4 Ads 57/2009 — Nejvyšší správní soud

19 Ad 25/2024- 65 - text 27 19 Ad 25/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobkyně: JUDr. I. S., narozená dne X bytem X (jako nástupkyně Ing. O. P., narozeného dne X, zemřelého dne X) proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 6. 2024, č. j. MPSV-2024/14639-911, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 26. 6. 2024, č. j. MPSV-2024/14639-911, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Původní žalobce se žalobou podanou dne 19. 8. 2024 domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Ministerstvo práce a sociálních věcí, které částečně změnilo a částečně potvrdilo rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 22. 9. 2021, č. j. 35109/2021/AAF, podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád). 2. Prvostupňové rozhodnutí přiznalo žalobci příspěvek na péči od dubna 2024 ve výši 4 400 Kč měsíčně. Napadené rozhodnutí změnilo prvostupňové rozhodnutí tak, že zvýšilo příspěvek na péči z 4 400 Kč na 12 800 Kč měsíčně od října 2021. Ve zbytku bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. 3. Žalobce v průběhu řízení před soudem zemřel dne X. Soud postupoval podle § 107 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a usnesením ze dne 29. 1. 2025, č. j. 19 Ad 25/2024-52, rozhodl, že v řízení se pokračuje na straně žalující s JUDr. I. S., narozenou dne X, namísto zemřelého žalobce, neboť jde o osobu pečující ve smyslu § 16 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“). II. Žalobní body 4. V žalobě bylo uvedeno, že rozhodnutí již byla dvakrát soudy zrušena. Posudková komise v Hradci Králové označila předchozí posudky za posudkové omyly, čímž dala původnímu žalobci za pravdu, avšak pouze částečně, když zhodnotila situaci tak, že posuzovaný je osobou závislou na péči jiné osoby ve III. stupni od října 2021, avšak nikoliv od počátku (tj. od dubna 2021), aniž by zdůvodnila, co bylo určující pro stanovení data zhoršení stavu právě od října 2021, když všechny lékařské zprávy potvrdily, že tento stav praktické slepoty a těžké hluchoty trvá od dubna po podání žádosti, kdy došlo ke horšení zdravotního stavu, zejména ztrátě zraku v důsledku makulární degenerace. Ani posudková komise v Hradci Králové nevzala v potaz právní názor soudu, aby při posouzení nároku příspěvku na péči bylo přihlédnuto k praktické slepotě a oboustranné hluchotě. 5. Posudková komise v Hradci Králové se dále vyjádřila k nezvládání základních životních potřeb, které jsou předmětem sporu, a které nebyly uznány, jedná se o základní životní potřebu mobility a výkon fyziologické potřeby. 6. Posudková komise v Hradci Králové odůvodnila nezvládání těchto potřeb takto: 7. Mobilita: Při hodnocení se posuzuje funkční dopad postižení pohybového a nosného aparátu, tj. postižení kostí, svalů, a nervů a vliv tohoto postižení na schopnost se samostatně pohybovat, event. S facilitátory. Dolní končetiny neztratily svoji funkci, plní funkci opěrnou i dynamickou. Není dokumentována těžká porucha funkce ani ztráta funkce dolních končetin bránicí chůzi, popř. s využitím facilitátoru. Z neurologického hlediska není dokumentováno paretické či plegické postižení dolních končetin, z ortopedického hlediska není závažně omezena hybnost kyčelních a kolenních kloubů. S facilitátory je mobilní. Posuzovaná osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušovanými zastávkami v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, otvírat a zavíral dveře, používat dopravní prostředky, včetně bariérových, např. osobní auto. Není odkázán na vozík pro invalidy. 8. Výkon fyziologické potřeby: Nebyla prokázána anatomická nebo funkční ztráta úchopové schopnosti obou rukou, anatomická či funkční ztráta jedné nebo obou dolních končetin, ani duševní onemocnění spojené se sociální dezintegrací. Pomůcky pro inkontinenci je schopen si samostatně vyměnit. 9. Důkazem, že žadatel nezvládá základní činnosti od počátku, jsou lékařské zprávy MUDr. T. ze dne 29. 4. 2021, MUDr. P. ze dne 11. 10. 2021, MUDr. T. ze dne 4. 11. 2021, 11. 8. 2022, 20. 9. 2022. Žadatel měl zato, že žalovaný nerespektoval závazný názor Městského soudu v Praze, zejm. vyjádřený v bodě 47 rozhodnutí č. j. 4 Ad 28/2023-43. 