2 Ads 181/2024 — Nejvyšší správní soud

2 Ad 32/2024- 40 - text  6 2 Ad 32/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou v právní věci žalobce: X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2024, č. j. MPSV-2024/210930-911 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 27. 9. 2024, č. j. MPSV-2024/210930-911, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2024, č. j. MPSV-2024/210930-911 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 22. 3. 2023, č. j. 514554/23/AB, kterým byla podle § 61 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“), zamítnuta jeho žádost o přiznání dávky státní sociální podpory – příspěvku na bydlení ode dne 1. 1. 2023. II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě namítal, že částky uvedené na výplatních páskách obdržel v říjnu až prosinci, tvořily tudíž jeho příjem v rozhodném období. Jde-li o chybějící IČO, podpis a razítko na výplatních páskách, úřednice z prvostupňového orgánu po žalobci vyžadovala vyplnění formuláře k ověření údajů u zaměstnavatele. Žalobce však souhlas s ověřením údajů vyjádřil podpisem na tiskopisu samotné žádosti v části G, resp. v části B od jeho matky. Údaje na účtenkách znamenají, že je zaplacena konkrétní noc, a nikoli, že došlo ke dvojí platbě za tentýž den. Odměnu za výkon funkce v OVK od ÚMČ Praha 10 žalobce prokázal skenem poukázky. Tvrdil-li žalovaný, že smlouva o ubytování nezakládá nárok na příspěvek na bydlení, potom žalobce odkazuje na právní názor, že slouží-li ubytovna k uspokojení potřeby bydlení, jde o smlouvu o nájmu bytu. Žalobce navrhl zrušit napadené rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když shrnul průběh správního řízení. Žalobcem předložené doklady o zaplaceném ubytování nesplňují požadavek položkového rozepsání nákladů ve smyslu § 25 zákona o státní sociální podpoře, když povinnost předložit tyto doklady je zakotvena v § 68 odst. 1 písm. e) téhož zákona. Rozhodný příjem za rozhodné období se u příjmů ze závislé činnosti započte v kalendářním období, v němž byl zúčtován. Požadavek prvostupňového orgánu byl opodstatněný, neboť žalobce nepředložil příjem za prosinec 2022. Ubytovací smlouva nezaložila nárok na příspěvek na bydlení, neboť nárok na dávku má podle § 24 zákona o státní sociální podpoře vlastník nebo nájemce bytu, žalobce není ani nájemce ani vlastník. Z předložené smlouvy je zřejmé, že jejím předmětem je ubytování na pokoji se společným příslušenstvím v penzionu, nikoli nájem bytu. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout. IV. Obsah správního spisu 4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 31. 1. 2023 podal žalobce u Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu žádost o poskytnutí příspěvku na bydlení ode dne 1. 1. 2023. 5. Dne 13. 2. 2023 žalobce převzal výzvu Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 3. 2. 2023, č. j. 228765/23/AB, aby ve smyslu § 61 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře do osmi dnů předložil platnou nájemní smlouvu na období od 1. 1. 2023 s vyplněnými a podepsanými tiskopisy Dokladu o výši čtvrtletního příjmu za 4. čtvrtletí 2022 za svou osobu i za svou matku a Dokladu o výši nákladů na bydlení za 4. čtvrtletí 2022. Ve výzvě byl žalobce poučen, že pokud nesplní povinnost předložit tyto dokumenty, dávka mu nebude přiznána. 6. Jelikož žalobce neosvědčil rozhodné skutečnosti pro nárok na dávku příspěvku na bydlení, vydal prvoinstanční orgán rozhodnutí ze dne 22. 3. 2023, č. j. 514554/23/AB, kterým byla zamítnuta jeho žádost o přiznání dávky státní sociální podpory – příspěvku na bydlení ode dne 1. 1. 2023. 7. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, v němž namítal, že povinnost vyplňovat formulář se vztahuje jen na tiskopis samotné žádosti. Podle publikace žalovaného „Deštník proti drahotě“ z října 2022 postačuje doklady o nákladech na bydlení a příjmech naskenovat. 8. Žalovaný vydal dne 26. 4. 