výšky budov po hřeben střechy 41,8 metru a v aktivní zóně A3 Výstaviště je výška zástavby omezena na 50 metrů. Pozemky mezistanice Kampus jsou zařazeny do plochy č. 36 Pisárecká, plocha je součástí nestabilizovaného území, kde stávající výškovou hladinu zástavby lze zvyšovat nebo ji nově definovat. maximální hodnota výšky budov po hřeben střechy je 19,6 metru, ve výkresu C.1 je stanovena maximální výšková hladina zástavby 12 metru, pozemky stanice Kampus – terminál jsou zařazeny do aktivní zóny A4 kde výška zástavby není omezena. Stanice Pisárky – Lipová má výšku haly +9,75 metru, výšky nástupiště +12,4 metru, mezistanice Riviéra má výšku objektu + 14,26 metru, mezistanice Kampus výšku +9,50 metru, stanice Kampus – terminál výšku +11,40 metru. Objekty tak nepřesahují stanovenou maximální výšku budov pro stanovené zóny. Dále je uvedeno k namítaným nesouladem s územní studií „Výškové zónování v Městské památkové rezervaci a jejím ochranném pásmu“, že studie vyhodnotila stávající výškovou hladinu a prověřila území, kde by bylo možné výškovou hladinu zvýšit včetně vyhodnocení možnosti umístění výškových budov, záměrem je lanová dráha, jejíž stanice jsou navrhovány maximálně s 3. nadzemním podlažím, nejedná se tak o výškové budovy.

Dále je v přezkumném závazném stanovisku uvedeno, že v nezastavěném území jsou umístěny pouze tři podpěrné body lanové dráhy, a to v blízkosti stávajících cest. Budovy stanic lanové dráhy jsou umístěny v zastavěném území. Územně analytické podklady nevymezily v předmětné funkční ploše (zalesněný svah nad řekou Svratka) žádné konkrétní přírodní hodnoty, k nimž by bylo třeba při posuzování záměru přihlížet.

Dále je ve spise založeno závazné stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, oddělení ochrany přírody a krajiny, ze dne 28. 6. 2023, čj. JMK 96039/2023, které potvrdilo závazné stanovisko Magistrátu města Brna, odboru životního prostředí, ze dne 11. 4. 2022, čj. MMB/0203932/2022/KNe (žalobní argumentace k bodu 3.2). V odůvodnění je mj. uvedeno, že odůvodnění prvostupňového závazného stanoviska je nedostatečné, a že bylo doplněno ve stanovisku při předání spisu nadřízenému orgánu, v tomto směru tento úřad uvedl, že bylo provedeno doplnění nedostatečné části odůvodnění. Dále je uvedeno, že zásah spočívá v kácení 42 stromů a zastavění plochy ve VKP o celkové výměře 75 m2, tato výměra, navíc rozdělená na 3 různé na sebe nenavazující plochy v lese na svazích po pravém břehu řeky Svratky, na těchto plochách budou stát tři podpěrné sloupy lanovky, jejichž vrchní část s vedením lana bude nad lesním porostem, toto řešení eliminuje nutnost kácení celého pruhu lesních porostů v místě vedení lanovky. Realizace záměru neohrozí ekologicko-stabilizační funkci VKP vzhledem k malému rozsahu dotčených ploch, estetická hodnota VKP bude ovlivněna pouze v místě kácení, přičemž dopad sloupů vyčnívajících nad koruny stromů bude zmírněn opatřeními uloženými v podmínkách závazného stanoviska, zásah je přijatelný vzhledem k faktu, že se jedná pouze o malý zlomek rozsahu dotčeného VKP.