10. Žalovaný v replice k žalobě v rámci minulého soudního řízení namítal, že argumenty žadatele co do nezvládání životní potřeby mobility svědčí pro nezvládání životní potřeby orientace. S tím se neztotožnil ani Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí č. j. 4 Ad 28/2023-43 v bodě 62. Žalovaný nyní uvedl, že v případě posouzení mobility se posuzuje schopnost se samostatně pohybovat z hlediska pohybového a nosného aparátu, event. schopnost se samostatně pohybovat s facilitátory, s facilitátory je žadatel mobilní. 11. Tím není respektován závazný názor soudu, který v rozhodnutí č. j. 4 Ad 28/2023-43 v bodě 62 poukázal na § 1 odst. 3 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“), podle kterého se při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí mj. tělesné struktury, tělesné funkce duševní, mentální, smyslové, oběhové, dechové, hematologické, imunologické, endokrinologické. Za nezvládání základní životní potřeby se považuje stav, kdy porucha funkčních schopností dosahuje úplné poruchy nebo poruchy těžké, kdy i přes využívání běžně dostupných pomůcek nelze zvládnout životní potřebu v přijatelném standardu. 12. Při posouzení, zda člověk zvládá potřebu mobility, se posuzuje schopnost člověka zvládnout v přijatelném standardu, tj. bez každodenní pomoci jiné osoby činnosti uvedené v příloze č. 1 k prováděcí vyhlášce, kterými jsou mj. schopnost pohybovat se chůzí krok za krokem v dosahu alespoň 200 m, chůzi po schodech v dosahu jednoho patra nahoru i dolů, schopnost nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků atd. Žadatel nesplňuje tyto činnosti v přijatelném standardu, protože trpí oboustrannou praktickou slepotou obou očí - tedy z hlediska tělesné funkce minimálně smyslové je žadatel neschopen zvládat mobilitu bez pomoci jiné osoby, tedy v přijatelném standardu. Facilitátorem nemůže být slepecká hůl, neboť z důvodu vysokého stáří a oboustranné hluchoty nemůže slepeckou hůl používat. Žadatel tedy není ani s facilitátorem mobilní, což potvrzuje i oční lékařka MUDr. P. výslovně. 13. Po dramatickém zhoršení vidění žadatele uvedl dne 29. 4. 2021 MUDr. T. nutnost doprovodu pacienta přímo v lékařské zprávě, dne 11. 8. 2022 pak konstatoval výslovně, že je pacient schopen se pohybovat pouze s doprovodem jiné osoby (ke srovnání může sloužit lékařská zpráva MUDr. T. ze dne 23. 11. 2020, kde ještě zmínka o nutnosti doprovodu nebyla). Ze zprávy ze dne 20. 9. 2022 výslovně plyne, že tento stav trvá od počátku a možnost zlepšení je vyloučena. Ze zprávy MUDr. P. ze dne 5. 9. 2023, která opětovně konstatuje slepotu obou očí (původně totéž uvedla ve zprávě z 11. 10 2021), plyne dále skutečnost, že je pacient neschopen mobility bez pomoci cizí osoby a kvůli vysokému stáří je schopnost mobility pomocí slepecké hole vyloučena. Rovněž lékařská zpráva z Ambulance oční kliniky Ústřední vojenské nemocnice ze dne 20. 5. 2021 uvádí nemožnost pohybu bez doprovodu, nutnost průvodce. 14. Žadatel tedy není schopen bez pomoci cizí osoby sám jít po schodech nebo ujít určitou vzdálenost, musí mít doprovod, vše je zhoršeno ještě těžkou hluchotou, i proto je slepecká hůl vyloučena. Stav žadatele výrazně komplikuje hluchota - viz zpráva MUDr. M. ze dne 23. 3. 2021, která konstatovala oboustrannou těžkou vadu sluchu a pokročilé stáří. 15. Žadatel doložil posudkové komisi rovněž lékařskou zprávu urologa MUDr. S., který konstatuje močovou inkontinenci pro přítomnost objemné kýly v genitálu a související neschopnost rozpoznat, zda močí/nemočí, je nucen z toho důvodu používat inkontinenční pomůcky, sám je toho však neschopen. Posudková komise v předchozím řízení zástupci žadatele sdělila, že ji tyto nové lékařské zprávy nezajímají. S tím se neztotožnil Městský soud v Praze v rozhodnutí č. j. 4 Ad 28/2023-43 v bodě 63. 16. Žalovaný nyní uvedl k výkonu fyziologické potřeby své stanovisko: „Nebyla prokázána anatomická nebo funkční ztráta úchopové schopnosti obou rukou, anatomická či funkční ztráta jedné nebo obou dolních končetin, ani duševní onemocněni spojené se sociální dezintegrací. Pomůcky pro inkontinenci je schopen si samostatně vyměnit.“ 17. Žadatel argumentoval zprávou MUDr.