4 As 27/2003 — Nejvyšší správní soud

8 Af 22/2024- 35 - text 12 8 Af 22/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobkyně K. T., bytem X proti žalovaným 1. Celní úřad pro hlavní město Prahu, IČ 71214011 sídlem Washingtonova 1623/7, 110 00 Praha 1 2. Ministerstvo průmyslu a obchodu, IČ 47609109 sídlem Na Františku 1039/32, 110 15 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného 1. ze dne 20. 9. 2024, č. j. 2451036504/2, ze dne 27. 9. 2024, č. j. 2451036504/3, ze dne 27. 9. 2024, č. j. 2451036504/4 a žalovaného 2. ze dne 16. 2. 2024, č. j. MPO 9227/2024, takto: I. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného 1. ze dne 20. 9. 2024, č. j. 2451036504/2, se odmítá. II. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného 2. ze dne 16. 2. 2024, č. j. MPO 9227/2024, se odmítá. III. Rozhodnutí žalovaného 1. ze dne 27. 9. 2024, č. j. 2451036504/3, a ze dne 27. 9. 2024, č. j. 2451036504/4, se ruší a věci se vrací žalovanému k dalšímu řízení. IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácen soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyni byla rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „2. žalovaný“) ze dne 16. 2. 2024, č. j. MPO 9227/2024 odejmuta dle § 15 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech dotace poskytnutá v rámci Programu podpory malých podniků postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID-19 způsobené virem SARS-CoV-19 – „OŠETŘOVNÉ“ PRO OSVČ ve výši 8 480 Kč přiznaná rozhodnutím ze dne 4. 5. 2020, č. 2000029974, ve výši 15 000 Kč přiznaná rozhodnutím ze dne 15. 9. 2020, č. 2100061169 a ve výši 8 500 Kč přiznaná rozhodnutím ze dne 1. 7. 2020, č. 2200007906, neboť po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace došlo ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace poskytnuta, byly nepravdivé. 2. Proti žalobkyni byla následně 1. žalovaným nařízena daňová exekuce, a to exekučním příkazem přikázáním pohledávky z účtu poskytovatele platebních služeb Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. ze dne 20. 9. 2024, č. 2451036504/2, exekučním příkazem přikázáním pohledávky z účtu poskytovatele Raiffeisenbank a.s. ze dne 27. 9. 2024, č. 2451036504/3 a exekučním příkazem přikázáním pohledávky z účtu poskytovatele Fio banka, a.s. ze dne 27. 9. 2024, č. 2451036504/04. 3. Žalobkyně podala proti uvedeným exekučním příkazům společné podání dne 2. 10. 2024 s názvem „Výzva k zastavení exekuce“, které 1. žalovaný posoudil jako námitku proti vydaným exekučním příkazům. Následně 1. žalovaný vedenou exekuci zastavil rozhodnutím ze dne 22. 11. 2024 č. 772756-16/2024-510000-42-42, rozhodnutím ze dne 22. 11. 2024 č. 772756-17/2024-510000-42 a rozhodnutím ze dne 22. 11. 2024 č. 772756-18/2024-510000-42. O námitce rozhodl rozhodnutím ze dne 29. 11. 2024, č. 837374-4/2024-510000-42, kterým žalobkyni částečně vyhověl. 4. Žalobkyně podala proti rozhodnutí 2. žalovaného č. j. MPO 9227/2024 v celém rozsahu a proti exekučním příkazům č. 2451036504/2, č. 2451036504/3, č. 2451036504/4 žalobu, jež byla soudu doručena 3. 12. 2024. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 5. Žalobkyně v žalobě předně namítala nulitu všech napadených rozhodnutí. 6. Nulitu odvozovala z omylu v osobě adresáta a nesrozumitelnosti a nejednoznačnosti všech napadených rozhodnutí. Exekuční příkazy byly směrovány entitě T. K. Žalobkyně ale tuto entitu nezná na uvedené adrese, ani není ručitelem této organizace. Dále namítala, že v exekučních příkazech je označen „dlužník“ pod rodným číslem tak i identifikačním číslem. Žalobkyně tak neví, komu jsou exekuční příkazy adresovány. Současně nenese žádnou odpovědnost za operace s dluhovými cennými papíry, které vydává 1. žalovaný a 2. žalovaný pod názvy podobající se jménu žalobkyně. 7. Nulitu všech napadených rozhodnutí dále spatřuje v absenci elektronického podpisu na exekučních příkazech, neboť správní akty orgánů veřejné moci musí být řádně podepsány. Dle jejího mínění listiny zasílané do datových schránek musí obsahovat podpis úřední osoby v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb., takový podpis však na exekučních příkazech chybí. 8. Nakonec nulitu odvozovala také z absence právního a skutkového podkladu pro vydání exekučních příkazů. