4 As 78/2012 — Nejvyšší správní soud

15 A 95/2024- 63 - text 15 15 A 95/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobkyně: BOMBAYERE s.r.o., IČO: 28463421 sídlem Karlova 183/14, Praha 1 zastoupena advokátem JUDr. Pavlem Dostálem sídlem Krajinská 251/16, České Budějovice proti žalovanému: Úřad pro ochranu osobních údajů sídlem Pplk. Sochora 27, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřad pro ochranu osobních údajů ze dne 30. 7. 2024, č. j. UOOU-00662/23-27 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut rozklad žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 10. 2023, č. j. UOOU-00662/23-16 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“ či „prvostupňové rozhodnutí“). Prvoinstančním rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání několika přestupků podle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), v rozhodném znění (dále jen „zákon č. 480/2004 Sb.“), za což jí byla uložena pokuta ve výši 40 000 Kč. II. Dosavadní průběh řízení a napadené rozhodnutí 2. V prvostupňovém rozhodnutí žalovaný uznal žalobkyni vinnou ze spáchaní tří přestupků, a to i. podle § 11 odst. 2 písm. a) bod 1 zákona č. 480/2004 Sb., neboť způsobem specifikovaným ve výroku I. prvostupňového rozhodnutí opakovaně šířila elektronickými prostředky obchodní sdělení ve smyslu § 2 písm. f) zákona č. 480/2004 Sb. s nabídkou služeb thajských masáží ve slevách a akcích spolu s odkazem na www.thajsky-raj.cz, přičemž adresáti výše uvedených obchodních sdělení nedali žalobkyni souhlas s jejich zasíláním, čímž porušila povinnost stanovenou § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., tedy využila podrobností elektronického kontaktu za účelem šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky, aniž by k tomu uživatelé elektronických adres dali předchozí souhlas; ii. podle § 11 odst. 2 písm. a) bod 3 zákona č. 480/2004 Sb., v souvislosti se zasláním obchodních sdělení ve smyslu § 2 písm. f) zákona č. 480/2004 Sb. (specifikovaných ve výroku II. prvostupňového rozhodnutí) s nabídkou služeb thajských masáží ve slevách a akcích spolu s odkazem na www.thajsky-raj.cz, která skrývala nebo utajovala totožnost odesílatele jehož jménem se komunikace uskutečnila, čímž porušila povinnost stanovenou § 7 odst. 4 písm. b) zákona č. 480/2004 Sb., tedy uvést totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace v rámci rozesílaných obchodních sdělení uskutečňuje; iii. podle § 11 odst. 2 písm. a) bod 4 zákona č. 480/2004 Sb., v souvislosti se zasíláním obchodních sdělení ve smyslu § 2 písm. f) zákona č. 480/2004 Sb. (specifikovaných ve výroku III. prvostupňového rozhodnutí) s nabídkou služeb thajských masáží ve slevách a akcích spolu s odkazem na www.thajsky-raj.cz, která neobsahovala platnou adresu, na niž by adresát mohl odeslat žádost o ukončení takové komunikace, čímž porušila povinnost stanovenou v § 7 odst. 4 písm. c) zákona č. 480/2004 Sb., tedy povinnost zaslat obchodní sdělení s platnou adresou, na kterou by mohl adresát přímo a účinně zaslat informaci o tom, že si nepřeje, aby mu byly obchodní sdělení nadále zasílány. 3. Za tyto přestupky byla žalobkyni prvoinstančním rozhodnutím uložena pokuta ve výši 40 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč. 4. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí žalobkyně podala rozklad, jímž se domáhala, aby předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále též „předseda Úřadu“) prvoinstanční rozhodnutí zrušil, případně aby přistoupil k moderaci uloženého správního trestu. 5. Předseda Úřadu se v napadeném rozhodnutí vypořádal s rozkladovými námitkami žalobkyně a setrval na závěrech uvedených v prvostupňovém rozhodnutí. III. Žaloba 6. Žalobkyně v žalobě nejprve předně shrnula dosavadní průběh řízení a zdůraznila, že rozhodnutím předsedy Úřadu byla zkrácena na svých právech. Napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť předseda Úřadu zjevné chyby prvostupňového rozhodnutí nenapravil a původní pochybení ještě rozšířil. Žalobkyně poukázala na to, že jde o spor o výklad § 7 zákona č. 480/2004 Sb. na straně jedné a obranu před excesivními zásahy orgánů veřejné moci do svobodného podnikání a vztahů podnikatel-zákazník (potenciální zákazník) na straně druhé. V žalobě uplatnila čtyři žalobní body. 7. V prvním žalobním bodě namítla vady výroku o vině pod bodem I. výroku prvostupňového rozhodnutí a jejich nenapravení v napadeném rozhodnutí. 8. Žalobkyně již v rozkladu zdůraznila, že žalovaný se opakovaně pokouší o konstrukci výkladu stran toho, jakým způsobem by měl být udělován souhlas adresátů se zasíláním obchodních sdělení prostřednictvím elektronických zařízení. Shledává nesprávným, že žalovaný opakovaně hodnotí nedostatečným, jakým způsobem žalobkyně získala souhlasy se zasíláním obchodních sdělení adresátům uvedeným a blíže vymezeným v prvostupňovém rozhodnutí, aniž by své tvrzení dostatečným způsobem vyargumentoval. Žalovaný nevysvětlil, z čeho při svých úvahách stran platně uděleného souhlasu vycházel, neboť zákon č. 480/2004 Sb., případně komentář k němu, jeho striktnímu výkladu nepřisvědčuje. 9. Souhlas se zasílám obchodních sdělení ze strany adresátů byl udělen v rezervačním systému při rezervaci termínu služeb žalobkyně. Souhlas byl udělen transparentně, zákazník žalobkyně si při tvorbě rezervace musel být vědom toho, že jejím odesláním uděluje souhlas se zasíláním obchodních sdělení (v rezervačním formuláři explicitně uvedeno), tento souhlas byl zároveň učiněn svobodně, adresáty k tomu nikdo nenutil, vytvoření rezervace a následné udělení souhlasu bylo bezpochyby projevem jejich svobodné vůle. Ač žalobkyně z důvodu jisté opatrnosti a v reakci na předchozí řízení vedené žalovaným pod sp. zn. UOOU-03562/22 pozměnila způsob, jakým je v rámci rezervačního formuláře udělován souhlas se zasíláním obchodních sdělení, již v minulosti však tento způsob udělování souhlasu splňoval kritéria stanovená zákonem. Současný způsob udělování souhlasu se zasíláním obchodních sdělení jde nad rámec zákonem vymezených požadavků. 10. Uživatelé telefonních čísel svůj souhlas se zasíláním obchodních sdělení žalobkyni udělili již v roce 2015 a 2016. V červenci roku 2022 byla provedena úprava formuláře v rámci rezervačního systému žalobkyně, a to mimo jiné přidáním samostatného políčka pro udělování souhlasu se zasíláním obchodních sdělení. Žalobkyně se tímto snažila zavést opatření, které bude plně odpovídat požadavkům žalovaného, aby se napříště vyvarovala dalším případným kontrolám či správnímu trestání. Žalovaný žalobkyni za totožné již jednou potrestal, načež žalobkyně z opatrnosti přijala opatření, avšak žalovaný ji i přesto neváhá trestat za údajná pochybení, která nastala ještě před její první kontrolou a jejím následným potrestáním. Zdůraznila, že takto by z jeho strany mohla být neustále trestána za jednu a tu samou věc, a to opakovaně. 11. Předseda Úřadu nezohlednil výše uvedenou argumentaci žalobkyně v napadeném rozhodnutí, neboť způsob, jakým bylo v předmětném řízení ze strany žalovaného postupováno, neshledal chybným. Žalovaný se zároveň nevypořádal s argumentací žalobkyně vznesenou co do způsobu vedení předmětného řízení, v rámci kterého je žalobkyně opakovaně trestána pro jednu a tu samou věc, ač ta již byla ze strany žalobkyně z opatrnosti upravena. Počínání žalovaného je v rozporu s účelem správního trestání, přičemž zneužívání správního trestání ze strany žalovaného žalobkyně hodnotí jako zcela tristní. 12. V druhém žalobním bodě žalobkyně namítla vady výroku o vině pod bodem II. výroku prvostupňového rozhodnutí a jejich nenapravení v napadeném rozhodnutí. 13. Podotkla, že již v rámci rozkladu upozornila na to, že výklad § 7 odst. 4 písm. b) zákona č. 480/2004 Sb. je nejen striktní, ale i excesivní. Ze strany žalovaného nebyla vzata v úvahu možnost identifikace odesílatele prostřednictvím jeho obchodní značky, pod níž odesílatel ve veřejném prostoru vystupuje a která je zároveň zcela jednoznačně dostatečným identifikátorem konkrétního odesílatele/podnikatele. Žalobkyně v předmětných obchodních sděleních žádným způsobem svou totožnost neskrývá ani neutajuje; její totožnost je adresátům zcela nepochybně zřejmá z názvu webové stránky žalobkyně https://thajsky-raj.cz/s/a0lcx a www.thajsky-raj-cz/start-sms, která byla v SMS zprávách, resp. obchodních sděleních uvedena. Thajský ráj je označením, pod nímž je žalobkyně, a to zejména mezi svými zákazníky (kteří byli v daném případě zároveň adresáty obchodních sdělení), zcela nepochybně známa; pod tímto označením žalobkyně současně vstoupila ve známost mezi širší veřejnost. 14. Předseda Úřadu v napadeném rozhodnutí žádným způsobem nezhodnotil