21 Az 23/2025 – Městský soud v Praze

21 Az 23/2025- 27 - text  7 21 Az 23/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobce: X., narozený dne X. bytem X. zastoupený advokátem Mgr. Markem Eichlerem sídlem Nekázanka 888/20, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 7. 2025, č. j.: OAM-590/ZA-ZA11-HA06-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 7. 2025, č. j.: OAM-590/ZA-ZA11-HA06-2025, jímž mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do 30. 9. 2025 (dále jen „zákon o azylu“). II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě namítl nedostatečné posouzení důvodů pro udělení azylu a doplňkové ochrany a je přesvědčen, že nebyl řádně zjištěn, resp. správně vyložen, skutkový stav věci. Dané pochybení se nejvíce projevuje ve vztahu k neudělení humanitárního azylu dle § 14 zákona o azylu a k neudělení doplňkové ochrany dle § 14a odst. 1 a 2 zákona o azylu. Měl mu být udělen humanitární azyl dle § 14 zákona o azylu. Žalobce si je plně vědom skutečnosti, že v případě azylu z humanitárních důvodů podle § 14 zákona o azylu se plně uplatňuje institut správního uvážení a že na jeho udělení žadatel nemá nárok. Podotýká však, že i takto vydaná rozhodnutí musí být přezkoumatelná soudem. Žalobce zde odkazuje, mimo jiné, na rozhodnutí ze dne 30. 11. 2004, č. j.: 3 Azs 24/2004, a také na rozhodnutí ze dne 22. 1. 2004, č. j.: 5 Azs 47/2003, ze kterého plyne, že přezkum soudu zde přichází v úvahu pouze stran toho, zda nevybočilo z mezí a hledisek stanovených zákonem, zda je v souladu s pravidly logického usuzování a zda premisy tohoto úsudku byly zjištěny řádným procesním postupem; zmíněné pochybení vidí v nedostatečném odůvodnění závěrů, rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné. Humanitární azyl mu měl být udělen, jelikož má v domovském státě dluhy a bojí se věřitelů. Ve Vietnamu by měl existenční problémy, neboť by nezvládal splatit svůj dluh. 3. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla žalovanému vrácena k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný zrekapituloval skutkový stav věci a vyjádřil se k žalobní argumentaci. S žalobou nesouhlasí, protože nedokládá namítaná porušení zákona. Vycházel z dostatečně zjištěného skutkového stavu, opatřil si vyhovující podklady a své rozhodnutí řádně odůvodnil. Žalobce o mezinárodní ochranu žádá z ryze ekonomických důvodů, v žalobě uvedený strach z věřitelů pak žalovaný považuje za pouhé rozšíření žalobcova azylového příběhu, nicméně v napadeném rozhodnutí se s ním vyrovnal. Tvrzený důvod pro udělení humanitárního azylu představuje umělou a účelovou konstrukci, neboť žalobce okolnosti zadlužení ve Vietnamu nerozvedl a ani neuvedl, že by se zadlužil u soukromých osob a že by mu při nesplacení hrozila újma. Z jím navrženého důkazu navíc plyne, že ve Vietnamu existuje fungující systém trestní justice a Vietnam je tak schopen a ochoten poskytovat v případech nelegálního vymáhání dluhů svým občanům efektivní ochranu, žalobce neuvedl žádné důvody vysvětlující, proč by se na něj tato ochrana neměla vztahovat. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí podmínkám pro udělení humanitárního azylu i doplňkové ochrany náležitě věnoval, důvody pro jejich udělení však neshledal. 5. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. IV. Obsah správního spisu 6. Z obsahu spisového materiálu, který byl soudu předložen žalovaným správním orgánem, vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: 7. Žalobce podal dne 22. 5. 2025 žádost o udělení mezinárodní ochrany (dále jen „žádost“). Při poskytnutí údajů dne 4. 6. 2025 sdělil, že v roce 2020 odcestoval letecky z Vietnamu do X., kde pobýval až do X. 2023. Do ČR vstoupil v X. 2023, přijel kamionem z X. Kromě X. a ČR v žádném ze států EU nikdy nepobýval, ani tam neměl udělená žádná víza ani povolení k pobytu. X. Je svobodný a bezdětný. O mezinárodní ochranu v ČR žádá, neboť zde chce pracovat a splácet dluhy ve vlasti a ČR. Jiné důvody pro podání své žádosti nemá. Je vietnamským státním příslušníkem, národnosti X., dohovoří se vietnamsky. Nevyznává žádné náboženství, politické přesvědčení nemá, členem žádné strany taktéž není. Má čistý trestní rejstřík, nikdy neměl problémy se zákonem, ve vlasti ani v ČR. Závěrem uvedl, že je zdravý a nemá žádná zdravotní omezení. 