4 As 78/2012 — Nejvyšší správní soud

15 Ad 1/2025- 89 - text 14 15 Ad 1/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobkyně: Mgr. Bc. X. Y. proti žalovanému: náčelník Generálního štábu Armády České republiky sídlem Vítězné náměstí 1500/5, 160 01 Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 10. 2024, č. j. MO 870588/2024-1304 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí ředitele Agentury personalistiky Armády České republiky (dále též „AČR“) ve věcech služebního poměru ze dne 8. 8. 2024, sp. zn. 14136/2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně podle § 19 odst. 1 písm. c) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání (dále jen „zákon o vojácích z povolání“) dnem 31. 10. 2024 propuštěna ze služebního poměru vojáka z povolání z důvodu nezpůsobilosti vykonávat službu v dosavadním služebním zařazení ze zdravotních důvodů s tím, že pro ni není jiné služební zařazení. II. Dosavadní průběh řízení a napadené rozhodnutí 2. Na základě závěru lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 16. 11. 2023, ev. č. X vydaného Centrem zdravotních služeb Bechyně (dále jen „posudek ev. č. X“) se závěrem „Posuzované osoba dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilosti.“ byla žalobkyně prvostupňovým rozhodnutím dnem 31. 10. 2024 propuštěna ze služebního poměru vojáka z povolání z důvodu nezpůsobilosti vykonávat službu v dosavadním služebním zařazení ze zdravotních důvodů s tím, že pro ni není jiné služební zařízení. 3. Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. Žalovaný prvostupňové rozhodnutí ve vztahu k propuštění žalobkyně ze služebního poměru potvrdil; odvolacím námitkám žalobkyně, které jsou obdobné jako námitky uplatněné v žalobě, nepřisvědčil z důvodů podrobně uvedených v napadeném rozhodnutí. III. Žaloba 4. Žalobkyně navrhla, aby soud zrušil jak napadené rozhodnutí, tak rozhodnutí prvostupňové. Shrnula dosavadní průběh řízení a zdůraznila, že oběma rozhodnutími byla zkrácena na svém veřejném subjektivním právu přímo a také v důsledku porušení práv v předcházejícím řízení. Namítla nezákonnost a nesprávnost napadeného rozhodnutí pro jeho nepřezkoumatelnost a zmatečnost. V žalobě uplatnila celkem čtyři žalobní body. 5. V prvním žalobním bodě namítla neplatnost posudku ev. č. X. V rámci správního řízení navrhla přezkoumání posudku ev. č. X z důvodu jeho zjevné nesprávnosti. Podotkla, že posudek ev. č. X je v rozporu s lékařským posudkem ze dne 1. 11. 2023, ev. č. Y (dále jen „posudek ev. č. Y“). Při vypracování posudku nebyla zohledněna léčba, která významně zlepšila zdravotní stav žalobkyně. Nebyla předložena komplexní zdravotnická dokumentace a nebyly předloženy záznamy o jednání, na základě nichž byl posudek projednáván. Posudek ev. č. X nebyl vypracován objektivně, přičemž nebyl zohledněn její aktuální zdravotní stav, který se mohl změnit. 6. V rámci tohoto žalobního bodu žalobkyně poukázala na to, že v personálním rozkazu ředitele Agentury personalistiky AČR sp. zn. 19603/2023 ze dne 14. 12. 2023 (dále jen „personální rozkaz sp. zn. 19603/2023“), proti kterému podala odvolání, absentuje související určení při přeložení, resp. na jaké služební místo se žalobkyně podle § 6 odst. 3 zákona o vojácích z povolání zařazuje. Výrok předmětného rozhodnutí je zmatečný. S odkazem na § 10 odst. 1 zákona o vojácích z povolání zdůraznila, že předpoklad pro zařazení do dispozice je předběžnou otázkou, která musí být bez pochyb splněna, aby mohlo být přistoupeno k aplikaci právní normy. Vyzdvihla, že nastolené řešení nepodléhá jakémukoliv přezkumu. K uvedenému připomněla, že posudek ev. č. X byl napaden opravným prostředkem, přičemž samotný lékařský posudek nepředstavuje pravomocné správní rozhodnutí. Na základě podnětu měl služební orgán před vydáním napadeného rozhodnutí zjistit, zda se o předběžné otázce nevede další řízení, ze kterého vzejde o předběžné otázce pravomocné rozhodnutí. Služební orgán měl tak postupovat dle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu. Napadené rozhodnutí je proto vydané předčasně, v rozporu se správním řádem, neboť o předběžné otázce nebylo pravomocně rozhodnuto. Napadené rozhodnutí je rovněž nezákonné pro rozpor s ustanoveními správního řádu. 7. Ve zbylé argumentaci žalobkyně poukázala na předcházející lékařské posudky a genezi tamních řízení. 