1 As 28/2009 — Nejvyšší správní soud

19 A 22/2025- 24 - text 12 19 A 22/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou v právní věci žalobce: Mgr. J. H., narozený X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 3. 2025, č. j. MD-10955/2025-160/3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva dopravy (dále jen „žalovaný“) ze dne 5. 3. 2025, č. j. MD-10955/2025-160/3 (dále jen „napadené rozhodnutí”), kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnut Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností ze dne 9. 5. 2024, č. j. MHMP 946047/2024/Čar (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňové rozhodnutí uznalo žalobce vinným z porušení ust. § 13 odst. 1, 2 a § 17 odst. 5 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o silničním provozu“). Za naplnění skutkové podstaty přestupků podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 7 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu byla žalobci podle § 125c odst. 5 písm. d) téhož zákona uložena pokuta ve výši 8 000 Kč. Současně byla podle ustanovení § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), uložena povinnost uhradit náklady řízení v částce 1 000 Kč. II. Žalobní body 3. Žalobce v žalobě namítal, že sice předjížděl před přechodem pro chodce, ale na křižovatce s řízeným provozem, přičemž takové předjíždění je výslovně dovoleno ustanovením § 17 odst. 5 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu. Součástí křižovatek s řízeným provozem jsou pravidelně rovněž přechody pro chodce, pro ty však z logiky věci neplatí samostatné ustanovení § 17 odst. 5 písm. d) zákona o silničním provozu, ale právě ustanovení § 17 odst. 5 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu. Toto ustanovení je vůči obecnému zákazu předjíždění na přechodu pro chodce lex specialis. Jiný výklad by ostatně ani nedával smysl, neboť v takovém případě by bylo zakázáno předjíždět v zásadě na všech křižovatkách s řízeným provozem. Zákaz předjíždění na přechodu pro chodce, který je součástí křižovatky s řízeným provozem, by navíc ani neměl žádný smysl, ani účel, neboť v takovém případě je pro přechod vždy užit „Signál pro chodce se znamením Stůj!“ ve smyslu § 74 písm. b) zákona o silničním provozu, podle kterého chodec nesmí vstupovat na vozovku, a vozovka je tedy (na rozdíl od přechodu pro chodce, který není součástí křižovatky s řízeným provozem) zcela vyhrazena vozidlům a nikoli chodcům. Předjíždění v předmětném případě tak je zákonem dovoleným jednáním. 4. Správní orgán však ve skutkové větě výroku o vině vůbec nespecifikoval, zda šlo o předjíždění v křižovatce s řízeným provozem či nikoliv. Rozhodnutí žalovaného je tak nezákonné z důvodu nesprávného posouzení právní otázky a žalovaný kromě toho rovněž neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností. 5. Žalobce dále namítl, že žalovaný o předmětné věci nerozhodl ve společném řízení s dalšími přestupky žalobce ze dne 23. 9. 2023 a 9. 11. 2023. Není pravdivý závěr žalovaného, že absorpční zásada byla naplněna, neboť v důsledku odděleně vedených řízení byly zaznamenány samostatně body v bodovém hodnocení řidiče, ačkoliv pokud by správní orgán prvního stupně a žalovaný dodržely ustanovení § 88 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, byly by body v bodovém hodnocení řidiče žalobci zaznamenány pouze jednou. Rozhodnutí žalovaného je tak nezákonné z důvodu nesprávného posouzení právní otázky. 6. Žalobce nakonec namítl, že orgán prvního stupně při určování druhu a výměry správního trestu nepřihlédl ke všem kritériím podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky, přestože to v odůvodnění svého rozhodnutí tvrdí (pouze konstatoval přitěžující okolnost spočívající ve spáchání více přestupků). Rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalobce namítal, že sice předjížděl před přechodem pro chodce, ale na křižovatce s řízeným provozem, přičemž takové předjíždění je výslovně dovoleno ust. § 17 odst. 5 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu. Žalovaný k této námitce uvedl, že k přejetí přechodu pro chodce došlo až za křižovatkou (viz videozáznam). K námitce, že nebylo vedeno společné řízení, žalovaný toliko odkázal na napadené rozhodnutím. Pokud jde o odůvodnění sankce, odkázal na rozhodnutí správního orgánu I. stupně. IV. Obsah správního spisu 8. Ze spisové dokumentace vyplývá, že žalobce dne 6. 