5 As 104/2008 — Nejvyšší správní soud

16 A 40/2023- 40 - text 13 16 A 40/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem ve věci žalobkyně: MONETA Auto, s. r. o., sídlem Vyskočilova 1442/1b, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, sídlem nábř. Ludvíka Svobody 12, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2023, č. j. MD-18823/2023-150/3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto její odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 4. 4. 2023, č. j. MHMP 704817/2023/MAC, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku dle § 83a odst. 1 písm. d) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, (dále jen „zákon č. 56/2001 Sb.“ nebo „zákon“), kterého se dopustila porušením § 8 odst. 2 písm. a) zákona, za použití § 4 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) bodu 1, § 5 odst. 1 věty druhé, odst. 2 věty první a § 8 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v zákonem stanovené lhůtě 10 pracovních dnů ode dne 9. 8. 2019, kdy došlo k převodu vlastnického práva k vozidlu, jako dosavadní vlastník vozidla nesplnila zákonnou povinnost požádat společně s novým vlastníkem vozidla o provedení zápisu změny vlastníka v registru silničních vozidel, přičemž tento stav trval od 24. 8. 2019 do 16. 3. 2022. Za toto jednání byla žalobkyni podle § 83a odst. 10 písm. d) zákona a § 35 písm. b), § 46 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), uložena pokuta ve výši 10 000 Kč (§ 38 – 40 zákona). 2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 11. 5. 2015 s klientem uzavřela úvěrovou smlouvu, úvěr byl zajištěn zajišťovacím převodem vlastnického práva k vozidlu do splacení úvěru. V souladu s čl. 3.5 smlouvy bylo zajištění ukončeno dopisem ze dne 31. 7. 2019 s účinností k 9. 8. 2019. Zároveň byl klientovi zaslán velký technický průkaz s dotazem, ke kterému úřadu má žalobkyně zaslat plnou moc k zápisu změny vlastníka. Dopis se vrátil jako nedoručený zpět dne 8. 8. 2019. Dne 16. 3. 2022 bylo žalobkyni doručeno oznámení Magistrátu města Plzeň, že je nadále registrována jako vlastník financovaného vozidla. Žalobkyně téhož dne 16. 3. 2022 zaslala správnímu orgánu žádost o zápis změny vlastníka vozidla podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb., která však nevedla ke změně registrace, neboť žalobkyně nebyla schopna předložit zákonem požadované listiny o technickém stavu vozidla. 3. Žalobkyně namítá liberaci v důsledku podání žádosti podle § 8a zmíněného zákona. Po ukončení zajišťovacího převodu vlastnického práva k vozidlu se dne 9. 8. 2019 stal (opět) vlastníkem vozidla klient. Tento nový vlastník neposkytl součinnost k přepisu a žalobkyni nezbyla jiná zákonná možnost, než postupovat dle § 8a zákona. Přičemž § 8a zákona míří pouze na nápravu nesprávného zápisu v registru silničních vozidel, tj. zásadně mu předchází porušení § 8 zákona a lze jej využít až od 11. dne po převodu dále. Žalobkyně má za to, že podáním žádosti dle § 8a zákona splnila, co lze po ní žádat, sankcionovat ji za nezapsání nového vlastníka není ústavně komfortní. K tomu poukázala na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 114/20 ze dne 9. 11. 2021. Dle žalobkyně není účelem § 8a zákona trestat, ale umožnit napravit situaci, kdy druhá strana je nekontaktní a objektivně s tím nelze nic dělat, resp. docílit souladu zápisu se skutečností, přičemž toto byla právě situace žalobkyně. Žalobkyně dále uvedla, že registr silničních vozidel není veřejně přístupným seznamem a za účelem zjištění stavu v něm je nutné žádat o výpis. Žalobkyně se o nesprávném zápisu dozvěděla až z oznámení o podezření na spáchání přestupku z provozu vozidla dne 16. 3. 2022. Neprodleně na to konala a podala žádost dle § 8a zákona téhož dne. Dle žalobkyně je jediným řešením předcházet přestupku, že automaticky bude podávat žádost o změnu, neboť jinak nebude mít nikdy ve věci jistotu, čímž však dojde k zahlcení správních orgánů. 4. Dále žalobkyně namítá liberaci dle § 21 odst. 1 přestupkového zákona. Zbavení se odpovědnosti se váže k možnosti „přestupku zabránit“, nikoli jej následně zhojit, či ukončit. V posuzovaném případě je tak dle optiky § 21 odst. 1 přestupkového zákona rozhodný jen časový úsek do 10. pracovního dne od změny vlastnického práva k vozidlu. Je to právě jen doba od změny vlastnictví vozidla do uplynutí 10. pracovního dne, kdy lze „přestupku zabránit“. Jedenáctým dnem a dále to již nelze, lze jej maximálně ukončit, případně následek porušení zhojit. Žalobkyně v 10ti pracovních dnech od změny vlastnického práva učinila vše, co mohla, aby byla zákonná podmínka stihnuta v termínu. Klient byl několikrát informován, např. i samotnou smlouvou, žalobkyně mu také po převodu zaslala dva dopisy, kde mu povinnost přeregistrace v termínu znovu připomněla. 