9 Ads 83/2014 — Nejvyšší správní soud

10 A 92/2024- 97 - text 2510 A 92/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše, soudce JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a soudkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové ve věci žalobkyně: Vodňanská drůbež, a.s., IČO: 253 96 480 sídlem Radomilická 886, 389 01 Vodňany zastoupena advokátkou JUDr. Sylvií Sobolovou, Ph.D. sídlem Jungmannova 745/24, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 za účasti: Státní zemědělský intervenční fond sídlem Ve Smečkách 801/33, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra zemědělství č. j. MZE-53344/2024-11155 z 25. 7. 2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Vymezení věci. 1. V posuzované věci je spor o to, zda žalovaný postupoval v souladu se zákonem, když v přezkumném řízení zrušil veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace, uzavřenou 17. 5. 2018 mezi Státním zemědělským a intervenčním fondem (dále „Fond“) a žalobkyní, jejíž jedinou akcionářkou byla a nadále je AGROFERT, a.s., IČO: 261 85 610 (dále „Agrofert“), pro její rozpor s § 4c zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění účinném do 31. 12. 2023. 2. Jediným akcionářem společnosti Agrofert byl do 3. 2. 2017 Ing. Andrej Babiš, jenž byl v době uzavření Dohody předsedou vlády České republiky, a tedy veřejným funkcionářem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů. Dne 3. 2. 2017 Andrej Babiš vložil 628 kmenových akcií společnosti Agrofert, s nimiž je spojen 100% podíl na hlasovacích právech a základním kapitálu společnosti, (jakož i společnosti SynBiol, a.s., IČO: 260 14 343), do svěřenských fondů: 565 akcií do svěřenského fondu AB private trust I, spravovaného svěřenským správcem Ing. Zbyňkem Průšou, a zbývajících 63 akcií do svěřenského fondu AB private trust II, spravovaného svěřenským správcem JUDr. Alexejem Bílkem. 3. Žalobkyně požádala 27. 10. 2017 Fond o dotaci reg. č. 17/005/16220/231/000057 na projekt „Optimalizace a inovace v procesech porcování a balení drůbežího masa“ z Programu rozvoje venkova České republiky na období 2014–2020. Dne 17. 5. 2018 uzavřel Fond s žalobkyní veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace ve výši 75 000 000 Kč, která měla být financována z 50,5 % národními zdroji ČR a ze 49,5 % příspěvkem Evropské unie (dále „Dohoda“). Dne 15. 11. 2021 předložila žalobkyně Fondu žádost o platbu. 4. Přípisem z 30. 3. 2022 Fond informoval žalobkyni, že platba nebude provedena v termínech předpokládaných Pravidly pro žadatele, a to z důvodu prověřování způsobilosti příjemce dotace ve smyslu čl. 48 nařízení 809/2014 Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 809/2014 ze 17. 7. 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opatření pro rozvoj venkova a podmíněnost. (správní kontroly), spojeného s probíhajícím auditem Evropské komise (dále „Komise“) č. UMB/2019/003/CZ, jenž se týkal Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (dále „EZFRV“) a souladu fungování zavedených řídících a kontrolních systémů za účelem vyloučení střetu zájmů, s ohledem na možný střet zájmů Andreje Babiše (dále „Audit“). Dne 24. 10. 2022 zahájila žalobkyně sporné řízení podle § 141 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní rád, podáním návrhu na uložení povinnosti Fondu schválit její žádost o platbu. Ministerstvo usnesením z 21. 12. 2022 sporné řízení přerušilo do skončení kontroly prováděné Fondem podle § 12a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, (dále „zákon o SZIF“) a podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), za účelem ověření způsobilosti žadatele ve smyslu čl. 48 nařízení 809/2014. Následně Fond přípisem z 10. 5. 2023 oznámil žalobkyni, že po ověření způsobilosti výdajů a splnění veškerých podmínek pro proplacení finančních prostředků činí výše schválené dotace 0 Kč a že ukončuje administraci její žádosti s odkazem na závěry Auditu obsažené ve formálním sdělení č. j. UMB/2019/003/CZ/RCOL z 23. 2. 2021 a v souhrnné zprávě z 11. 5. 2022. Podle těchto závěrů měl Andrej Babiš vliv na rozhodování horizontálních orgánů EU a byl zapojen do plnění rozpočtu EU v České republice. Zavedený řídicí a kontrolní systém proto nezabránil tomu, aby přidělování finančních prostředků EU nebylo ovlivněno střetem zájmů Andreje Babiše, zejména u programů nebo odvětví, které mohly zvýhodnit projekty předložené společnostmi ze skupiny Agrofert. 