8. Žalobkyně v tomto žalobním bodě též namítla, že posudek ev. č. X pozbyl platnosti na základě provedené vstupní prohlídky, kdy byl žalobkyni vystaven lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 11. 4. 2024, ev. č. Z (dále jen „posudek ev. č. Z“). Výrok personálního rozkazu ředitele Agentury personalistiky AČR sp. zn. 8368/2024 ze dne 16. 6. 2024 (dále jen „personální rozkaz sp. zn. 8368/2024“) je proto zmatečný, přičemž služební orgán použil pro své rozhodnutí neplatný podklad. Žalobkyně rovněž poukázala na svůj návrh na odeslání k přezkumnému řízení. 9. Ve druhém žalobním bodě žalobkyně namítla zmatečnost řízení, kterou spatřuje v tom, že v oznámení o zahájení řízení ze dne 14. 5. 2024 ve věci propuštění žalobkyně ze služebního poměru podle § 145 odst. 1 písm. d) zákona o vojácích z povolání absentuje datum, ke kterému má být propuštěna. Žalobkyně se domnívala, že pokud je dle personálního rozkazu sp. zn. 19603/2023 určena do dispozice nejdéle do 30. 6. 2024, tak následujícím dnem bude propuštěna ze služebního poměru. Namítla, že o jejím odvolání, jež podala proti personálnímu rozkazu sp. zn. 8368/2024, nebylo vůbec rozhodnuto; k tomu poukázala na § 10 odst. 2 písm. a) a § 10 odst. 6 zákona o vojácích z povolání, čl. 2 odst. 2 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny. Pokud žalobkyně nebyla informována o všech skutečnostech a neměla možnost se k nim vyjádřit, mohlo být porušeno její právo na obhajobu. Žalobkyně spatřuje porušení zásady právní jistoty a předvídatelnosti jakožto základního principu právního státu, a to v opakovaných změnách data popuštění a nejasnosti ohledně jejího konečného termínu propuštění. 10. Pokud byla žalobkyně v dispozici velitele 14. pluku logistické podpory jakožto jejího služebního orgánu, spadala do jeho pravomoci. Podnět na určení do dispozice měl vydat služební orgán, pod který žalobkyně spadá. Žalobkyně byla krácena na právech a služební orgán překročil své pravomoci tím, že by mohl obejít služební orgán a vydat bez jeho vědomí personální rozkaz, který není opřen o personální podnět. 11. Ve třetím žalobním bodě žalobkyně namítla, že nedošlo k vypořádání závazků ze strany AČR vůči ní před propuštěním ze služebního poměru. Dle žalobkyně se jedná o neprovedení služebního hodnocení v letech 2021, 2022 a 2023 a s tím spojeným nárokem na dorovnání služebního platu formou výkonnostního příplatku. V důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele byla žalobkyni způsobena materiální újma v podobě neoprávněného snížení služebního platu. Žalobkyně navrhla provést služební hodnocení a vyplatit náležitou odměnu. Žalobkyni mohla vzniknout finanční škoda, která se skládá z neoprávněně nevyplacených částí služebního platu za roky 2021, 2022, 2023, přičemž této náhrady škody se žalobkyně domáhá. V rámci své argumentace též poukázala na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 10. 2023, č. j. 57 Ad 7/2022-58. 12. Ve čtvrtém žalobním bodě žalobkyně namítla porušení § 20 zákona o vojácích z povolání, neboť v době vydání napadeného rozhodnutí byla v dočasné neschopnosti ke službě. Žalovaný v napadeném rozhodnutí blíže nerozvedl, proč se § 20 odst. 2 zákona o vojácích z povolání na zákaz propuštění dle § 20 odst. 1 písm. a) téhož zákona na propuštění z důvodu uvedeného v § 19 odst. 1 písm. c) citovaného zákona nevtahuje. Žalobkyně setrvala na závěru, že dle zákonné úpravy nelze propustit vojáka, který je nemocný. Žalovaný neuvedl důvody, které by vyvrátily tvrzení ohledně zákazu propuštění ze služebního poměru při dočasné neschopnosti ke službě. Zdůraznila, že v době vydání napadeného rozhodnutí byla v dočasné pracovní neschopnosti, nikoliv v dlouhodobé neschopnosti výkonu služby. V důsledku mylného výkladu žalovaný uvedl žalobkyni v omyl. IV. Vyjádření žalovaného 13. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Zdůraznil, že velká část obsahu odůvodnění žaloby trpí argumentační nekonzistentností, neboť svým obsahem do značné míry směřuje proti jiným rozhodnutím. Podstatná část argumentace pod prvním a druhým žalobním bodem se týká předchozích rozhodnutí o určení do dispozice. 14. K prvnímu žalobnímu bodu uvedl, že námitky vypořádal v napadeném rozhodnutí, přičemž odkázal na argumentaci uvedenou na straně 2 napadeného rozhodnutí. Zdůra