4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

8 Ad 2/2023- 42 - text 12 8 Ad 2/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému Ing. J. V., CSc., narozený X bytem X Nejvyšší státní tajemník, se sídlem Jindřišská 34, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 12. 2022, č. j. MV-26552-11/SR-2020 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na úhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Rozhodnutím, č. j. MPO 43502/2015 ze dne 30. 10. 2015, byl žalobce přijat do služebního poměru a zařazen na služební místo „referent 1. oddělení EU, ESVO a západního Balkánu, odbor zahraničně ekonomických politik, I. sekce Evropské unie a zahraničního obchodu v Ministerstvu průmyslu a obchodu“. 2. Usnesením vlády České republiky č. 811 ze dne 18. 11. 2019 byl schválen návrh systemizace služebních a pracovních míst na rok 2020 podle § 17 zákona č. 234/2014 Sb. o státní službě (dále jen „zákon o státní službě“). Tato systemizace pak byla vládou ještě před svojí účinností upravena usnesením č. 898 ze dne 9. 12. 2019. V návaznosti na tuto systemizaci byl vydán služební předpis služebního orgánu č. 16/2019, kterým se oznamuje struktura systemizovaných míst aparátu Ministerstva průmyslu a obchodu k 1. 1. 2020, kterým byla výše uvedená systemizace promítnuta do organizační struktury Ministerstva průmyslu a obchodu a kterým bylo zrušeno služební místo, na němž byl žalobce zařazen. 3. Státní tajemnice v Ministerstvu průmyslu a obchodu následně vydala rozhodnutí, č. j. MIPOX02KU11O ze dne 13. 12. 2019, kterým žalobce podle § 62 odst. 1 zákona o státní službě zařadila mimo výkon služby z organizačních důvodů a v souvislosti s uvedeným mu určila plat. Na základě odvolání žalobce bylo rozhodnutím č. j. MV-26552-2/OSK-2020 ze dne 7. 4. 2020, výše uvedené rozhodnutí služebního orgánu zrušeno a věc vrácena k novému projednání, neboť rozhodnutí nebylo dostatečně odůvodněno a nemělo oporu ve správním spisu. 4. V rámci nového projednání služební orgán v evidenci obsazovaných služebních míst Informačního systému o státní službě dle svého vyjádření hledal volná služební místa, na která by mohl žalobce převést. Za tímto účelem rovněž oslovil i ostatní služební úřady. Jelikož, jak uvádí, žádné vhodné služební místo pro převedení žalobce nenalezl, vydal dne 7. 12. 2020 služební orgán rozhodnutí č. j. MIPOX037LCMH, kterým rozhodl o zařazení žalobce mimo výkon služby z organizačních důvodů a v souvislosti s uvedeným mu určil plat. Na základě odvolání žalobce pak žalovaný rozhodnutím č. j. MV-26552-5/SR-2020 ze dne 11. 5. 2021 výše uvedené rozhodnutí služebního orgánu zrušil a věc vrátil k novému projednání, s tím, že služební orgán nepostupoval při zařazení žalobce mimo výkon služby z organizačních důvodů v souladu s právními předpisy, neboť odůvodnění napadeného rozhodnutí trpělo nedostatkem náležitostí v intencích ustanovení § 68 odst. 3 s. ř. 5. Dne 25. 7. 2022 služební orgán vydal rozhodnutí, č. j. MIPOX03YED80, kterým zařadil žalobce podle ust. § 62 zákona o státní službě mimo výkon služby z organizačních důvodů a v souvislosti s uvedeným mu určil plat. V rámci odvolacího řízení bylo prvostupňové rozhodnutí služebního orgánu ze dne 25. 7. 2022 rozhodnutím náměstka ministra vnitra pro státní službu, č. j. MV-26552-11/SR-2020 ze dne 22. 12. 2022, potvrzeno. Proti rozhodnutí žalovaného, č. j. MV-26552-11/SR-2020 ze dne 22. 12. 2022, žalobce podal žalobu k Městskému soudu v Praze, kterou se domáhá zrušení rozhodnutí v obou stupních řízení. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 6. Žalobce v žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí, jakožto i jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí, je nezákonné a nepřezkoumatelné, a to níže uvedených v žalobě obsažených důvodů: 7. V první řadě žalobce uvádí, že služební orgán opětovně nerespektoval závazný právní názor žalovaného, obsažený v předcházejících zrušujících rozhodnutí (ze dne ze dne 7. 4. 2020 a 11. 5. 2021), přičemž v napadeném rozhodnutí žalobce tuto vadu nijak nereflektoval, ani nezákonný postup prvnímu stupni nevytknul, čímž napadené rozhodnutí zatížil vadou nezákonnosti. 8. Podle žalobce se měl žalovaný především vypořádat s neodůvodněnými úvahami správního orgánu I. stupně v napadeném rozhodnutí (jak ohledně zrušení jeho služebního místa, tak i postupu hledání vhodného služebního místa), které jsou nedostačující, či jejich odůvodnění nemá oporu ve spisovém materiálu, tudíž je toto rozhodnutí nepřezkoumatelné. 9. Žalobce je též přesvědčen, že žalovaný nevzal v potaz, že správní orgán I. stupně nepostupoval při zařazení žalobce mimo výkon služby v souladu s právními předpisy, ani se nevypořádal s návrhy a námitkami účastníka řízení a jeho vyjádřeními k podkladům pro vydání rozhodnutí, podněty a požadavky dokládání kroků, které byly učiněny při zařazení žalobce mimo výkon služby. Žalovaný přitom služebnímu orgánu uložil všechny námitky a argumentaci účastníka řízení vypořádat, včetně námitek vztahujících se k odůvodnění zrušení služebního místa. To však již v napadeném rozhodnutí žalovaný ignoroval a na jejich vypořádání zcela rezignoval. 10. Podle názoru žalobce nedošlo k doplnění spisového materiálu o podklady, na základě kterých bylo MPO oprávněno vydat rozhodnutí o zařazení účastníka řízení mimo výkon služby z organizačních důvodů. Též se neztotožňuje se způsobem, jakým byly vypořádány jeho námitky ohledně zrušení jeho služebního místa, ani s poskytnutým odůvodněním. Proto je žalobce přesvědčen, že se stal obětí diskriminace. 11. Dále žalobce namítl, že v procesu vyhledávání nového služebního místa, v průběhu let 2020 – 2023 byla komunikace ze strany služebního jen velmi sporadická, zcela určitě pak nedostatečná. Neodpovídá závěru Nejvyššího správního soudu, že služební orgán není povinen vyhledat veškerá volná služební místa ve státní správě, ale takový počet míst, v nichž bude schopen nalézt vhodné služební místo (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu, č.j. Ads 315/2020-58 ze dne 8. 12. 2021). 12. Žalobce dále žádal o doložení kroků, které služební orgán podnikl podle čl. 66 odst. 7 metodického pokynu ve snaze státního zaměstnance převést nebo zařadit na vhodné služební místo ve svém služebním úřadě, zda případně inicioval převedení nebo zařazení na vhodné služební místo v jiném služebním úřadu příslušným služebním orgánem. Většina dokumentů Sběrného archu spisu č.j. MPO-93082/2019 vedeného služebním orgánem jsou pouhým výpisem z evidence obsazovaných služebních míst vytištěným z databáze ISoSS. Opět však chybí dokumenty, ze kterých by vyplývalo detailnější posouzení vhodnosti či nevhodnosti daných služebních míst pro žalobce a úvahy MPO v tomto směru, atd. Povinnost toto uvést byla dle žalobce uložena služebnímu orgánu též předcházejícími zrušujícími rozhodnutími. 13. Žaloba obsahuje též další argumentaci žalobce, ta však v podstatě již jen rozvádí a opakuje již výše popsané žalobní námitky. K otázce nerespektování závazného právního názoru vyšší instance žalobce též zmínil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 5 A 110/2002-25 ze dne 23. 9. 2004, č.j. 1 Afs 77/2015-124 ze dne 14. 10. 2015, stejně jako nález sp. zn. I. ÚS 2420/2011 ze dne 16. 11. 2011. 14. V závěru žaloby žalobce namítl překročení lhůty pro vydání rozhodnutí. 15. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s právními předpisy, přičemž plně odkazuje na spisový materiál a na obsah napadeného rozhodnutí. Námitky uvedené v žalobě považuje za nedůvodné a neprokazující nezákonnost či nesprávnost napadeného rozhodnutí či řízení, jež mu předcházelo. 16. Žalovaný odkázal na spisový materiál, konkrétně na komentář k návrhu systemizace Ministerstva průmyslu a obchodu, ze kterého vyplývá, že služební místo žalobce bylo zrušeno z toho důvodu, že teritoria příslušného služebního místa byla vyhodnocena jako nejsnáze převoditelná na zbývající referenty oddělení. Posouzení vhodnosti zvoleného řešení ohledně změn v organizační struktuře úřadu je věcí manažerských rozhodnutí učiněných v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu. Není věcí žalovaného, aby konkrétním služebním úřadům určoval, jaké mají zvolit uspořádání své organizační struktury vzhledem k věcné agendě, kterou vykonávají, samozřejmě pokud zvolené řešení není v rozporu s právními předpisy upravujícími organizační strukturu služebních úřadů, což v daném případě nebylo zjištěno. 17. Žalovaný dále zopakoval již v napadeném rozhodnutí obsažené vyjádření ředitele odboru zahraničně ekonomických politik, jehož podřízeným byl žalobce, které bylo poskytnuto žalobci jako zdůvodnění zrušení jeho služebního místa. Dle tohoto vyjádření jedním z kritérií pro výběr služebního místa, které mělo být v odboru zrušeno z důvodu přijatých opatření k úspoře 10% služebních míst ve služebním úřadu, bylo jazykové vybavení a zachování určitých specifik. Žalobce dle tohoto zdůvodnění nezapadal do koncepce vysoce ef