7 As 217/2023 — Nejvyšší správní soud

11 A 47/2025- 37 - text  7 11 A 47/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Zimy ve věci žalobkyně: Z. Š. bytem X proti žalované: Česká advokátní komora sídlem Národní 118/16, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutím žalované z 21. 2. 2025, čj. 10.04-000014/25-0002 a čj. 10.04-000015/25-0002 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a žalobní argumentace 1. Žalobkyně se domáhá zrušení dvou v záhlaví označených rozhodnutí, jimiž jí předseda České advokátní komory neurčil advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu. Žalobkyně v žádostech neuvedla jména dvou oslovených advokátů, kteří jí odmítli poskytnout požadovanou právní službu. Tedy neosvědčila, že si nemohla zajistit právní službu jinak, tj. na smluvním základě. 2. Žalobkyně první žádostí ze dne 20. 1. 2025 požádala žalovanou o určení advokáta k poskytnutí právní služby, když poptávala advokáta pro řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), ze dne 28. 11. 2024, č. j. 10 A 33/2024-27 (všechna soudní rozhodnutí dostupná na www.nssoud.cz). Druhou žádostí požádala téhož dne o určení advokáta ve věci kasační stížnosti proti rozsudku městského soudu ze dne 28. 11. 2024, č. j. 10 A 9/2024–37. K oběma žádostem přiložila podání s názvem „Příloha k formuláři „Žádost o právní službu za úplatu pro fyzickou osobu“ 3. Žalobkyně namítá, že napadená rozhodnutí jsou neurčitá, a tudíž nepřezkoumatelná, neboť v jejich výrocích není uvedeno, v jaké věci se advokát neurčuje. Namítá také nicotnost obou napadených rozhodnutí, a to s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. Pl. ÚS 44/21 (dále jen „nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/21“), a s ním související zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, (dále jen „zákon o advokacii“), ve znění do 30. 6. 2018 a ve znění od 1. 1. 2024. 4. Žalobkyně také namítá, že výroky napadených rozhodnutí jsou vnitřně rozporné. Žalovaná ve výrocích uvedla, že se neurčuje advokát k poskytnutí právní služby za úplatu dle § 18c zákona o advokacii, ačkoli se toto ustanovení týká bezplatné právní pomoci. Zákon o advokacii přitom podle žalobkyně ani po novele přijaté po nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/21 zjevně nepočítá s určením advokáta za úplatu. Ustanovení § 18 odst. 2 obsahuje pouze právo na určení advokáta k poskytnutí a) právní porady podle § 18a a b) právní služby podle § 18c, tj. bezúplatné právní služby. S určením advokáta za úplatu nepočítá ani § 18c odst. 3, který se rovněž týká pouze bezplatné právní služby. Napadená rozhodnutí jsou tudíž nezákonná, neboť se opírají o zákonnou úpravu, která je v rozporu s výše uvedeným nálezem Ústavního soudu. 5. Proto žalobkyně pochybuje o zákonnosti požadavku, aby v žádosti uvedla jména dvou advokátů, kteří odmítli převzít právní zastoupení. Tento požadavek podle ní nemá oporu v § 18 odst. 2 a § 18c odst. 3 zákona o advokacii, které se nevztahují k určení advokáta za úplatu. 6. Žalobkyně dále poukázala na to, že o tom, že mezera v zákoně o advokacii novelou ve znění ode dne 1. 1. 2024 odstraněna nebyla, svědčí nový formulář „Žádost o právní službu za úplatu pro fyzickou osobu, který je přílohou č. 5 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 120/2018 Sb., neboť obsahuje údaje (ustanovení zástupce soudem a uvedení jmen dvou advokátů, kteří odmítli právní službu poskytnout). Otázkou tedy je, zda je tento formulář v souladu s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 44/21. 7. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), ze dne 17. 5. 2023, č. j. 9 As 122/2022-36, žalobkyně zdůraznila, že zákonodárce žádná pravidla ohledně včasnosti žádosti o určení advokáta za úplatu v novele zákona o advokacii zcela jasně, určitě a srozumitelně nevyjádřil. 8. Žalobkyně má tudíž za to, že novela zákona o advokacii nerespektuje nález Pl. ÚS 44/21, a není tudíž v souladu s Ústavou. Proto navrhuje, aby soud věc předložil Ústavnímu soudu postupem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. 9. Žalobkyně závěrem navrhla, aby soud prohlásil nicotnost obou napadených rozhodnutí, eventuálně obě napadená rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Rovněž žádá, aby soud uložil žalované nahradit jí náklady řízení. Vyjádření žalované 10. Žalovaná považuje podanou žalobu za nedůvodnou a navrhuje, aby ji soud v plném rozsahu zamítl. 