2023 rozhodnutí, č. j. MPSV-2023/92298-911, v jehož odůvodnění uvedl, že účastník řízení je povinen objasnit veškeré skutečnosti, které jsou rozhodné pro zjištění nároku na dávku státní sociální podpory. Dle žalovaného žalobce nedoložil doklady požadované ve výzvě potřebné pro vyhodnocení nároku na dávku, ačkoli k tomu byl písemně vyzván a byl upozorněn na následky nesplnění výzvy. Žalovaný shrnul, že žalobci nelze přiznat nárok na příspěvek na bydlení. 9. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2024, č. j. 16 Ad 10/2023-20, bylo zrušeno rozhodnutí, č. j. MPSV-2023/92298-911. Jak vyplývá z odůvodnění, správní orgány nevysvětlily, z čeho dovodily, že žalobce neprokázal požadované údaje – příjmy a náklady bydlení. Soud shledal rozhodnutí nepřezkoumatelným, neboť z něj není patrné, jaký byl skutečný zákonný důvod nepřiznání příspěvku na bydlení. Žalovanému bylo uloženo, aby znovu rozhodl o odvolání žalobce tak, aby bylo zřejmé, proč žalobci nenáleží příspěvek na bydlení, z jaké konkrétní právní úpravy takový závěr plyne, a z čeho žalovaný dovozuje, že zjištěný skutkový stav odpovídá zákonem předpokládaným okolnostem. 10. Žalovaný vydal žalobou napadené rozhodnutí ze dne 27. 9. 2024, jímž žalobcovo odvolání opětovně zamítl. Podle odůvodnění žalobce nedoložil doklady požadované ve výzvě ze dne 3. 2. 2023 potřebné pro vyhodnocení nároku na příspěvek na bydlení, ačkoli byl upozorněn na následky nesplnění výzvy. Námitce týkající se dokládání formulářů k příjmu a nákladům řízení nelze vyhovět, neboť v § 68 písm. b) a e) zákona o státní sociální podpoře je jasně uvedeno, jaké doklady je nutno doložit k nové žádosti o dávku. Rozhodné období 4. čtvrtletí roku 2022 zahrnuje měsíce 10/2022, 11/2022 a 12/2022 a výplatní pásky nejsou potvrzeny zaměstnavatelem. Žalobce také prohlásil, že měl ještě jiný příjem než ze závislé činnosti. K prohlášení k příjmu žalobcovy matky nepostačí prohlášení, že má starobní důchod. Společně posuzovaná osoba při podání žádosti o příspěvek na bydlení musí doložit „Doklad o výši čtvrtletního příjmu“, jak je uvedeno na straně 4 formuláře „Žádost o příspěvek na bydlení“. Daňové doklady o zaplacení ubytování nelze akceptovat, jelikož neplatí na celý měsíc, ale od 30. 9. 2022 do 15. 10. 2022, od 15. 10. 2022 do 31. 10. 2022, od 31. 10. 2022 do 15. 11. 2022, od 15. 11. 2022 do 30. 11. 2022, od 30. 11. 2022 do 15. 12. 2022 a od 15. 12. 2022 do 31. 12. 2022. Dle doložených dokladů žalobce platil i jiný den, než je rozhodné období, a některé dny platil dvakrát, čímž prvostupňový orgán nemohl správně započítat náklady na bydlení. Na smlouvu o ubytování nemůže být poskytnut příspěvek na bydlení. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 11. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 12. Podle § 24 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře, ve znění účinném do 31. 12. 2023, nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který byt užívá, jestliže a) náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu vlastníka, nebo nájemce bytu a společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30 a současně b) součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. 13. Podle § 61 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře byl-li příjemce dávky vyzván příslušným orgánem státní sociální podpory, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální podpory delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, dávka může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn. 14. Podle § 68 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře, ve znění účinném do 31. 12. 2023, žádost o dávku musí obsahovat kromě náležitostí stanovených správním řádem b) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem, 1. doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob v rozhodném období, nebo 2. identifikační údaje zaměstnavatele oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob, jde-li o příjem uvedený v §