8. Dále je ve správním spisu založen Protokol o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 4. 6. 2025. Během pohovoru žalobce uvedl, že o mezinárodní ochranu v X. v roce 2020 nepožádal, protože tam má dluhy, nejsou tam pracovní příležitosti a celkově tam není dobrá situace. Cestovní doklad ztratil během vycestování do ČR. Byl si vědom, že cestuje nelegálně. Do ČR přicestoval, neboť je zde možnost lepší práce, lepších příjmů a celkově by se chtěl mít lépe. O mezinárodní ochranu se rozhodl požádat z důvodu častých kontrol osob policií. Jiný způsob legalizace jeho pobytu ho nenapadl, neboť nemá stabilní práci a má tak nízké příjmy. Mezinárodní ochranou získá zdravotní pojištění a bude vydělávat peníze. Žádá o ni tedy z ekonomických důvodů. Z Vietnamu do X. vycestoval bez jakýchkoliv potíží. X. Žalobce se obává návratu do Vietnamu, protože tam má dluh a neví, jak ho splatit. Ve Vietnamu nikdy neměl potíže s policií ani se státními či bezpečnostními orgány. Neměl nikdy ani potíže kvůli své rase, národnosti, náboženství, pohlaví, příslušnosti k sociální skupině či politickému přesvědčení. Jiné důvody pro svou žádost neuvedl. 9. Do správního spisu byly jako podklad založeny zprávy o zemi původu Informace OAMP – Vietnam – Bezpečnostní a politická situace v zemi ze dne 23. května 2025, Informace MZV ČR – Vietnam, Půjčky, úvěry, lichva ze dne 21. ledna 2025 a Informace MV VB – Vietnam – Strach z nelegálních půjčovatelů peněz, únor 2025. Z první jmenované zprávy soud zjistil, že země původu žalobce je dlouhodobě pod nadvládou Komunistické strany Vietnamu („KSV“). O obsazení nejvyšších výkonných funkcí tak rozhoduje politbyro a ústřední výbor KSV. Volby do Národního shromáždění, které je orgánem moci legislativní, jsou také pod kontrolou KSV. Volební zákony zajišťují, že KSV dominuje ve všech volbách. Vietnam ratifikoval základní úmluvy o lidských právech, není však stranou Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 ani protokolu z roku 1967. Mučení je zakázáno jak ústavou, tak zákony, v praxi k němu však v některých případech dochází. Trest smrti ve Vietnamu nikdy nebyl zrušen, lze ho uložit za 18 trestných činů, mezi něž patří velezrada, špionáž, povstání, terorismus, vražda či drogové delikty. Ústava zajišťuje svobodu vnitřního pohybu, cestování do zahraničí, emigraci a repatriaci, nicméně vláda pohyb některých jedinců omezuje. Azylový systém neexistuje, ale vláda někdy spolupracuje s Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. V zemi neprobíhá žádný vojenský konflikt. 10. Z druhé jmenované zprávy plyne, že ve Vietnamu existují tři druhy půjček: bankovní, nebankovní a půjčky mezi fyzickými osobami. Maximální úroková sazba je 20 % p. a. Legální půjčky jsou ve Vietnamu velice dostupné. Mezi Vietnamci však panuje značná nedůvěra k bankovním institucím, i u půjček tedy využívají i nelegálních a neoficiálních služeb. Státní instituce proti nelegálním půjčkám mezi fyzickými osobami bojují, a to prostřednictvím institutů nezákonně vysokého úroku či lichvy. Lichvou je půjčka, jejíž úroková sazba činí nejméně 100 % p. a., lidé jí postižení se mohou obrátit na policii, státní prokuraturu či soud. Oběť lichvy není za uzavření úvěru nijak postihována. Legislativní základ pro potírání této praxe je hodnocen jako dostatečný. 11. Z poslední jmenované zprávy plyne, že ve Vietnamu existují státní úvěrové instituce, úvěrové instituce v podobě akciových společností a družstevní úvěrové organizace. Nedůvěra Vietnamců v bankovní systém však znamená, že mnoho lidí nemá bankovní účet. Tito lidé se tak uchylují k půjčkám, které mají parametry lichvy, a to i přes zákaz takových půjček a jejich postihování v rámci trestního práva. Půjčky mající parametry lichvy poskytují jak legální poskytovatelé půjček, tak tzv. půjčovatelé ze sousedství půjčující svým sousedům a známým, a také lichváři, provozovatelé zastaváren a gangy. Tyto půjčky jsou pak v případě nesplacení vymáhány nelegálními způsoby – vyhrožováním, psychickým terorem, ničením dlužníkova majetku, ponižováním dlužníků atd. Co se týče potírání lichvy a s ní souvisejících praktik, v roce 2019 prohlásilo Ministerstvo veřejné bezpečnosti, že vláda vydala příkazy k potlačení této trestné činnosti. Došlo tak k vytvoření speciálních policejních útvarů s cílem potírat poskytovatele lichvářskýc