11. Uvádí, že o obou kasačních stížnostech, k nimž žalobkyně žádala o určení advokáta, již NSS rozhodl, a to ještě před podáním této žaloby. Řízení před správním soudem se tak stává pouze sporem akademickým. Ani případné vyhovující rozhodnutí soudu nemůže žalobkyni přinést příznivější rozhodnutí „ve věci samé vedené žalovanou“, protože určovat advokáta k poskytnutí právní služby, jejíž předmět zanikl, je pojmově vyloučeno. 12. Žalovaná trvá na tom, že žalobkyně byla povinna doložit ke své žádosti, že neúspěšně oslovila alespoň dva advokáty. V obou případech jsou rozhodnutí vybudovaná na dvou důvodech. Tím druhým je skutečnost, že z obsahu žádosti nebylo možno dovodit, zda žádost žalobkyně byla u žalované podána včas. 13. Žalobkyně podala obě žádosti na počátku roku 2025, tj. v době, kdy již nabyla účinnosti změna zákona o advokacii. Tato novela mimo jiné přinesla nově znění ust. § 23 odst. 5 (které je ovšem nutno číst ve vztahu k ust. § 18c odst. 3 zákon o advokacii). Tím skončilo období „rozkolísanosti“ judikatury. Přesto, jakkoli zákon o advokacii vylučuje ze správního řádu povinnost žalované poučovat žadatele (kteří podali žádost o určení advokáta nikoli řádně) o tom, jak řádnou žádost podat, tak vzhledem k nové právní úpravě určování advokátů tak žalovaná výjimečně postupovala. Není ovšem obsahem, smyslem a účelem zákonné úpravy poučovat následně stejného žadatele o podmínkách určování advokátů, kdy již podmínky určování zná. Ani touto novelou ale zákonodárce nezměnil (a dlužno dodat, že ani nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 44/21 se nedotkl) znění ust. § 18 odst. 2 zákona o advokacii. Vzhledem k žádosti žalobkyně o určení advokáta za úplatu se nemohlo v posuzovaném případě jednat o „poskytnutí právní služby na náklady státu“, protože při určení advokáta žadateli za úplatu hradí odměnu určenému advokátovi klient. 14. Žalovaná tedy zdůraznila, že bylo povinností žalobkyně nejen označit alespoň dva advokáty, na které se obrátila se žádostí o poskytnutí poptávané právní služby, ale také by muselo jít o případ, kdy žalobkyně osvědčí, že se na jmenované advokáty obrátila s poptávkou právní služby, že jí tito advokáti poptávanou konkrétní právní službu odmítli poskytnout, a navíc pro proces posouzení podané žádosti o určení advokáta by také žalobkyně musela prokázat, že byla takto oslovenými advokáty odmítnuta. Tuto zákonnou podmínku žalobkyně žádostmi nesplnila. 15. K důvodu neurčení advokáta spočívajícím v posouzení žádostí žalobkyně jako podané nikoli včas žalovaná uvedla, že správní soud vybudoval postupně rozsáhlou judikaturu a tu žalovaná respektovala. Nicméně v projednávaných věcech šlo o jinou otázku, a to že žalobkyně neprokázala včasnost své žádosti o určení advokáta, neboť ve formulářové žádosti nevyplnila údaj o tom, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí správního soudu, které hodlala napadnout kasační stížností. Jednání soudu 16. Soud na žádost žalobkyně nařídil ústní jednání, avšak krátce před jednáním žalobkyně zaslala soudu omluvu, ve které však o odročení jednání nepožádala. Soud proto ve věci jednal. Žalobkyně jako důvod pro svou neúčast uvedla, že jednání bylo nařízeno za situace, kdy městský soud nedostál své úřední povinnosti vyslovit ve smyslu § 76 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) nicotnost předmětných rozhodnutí žalované z důvodu neexistence zákonného podkladu. Ostatní uvedené námitky se shodují s námitkami, které žalobkyně uvedla v podané žalobě. 17. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila ani žalovaná, a proto soud postupoval dle ust. § 49 odst. 12 s. ř. s., a rozsudek vyhlásil vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce po dobu 14 dnů. Obsah správního spisu 18. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně dvěma žádostmi z 21. 1. 2025 požádala žalovanou o určení advokáta k poskytnutí právní služby pro řízení o kasačních stížnostech proti rozsudkům Městského soudu v Praze z 28. 11. 2024, č. j. 10 A 9/2024-37 a č. j. 10 A 33/2024-27. 19. V obou případech požádala žalobkyně o určení advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu podle § 18c zákona o advokacii. 20. Napadenými rozhodnutími žalovaná žalobkyni neurčila advokáta k poskytnutí úplatné právní služby. Uvedla, že žalobkyně neprokázala včasnost své žádosti podle § 18 odst. 2 zákona o advokacii, když neuvedla datum doručení posledního rozhodnutí orgánu. Žádost je včasná, pokud je včasný i předmětný opravný prostředek. Z žádosti je patrné, že žadat