9 A 39/2024

Dne 30. 4. 2024 byly u Městského soudu v Praze podány dva návrhy navrhovatelů a) Asonex s. r. o. a b) K. N. a třetí společný návrh navrhovatelů c) I. J. a d) L. J. na zrušení opatření obecné povahy č. 187/2023 - změny Z 3516/00 územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy (dále jen „Změna Z 3516/00“), vydaného usnesením zastupitelstva hl. m. Prahy č. 6/18 dne 14. 9. 2023 (dále jen „opatření obecné povahy“ nebo „OOP“). Předmětem Změny Z 3516/00 je vytvoření územních podmínek pro plánovanou realizaci veřejně prospěšné stavby (dále jen „VPS“) lanové dráhy propojující lokality Podbaba – Troja – Bohnice (dále jen „lanová dráha“).

Součástí Změny Z 3516/00, vydané formou opatření obecné povahy č. 187/2023, jsou přílohy 1a a 1b - tabulka a přehledová mapa vymezující plochy s rozdílným způsobem využití a lokalizaci Změny Z 3516/00; příloha 2 obsahující textovou a grafickou část výroku; příloha 3 obsahující textovou část odůvodnění vč. přílohy 3a - vyhodnocení stanovisek a připomínek k návrhu změny; příloha 4 obsahující grafickou část odůvodnění a příloha 5 obsahující přehledovou mapu VPS.

Dle přílohy 2 – textové části výroku je hlavním cílem změny změna funkčního využití ploch „z funkce: izolační zeleň /IZ/ na funkci: plochy a zařízení veřejné dopravy, parkoviště P+R /DH/ 4x plovoucí značka pro plochy a zařízení veřejné dopravy, parkoviště P+R /DH/ pro plochu bez specifikace rozlohy a přesného umístění v rámci jiné funkční plochy“ a vymezení nové VPS „xx|DO|6, xx|DO|8, xx|DO|50 - Lanová dráha Podbaba – Troja – Bohnice.“

Řízení o návrhu navrhovatele a) bylo původně vedeno pod sp. zn. 9A 39/2024, řízení o návrhu navrhovatele b) bylo původně vedeno pod sp. zn. 9A 40/2024 a řízení o společném návrhu navrhovatelů c) a d) bylo původně vedeno pod sp. zn. 10A 42/2024. Vzhledem k tomu, že všichni navrhovatelé i odpůrce navrhli samostatnými podáními spojení věcí ke společnému projednání a rovněž byly naplněny zákonné podmínky k takovému postupu, došlo usnesením městského soudu ze dne 11. 6. 2024, č. j. 9A 39/2024-59, ke spojení shora vymezených řízení ke společnému projednání a rozhodnutí pod sp. zn. 9A 39/2024.

Ve vztahu k původnímu navrhovateli c) I. J. soud usnesením ze dne 13. 6. 2024, č. j. 9A 39/2024-64, řízení podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) zastavil, neboť původní navrhovatel c) nezaplatil v soudem stanovené lhůtě soudní poplatek z podaného návrhu. Označení dosavadního navrhovatele d) L. J. se v důsledku tohoto procesního postupu změnilo na označení „navrhovatel c)“.

Navrhovatelé v podaných obsahově téměř shodných návrzích (odlišnosti viz níže) na zrušení OOP předně uvedli argumentaci ke své aktivní legitimaci, kterou doložili příslušnými výpisy z katastru nemovitostí. Navrhovatel a) je vlastníkem bytového domu č. p. X1 v ulici X, X, umístěného na pozemku p. č. X1 v k. ú. X, ve kterém má své sídlo, jenž aktivně využívá. Navrhovatel b) je vlastníkem pozemku p. č. X1 a pozemku p. č. X2 v k. ú. X, kdy pozemek p. č. X2 využívá jako zahradu pro oddych a rekreaci. Navrhovatel c) je vlastníkem pozemku p. č. X3 a pozemku p. č. X4, který využívá jako zahradu pro oddych a rekreaci.

Navrhovatelé shodně uvedli, že Změna Z 3516/00 je plánována v bezprostřední blízkosti jejich nemovitostí a bude tak bezpochyby zcela zásadním způsobem ovlivňovat jejich užívání, jakož i užívání širšího okolí. Dále vymezili, že provoz lanové dráhy nad nemovitostmi navrhovatelů bude podstatně narušovat jejich soukromí a pravděpodobně s sebou přinese i významné navýšení intenzity osobní automobilové dopravy v místě koncové stanice lanové dráhy v Bohnicích. Imise z této navýšené dopravy (hluk, znečištění), stejně jako omezení ve stávajícím užívání komunikací a jim přilehlých pozemků v blízkosti nemovitostí navrhovatelů, by rovněž negativně zasáhly do jejich práv.

Pod prvním návrhovým bodem navrhovatelé namítali, že odpůrce nepostupoval při zveřejnění návrhu Změny Z 3516/00 a informace o jeho veřejném projednání v souladu se zákonem, čímž sám zapříčinil stav, kdy se nejen navrhovatelé, ale rovněž i řada dalších dotčených osob, nedozvěděli o probíhajícím řízení o vydání Změny Z 3516/00 včas. Odpůrce na své úřední desce zveřejnil toliko dokument „VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA – OZNÁMENÍ o zahájení řízení o vydání změny Z 3516/00 Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy a o veřejném projednání vyhodnocení vlivů změny na udržitelný rozvoj území“ (dále jen „Veřejná vyhláška“), z jehož obsahu nelze určit předmět změny územního plánu, resp. určit, co má být věcným obsahem navrhovaného OOP. Navrhovatelé uvedli, že po adresátech Změny Z 3516/00 nebylo možné spravedlivě požadovat, aby na úřední desce podle číselných kódů sledovali a dohledávali informace o předmětu dané změny územně plánovací dokumentace. Podle § 172 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) mají adresáti opatření obecné povahy zákonný nárok na to, aby jim veřejnou vyhláškou byla doručena minimálně informace o tom, co je věcným obsahem navrhovaného opatření obecné povahy a čích zájmů se bude toto OOP dotýkat. Takovéto informace v případě Změny Z 3516/00 navrhovatelům Veřejnou vyhláškou doručeny nebyly.

Jelikož se navrhovatelé o obsahu návrhu Změny Z 3516/00 a o jeho veřejném projednání nedozvěděli včas, nemohli se tohoto projednání aktivně zúčastnit a podat své námitky tak, aby se těmito odpůrce adekvátně zabýval. Všech 77 ve věci uplatněných námitek totiž byly odpůrcem vyhodnoceny jako opožděné a Změna Z 3516/00 tak byla nakonec vydána bez jakékoli účasti veřejnosti.

Druhým návrhovým bodem navrhovatelé vymezili, že dle dokumentu, kterým došlo k oznámení záměru pro posouzení vlivů předmětné stavby na životní prostředí (EIA), název záměru: Stavba č. 44595 Lanová dráha Podbaba-Troja-Bohnice, z března roku 2020 má mít lanová dráha 17-21 kabin pro 35 osob a její přepravní kapacita se odhaduje na 2000-4500 osob za hodinu v jednom směru. V plánované provozní době od 6 do 22 hodin tak budou nad nemovitostmi navrhovatelů prakticky nepřetržitě projíždět kabiny lanové dráhy plné lidí s neomezeným výhledem na nemovitosti navrhovatelů. Uvedené povede nejen k nepřijatelnému zásahu do soukromí osob pohybujících se na pozemcích navrhovatelů, ale současně to znepříjemní i jakýkoli pobyt uživatelů těchto pozemků venku tím, že se jim nad hlavou bude pohybovat cizorodý dynamický prvek a narušovat tak každý jejich pohled do krajiny.

Navrhovatel a) dále uvedl, že se obává ztráty soukromí uživatelů sídla jeho společnosti, celkového snížení atraktivity sídla a znehodnocení jeho nemovitosti jako takové. Navrhovatelé b) a c) konstatovali, že se obávají ztráty soukromí na svých zahradách. Změna Z 3516/00 je dle navrhovatelů způsobilá narušit zavedený a navrhovateli legitimně očekávaný rozsah soukromí, a to svým vysokým potenciálem způsobovat zásahy nad míru přiměřenou místním poměrům.

Navrhovatelé ve třetím návrhovém bodu napadali nedostatečné zohlednění kumulativních vlivů v předmětné lokalitě. Umístěním koncové stanice lanové dráhy v městské části Bohnice dojde z důvodu nutné komunikační potřeby cestujících a z důvodu turistické atraktivity lanové dráhy k navýšení osobní automobilové dopravy. Navrhovatelé v dané souvislosti poukazovali na nedostatečné a věcně nesprávné posouzení kumulativních a synergických vlivů, neboť jsou aktuálně v dotčené oblasti připravovány dva velké projekty – Kaufland Troja a Vstupní areál Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Pod čtvrtým návrhovým bodem navrhovatelé uvedli, že Změna Z 3516/00 je v rozporu s územně plánovací dokumentací – Zásadami územního rozvoje hlavního města Prahy (dále jen „ZÚR“) a došlo tak k porušení § 53 odst. 5 písm. a) a § 53 odst. 4 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), neboť nebylo zhodnoceno naplnění úkolů vymezených ZÚR pro podrobnější územně plánovací dokumentaci. Odůvodnění územně plánovací dokumentace je dle navrhovatelů jen výčtem územních limitů, které se předmětné lokality dotýkají, proto je odůvodnění Změny Z 3516/00 nepřezkoumatelné.

Změna Z 3516/00 je dle navrhovatelů rovněž v přímém rozporu s požadavkem na ochranu dálkových pohledů (vzhledem ke své výšce bude lanová dráha viditelná i z větších dálek, navíc zde bude dynamický prvek kabin) a dále v rozporu s požadavkem na umisťování nových staveb s vysokou návštěvností do lokalit s dobrou dopravní obsluhou (lokalita koncové stanice je již dnes silně dopravně zatížená).

Dle navrhovatelů nebyla hodnocena ani kolize Změny Z 3516/00 s koridorem ZÚR (částečně vedeným v územní rezervě) pro tramvajovou dopravu v dané oblasti. Odůvodnění Změny Z 3516/00 pouze konstatuje, že „[l]anová dráha budoucí realizaci tramvajové tratě mezi Podbabou a Bohnicemi neznemožňuje“. Dle § 23b odst. 4 stavebního zákona jsou v územní rezervě zakázány nejen takové změny v území, které by mohly stanovené využití přímo znemožnit, ale rovněž i takové změny, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit. Spojení lokalit Podbaba – Troja – Bohnice lanovou dráhou zjevně nebylo navrženo po důsledném prověření možností upřesnění trasy vymezené územní rezervou pro tramvajovou dopravu, ale naopak bylo navrženo předem jako jeho náhrada.

Pátým návrhovým bodem navrhovatelé namítali, že předložený návrh Změny Z 3516/00 není v souladu s cíli územního plánování uvedenými v § 18 stavebního zákona a neplní úkoly územního plánování vymezené v § 19 stavebního zákona. Opatření obecné povahy musí prověřit skutečnou potřebu změn v území a veřejný zájem na nich [§ 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona]. Odůvodnění Změny Z 3516/00 vyzdvihuje pouze veřejný zájem na odklonu osobní automobilové dopravy z centra, ovšem již vůbec nezmiňuje a nehodnotí zásah do práv obyvatel a vlastníků nemovitostí v okolí plánované stavby lanové dráhy, ani se nezabývá vyloučením významného negativního vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví.

Závěrem navrhovatelé uvedli, že Změnou Z 3516/00 bylo zasaženo do jejich ústavně garantovaného práva na ochranu vlastnictví [ve vztahu k navrhovateli a) též do práva podnikat] a navrhli, aby soud napadené opatření obecné povahy zrušil a přiznal navrhovatelům náhradu nákladů řízení.

Úvodem vyjádření ze dne 7. 6. 2024 odpůrce vymezil, že byl nadán pravomocí k vydání Změny Z 3516/00 formou napadeného OOP, přičemž při jeho vydání nepřekročil meze své zákonem vymezené působnosti, ani není dána žádná jiná vada nicotnostního charakteru ve vztahu k napadenému OOP, k níž by měl soud přihlížet z úřední povinnosti.

Odpůrce následně k prvnímu návrhovému bodu uvedl, že postupoval při doručování návrhu napadeného OOP prostřednictvím Veřejné vyhlášky zcela v souladu se zákonnou úpravou, a to zejména s jejím smyslem a účelem, a žádné subjektivní právo navrhovatelů (či jiné osoby) nezkrátil. Pravidla pro doručení návrhu opatření obecné povahy (§ 52 odst. 1 věta první stavebního zákona ve spojení s § 20 stavebního zákona a dále § 172 odst. 1 a 2 správního řádu, který se v daném případě subsidiárně použije) je nutné vykládat s ohledem na jejich smysl a účel, kterým je poskytnout dotčeným orgánům, dotčeným osobám a veřejnosti možnost seznámit se s obsahem zveřejňovaného návrhu opatření obecné povahy, jímž se vydává změna územního plánu, a zapojit se do procesu jeho pořizování. K naplnění tohoto účelu je přitom dle odpůrce dostatečné, je-li návrh změny územního plánu [a Vyhodnocení vlivů změny Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy na udržitelný rozvoj území (dále jen „VVURÚ“)], zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup, přičemž na úřední desce se zveřejní alespoň základní údaje o návrhu a údaje o tom, kde a v jaké lhůtě se lze s návrhem seznámit tak, aby měl adresát v souhrnu dostatek informací a prostoru pro zvážení, zda a jakým způsobem se chce do procesu pořizování změny územního plánu zapojit.

Tyto podmínky přitom byly dle odpůrce v projednávaném případě splněny, neboť v době od 29. 3. 2022 do 5. 5. 2022 (včetně) zveřejnil požadované údaje na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „MHMP“), a to jak na digitální úřední desce dostupné na internetových stránkách odpůrce, tak na fyzické úřední desce. V tomto směru bylo ve Veřejné vyhlášce explicitně uvedeno, že obsahem návrhu napadeného OOP je návrh na změnu Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy ve smyslu § 52 a násl. stavebního zákona. Explicitně je tedy uvedeno, o jaké opatření obecné povahy se typově jedná, čímž bylo dáno i určení osob, jejichž zájmů se návrh napadeného OOP přímo dotýká. Jelikož územní plán stanovuje urbanistickou koncepci a stanovuje podmínky pro povolování staveb, jejichž stavebníkem může být fakticky kdokoliv, dotýká se návrh všech potenciálních stavebníků v daném území. Z označení předmětného návrhu Změny Z 3516/00, ve spojení s obsahem zveřejněného návrhu napadaného opatření obecné povahy, pak navíc vyplývá, že předmětem navrhované změny územního plánu byla změna funkčního využití pozemků v katastrálním území Troja a Bubeneč, obec Praha, které jsou specifikované v grafické části odůvodnění návrhu.

K pozdním námitkám podaným navrhovateli a další veřejností odpůrce uvedl, že pokud byli navrhovatelé a další připomínkující a namítající na základě Veřejné vyhlášky schopni rozpoznat věcný obsah návrhu, seznámit se s obsahem tohoto návrhu a formulovat proti němu věcné námitky a připomínky po uplynutí lhůty k podání námitek a připomínek, byli toho objektivně schopni též před uplynutím této lhůty.

Ke druhému návrhovému bodu odpůrce poukázal na skutečnost, že napadené OOP neobsahuje prvky regulačního plánu, proto je nutno vycházet z toho, že Změna Z 3516/00 neumisťuje do předmětné lokality lanovou dráhu, ale pouze vytváří předpoklady pro zřízení lanové dráhy ve vymezené lokalitě. Samotné umístění lanové dráhy pak bude podléhat navazujícímu (územnímu) řízení. Posouzení, jaké bude mít případná stavba konkrétní parametry, náleží územnímu rozhodnutí, nikoliv územnímu plánu. Jelikož nejsou konkrétní parametry případné stavby v rámci územního plánování posuzovány, nelze pak ani dovozovat, že by změna územního plánu měla zasahovat do soukromí potenciálně dotčených osob. Z tohoto důvodu tedy napadené OOP nemůže do soukromí navrhovatelů zasahovat.

Ke třetímu návrhovému bodu odpůrce konstatoval, že navrhovatelé námitkou ohledně navýšení dopravy v okolí koncové stanice lanové dráhy v Bohnicích fakticky namítali, že napadená změna územního plánu svými důsledky omezuje obyvatele a osoby žijící v okolí koncové stanice lanové dráhy nad přiměřenou míru a tento následek není úměrný sledovanému cíli. Námitkami směřujícími do proporcionality přijatého řešení se však správní soudy mohou věcně zabývat toliko v případě, kdy navrhovatel tyto námitky uplatní v rámci včasně podaných námitek či připomínek ve smyslu § 52 stavebního zákona, resp. § 172 odst. 4 a 5 správního řádu. Navrhovatelé však proti návrhu napadeného OOP námitky ani připomínky včas nepodali; ve včasném podání jim přitom nebránil žádný omluvitelný důvod.

Odpůrce dále vymezil, že dle Nejvyššího správního soudu je dostačující, pokud dojde ke zhodnocení kumulativních a synergických vlivů pouze mezi záměry, kde relevantní vlivy tohoto druhu vůbec přicházejí v úvahu, a to buď s ohledem na povahu a rozsah záměrů, k jejichž kombinaci dochází, nebo v důsledku zjištění učiněných v rámci řádně prováděného procesu pořizování ZÚR. Posouzení kumulativních a synergických vlivů předmětné změny územního plánu na životní prostředí, které je součástí VVURÚ, přitom uvedené náležitosti obsahuje. Následně odpůrce ve vyjádření odkázal na konkrétní pasáže VVÚRÚ a uvedl, že veškeré tyto náležitosti jsou formulovány srozumitelně; jednotlivé závěry pak na sebe logicky navazují a vytvářejí jednotný koherentní celek. Závěry tohoto posouzení jsou pak v napadeném OOP (v části C. odůvodnění) řádně zohledněny.

Ke čtvrtému a pátému návrhovému bodu odpůrce uvedl, že skutečnosti, které jsou prostřednictvím námitek či připomínek vůči pořizovateli (změny) územního plánu namítány, se v odůvodnění opatření obecné povahy vypořádávají detailně. Naopak v případě otázek nenamítaných lze předpokládat větší míru obecnosti, a to i v případě těch, které musí být v odůvodnění vypořádány ze zákona. Nejvyšší správní soud v tomto směru ostatně dovozuje, že pokud navrhovatel nevznesl v průběhu pořizování (změny) územního plánu žádné námitky ani připomínky vůči navrženému řešení, pak sama obecnost odůvodnění nepředstavuje nezákonnost výsledného opatření obecné povahy.

Odpůrce zdůraznil, že v rámci odůvodnění napadeného OOP nebyl povinen jakékoliv námitky či připomínky vypořádávat, resp. k takovému vypořádání nebyl ani oprávněn, jelikož podle § 52 odst. 3 stavebního zákona k opožděně uplatněným námitkám ani připomínkám nemůže správní orgán přihlížet. Při vypořádání dalších otázek v rámci přijímání napadeného OOP pak mohl – při dodržení základních pravidel pro odůvodnění správních aktů – zachovat větší míru obecnosti. Byl tedy povinen v obecné rovině uvést, (i) z jakých informací, podkladů a právních předpisů vycházel, (ii) jakými úvahami se při jejich hodnocení řídil a (iii) jak je v konečném důsledku vyložil. V daném případě přitom platí, že součástí spisového materiálu byl VVURÚ, jehož součástí je podrobné řešení otázky souladu přijímané Změny Z 3516/00 s nadřazenou územně plánovací dokumentací, tj. především se ZÚR a s cíli a úkoly územního plánovaní, s nímž se adresáti napadeného OOP mohli seznámit. V tomto kontextu se pak odpůrce mohl omezit na uvedení informace o VVURÚ a obecné konstatování, že je navrhovaná změna územního plánu v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací i s cíli a úkoly územního plánování, které mohl doplnit o výčet jednotlivých bodů těchto množin, s nimiž je opatření obecné povahy v souladu.

S ohledem na uvedené odpůrce navrhl, aby soud návrh na zrušení opatření obecné povahy č. 187/2023 - změny Z 3516/00 Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy, vydaného usnesením zastupitelstva hlavního města Prahy č. 6/18 dne 14. 9. 2023, jako nedůvodný zamítl a aby rozhodl o povinnosti navrhovatelů nahradit odpůrci náklady řízení.

Spolek Proti-plotu, z. s. oznámil soudu podáním ze dne 20. 5. 2024 úmysl uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení (dále jen „OZŘ“). OZŘ současně uvedla, že byla zkrácena na svém právu na příznivé životní prostředí, včetně práva na ochranu přírody a krajiny v místě, kde sídlí a působí a jehož občany sdružuje. OZŘ vymezila, že její členové se dlouhodobě zasazují o to, aby ve svahu nad Trojou a v oblasti přírodního parku Draháň-Troja nedocházelo k rozšiřování zástavby, aby toto území sloužilo k rekreaci občanů z přilehlých části města, aby zde byla ponechána zeleň, která má příznivý vliv na snižování prašnosti a teploty městského prostředí, a aby zde byla zachována dostatečná biologická rozmanitost, která má příznivý vliv na lidské zdraví.

OZŘ v podaném vyjádření uvedla, že VVURÚ, které bylo zpracováno spolu s návrhem Změny Z 3516/00, hodnotilo využití lanové dráhy výlučně běžnými uživateli veřejné dopravy jako běžného dopravního prostředku v průběhu běžného pracovního dne, ale nebylo vůbec zohledněno, že lanová dráha samotná může být turistickým cílem. Zpracovatel návrhu změny ani zpracovatel VVURÚ se vůbec nezabývali tím, jaký bude poměr mezi počtem běžných cestujících a počtem návštěvníků, kteří do této části Prahy přijeli jen proto, aby jízdu lanovou dráhou využili kvůli zážitku z jízdy a krásného výhledu na krajinu. Zdůvodnění, že městské části Praha 6 a Praha 8 jsou údajně odděleny a je zde proto potřeba vybudovat nové dopravní propojení, je zcela obecné a nebylo ničím doloženo. Ve skutečnosti se na území Prahy v důsledku jeho morfologie nachází mnoho městských částí a čtvrtí, které jsou odděleny otevřenou krajinou, zvláště chráněným územím, lesem či vodní plochou a nejsou přímou trasou propojeny pro automobilovou ani veřejnou hromadnou dopravu. Dále OZŘ uvedla, že odůvodnění Změny Z 3516/00 v části I. argumentuje, že v současném stavu je spojení městských částí Praha 6 a Praha 8 veřejnou hromadnou dopravou umožněno pouze přes centrum (metro), případně širší centrum města (metro + tramvaje), což údajně „významně ovlivňuje cestovní dobu mezi uvedenými městskými částmi“. Tato tvrzení o neúměrném prodloužení cestovní doby však odůvodnění Změny Z 3516/00 ani VVURÚ ničím nedokládá a dle výpočtu OZŘ není pravdivé.

Nad rámec uvedeného se OZŘ ztotožnila s prvním návrhovým bodem navrhovatelů ohledně nezákonného postupu při doručování návrhu napadeného OPP prostřednictvím Veřejné vyhlášky. Závěrem OZŘ uvedla, že podporuje návrh navrhovatelů, aby soud opatření obecné povahy č. 187/2023 - změnu Z 3516/00 Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy, vydané usnesením zastupitelstva hlavního města Prahy č. 6/18 dne 14. 9. 2023, zrušil.

Podáním ze dne 24. 7. 2024 se navrhovatelé vyjádřili k vyjádření odpůrce. Navrhovatelé předně doplnili svá tvrzení vztahující k procesním pochybením při doručování návrhu napadeného OPP Veřejnou vyhláškou a zdůraznili, že území hlavního města Prahy tvoří 112 katastrálních území – pravděpodobnost, že dojde k dotčení vlastníka nemovitosti v daném (rozsáhlém) území je proto nesrovnatelně nižší než v případě změny územního plánu malé obce. Je tak zcela evidentní, že na oznámení o změně územního plánu hlavního města Prahy jsou kladeny vyšší požadavky ohledně jeho podrobnosti, resp. je nezbytně nutné, aby z něj vyplývalo alespoň označení katastrálního území či označení městské části, jejíhož územního obvodu se změna týká. Navrhovatelé k vyjádření pro srovnání přiložili jiné veřejné vyhlášky hlavního města Prahy a města Brna, v nichž je označení konkrétní části města, které se změna dotýká, konkrétně specifikováno. Dále navrhovatelé uvedli, že jim nelze klást k tíži, že se s předmětným návrhem Změny Z 3516/00 (po uplynutí lhůty pro podání námitek) seznámili a obratem námitky podali, neboť vady zveřejnění napadeného OOP možnost seznámení se s navrhovanou změnou zcela nevylučovaly, avšak podstatně ji ztížily. O nedostatečném informování veřejnosti o veřejném projednání záměru svědčí i skutečnost, že veřejnost (včetně navrhovatelů) se aktivně zapojuje do veškerých ostatních se záměrem souvisejících řízení (např. do zjišťovacího řízení EIA bylo podáno celkem 158 vyjádření fyzických osob a právnických osob).

K tvrzení odpůrce, dle kterého by nemohl ani nezákonný postup při vydání OOP zasáhnout do práv navrhovatelů, navrhovatelé uvedli, že právě k tomuto v důsledku vad Veřejné vyhlášky došlo – navrhovatelé se s návrhem napadeného OOP nemohli seznámit včas a bylo tak zasaženo do jejich práva být včas informován o připravovaném návrhu změny územního plánu a jeho obsahu, jakož i práva podat proti němu včasné námitky. Uvedené porušení procesních pravidel při přijetí napadeného OOP zakládá takovou vadu řízení, která musí být důvodem pro jeho zrušení.

Dále se navrhovatelé vyjádřili k vadám VVURÚ, a to neúplnosti posouzení kumulativních a synergických vlivů, nedostatečnému vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví a nedostatečnému posouzení vlivů na flóru, faunu, ekosystémy a životní prostředí. K názoru odpůrce na omezení možnosti soudu přezkoumávat vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů uvedli, že jde o esenciální součást VVURÚ. Opomenutí tohoto vyhodnocení představuje podstatné procesní pochybení. Navrhovatelé poukázali rovněž na judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 21. 6. 2012, č. j. 1 Ao 7/2011-526), dle které soud přezkoumá, zda bylo toto posouzení řádně provedeno, což je vada, kterou navrhovatelé namítali. Dále navrhovatelé zdůraznili, že skutkový stav, z něhož odpůrce při přijetí Změny Z 3516/00 vycházel, postrádá v důsledku nedostatečného posouzení vlivů koncepce na lidské zdraví oporu ve skutkových zjištěních, protože předmětná stavba lanové dráhy bude nutně omezovat obyvatele a osoby žijící v okolí koncové stanice v Bohnicích, a to i z důvodu neúměrného zvýšení dopravy v koncové stanici nad přiměřenou míru a též překračováním hygienických limitů. V okolí výstupních stanic lanové dráhy totiž nevyhnutelně dojde ke značnému navýšení dopravy, přičemž právě lokalita výstupní stanice Bohnice bude tímto „přesměrováním“ intenzity automobilové dopravy postižena nejvíce. VVURÚ tuto otázku prakticky opomíjí. Navrhovaný záměr přitom má významný potenciál zhoršit již dnes neuspokojivé imisní a hlukové podmínky obyvatel předmětné lokality.

Navrhovatelé dále zopakovali, že napadené OOP není proporcionální a jeho následek není úměrný sledovanému cíli. K odkazu odpůrce na judikaturu Nejvyššího správního soudu, z níž vyplývá, že námitkami směřujícími do proporcionality přijatého řešení se správní soudy mohou věcně zabývat toliko v případě, kdy navrhovatel tyto námitky uplatní v rámci včasně podaných námitek či připomínek ve smyslu § 52 stavebního zákona, resp. § 172 odst. 4 a 5 správního řádu, navrhovatelé podrobně zdůvodnili, že námitky k otázce proporcionality předmětného záměru nemohli včas podat v důsledku vad Veřejné vyhlášky.

Navrhovatelé následně vymezili, že napadené OOP neobsahuje náležitosti, které musí ze zákona obsahovat bez ohledu na to, zda proti němu byly či nebyly podány námitky a proti čemu směřovaly. Navrhovatelé zásadně nesouhlasili, že odpůrce se mohl omezit na uvedení informace o VVURÚ a obecné konstatování, že je Změna Z 3516/00 v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování, neboť návrh (změny) územního plánu musí dané údaje obsahovat a nelze se spokojit s pouhým odkazem na VVURÚ.

Dále navrhovatelé zopakovali, že Změna Z 3516/00 je v rozporu se ZÚR a je rovněž v rozporu s § 36 odst. 5 stavebního zákona, jež stanoví, že ZÚR jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů. Dle navrhovatelů nepostačuje odkázat na strohý výčet územních limitů; návrh napadeného OOP je v přímém rozporu jak s požadavkem na ochranu dálkových pohledů, tak rovněž i s požadavkem na umisťování nových staveb s vysokou návštěvností do lokalit s dobrou dopravní obsluhou. V ZÚR nemá dle navrhovatelů oporu ani vymezení plochy VPS lanové dráhy

V závěru navrhovatelé shrnuli, že zkrácení na jejich právech etablováním uvedeného záměru do územně plánovací dokumentace, které směřuje k realizaci záměru, je zcela evidentní a jde o enormní, nepřiměřený zásah do práv navrhovatelů, včetně zásahu do ústavně chráněných práv na soukromé vlastnictví a na soukromí.

K požadavku odpůrce na náhradu nákladů řízení navrhovatelé uvedli, že dle ustálené judikatury platí, že v případě statutárních měst, kterým odpůrce je, nejsou náklady na zastoupení advokátem náklady účelně vynaloženými, není-li v řízení prokázán opak.

Odpůrce se podáním ze dne 25. 7. 2024 vyjádřil k oznámení úmyslu OZŘ uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. Úvodem vymezil, že napadené OOP neobsahuje prvky regulačního plánu, je proto nutno vycházet z toho, že Změnou Z 3516/00 nedochází k umístění stavby (či její části) konkrétních parametrů – není tedy umísťována ani jakákoliv podpěra lanové dráhy, ani není umísťován parkovací dům. Dochází pouze k vytvoření předpokladů pro zřízení záměru ve vymezené lokalitě, a to v podrobnosti odpovídající územnímu plánu (v měřítku 1:10 000). Dále odpůrce uvedl, že v prostorách horní stanice lanové dráhy v Bohnicích se realizace parkovacího domu nepředpokládá; předpokládá se pouze realizace samotné horní stanice lanové dráhy v Bohnicích a jejích podpůrných staveb.