5. Žalobkyně namítá, že ukončení zajištění převodem vlastnického práva s rozvazovací podmínkou je přechodem vlastnického práva, nikoli jeho převodem. Došlo toliko ke splnění rozvazovací podmínky vzdání se zajištění a k přechodu vlastnického práva zpět na klienta dle čl. 3.5 smlouvy. Jelikož došlo k přechodu vlastnického práva, byl povinen k zápisu změny v registru silničních vozidel pouze nový vlastník (tedy klient), dle § 8 odst. 1 písm. b) bod 1) zákona. 6. Další žalobní námitka se týká správní praxe a tvrzené šikany žalobkyně, která je dle žaloby pokutována jako jediný subjekt v České republice. Žalobkyni je známa správní praxe z Jihomoravského kraje, kde Krajský úřad Jihomoravského kraje recentně posuzuje splnění rozvazovací podmínky zajišťovacího převodu vlastnického práva též jako přechod, nikoli převod vlastnického práva (§ 8 odst. 1 písm. b) bod 1) zákona). Správní praxe prvostupňového správního orgánu je mnoholetá a spočívá mimo jiné v nečinnosti co do nezahajování správních řízení a neukládání pokut pro nestihnutí lhůty pro přepis změny vlastníka v registru silničních vozidel. I tato dlouhodobá nečinnost založila praxi, kterou je správní orgán vázán. Ze strany žalovaného jde o svévoli a nikoli legitimní změnu výkladu práva. Pokud došlo ke změně praxe, měla být žalobkyně s tímto seznámena, aby na změnu mohla reagovat. 7. Žalobkyně má za to, že splnila smluvní ustanovení a vynaložila maximální úsilí o naplnění účelu § 8 zákona po změně vlastnického práva a okamžitě po zjištění, že zápis je vadný (a ještě tentýž den konala nápravu dle § 8a zákona), klient neposkytl ani částečnou součinnost. Na základě návrhu žalobkyně na zápis změny vlastníka ze dne 16. 3. 2022 správní orgán města Plzeň vyrozuměl klienta přípisem ze dne 30. 5. 2022, doručeným 13. 6. 2022. Ve lhůtě k vyjádření se klient nevyjádřil. Zákon konstituuje přepis vlastníka jako společnou žádost, nelze ji podat jen jednou stranou převodu. Žalovaný pomíjí, že v případě volního rozhodnutí jedné strany, že žádnou součinnost neposkytne, nelze automaticky ustanovení zákona splnit. Magistrát města Plzně řízení o návrhu žalobkyně dle § 8a zákona musel zastavit, neboť je na vůli nové vlastníka, zda provede či neprovede evidenční kontrolu. 8. Dle žalobkyně dále nebyla naplněna materiální stránka přestupku, kdy má za to, že konala v nejlepším úmyslu dodržení litery zákona, není odpovědná za případný nesouladný zápis v registru silničních vozidel se skutečností. Žalovaný se nevypořádal s námitkami žalobkyně, rozhodnutí je nepřezkoumatelné, výše pokuty je nepřiměřená. 9. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Poukázal na zákon č. 56/2001 Sb., dle kterého se předpokládá, že nový i původní vlastník vozidla splní své povinnosti a požádají do 10 pracovních dnů o provedení zápisu změn údajů zapisovaných v registru silničních vozidel. Ve věci žalobkyně došlo k převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu ke dni 9. 8. 2019, lhůta běžela do dne 23. 8. 2019. Ode dne 24. 8. 2019 došlo k protiprávnímu stavu, k přestupku podle § 83a odst. 1 písm. d) zákona, který trval do dne 16. 3. 2022, kdy byla žalobkyní podána žádost o zápis změny vlastníka podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb. Povinnost podat žádost o zápis změny vlastníka v zákonem stanovené lhůtě je dána oběma stranám a zákon č. 56/2001 Sb. neumožňuje převádět povinnosti pouze na jednu stranu, byť se na tom dohodnou. Podání žádosti o zápis změny vlastníka vozidla podle § 8a zákona představuje až druhotné řešení situace, která vznikla v důsledku porušení zákonné povinnosti vyplývající z § 8 zákona, v daném případě umožňovalo minimalizovat dobu trvání přestupku podle § 83a odst. 1 písm. d) zákona, když nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti. § 8a zákona umožňuje provedení přepisu silničního vozidla v situaci, kdy jeho dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti, avšak pouze tehdy, jsou-li splněny stanovené zákonné podmínky dané ustanovením § 8a odst. 2 zákona. Doložením dokladů