Ve spise je dále závazné stanovisko Magistrátu města Brna, odboru životního prostředí, ze dne 10. 1. 2024, čj. MMB/0532123/2023/Kne (žalobní bod 3.3), jímž byl udělen souhlas podle ust. § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., v rámci stavby, která by mohla snížit nebo změnit krajinný ráz na základě projektové dokumentace z února 2021 revidované v únoru 2022. Je v něm mj. uvedeno, že stavba je liniovou dopravní stavbou, překonává vodní tok a vede přes lesní porost, začátek a konec je situován v poměrně hodně urbanizovaném prostředí, v prostřední části je vedena nad vodním tokem a lesem, které jsou podle zákona č. 114/1992 Sb. významnými krajinnými prvky. Překlenutím dráhy nad vodním tokem nedojde k jeho dotčení, v lese bude vloženo 12 samostatně stojících stožárů různé výšky, aby nemuselo dojít k průseku lesního porostu pod lanovkou, jsou stožáry navrženy s relativně velkou výškou v rozmezí 29 – 36 metrů, pohledově tak bude lanová dráha poměrně vyčnívat nad zalesněným svahem, takové řešení je přijatelnější, než kácení celého průseku lesních dřevin pod samotnou lanovou dráhou, investorovi byla uložena povinnost provést ozelenění podpěrných sloupů výsadbou popínavých rostlin pro lepší vizuální začlenění technických prvků do lesního biotopu. V předmětném území se nenachází žádné zvláště chráněné území nebo evropsky významná lokalita, nejblíže se nachází přírodní rezervace Kamenný vrch, která je vzdálená asi 0,8 km. Nejbližší evropsky významná lokalita Pisárky se nachází ve vzdálenosti asi 0,8 km. Záměrem tak nedojde k jejich přímému dotčení a vzhledem ke vzdálenosti ani k nepřímému vlivu. V území je vymezen biokoridor podél vodního toku řeky Svratky, místy jsou vložena lokální biocentra. Vzhledem k umístění lanové dráhy vysoko nad vodním tokem a biokoridorem nedojde během stavby ani následným provozem dráhy k dotčení biokoridoru. Jediným ovlivněním by mohlo být hlukové zatížení, vzhledem k navrženému typu oběhu lanové dráhy nepředpokládá úřad jakékoliv ovlivnění živočišných druhů pohybujících se v prostoru pod lanovou dráhou. Přírodní charakteristika nebude výrazně dotčena, jedinému dotčení dojde v rámci lesa. Větší část záměru je umístěna v urbanizované krajině, výstavbou nedojde k narušení či snížení dominant území, ani k historické charakteristiky.

Dále je ve spise založeno závazné stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, ze dne 10. 8. 2023, čj. JMK 121353/2023 (žalobní bod 3.4), kterým bylo potvrzeno závazné stanovisko Magistrátu města Brna, odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství, ze dne 14. 3. 2022, čj. MMB/0160741/2022. V odůvodnění je mj. uvedeno, že záměr není v rozporu s územně plánovací dokumentací, pozemky trvalého odnětí se nachází podle platného Územního plánu města Brna v zastavěném území, částečně v ploše pro dopravu a částečně v ploše městské zeleně, nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu, hydrologických a odtokových poměrů, v území se nenachází meliorace a závlahy, vodní erozní činnost nebyla v minulosti řešena, při projednávání Územního plánu města Brna byla prokázána nezbytnost realizace záboru půdy nejvyšší kvality a jiný veřejný zájem nad veřejným zájem ochrany zemědělského půdního fondu.

V odůvodnění napadeného rozhodnutí je ve vztahu k žalobním bodům uvedeno, že závazném stanovisku i přezkumném závazném stanovisku je uvedeno, že záměr je v souladu s PÚR ČR i ZÚR MK, je zde biokoridor a připravovaná protipovodňová ochrana, které záměr neomezí, dále je citováno ze shora uvedených závazných stanovisek. Je upozorněno, že pro území města Brna je zpracován a projednáván nový územní plán, stejně jako brněnské stavební předpisy, ke dni vydání napadeného rozhodnutí však bylo rozhodováno s ohledem na dosud platný územní plán a jeho změny. Dále je uvedeno, že stavba leží v ochranném pásmu MPR Brno, ochranná pásma inženýrských objektů jsou respektována, stavba bude napojena na stávající, popř. plánovanou technickou a dopravní infrastrukturu. Odvolatelé nemají subjektivní veřejné právo na to, aby poměry v území byly navždy zakonzervovány a nemohly se změnit. Zásah způsobený záměrem výstavby lanové dráhy nepřesahuje přiměřenou míru. Zásah do krajinného prvku byl posouzen, stejně jako do krajinného rázu. I ostatní odvolací námitky, které jsou do značné míry obsahově obdobné, jako žalobní body, jsou vypořádány odkazem na stanoviska státních úřadů, která byla uvedena v předchozí části odůvodnění tohoto rozsudku.

V průběhu soudního řízení byly provedeny některé účastníky navržené důkazy (ty, které nebyly součástí správního spisu či správního řízení).