4. 2023 ve 13.09 hod. řídil motorové vozidlo tovární značky Škoda, v Praze 8, v ulici Sokolovská, ve směru jízdy do centra, přičemž jel po tramvajovém pásu odděleném od vozovky obrubníkem, předjížděl vlevo jiná vozidla a před křižovatkou s ulicí Vacínova bezprostředně před přechodem pro chodce předjížděl jiná vozidla. Dále pokračoval v jízdě od ulice Heydukova k ulici Palmovka, přičemž nejel podél nástupního ostrůvku vpravo. Po celou dobu jela za ním hlídka Policie ČR, která jej následně zastavila a podrobila silniční kontrole. 9. Po postoupení zajištěných podkladů ze strany Policie ČR vyhotovil správní orgán I. stupně dne 25. 7. 2023 rozhodnutí v příkazním řízení č. j. MHMP 1565033/2023/Čar, kterým shledal žalobce vinným z porušení ust. § 13 odst. 1, 2 a § 17 odst. 5 písm. d) zákona o silničním provozu, a tím naplnění skutkové podstaty přestupků podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 7 a § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona a zároveň ze spáchání přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona., v souvislosti s porušením ustanovení § 6 odst. 8 téhož zákona, jelikož žalobce nepředložil během silniční kontroly řidičský průkaz. Rozhodnutím v příkazním řízení byla uložena pokuta ve výši 8 000 Kč a zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu 8 měsíců. 10. Proti vydanému příkazu žalobce podal odpor, čímž byl příkaz zrušen a bylo nařízeno ústní jednání o přestupku na den 19. 9. 2023. K ústnímu jednání se žalobce bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu nedostavil, a proběhlo tak v jeho nepřítomnosti. 11. Následně správní orgán I. stupně dne 23. 11. 2023 přerušil zahájené řízení z důvodu účinnosti novely zákona č. 361/2000 Sb., a to do dne 31. 12. 2023. Dne 7. 2. 2024 správní orgán I. stupně zastavil zahájené správní řízení pro porušení ust. § 6 odst. 8 zákona o silničním provozu, a tím naplnění skutkové podstaty přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona. 12. Správní orgán I. stupně dále nařídil nový termín ústního jednání na den 14. 3. 2024, zároveň k tomuto jednání předvolal svědka, zasahujícího policistu. Svědek byl vyslechnut, žalobce se k jednání nedostavil. Žalobce byl následně vyzván k uplatnění svého práva ve smyslu ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu, čehož nevyužil. 13. Prvostupňové rozhodnutí ze dne 9. 5. 2024, č. j. MHMP 946047/2024/Čar, shledalo žalobce vinným z přestupků dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 7 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena pokuta ve výši 8 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce blanketní odvolání, které ani na výzvu správního orgánu I. stupně nedoplnil. 14. Žalovaný následně vydal napadené rozhodnutí, kterým potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně a odvolání žalobce zamítl. V odůvodnění uvedl, že žalobce řídil osobní motorové vozidlo a během jízdy neoprávněně užil k jízdě tramvajový pás oddělený obrubníkem. Předjížděl vlevo jiná vozidla bezprostředně před přechodem pro chodce. Dále pak pokračoval v jízdě a nejel podél nástupního ostrůvku vpravo. Žalovaný shrnul, že ze spisové dokumentace a provedeného dokazování je jasně prokázáno porušení povinností řidiče stanovené v ust. § 13 odst. 1, 2, § 17 odst. 5 písm. d) zákona o silničním provozu, a tím naplnění skutkových podstat přestupků dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 7 a ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Prvostupňové rozhodnutí obsahuje všechny části stanovené zákonem, tedy výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníka. Každá z částí rozhodnutí je dále rozepsána a obsahuje náležitosti stanovené v ustanovení § 68 odst. 2, 3, 5 správního řádu. V celém procesu správního řízení bylo postupováno dle zásad správního řízení stanovených v ustanovení § 2, 3, 4, 6, 7, 8 správního řádu. Rozhodnutí je přezkoumatelné. Vzhledem k obsahu spisu (fotodokumentace, videozáznam, úřední záznamy, oznámení přestupku, protokol o ústním jednání) dospěl žalovaný k závěru, že žalobce se bezpochyby výše cito