K postavení OZŘ odpůrce uvedl, že samotnou Změnou Z 3516/00 do práva OZŘ na životní prostředí zasaženo být nemůže. Jelikož OZŘ dotčení žádného jiného veřejného práva netvrdí, lze v návaznosti na to uzavřít, že OZŘ není Změnou Z 3516/00 na svých právech a povinnostech dotčena a že tedy nenaplňuje podmínku pro účast v nadepsaném řízení ve smyslu § 34 odst. 1 s. ř. s. a soud by proto neměl při svém rozhodování jakkoliv zohledňovat procesní aktivitu OZŘ. Dále odpůrce vymezil, že ani pokud by OZŘ byla osobou zúčastněnou na řízení, jsou její tvrzení činěna nad rámec návrhových bodů uplatněných navrhovateli.

Následně se odpůrce vymezil k vyjádření OZŘ. K odůvodnění a prokázání veřejného zájmu na vytváření podmínek k preferenci veřejné dopravy odpůrce uvedl, že návrhem Změny Z 3516/00 je konkretizován úkol vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace a nejedná se tedy o „nahodilou“ změnu dopravní koncepce, nýbrž dlouhodobě uvažované (prověřované) řešení. Propojení Podbaby s Trojou a Bohnicemi MHD je tedy sledovaným koncepčním řešením, které je Změnou Z 3516/00 konkretizováno na úrovni územního plánu. K posouzení lanové dráhy jako turistického cíle odpůrce namítal, že v kapitole A.III.2. VVURÚ se výslovně uvádí, že lanová dráha bude denně využívána cca 10 tisíci obyvateli hlavního města Prahy a návštěvníky Zoologické zahrady či Botanické zahrady v Troji, z čehož je zřejmé, že vztah turismu a lanové dráhy VVURÚ hodnotí. Odpůrce ale následně dodal, že pro umístění lanové dráhy na úrovni územního plánu (tedy pro otázky posouzení vlivů řešených ve VVURÚ) je nerozhodné, zda uživatel použije lanovou dráhu jako zážitkovou jízdu, součást dopravy k turistickým aktivitám či jako prostředek k cestě do zaměstnání, neboť toto žádným způsobem neovlivní vytvořené územní předpoklady.

Závěrem odpůrce uvedl, že hlavním cílem Změny Z 3516/00 není podpora dotčeného rekreačního území jako turistického cíle, ale jedná se zejména o aktualizaci koncepce dopravy, která vyplývá ze ZÚR a která má zajistit zlepšení dopravní dostupnosti přetížené Trojské kotliny a nedostatečně obsloužených částí hlavního města, tj. Bohnic a Podbaby.

V podání ze dne 20. 5. 2024 odpůrce k výzvě soudu sdělil, že nesouhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. V souladu s § 101d odst. 2 věta poslední s. ř. s., dle něhož soud o návrhu na zrušení opatření obecné povahy „rozhodne do devadesáti dnů poté, kdy návrh došel soudu“, bylo jednání ve věci nařízeno na 29. 7. 2024. K žádosti navrhovatelů z důvodu kolize s dříve nařízeným soudním jednáním v jiné věci soud jednání nařízené původně na den 29. 7. 2024 odročil s tím, že náhradní termín ústního jednání stanovil po dohodě s účastníky na den 31. 7. 2024. S ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále též jen „NSS“), např. usnesení ze dne 7. 12. 2020, č. j. Aprk 11/2020-711, v němž NSS vyslovil, že „lhůta stanovená v § 101d odst. 2 s. ř. s. je lhůtou toliko pořádkovou“, nemá její nedodržení (nadto o pouhé dva dny) z hlediska práv účastníků řízení ani z hlediska vlastního přezkumu napadeného opatření obecné povahy žádné následky.

Při jednání konaném dne 31. 7. 2024 účastníci řízení setrvali na svých procesních stanoviscích. Osoba zúčastněná na řízení se ústního jednání nezúčastnila.

Navrhovatelé i odpůrce zopakovali stěžejní body svých podání a ve zbytku na ně odkázali. Navrhovatelé zdůraznili především vady v postupu příjímání napadeného OOP, čemuž nasvědčuje i 77 podaných námitek po stanovené lhůtě a neúčast veřejnosti na veřejném projednání.

Odpůrce se předně vyjádřil k vytýkaným vadám procesu přijetí napadeného OOP, kdy vyzdvihl, že námitky ve věci byly podány, byť byly podány po lhůtě, a je proto zřejmé, že se osoby, které podávaly námitky a připomínky, s návrhem Změny Z 3516/00 seznámily.

K dalším návrhovým bodům odpůrce vymezil, že navrhovatelé nenapadají absenci obsahových náležitostí VVURÚ, ale sporují jeho obsah, čímž se dotýkají oborné otázky, která je s ohledem na zásadu minimalizace soudního zásahu vyloučena ze soudního přezkumu. Následně odpůrce odkázal na pasáže územně plánovací dokumentace, ve kterých je hodnocení kumulativních a synergických vlivů, neboť jejich absence byla rovněž navrhovateli namítána. K otázce proporcionality odpůrce uvedl, že ji lze učinit předmětem přezkumu pouze tehdy, byla-li namítána už v samotném správním řízení, což v dané věci s ohledem na opožděnost námitek nebylo splněno. Namítanou nepřezkoumatelnost napadeného OOP odpůrce odmítl, protože pokud by mělo být skutečně nepřezkoumatelné, tak by navrhovatelé nebyli schopni formulovat žádné své návrhové body. Je však zřejmé, že návrhové body byly formulovány a napadené OOP tak nemůže být nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Odpůrce rovněž uvedl, že VVURÚ stanovuje, že posuzovaná změna územního plánu vytváří územní předpoklady pro realizaci specifických cílů plánovací dokumentace především z hlediska minimalizace negativního vlivu hluku a imisí dopravy. Změna Z 3516/00 není dle odpůrce ani v přímém rozporu s dalšími požadavky, které vyplývají z nadřazené plánovací dokumentace, konkrétně ze ZÚR. Závěrem odpůrce vymezil, že napadenou Změnou Z 3516/00 není umisťována žádná konkrétní stavba – není specifikováno, jakým způsobem má lanová dráha vypadat, proto zásah do soukromí, který je namítán, lze posuzovat až v dalších navazujících stavebních řízeních.

Soud při ústním jednání provedl dokazování následujícími navrhovateli označenými důkazy: Oznámením veřejného projednání návrhů změn vlny 35 ÚPSÚ hl. m. Prahy, Seznamem aktuálně pořizovaných změn ÚPSÚ hl. m. Prahy (navrženy v podaných návrzích na zrušení napadeného OOP) a dále Vyhláškami Odboru územního rozvoje Magistrátu hlavního města Prahy č.j. MHMP 1824515/2023, č.j. 1959358/2022, č.j. 944371/2024, č.j. MHMP 854614/2024 a č.j. MHMP 163108/2024 a Vyhláškami Odboru územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna č.j. MMB/0554104/2023, č.j. MMB/0031233/2024 a č.j. MMB/0048876/2024 (navrženy ve vyjádření navrhovatelů ze dne 24. 7. 2024).

Zbývajícími důkazními návrhy, které navrhovatelé označili ve svých podáních, soud dokazování neprováděl, neboť se s ohledem na právní posouzení věci (viz níže) jednalo o důkazy nadbytečné (Závěr zjišťovacího řízení ze dne 23.11.2020, sp. zn. S-MHMP 473470/2020, Závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí ze dne 20.02.2024, č.j. MHMP 193876/2024, sp. zn. S-MHMP 473470/2020, Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 23.11.2023, č. j.: MZP/2023/211/2071, sp. zn.: ZN/MZP/2023/211/262 , Protokol o autorizovaném měření hluku pro plánovaný záměr lanové dráhy akustické laboratoře SONUM , Oznámení záměru pro posouzení EIA, Zápis z 3. jednání Výboru pro územní rozvoj Zastupitelstva hl. m. Prahy 2022-2026), popř. o důkazy, které měly sloužit k prokázání skutečností, jež mezi účastníky nebyly sporné (Výpisy z katastru nemovitostí navrhovatelů a), b) c); Výpis z obchodního rejstříku navrhovatele a)).

