4 Ads 423/2019 — Nejvyšší správní soud

11 Ad 2/2025- 37 - text  12 11 Ad 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Zimy ve věci žalobkyně: Ing. V. C., bytem XA zastoupená advokátem JUDr. Ing. Petrem Machálkem, Ph. D., sídlem Pivovarská 58/8, 682 01 Vyškov proti žalované: Státní tajemnice v Ministerstvu práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 11. 2024, č. j. MPSV-2024/241170-332/1, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí generálního ředitele Úřadu práce České republiky (dále „prvostupňový služební orgán“) ze dne 27. 9. 2024, č. j. UPCR-2024/112371-78099807 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“). Jím prvostupňový služební orgán i) převedl žalobkyni na služební místo „vedoucí Oddělení zprostředkování (ID 11004605), Odboru Kontaktního pracoviště v XB Krajské pobočky Úřadu práce ČR v XC“, s nástupem do služby na služebním místě dne 15. 10. 2024, ii) určil, že doba trvání poměru státního zaměstnance na dobu neurčitou se nemění, iii) určil žalobkyni měsíční plat v celkové výši 52 890 Kč. Žalobní body 2. Žalobkyně nejprve poukázala na to, že výběrové řízení na služební místo „ředitele Odboru Kontaktního pracoviště v XA Krajské pobočky Úřadu práce ČR v XB“ (dále též „místo ředitele Odboru KPP“) již jednou vyhrála a po dlouhou dobu jej zastávala. Řádně přitom plnila své povinnosti, nebyla kárně postižena, a proto nebyl důvod, aby byla z tohoto místa odvolána. K tomuto dále uvedla, že byla prvostupňovým rozhodnutím donucena konat službu, s jejímž výkonem nesouhlasí a jejíž výkon odmítá, což je v rozporu se zákazem nucené práce. 3. Rovněž má žalobkyně za to, že napadené rozhodnutí je nezákonné a nepřezkoumatelné, protože se žalovaná nezabývala odvolacími důvody. Žalovaná zejména neodůvodnila, proč není chráněno legitimní očekávání žalobkyně, která byla již dříve jmenována na místo ředitele. Dále má za to, že pokud zákon ukončil výkon její funkce, nemůže být povinna vykonávat práci na služebním místě, které odmítá. Současně namítla, že bylo v jejím případě postupováno odlišně od jiných případů, týkajících se osob zařazených na služebních místech ředitele sekce. K vylíčení zvyklostí po ukončení výkonu funkce uplynutím funkčního období na Kontaktním pracovišti v XA Krajské pobočky Úřadu práce ČR v XB (dále též „služební úřad“) navrhla žalobkyně výslech svědkyně – personalistky Bc. L. J. 4. Dále žalobkyně namítla, že se stala obětí šikany, a to z následujících důvodů. Zaprvé jí bylo jako vhodné služební místo nabídnuto místo jejího podřízeného, jenž se v mezidobí stal ředitelem Odboru KPP, aniž by měl lepší kvalifikaci či delší odbornou praxi než žalobkyně. Zadruhé byla na osobním jednání s ředitelem Krajské pobočky Úřadu práce ČR v XC nucena přijmout podřadné služební místo, ačkoliv je lépe kvalifikována pro výkon funkce ředitele Odboru KPP, a proto měla být na toto místo ustavena ona. Za třetí byl ve výběrovém řízení na funkci ředitele Odboru KPP upřednostněn muž před ženou, ač má žalobkyně delší praxi při výkonu této funkce. Za čtvrté nebylo žalobkyni umožněno skončit služební poměr způsobem, který byl obvyklý, nýbrž byla donucena akceptovat méně placené služební místo v nižší platové třídě. K okolnostem skončení služebního poměru v době, kdy žalobkyni skončil výkon funkce ze zákona, navrhla žalobkyně výslech svědkyně – Mgr. J. O., DiS. Za páté jí bylo sníženo osobní ohodnocení a příplatek za vedení, aniž by jakkoliv porušila své povinnosti. Za šesté se nové služební místo žalobkyně bude rušit. K tomu navrhla provést jako důkaz e-mail ředitele Odboru KPP Ing. J. N., v němž je uvedeno, že pravděpodobně k 1. 4. 2025 dojde k personálním změnám, které se dotknou také žalobkyně. 5. Žalobkyně dále namítla, že se ze strany představeného jedná o zjevné zneužití práva, které představuje zakázanou libovůli. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 15. 9. 