7 Afs 212/2006 — Nejvyšší správní soud

3 A 27/2025- 30 - text 9 3 A 27/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobce: České přístavy, a. s., IČ: 452 74 592 sídlem Jankovcova 1627/16a, 170 00 Praha 7 proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, IČ: 660 03 008 sídlem nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 12. 2024, č. j. MD-50879/2024-230/3, sp. zn. MD/50879/2024/230 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhá žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 12. 2024, č. j. MD-50879/2024-230/3, sp. zn. MD/50879/2024/230 (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Státní plavební správy – pobočka Praha (dále též „SPS“ nebo „prvostupňový orgán“) ze dne 2. 7. 2020, č. j. 4322/PH/20 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím bylo povoleno provozovat půjčovnu malých plavidel, která se nachází na vodní cestě Vltava, levý břeh, v ř. km 55,8, od ř. km 54,35 po ř. km 61,4. II. Žalobní body 2. Námitky žalobce uplatněné v podané žalobě lze rozdělit do těchto žalobních bodů: 3. V prvním žalobním bodu žalobce namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Upozorňuje, že jako vlastník pozemku p. č. 5048/2 v k. ú. Smíchov požadoval, aby před vydáním povolení provozovat půjčovnu malých plavidel musel mít žadatel, pan J. S. (dále jen „žadatel“) s ním uzavřenou nájemní smlouvu k užívání pozemku (dále jen „Podmínka č. 1“) a, aby povolení bylo omezeno na dobu existence platné a účinné nájemní smlouvy (dále jen „Podmínka č. 2“). 4. Protože prvostupňový orgán uvedené podmínky řádně nezohlednil, podal žalobce odvolání. Podmínka č. 1, tedy uzavření nájemní smlouvy s žalobcem, byla fakticky (byť nikoliv právně) naplněna, což se nestalo ohledně požadavku na stanovení podmínky č. 2, tj. omezení doby povolení na dobu trvání účinného soukromoprávního titulu k užívání dotčeného pozemku p. č. 5048/2. Podle názoru žalobce žalovaný požadavek na stanovení podmínky č. 2 vůbec nezaregistroval, tj. nevšiml si, že je součástí odvolání. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je tedy zcela nepřezkoumatelné, neboť z něho není zřejmé, zda (i) žalovaný vůbec zaregistroval odvolací důvod a požadavek na stanovení podmínky II. a (ii) jak případně žalovaný uvedený požadavek vyhodnotil a vypořádal. 5. Ve druhém žalobním bodu žalobce namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí spočívající v tom, že žalobci bylo upřeno právo vymezit odvolací důvod. Tato nezákonnost úzce souvisí s výše uvedenými důvody nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Jestliže žalovaný v projednávané věci opomněl reagovat na odvolací důvod de facto, ale i de iure žalobci upřel možnost formulovat odvolací důvod a tento podrobit odvolacímu přezkumu. 6. Ve třetím žalobním bodu žalobce namítá věcnou nesprávnost napadeného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že žalobce naplňuje důležité veřejné zájmy a funkce je opodstatněný požadavek, aby veřejnoprávní povolení k provozu půjčovny bylo vázáno na dobu trvání smluvního titulu k užívání nezbytně nutného pozemku p. č. 5048/2 a aby v případě zániku či expirace tohoto titulu došlo bez dalšího i ke skončení platnosti povolení. V uzavřené nájemní smlouvě jsou totiž sjednány podmínky pro to, aby i přes činnost žadatele mohl žalobce zajišťovat plnění dalších (a důležitějších) funkcí přístavu. Je tedy logické a odůvodněné, aby se s okamžikem zániku užívacích práv žadatele pojil i zánik příslušného veřejnoprávního oprávnění. Udělení časově neomezeného povolení, nevázaného na existenci nájemní smlouvy, je tedy věcně nesprávné, protože bez nájemní smlouvy nemůže žadatel příslušnou činnost vykonávat. Stejně tak je takové rozhodnutí nesprávné i z důvodu, že povolení nevázané na existenci diskutovaného smluvního titulu způsobuje nepřípustný zásah do zájmů žalobce a přístavu (tedy zájmů veřejných) a nedůvodně a nepřípustně zvýhodňuje žadatele a jeho čistě soukromé zájmy. 