Soud v projednávané věci vyšel mimo shora uvedených provedených důkazů rovněž z podkladů obsažených ve správním spise [Námitka P. K. ze dne 12.5.2022, Námitka navrhovatele a) ze dne 13.5.2022, Doplnění námitek navrhovatele a) ze dne 17.8.2022, Námitka navrhovatele b) ze dne 13.5.2022, Námitka navrhovatele c) ze dne 14.5.2022, Oznámení veřejného projednání Změny ÚPSÚ, Opatření obecné povahy č. 187/2023, vydané Zastupitelstvem odpůrce, Námitky a připomínky proti návrhu napadaného opatření obecné povahy, Stanoviska dotčených orgánů k návrhu na vydání opatření obecné povahy, Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území pro Změnu Z3516/00 ÚP hl. m. Prahy, zkráceně]. Správním spisem se dokazování neprovádí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008 - 117, č. 2383/2011 Sb. NSS).

V rámci závěrečných řečí navrhovatelé uvedli, že došlo k závažným procesním vadám při přijímání napadeného OOP, které spočívaly zejména ve vadném oznámení na úřední desce, o jaké opatření obecné povahy jde a čích zájmů se přímo dotýká. Navrhovatelé ani jiné dotčené osoby proto nemohli včas seznat, o návrh jaké konkrétní změny územního plánu se jedná. V případě činnosti odpůrce jde o cca 200 návrhů změn územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy za rok a není možné, aby vedle sledování úřední desky ještě všichni vlastníci staveb a nemovitostí na území hl. m. Prahy dohledávali ve velmi složitém systému odpůrce podle čísla změny, co je předmětem té které navrhované úpravy. Dále navrhovatelé upozornili, že v případě absence přístupu k internetu na straně zejména starších občanů by bylo nutné odpůrce osobně kontaktovat či navštěvovat pokaždé, je-li vydána jakákoliv změna územního plánu, a takto zjišťovat, jestli se jich daná změna územního plánu nějakým způsobem nedotýká. Závěrem navrhovatelé navrhli, aby soud napadené opatření obecné povahy zrušil a přiznal jim náhradu nákladů řízení.

Odpůrce závěrem vymezil, že napadené OOP bylo přijímáno v souladu s právními předpisy a nedošlo k porušení žádných procesních ani hmotněprávních norem. Napadené opatření obecné povahy tedy nezkracuje žádným způsobem subjektivní práva navrhovatelů ani není v rozporu se zákonem. V projednávaném případě tedy není dán důvod k jeho zrušení.

Soud přezkoumal návrhem napadené opatření obecné povahy i řízení, které mu předcházelo, podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 s. ř. s.), přičemž byl dle § 101d odst. 1 s. ř. s. při rozhodování vázán rozsahem a důvody návrhu.

Po přezkoumání skutkového a právního stavu projednávané věci soud dospěl k závěru, že návrh na zrušení napadeného OOP je důvodný.

Z obsahu spisového materiálu předloženého odpůrcem zjistil soud následující pro rozhodnutí relevantní skutečnosti.

V roce 2018 byla zpracována „Studie proveditelnosti lanové dráhy Bohnice – Podbaba“. Na základě návrhu na pořízení změny Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy zkráceným způsobem dle § 55a a § 55b stavebního zákona byl usnesením zastupitelstva hl. m. Prahy č. 18/48 ze dne 2. 7. 2020 schválen návrh obsahu Změny Z 3516/00. V únoru 2022 bylo vypracováno „Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území pro změnu Z3516/00 – zkráceně“.

Dne 18. 3. 2022 rozeslal MHMP, odbor územního rozvoje, celkem 182 adresátům (dotčené orgány a orgány státní správy, městské části, orgány územního plánování sousedního kraje a sousední obce, oprávnění investoři, ústřední správní úřady, MHMP, státní orgány, organizace, vybrané právnické osoby a ostatní adresáti) do 167 datových schránek (jednotlivé odbory MHMP, adresáti Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a adresáti Národního památkového Ústavu mají shodné datové schránky) Oznámení o zahájení řízení o vydání Změny Z 3516/00 a o veřejném projednání vyhodnocení vlivů změny na udržitelný rozvoj území ze dne 16. 3. 2022, č. j. MHMP 469812/2022, sp. zn. S-MHMP 469812/2022.

Veřejnost byla o zahájení řízení o vydání Změny Z 3516/00 Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy a o veřejném projednání vyhodnocení vlivů změny na udržitelný rozvoj území informována Veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úřední desce MHMP od 29. 3. 2022 do 5. 5. 2022. Veřejná vyhláška informovala o konání veřejného projednání dne 28. 4. 2022 od 13:30 hod. na adrese CAMP – amfiteátr, Vyšehradská 51, Praha 2 (dále jen „veřejné projednání“) a jeho souběžném přenosu prostřednictvím on-line streamované videokonference (s uvedením konkrétní internetové adresy).

Ve Veřejné vyhlášce byla dále uvedena informace, že Veřejná vyhláška bude (fyzicky) zveřejněna na úřední desce MHMP v době od 29. 3. 2022 do 5. 5. 2022 včetně. V téže době „bude kompletní návrh Změny ÚP a úplný návrh na vydání uvedené změny formou opatření obecné povahy a dokumentace VVURÚ vystaveny k nahlédnutí: - způsobem umožňujícím dálkový přístup – na internetové adrese www.praha.eu v sekci O městě → Budoucnost města → Odbor územního rozvoje → Změny územního plánu (Aktuálně pořizované změny → Změna 3516 → Návrh – veřejné projednání) http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/odbory/odbor_uzemniho_rozvoje/uzemni_ planovani/zmeny_uzemniho_planu/aktualne_porizovane_zmeny/index.html - v tištěné podobě – po předchozí telefonické (tel. 236 004 861) nebo e-mailové (karolina.nixbauerova@praha.eu) domluvě v kanceláři č. 350 UZR MHMP, Jungmannova 35/29, 110 00 Praha 1. Žádáme však z bezpečnostních hygienických důvodů o upřednostnění nahlížení dálkovým přístupem.“

Veřejná vyhláška konečně obsahovala poučení, že „nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání, tj. do 5. 5. 2022 včetně, lze uplatnit (dle § 52 odst. 3 stavebního zákona ve spojení s § 172 odst. 1 a 5 a § 39 odst. 1 správního řádu) stanoviska, připomínky a námitky k vystavenému návrhu Změny ÚP a stanoviska a připomínky k vystavené dokumentaci VVURÚ. Ke stanoviskům, připomínkám a námitkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.“

Prezenčně se veřejného projednání dle prezenční listiny přiložené k zápisu z veřejného projednání zúčastnili tři osoby (z toho dvě osoby z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a dále autorka Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ze společnosti Jacobs Clean Energy s. r. o.). Údaj o počtu osob sledujících on-line videokonferenční přenos veřejného projednání správní spis neobsahuje. V rámci veřejného projednání nebyly vzneseny žádné dotazy.

Dle přílohy 3a Změny Z 3516/00 (Vyhodnocení stanovisek a připomínek k návrhu změn ÚP SÚ HMP) se v rámci lhůty k podání námitek a připomínek, která končila dne 5. 5. 2022, z dotčených orgánů vyjádřilo Ministerstvo kultury, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí, dále MHMP odbor ochrany prostředí a Hygienická stanice hlavního města Prahy. Ze skupiny vybraných orgánů a organizací se vyjádřila Česká geologická služba, Dopravní podnik hl. m. Prahy, Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, Městská policie hl. m. Prahy, MHMP odbor dopravy, Národní památkový ústav, Povodí Vltavy a Pražská plynárenská distribuce a. s. V rámci skupiny ostatní podněty se vyjádřil Krajský úřad Středočeského kraje a Pražská vodohospodářská společnost a. s.