2020, č. j. 4 Ads 423/2019-70 (dostupný, jako o další citovaná soudní rozhodnutí na www.nssoud.cz), uvedla, že právní jednání služebního orgánu musí být vždy v souladu jak s formálními, tak i hmotnými požadavky kladenými na úkon orgánu veřejné moci v rámci služby (o tom, že služební poměr je poměrem veřejnoprávním není pochyb), zda sledovaly legitimní cíl a zda existovaly konkrétní okolnosti svědčící o účelovosti zvoleného postupu či o šikanózním nebo diskriminačním jednání ze strany služebního orgánu. Jednání služebních orgánů v nyní řešené věci však dle žalobkyně tomuto standardu neodpovídá. Orgány naopak svým jednáním realizovaly svůj úmysl sesadit žalobkyni z jí zastávaného služebního místa a nabídnout jí takové místo, aby sama ukončila svůj služební poměr. 6. Stejně tak žalobkyně namítla, že na ni byl v době, kdy se mohla přihlásit do výběrového řízení na funkci ředitele KPP, nepřímo vyvíjen nátlak, a to tak, že toto služební místo bylo od 1. 9. 2024 obsazeno jejím bývalým podřízeným Ing. J. N. a byla jí předložena nabídka na pozici „vedoucí zprostředkování“. K dalšímu nátlaku dle žalobkyně došlo dne 11. 9. 2024, kdy bylo žalobkyni důrazně doporučeno, aby buď na vlastní žádost odešla nebo přijala hůře placenou práci. K tomuto navrhla výslech ředitele Krajské pobočky Úřadu práce ČR v XC. Žalobkyně se tak obávala odvetných akcí ze strany nadřízeného představeného, a tak se do výběrového řízení nepřihlásila. Tím byl dle žalobkyně porušen čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“ či „LZPS“). 7. Žalobkyně má rovněž za to, že služební orgány pochybily, když nezkoumaly, zda nemůže působit jako ředitelka odboru např. v XD, XE či XF. Služební orgány jsou navíc dle žalobkyně povinny zdůvodnit, v jakých ohledech je nový ředitel Odboru KPP kvalifikovanějším a kvalitnějším státním zaměstnancem než ona sama. 8. Závěrem namítla, že služební orgány rezignovaly na zjištění skutkového stavu, když nevzaly v potaz její služební hodnocení, kvalifikaci a odbornou praxi. 9. Z výše uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby soud zrušil jak napadené rozhodnutí žalované, tak prvostupňové rozhodnutí, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaná ve vyjádření k podané žalobě navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Napadené rozhodnutí dle žalované netrpí vadami. Žaloba je dle žalované kompilátem již uplatněných odvolacích námitek. Odkázala proto na napadené rozhodnutí, kde se jejich vyvracení věnovala. 11. K námitce posouzení vhodnosti služebního místa pro žalobkyni uvedla, že stran té žalobkyně nic nedokládá, ani konkrétně nevymezuje okolnosti, podle kterých by dané místo nemělo být vhodné. Průběh řízení před správními orgány 12. Ze správního spisu předloženého žalovanou soud zjistil, že žalobkyně působí od roku 2004 na Kontaktním pracovišti v XB Krajské pobočky Úřadu práce ČR v XC, a to na různých pozicích. Od roku 2015 je ve služebním poměru na dobu neurčitou a byla jmenována na služební místo ředitel Odboru Kontaktního pracoviště v XB (ID XG) Krajské pobočky Úřadu práce ČR v XC (služební úřad) s výkonem služby v oborech služby „Zaměstnanost“ a „Nepojistné sociální dávkové systémy“, se služebním označením odborný rada a služebním působištěm XB. 13. Dne 31. 8. 2024 uplynula doba, na níž byla žalobkyně na výše uvedené služební místo jmenována. Stalo se tak s ohledem na § 57 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „zákon o státní službě“, případně „ZSS“), ve spojení s čl. II přechodných ustanovení zákona č. 384/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 384/2022 Sb.“). Žalobkyně tak byla rozhodnutím prvostupňového služebního orgánu ze dne 27. 9. 2024, č. j. UPCR-2024/112371-7809980 převedena dle § 61 odst. 1 písm. d) zákona o státní službě na služební místo vedoucí Oddělení zprostředkování (ID XH), Odboru Kontaktního pracoviště v XB Krajské pobočky Úřadu práce ČR v XC. K dalším aspektům rozhodnutí soud odkazuje na část „vymezení věci“ tohoto rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. 14. Žalovaná odvolání zamítla a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. Učinila tak, jelikož shledala odvolací námitky nedůvodnými a zároveň neseznala žádnou vadu napadeného rozhodnutí nebo řízení, které jeho vydání předcházelo. Ve svém rozhodnutí žalovaná uvedla, že postup služebního orgánu, který žalobkyni nezařadil mimo výkon služby dle § 62 ZSS a ponechal ji po celou dobu na překážkách na straně zaměstnavatele dle § 106 odst. 3 ZSS, negativně nezasáhl do jejích práv. Stejně tak žalovaná shledala, že čl. II přechodných ustanoveních zákona č.