Zúčastněná osoba předložila listinu nazvanou „Odborné stanovisko/znalecký posudek Lanová dráha Pisárky – Kampus“, který vypracoval Doc. Dr. Jan Farkač, CSc. Ač je listina alternativně nazvaná „znalecký posudek“, není opatřena znaleckou doložkou, osoba, která ji vypracovala, není zapsána v seznamu znalců. V zadání této listiny je uvedeno, že jejím předmětem je „reálné vyhodnocení nejasných, nesprávných čin nepravdivých informací v žalobě, a odborné posouzení skutečného vlivu stavby a následně provozované lanové dráhy na zvláště chráněné druhy živočichů“, že byla zpracována pro zadavatele, jímž je stavebník. V této listině je dále uvedeno, že o tom, zda výjimka bude či nebude požadována, rozhoduje orgán ochrany přírody a krajiny vlastní úvahou, a je zde citováno vyjádření k zjišťovacímu řízení ze dne 17. 7. 2023 (již dříve v odůvodnění rozsudku citovaném). Pak jsou zde uvedeny druhy ptáků, zde je uvedeno, že negativní vliv na přeletující druhy lze vyloučit, ohledně vodních druhů je odkazováno na oznámení záměru z prosince 2020, podanou žalobu a databázi NDOP, a to opět s kategorickým závěrem, že negativní vliv lze vyloučit, totéž je uvedeno i v dalších částech této listiny. Dále tato listina dosti subjektivním způsobem popisuje žalobní tvrzení, a osobní stanovisko autora k nim. Soud z takových skutečností nic podstatného pro posouzení věci nezjistil. Hodnocení důvodnosti podané žaloby je úkolem soudu, nikoliv třetí osoby. Předložená listina není znaleckým posudkem, byť je tak částečně nazvána, ve svých závěrech přejímá závěry ze správního řízení, která jsou obsahem správního spisu a na něž se odvolává i žalovaný při hodnocení věci, proto pro zjištění soudu pro důvodnost podané žaloby nepřináší nic nového, co by nebylo obsahem správního spisu a závěrů správních orgánů, které soud posuzuje z hlediska namítané nezákonnosti. Toto posouzení důvodnosti podané žaloby je úkolem soudu, jak bylo shora uvedeno.

První žalobce dále do spisu založil znalecký posudek znalce RNDr. Mojmíra Vlašína, znalce v oboru životní prostředí včetně přírody a krajiny, odvětví zoologie, ze dne 15. 6. 2024. Jedná se tak o znalecký posudek předložený účastníkem řízení, tak jej soud i hodnotí. Závěr tohoto posudku zní, že předmětná lokalita je významným stanovištěm a biotopem zvláště chráněných druhů obratlovců, které jsou konkrétně v posudku uvedeny. Další závěry z tohoto posudku jsou již hodnocením proběhlého správního řízení, které je úkolem soudu, nikoliv znalce.

Při ústním jednání dne 15. srpna 2024 pak soud vyslechl tyto osoby, které vypověděly následující. Znalec dr. Vlašín odkázal na svůj posudek, z něhož je patrné, že v území se vyskytují zvlášť chráněné druhy obratlovců, podle něho vliv na ně bude mít stavba jak při provádění, tak při jejím provozu. V lokalitě byl, vycházel pak z dalších podkladů, které jsou v posudku uvedeny. Je znalcem v oboru se specializací zoologie, proto se ve svém posudku nezabýval rostlinami. Při zpracování posudku se seznámil s biologickým hodnocením Ing. Melichara, podklady, z nichž vycházel, využil pro svůj posudek, poté dělal vlastní průzkumy. Objevil 26 druhů zvláště chráněných živočichů ze skupiny obratlovců, ne všech se záměr dotkne, některých ano, některých významně, některých ne. Současné elektrické vedení, které v lokalitě je, neposuzoval, to není jeho obor, myslí, že dvě vysoká napětí jsou přes řeku Svratku. Sloupy jsou na břehu řeky. Ohledně ptáků se jedná o dvě skupiny, havranovité (kavky, havran a dva druhy vran), a ptáci, kteří jsou vázáni na řeku, tedy brodiví a vrubozobí. Ke stanovisku doc. Farkače znalec uvedl, že neví, co má znamenat slovní spojení nahodilý výskyt, výskyt podle znalce je pravidelný nebo nepravidelný. Pokud výskyt není pravidelný, tedy že se živočich nevyskytuje na místě dnes a denně, to je normální, naprostá většina živočichů se na místě vyskytuje nějakou část dne nebo roku, přesto je to jejich biotop. Záměr ovlivňuje přímo druhy, které jsou v trase, tedy tam, kde budou stát sloupy, kde budou lana do nějakých deseti metrů