Na základě částečných souhlasů MHMP odboru ochrany prostředí a Pražské vodohospodářské společnosti a. s. (vztahujících se k umístění lanové dráhy nad Ústřední čistírnou odpadních vod) došlo k doplnění odůvodnění návrhu. Zbylé částečné souhlasy, souhlasy, stanoviska a připomínky byly vzaty na vědomí, popř. se týkaly až následných řízení.

V období od 12. 5. 2022 do 20. 6. 2022 (tj. po skončení lhůty, jejím posledním dnem byl dle Veřejné vyhlášky termín 5. 5. 2022) bylo MHMP doručeno 77 podání označených jako námitky nebo připomínky s podpisy více než 120 osob. V příloze 3a Změny Z 3516/00 je k těmto podáním souhrnně uvedeno: „[p]o termínu. V souladu s § 52 odst. 3 stavebního zákona se ke stanoviskům, připomínkám a námitkám uplatněným po uvedených lhůtách nepřihlíží.“

Mezi těmito námitkami byly i námitky navrhovatele a) ze dne 13. 5 2022 (doručeny MHMP dne 16. 5 2022), námitky navrhovatele b) ze dne 13. 5. 2022 (doručeny MHMP dne 13. 5. 2022), námitky navrhovatele c) [podané společně s původním navrhovatelem c) I. J.] ze dne 14. 5. 2022 (doručeny MHMP dne 16. 5 2022) a námitky předsedy OZŘ ze dne 12. 5. 2022 (doručeny MHMP dne 13. 5. 2022). Obsah námitek byl ve všech čtyřech případech téměř totožný. Předně podané námitky obsahovaly informaci o vlastnictví nemovitostí jednotlivých namítatelů v území dotčeném zamýšlenou lanovou dráhou, které se Změna Z 3516/00 týkala. Účastníci dále namítali, že navrhovaná změna územního plánu nepovede ke snížení automobilové dopravy, ale naopak k jejímu zesílení, neboť lanová dráha bude sloužit i jako atrakce pro turisty. V námitkách byl napadán rovněž způsob oznámení konání veřejného projednání, o kterém se namítající dozvěděli ex post, z toho důvodu podali námitky po stanovené lhůtě, avšak požadovali jejich vypořádání a též řádné zopakování veřejného projednání.

Navrhovatel a) jím podané námitky doplnil podáním ze dne 17. 8. 2022 (doručeným MHMP dne 18. 8. 2022), ve kterém namítal narušení krajiny a životního prostředí zamýšlenou lanovou dráhou propojující lokality Podbaba – Troja – Bohnice, dále nedostatečné vyhodnocení působení vlivů s jinými, v dotčeném území zamýšlenými záměry a obavu o populaci sysla obecného, který se v dané lokalitě vyskytuje. Dále navrhovatel a) namítal nesoulad s cíli územního plánování a nemožnost provedení příslušné změny územního plánu bez předchozí aktualizace ZÚR. Proto dle navrhovatele a) neměl předložený návrh Změny Z 3516/00 z hlediska potřeby vymezení koridoru veřejně prospěšné stavby oporu v ZÚR.

Následně došlo dne 14. 9. 2023 usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy č. 6/18 ke schválení Změny Z 3516/00, jak je uvedeno shora.

Při posouzení věci vycházel soud z následující právní úpravy.

Dle § 55b odst. 2 věta první stavebního zákona „[p]ro veřejné projednání návrhu změny územního plánu se použije obdobně § 52 odst. 1 a 2. Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle § 52 odst. 2 námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. O této skutečnosti musí být dotčené osoby poučeny. Povinnost doložit údaje podle katastru nemovitostí se nevztahuje na zástupce veřejnosti. Dotčené orgány uplatní do 7 dnů ode dne veřejného projednání svá stanoviska k návrhu změny a vyjádření k vyhodnocení vlivů. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží, dotčené osoby oprávněné k uplatnění námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. Pro uplatňování stanovisek, námitek a připomínek se použije obdobně § 52 odst. 4. Obsahuje-li posuzovaný návrh varianty řešení, uplatňují se stanoviska, námitky a připomínky ke každé variantě samostatně.“

Dle § 52 odst. 1 stavebního zákona „[u]pravený a posouzený návrh územního plánu, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, a oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání pořizovatel přizve jednotlivě obec, pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány, krajský úřad, újezdní úřad sousedícího vojenského újezdu a sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem.“

Dle § 52 odst. 2 stavebního zákona „[n]ámitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti. Námitky k prvkům náležejícím regulačnímu plánu mohou uplatnit i osoby uvedené v § 85 odst. 2.“

Dle § 55b odst. 10 stavebního zákona „[p]ři pořizování a vydání změny územního plánu se v částech neupravených v odstavcích 1 až 9 postupuje obdobně podle § 53, 54 a § 55 odst. 4 až 7.“

Dle § 53 odst. 1 stavebního zákona „[p]ořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání, zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu. Návrhy doručí dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán nebo krajský úřad jako nadřízený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí. Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí pro obec úpravu návrhu územního plánu v souladu s výsledky projednání.“

Dle § 192 odst. 1 stavebního zákona „[n]a postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.“

Dle § 25 odst. 1 správního řádu „[d]oručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé.“

Dle § 172 odst. 2 správního řádu „[n]ení-li vzhledem k rozsahu návrhu možno zveřejnit jej na úřední desce v úplném znění, musí být na úřední desce uvedeno, o jaké opatření obecné povahy jde, čích zájmů se přímo dotýká a kde a v jaké lhůtě se lze s návrhem seznámit. Úplné znění návrhu včetně odůvodnění však musí být i v takovém případě zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup.“

Dle § 101d odst. 1 s. ř. s. „[p]ři rozhodování je soud vázán rozsahem a důvody návrhu. K vadám řízení o vydání opatření obecné povahy, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na zákonnost, popřípadě správnost napadeného opatření obecné povahy, se nepřihlíží.“

Dle § 101d odst. 2 věta první s. ř. s. „[d]ojde-li soud k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho části jsou v rozporu se zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo že opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, opatření obecné povahy nebo jeho části zruší v nezbytně nutném rozsahu, a to dnem právní moci rozsudku, nebo k pozdějšímu dni, který v rozsudku určí.“

Podle čl. 101 odst. 4 Ústavy České republiky „[s]tát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.“

Soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v dané věci splněny podmínky řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy (§ 101a s. ř. s., k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Ao 1/2008-34), kterými jsou existence opatření obecné povahy, aktivní žalobní legitimace navrhovatele a formulace závěrečného návrhu, resp. obecně splnění všech formálních náležitostí návrhu (§ 101b odst. 2 s. ř. s.). Další podmínkou pak je včasnost návrhu (§ 101b odst. 1 s. ř. s.).

Změna Z 3516/00 Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy byla schválena usnesením zastupitelstva hlavního města Prahy č. 6/18 dne 14. 9. 2023 a vydána formou opatření obecné povahy č. 187/2023. První podmínka, tj. existence opatření obecné povahy je tedy bezesporu dána. Splněna je též podmínka formulace závěrečného návrhu, neboť navrhovatelé v návrhu jednoznačně vymezili, čeho se domáhají. Návrh kromě petitu obsahuje i další náležitosti požadované § 101b odst. 2 s. ř. s. Návrh je též včasný, neboť byl podán v jednoleté lhůtě od nabytí účinnosti napadeného opatření obecné povahy dle § 101b odst. 1 s. ř. s. (všechny návrhy byly doručeny soudu dne 30. 4. 2024). Návrhy na zahájení řízení netrpí žádnou vadou, jež by bránila meritornímu projednání věci.

Podle § 101a odst. 1 s. ř. s. platí, že [n]ávrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatřením obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem.

Při zkoumání aktivní legitimace navrhovatele je nutno rozlišovat mezi jeho aktivní procesní legitimací k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy a aktivní věcnou legitimací, která se pojí s otázkou důvodnosti podaného návrhu.

Dle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č.j. 1 Ao 1/2009-120, „aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy či jeho části je ve smyslu § 101a odst. 1 s.ř.s. dána, tvrdí-li navrhovatel, že opatření obecné povahy či procedura vedoucí k jeho vydání jsou nezákonné, a bude-li současně logicky konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení jeho právní sféry příslušným opatřením obecné povahy. Otázku aktivní procesní legitimace navrhovatele jako podmínku přípustnosti návrhu nelze směšovat s otázkou aktivní věcné legitimace návrhu, tedy s otázkou jeho důvodnosti“. Rozšířený senát dále dovodil, že „v případě územních plánů musí navrhovatel především plausibilně tvrdit, že existuje vztah mezi jeho právní sférou a územím, jež je územním plánem regulováno, a dále musí tvrdit, že dotčení je z povahy věci myslitelné právě danou formou právní regulace, tj. územním plánem s jeho předmětem, obsahem a způsobem regulace. Územní plány regulují základní koncepci rozvoje a uspořádání, jakož i přípustné a zakázané způsoby využití určitého území. Území je prostor skládající se z pozemků a na nich umístěných věcí, především staveb. Předmětem regulace územního plánu je tedy území tvořené primárně sumou nemovitých věcí. Územním plánem mohou tedy ve své právní sféře být dotčeny ty osoby, které mají práva k nemovitostem nacházejícím se na území tímto plánem regulovaném. Právo nějak nakládat určitou věcí (a tedy i nebezpečí, že bude určitá osoba v tomto svém právu, zejména v jeho rozsahu, obsahu, kvalitě či různých modalitách či potenciálních možnostech jeho výkonu, územním plánem nějak omezena) je v posledku vždy odvozeno od vlastnického práva k této věci“.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2017, čj. 3 As 126/2016-38, naproti tomu „věcná legitimace navrhovatele ke zrušení opatření obecné povahy se pak zakládá na podmínce oprávněnosti tvrzení, že byl na svých právech tímto opatřením zkrácen. Navrhovatel musí tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena a těmto tvrzením musí soud následně přisvědčit. Tyto závěry jsou alfou a omegou posouzení aktivní věcné legitimace navrhovatele v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy (k tomu srov. nález Ústavního soudu I. ÚS 59/14). Věcná legitimace chybí nejen tehdy, jsou-li konkrétní tvrzení navrhovatele nedůvodná, ale i v případech, kdy mezi namítaným porušením procesních předpisů při vydání opatření obecné povahy a dotčením na subjektivních hmotných právech navrhovatele nelze nalézt žádnou souvislost.“

V nyní projednávané věci není mezi účastníky sporu o tom, že navrhovatelé jsou vlastníky nemovitostí sousedících (přímo či nepřímo) s pozemky dotčenými napadenou Změnou Z 3516/00. Současně navrhovatelé namítali, že v důsledku vydání Změny Z 3516/00 došlo ve vztahu k jimi vlastněným nemovitostem k zásahu do jejich subjektivních práv. Pojem „dotčenost“ je ve smyslu stávající judikatury správních soudů nutno vykládat širším způsobem než jen tak, že může být naplněn pouze u vlastníků pozemků či staveb, na které přímo dopadá změna územního plánu. „Dotčenost“ se ovšem nevyčerpává ani v hranicích mechanicky vnímaného „sousedění“ pozemků či staveb určitých vlastníků s těmi pozemky či stavbami, na něž přímo dopadá změna územního plánu; dotčen totiž může být i vlastník pozemku (stavby) vzdálenější, má-li zamýšlená změna územního plánu takovou povahu, že při jejím provedení je reálné podstatné ovlivnění poměrů i na tomto pozemku (stavbě). „Dotčení“ se proto musí posuzovat materiálně, s důkladným uvážením poměrů příslušné lokality, konkrétních pozemků (staveb), ve vztahu k nimž se dotčenost posuzuje, a povahy změn územního plánu. Dotčení na svých právech přitom s ohledem právě na vlastnický vztah k sousedícím nemovitostem nemuseli navrhovatelé nijak zvlášť prokazovat, neboť toto dotčení je implicitně obsaženo právě ve skutečnosti existence vlastnického práva. Takové dotčení na právech je myslitelné, a zakládá proto aktivní procesní legitimaci navrhovatelů. Dotčení na právech navrhovatelů ostatně odpůrce ani nikterak nezpochybňoval.

Judikaturní praxí správní soudy připustily, aby návrh na zrušení opatření obecné povahy mohla podat i osoba, jež proti němu nevznesla námitky. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ve svém usnesení č. j. 1 Ao 2/2010 - 116 ze dne 16. listopadu 2010 výkladem zákona přiznal všem osobám bez ohledu na jejich aktivitu procesní legitimaci k podání návrhu. Dovodil ovšem toliko, že kvůli pasivitě v procesu přijímání opatření obecné povahy nemůže soud návrh na jeho zrušení (jako celek) odmítnout, ale musí se jím i tak věcně zabývat. Rozšířený senát dále konstatoval, že soudní přezkum územního plánu „není nástrojem rozhodování věcných sporů o využití území; tyto spory zásadně mají být vypořádány v řízení před správními orgány a s využitím příslušného instrumentária správního procesu. Soud proto při návrhu mířícímu proti ‚nesprávnosti‘ přijatého řešení koriguje principiálně toliko ta pochybení, která znemožnila účastníkům procesu takových instrumentů využít.“ Následky nepodání námitek pak Nejvyšší správní soud rozvedl ve svém rozsudku ze dne 13. května 2014 č. j. 6 Aos 3/2013 - 29, podle nějž „rozšířený senát sice otevřel prostřednictvím procesní legitimace branku k soudnímu přezkumu i pro navrhovatele, kteří proti územnímu plánu během jeho přípravy nebrojili, avšak na jejich legitimaci věcnou (tedy důvodnost jejich návrhu) musí mít tato skutečnost zpravidla fatální dopad, nepřesvědčí-li soud, že svá práva ve správním procesu z objektivních důvodů uplatnit nemohli.“ Nejvyšší správní soud v posledně citovaném rozsudku upřesnil, že „typickým příkladem takovéto situace bude porušení ustanovení upravujících proces přijímání územního plánu takovým způsobem, že tím odpůrce navrhovateli fakticky znemožnil nebo významně ztížil uplatnění jeho práva podat námitky nebo připomínky.“ V rozsudku ze dne 21. 8. 2020, č. j. 6 As 270/2019, NSS zopakoval, že „[j]estliže navrhovatel nepodá proti napadenému opatření obecné povahy včas námitky ani připomínky (§ 172 odst. 4 a 5 správního řádu, resp. § 52 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), může před správními soudy úspěšně namítat jen nedostatek pravomoci či příslušnosti odpůrce k vydání opatření obecné povahy nebo porušení kogentních předpisů chránících zásadní veřejné zájmy, které stěžejním způsobem předurčují proces přijímání a obsah opatření obecné povahy. Může jít jak o normy procesní (typicky porušení ustanovení upravujících proces přijímání územního plánu takovým způsobem, že tím odpůrce navrhovateli fakticky znemožnil nebo významně ztížil uplatnění jeho práva podat námitky nebo připomínky), […].“ Vzhledem ke znění již prvního návrhového bodu, jímž navrhovatelé napadají procesní postup odpůrce při přijímání navrhované úpravy, je aktivní procesní legitimace navrhovatelů i v tomto ohledu dána.

K postavení OZŘ v projednávané věci soud poznamenává, že podle veřejně dostupných údajů z