5. Žalovaný poté usnesením ze 17. 7. 2023 zahájil přezkumné řízení Dohody podle § 165 správního řádu, neboť měl důvodně za to, že byla uzavřena v rozporu s § 4c zákona o střetu zájmů. Řídil se právním názorem zdejšího soudu vyjádřeným v rozsudku 17 A 42/2022 z 23. 1. 2023, podle nějž se žalovaný nemůže zabývat způsobilostí žadatelky o dotace ve sporném řízení, ale může ji posoudit jako předběžnou otázku právě v přezkumném řízení. 6. V rámci tohoto přezkumného řízení žalovaný vydal 28. 5. 2024 rozhodnutí, jímž zrušil Dohodu s účinky ode dne jejího uzavření. V odůvodnění odkázal na výsledky auditního šetření, stvrzené prováděcím rozhodnutím Komise č. 2022/908 z 8. 6. 2022, podle nichž se na Andreje Babiše vztahuje § 4c zákona o střetu zájmů, v důsledku čehož veškeré dotace poskytnuté skupině Agrofert po 1. 9. 2017 (tj. po rozhodném datu pro použití § 4c zákona o střetu zájmů) jsou s ním v rozporu, jestliže: a) žádost o dotaci byla podána 1. 9. 2017 nebo po tomto datu a b) dotace byla poskytnuta v době, kdy byl Andrej Babiš veřejným funkcionářem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů. Žalovaný dodal, že v nynějším případě byly obě podmínky splněny (Andrej Babiš byl v době uzavření Dohody předsedou vlády). Žalovaný poukázal též na závěr Komise, že se § 4c vztahuje na všechny právní předpisy upravující rozpočtová pravidla v ČR, a nikoli výlučně na zákon č. 218/2000 Sb., zmíněný v poznámce pod čarou k § 4c zákona o střetu zájmů. Neexistuje totiž logický důvod, který by ospravedlňoval rozdíl v zacházení s dotacemi financovanými z EZFRV (ve vztahu k nimž by se § 4c nepoužil) a s dotacemi z jiných unijních fondů (u nichž by se použil). 7. K samotnému střetu zájmů žalovaný zdůraznil, že ovládání ve smyslu § 4c zákona o střetu zájmů lze realizovat nejen právně, ale i fakticky. Rozhodující vliv lze uskutečňovat přímo, ale také prostřednictvím jiných osob, přičemž postačuje i pouhá možnost uplatňovat rozhodující vliv, pokud se jedná o možnost reálnou a podloženou. Žalovaný citoval závěry Komise, podle nichž s přihlédnutím k obsahu statutů obou svěřenských fondů a ke skutečnosti, že jsou ovládajícími osobami společnosti Agrofert, ovládá Andrej Babiš nepřímo celou skupinu Agrofert právě prostřednictvím svěřenských fondů. 8. Žalovaný shrnul, že statuty svěřenských fondů jsou nastaveny tak, aby umožnily Andreji Babišovi nadále vykonávat na společnost Agrofert rozhodující vliv ve smyslu § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, (dále „ZOK“). Andrej Babiš nemá formálně práva k akciím, ale má možnost zasahovat do složení orgánů, které tyto pravomoci mají a jimiž jsou svěřenský správce a rada protektorů, a má právo na potřebné informace. Statuty rovněž stanoví, že vyčleněné akcie nesmí být při správě svěřenského fondu zcizeny jinak než formou vydání majetku (akcií) obmyšlenému, tj. za života Andreje Babiše pouze do jeho rukou. Nemohou být ani jakkoli zatíženy. Možnost svěřenských správců uplatňovat ve společnosti Agrofert rozhodující vliv je vzhledem k těmto skutečnostem přes naplnění znaků dle § 75 odst. 1 a 2 ZOK toliko formální. Žalovaný zdůraznil, že kritérium způsobilosti příjemce je předmětem správní kontroly podle čl. 48 nařízení 809/2014. Veřejnoprávní smlouva nesmí být v rozporu s právními předpisy, nesmí je obcházet a musí být v souladu s veřejným zájmem. 9. Ohledně dopadů rozhodnutí do žalobkyniných práv žalovaný předeslal, že jiný postup než zrušení Dohody by přicházel v úvahu jedině v případě zjevného nepoměru mezi ochranou práv nabytých v dobré víře a ochranou veřejného zájmu, jímž je v posuzované věci ochrana českých veřejných rozpočtů. Žalovaný uvedl, že posuzovaný projekt není jediný, jenž byl shledán nezpůsobilým v důsledku porušení § 4c zákona o střetu zájmů. U společností ze skupiny Agrofert byly z tohoto důvodu pozastaveny platby v celkové výši 581 418 529 Kč. Okolnosti případu pak podle názoru žalovaného odůvodňují řešení spočívající ve zrušení Dohody k datu jejího uzavření. 10. Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí rozklad, jehož obsah je do značné míry shodný s nynější žalobou. Ministr rozklad žalobou napadeným rozhodnutím zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění se ztotožnil se skutkovými zjištěními i jejich hodnocením ze strany žalovaného. K žalobkynině námitce, že žalovaný nezjistil žádné porušení zá