4 Azs 55/2003 — Nejvyšší správní soud

3 A 100/2024- 48 - text  15 3 A 100/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobce: X. Y., narozený N. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Danem Pospíšilem sídlem Sokolská třída 21, Ostrava proti žalovanému: Ministerstvo dopravy České republiky sídlem nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2024, č. j. MD-12188/2023-230/5, sp. zn. MD/12188/2023/230 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2024, č. j. MD-12188/2023-230/5, se ruší a věc se žalovanému vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Soud v tomto řízení posuzuje zejména přezkoumatelnost rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2024, č. j. MD-12188/2023-230/5, sp. zn. MD/12188/2023/230 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Státní plavební správy ze dne 9. 2. 2023, č. j. 693/PH/23 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Žalobce si dne 21. 7. 2022 v kempu R. u vodního díla Orlík vypůjčil se svou manželkou a vnoučaty plavidlo č. 403 079-P (dále jen „hausbót“) od M. O., který na pozemku u tohoto kempu provozoval půjčovnu plavidel „Půjč si loď“. Během následné plavby došlo k plavební nehodě. Státní plavební správa prvostupňovým rozhodnutím určila, že příčinou nehody v plavebním provozu bylo jednání žalobce, který nezachoval přiměřenou opatrnost, nerespektoval přirozený sklon břehů v místě pozvolna klesajícího terénního hřebene a plul s hausbótem v místě, kde přirozený sklon terénu nezajišťoval dostatečnou plavební hloubku pro jím vedené plavidlo a při plavbě prorazil obšívku trupu hausbótu o přírodní materiál tvořící terénní hřeben. 3. Žalobce se závěrem správních orgánů nesouhlasí. Uvádí, že ke kolizi nedošlo na břehu, ale ve vzdálenosti cca 20 metrů od břehu. Na tomto místě totiž žalobce při pozdějším ohledání v době snížené hladiny nalezl skalní útvar s barevnými oděrkami korespondujícími s barvou hausbótu. 4. Jádrem sporu před městským soudem jsou zejména námitky nepřezkoumatelnosti. Žalovaný dle žalobce nepřihlédl k doloženým datovým podkladům, ze kterých vyplývá, že ke kolizi došlo v místě uváděném žalobcem. Dále žalobce argumentuje, že správní orgány neuvedly, z čeho dovozují výšku vodní hladiny, že nejsou oprávněny činit odborné závěry náležející znalcům a že neaplikovaly zásadu v pochybnostech ve prospěch pachatele. Žalobce také namítá, že odvolací orgán nepracoval s námitkou, že místo kolize mělo být označené signálními bójemi. Konečně žalobce argumentuje, že nikdy nesložil tzv. kapitánské zkoušky a není proto na něj možné klást stejné požadavky jako na ty, kteří tyto zkoušky složili. 5. Okresní soud v Ostravě vede pod spisovou značkou 21 C 46/2024 řízení o náhradě škody způsobené na hausbótu pana M. O. Pan M. O. se domáhá po žalobci zaplacení částky 669 483 Kč. Obsah správního spisu 6. Ze správního spisu soud zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti. 7. Z úředního záznamu Policie České republiky (dále jen „policie“) ze dne 22. 7. 2022 vyplývá, že v 19:30 dorazila na místo po souši hlídka policie, která na místě provedla prvotní šetření. Policie hovořila se svědkyní C. D. Se záznamem o jejím výslechu následně správní orgány v rozhodnutích nijak nepracovaly. Hlídka policie následně vyslechla i žalobce, který uvedl, že asi po půl hodině plavby se ozvala rána, jako kdyby do něčeho narazil. Rána se ozvala v době, kdy byl žalobce asi 20 metrů od pravého břehu řeky. Uvedl, že mu to připadalo divné, ale jel dál. Po krátké chvíli si všiml, že je na podlaze voda. Kontaktoval majitele hausbótu M. O. a následně se pokusil zakotvit u levého břehu. 8. Z protokolu o ohledání místa plavební nehody Státní plavební správou ze dne 22. 7. 2022 vyplývá, že plavidlo bylo nasedlé na levém břehu toku řeky Vltavy na 105,7 říčním kilometru. Zadní pravá část byla potopená v hloubce cca 2,5 metru. K plavební nehodě dle protokolu došlo 21. 7. 2022 v 18:00. 9. Součástí správního spisu je dále spis policie, která s žalobcem dne 21. 7. 2022 zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu obecné ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku. Policie následně dne 28. 7. 2022 věc odevzdala Státní plavební správě k projednání přestupku. 10. Státní plavební správa následně předvolala k výslechu účastníka řízení M. O. (poškozeného majitele půjčovny plavidel) a žalobce. Oba účastníci řízení odkázali na svou výpověď, kterou učinili na policii. 11. Dne 28. 9. 2022 zaslal žalobce Státní plavební správě SD kartu spolu s průvodním dopisem. V průvodním dopisu uvedl mimo jiné následující. Jelikož mě velmi zajímalo, kde jsem mohl dne 21. 7. 2022 na vodní nádrži Orlík zavadit o nějakou věc, odjel jsem dne 9. 8. 2022 zpět na Orlík, abych prozkoumal pravých břeh v místech, kde jsem předpokládal možnou událost (celou dobu plavby jsem se pohyboval v pravé polovině přehrady směr přehradní hráz). V té době byla hladina Orlíku plánovaně snížena. […] Na fotografii pod názvem(číslem) 328označení je označené místo, kde pravděpodobně mohlo dojít k najetí malého plavidla na skálu. Toto místo bylo při tehdejší hladině vzdáleno od břehu cca 10-15m a bylo skryto pod vodou tudíž nebylo vidět. V místě kudy jsem projížděl nebylo označení jakéhokoliv skrytého nebezpečí. Na videozáznamu pod označením“hausbot video“, který je pořízen v průběhu události je možno vidět jak daleko od břehu jsme se pohybovali a kde se událost mohla stát. Videozáznam je potřeba spouštět ve zpomaleném módu případně z jednotlivých okének vytáhnout fotografie (některé už jsou součástí SD karty). Z přiloženého videozáznamu vyplývá, že událost se nemohla stát při kotvení u levého břehu jak tvrdí p. C. D. v úředním záznamu ze dne 22. 7. 2022, ale plavidlo už na místo kotvení dojíždělo s vodou na palubě, pomalu a se zpětným chodem (dle pokynů. O.). Stále tvrdím, že odmítám jakoukoli odpovědnost za nehodu, protože jsem neporušil řádná pravidla a nařízení. 12. Z úředního záznamu ze dne 10. 10. 2022 vyplývá, že dne 5. 10. 2022 uskutečnili zaměstnanci Státní plavební správy služební cestu do povodí Vltavy za účelem šetření nehody. V úředním záznamu uvedli následující: Na základě průvodního dopisu ze dne 28. 9. 2022 a přiložených fotek bylo provedeno kontrolní šetření na pravém břehu VD Orlík v ř. km. 150,70. Potvrdilo se, že na uvedeném břehu došlo ke kontaktu hausbotu PZ 403 079-P s kamením na kterém byla zjištěna čerstvá oděrka v modré barvě odpovídající barvě plavidla. Místo nehody bylo zaměřeno vůči břehu a byla pořízena fotodokumentace místa plavební nehody. 13. Jako místo střetu označili na přiloženém náčrtku kamení vzdálené 33 metrů od břehu. Pořídili fotografie tohoto kamení včetně uvedených oděrek. 14. Dne 7. 12. 2022 provedla Státní plavební správa další ohledání lokality na pravém břehu, které žalobce v průvodním dopisu označil jako místo kolize. Státní plavební správa uvedla následující: […] Pomocí nivelačního přístroje a měrné tyče byla zjištěna výška označeného vystupujícího skalního útvaru na tomto hřebeni nad aktuální vodní hladinou. […] Vrchol skalního útvaru se nacházel na kótě 347,43 m n.m. a jednalo se o pevný a neporušený útvar, na několika místech nesoucí stopy různých druhů barev. V době kontaktu plavidla 403 079-P dne 21. 7. 2022 s překážkou pod vodní hladinou, ke kterému dle výpovědí účastníků řízení a času příjezdu HZS k zatopenému plavidlu 403 079-P došlo v době mezi 16:30 až 17:30 hod, hladina kolísala omezeně a pohybovala se v rozpětí 348,06 až 348,13 m n. m. Z uvedených hodnot je zřejmé, že zaměřený vrchol skalního útvaru se v době nehody nacházel 63 až 70 cm pod vodní hladinou. […] 15. Dne 9. 2. 2023 vydala Státní plavební správa prvostupňové rozhodnutí, kterým shledala, že příčinou plavební nehody bylo, že žalobce nezachoval přiměřenou opatrnost tím, že nerespektoval přirozený sklon břehů v místě klesajícího terénního hřbetu. Státní plavební správa uvedla, že v době plavební nehody hausbótu, který má ponor 40 cm (a byl proražen v místě, které je tvořeno šikminou vedoucí ode dna plavidla směrem k jeho palubě, tedy fakticky necelých 40 cm pod vodní hladinou), nemohlo dojít ke kontaktu tohoto plavidla s označeným skalním útvarem v hloubce 63-70 cm. Kontakt s ním vylučuje také popis události poskytnutý vůdcem plavidla, který uvádí, že hausbót o něco jakoby 2x po sobě zadrhnul, lehce zpomalil, ale pokračoval dál. V případě kontaktu plavidla 403 079-P v místě předního podhonu s pevným nepohyblivým útvarem by muselo dojít k tvrdému nárazu nebo „drhnutí“ překážky po celé délce dna proplouvajícího plavidla a vliv na zpomalení plavidla by byl výrazně intenzivnější, plavidlo by po přeplouvané překážce poskakovalo. Státní plavební sprá