7. Žalobce spatřuje nezákonnost a nesprávnost napadeného rozhodnutí i ve zvýhodňování žadatele. Upozorńuje, že v posledním odstavci třetí části napadeného rozhodnutí se žalovaný vyjádřil souhlasně s tím, že žadatel provozoval činnost uvedenou v povolení i předtím, než bylo vydáno a účastníkům doručeno napadené rozhodnutí, a tedy i předtím, než povolení nabylo právní moci a způsobilosti vyvolat jakékoliv právní účinky. Jinými slovy žalovaný tedy seznal, že žadatel vykonával činnost bez příslušného oprávnění a místo toho, aby na tento protiprávní stav (pravděpodobně zakládající přestupkovou odpovědnost žadatele) upozornil a adekvátně reagoval, tak danou situaci v odůvodnění napadeného rozhodnutí naopak aproboval. Uvedená skutečnost tedy ilustruje, že v rámci celého správního procesu byla nedůvodně popírána zákonná práva žalobce a přístavu a bez jakékoliv opory v právních předpisech byl jednostranně upřednostněn soukromý zájem žadatele. III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 8. V písemném vyjádření k žalobě setrval žalovaný na právních názorech uvedených v napadeném rozhodnutí, a v plném rozsahu na ně odkázal. 9. K první žalobní námitce žalovaný uvedl, že z napadeného rozhodnutí (bodu 2.) je zjevné, že žalovaný obě uplatněné žalobcovy podmínky (resp. obě části podmínky týkající se nájemní smlouvy) registroval, neboť je uvedl v odůvodnění rozhodnutí. K tématu nájemní smlouvy mezi žalobcem a žadatelem se následně v napadeném rozhodnutí žalovaný vyjádřil v rámci bodu 3., kdy konstatoval, že v mezidobí byla uzavřena žalobcem požadovaná nájemní smlouva s účinností na dobu neurčitou, čímž fakticky došlo ke splnění žalobcova požadavku, rozděleného na dvě části, kterým žalobce stanovil prvoinstančnímu orgánu limity pro vydání rozhodnutí. K požadavku na trvání povolení k provozování půjčovny malých plavidel pouze po dobu trvání nájemní smlouvy, žalovaný uvádí, že tuto část žalobcovy podmínky primárně považuje za imanentně spjatou s částí první uplatněné podmínky, z níž vychází. Z tohoto důvodu tedy vyjádření k druhé části žalobcem uplatněné podmínky odvolací správní orgán v rámci napadeného rozhodnutí považoval jako obsahově nadbytečné. Pokud by totiž obecně nedošlo k uzavření nájemní smlouvy, nemohlo by ani nastat období trvajícího nájemního vztahu touto smlouvou založeného. Nájemní smlouva sama vymezuje dobu trvání nájemní smlouvy v souvislosti s provozováním půjčovny malých plavidel v čl. II bodu 3. S ohledem na uvedené odvolací správní orgán neshledal (a neshledává ani nadále) důvod zaobírat se zvlášť sekundárním důsledkem (stanovením doby trvání nájemní smlouvy jako soukromoprávního aktu), vyplývajícím z primární skutečnosti (tj. z nájemního vztahu jako takového), pokud se již vyjadřoval ke skutečnosti primární. 10. K podmínkám uplatněným žalobcem v rámci prvoinstančního správního řízení, žalovaný uvádí, že prvoinstanční správní orgán je povinen posuzovat konkrétně vymezený seznam podkladů dle ustanovení § 30b citovaného zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v platném znění (dále jen „zákon o vnitrozemské plavbě"). Toto ustanovení nevyžaduje, aby žadatel svou žádost doložil rovněž dokumenty osvědčujícími jeho soukromoprávní vztah s vlastníky přístupových nemovitostí vzhledem k místu potenciálního umístění zamýšlené půjčovny malých plavidel. Rozhodnutí o povolení provozování půjčovny malých plavidel jsou v souladu se zákonem o vnitrozemské plavbě zásadně vydávána na základě podmínek stanovených plavebními úřady (SPS), nikoliv dle podmínek stanovených účastníky řízení. 11. Ke druhé žalobní námitce žalovaný uvedl, že v napadeném rozhodnutí vycházel z odvolání žalobce, jehož rozsah byl jasně vymezen, a to „do všech výroků prvoinstančního rozhodnutí". Žalovaný vycházel z odvolacích námitek, tj. zopakováním žalobcova požadavku podmínky uzavření nájemní smlouvy mezi žalobcem a žadatelem a podmínění existence půjčovny faktickým trváním této nájemní smlouvy. V odvolání žalobce konstatoval, že je provozovatelem mj. pozemní části veřejného přístavu Praha - Smíchov, z čehož mu plynou zákonné povinnosti. Uvedl rovněž, že přístupové trasy mají přednostně sloužit právě pozemní části veřejného přístavu, a zmínil téma věcného břemene, zatěžujícího pozemek p. č. 5048/2 v k. u. Smíchov. K veškerým zmíněným tématům se žalovaný v napadeném rozhodnutí vyjádřil. 12. Ke třetí žalobní námitce žalovaný uvedl, že uzavření nájemní smlouvy s žadatelem k pronájmu části veřejně přístupného pozemku vnímá spíše jako aktivitu spojenou se soukromými zájmy žalobce, neboť pronájem části pozemku, který je historicky přístupný široké veřejnosti, je aktivitou žalobce nerespektující primární faktickou existenci omezení vlastnického práva v souladu s veřejným zájmem z důvodu sociální funkce vlastnictví ve smyslu čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobo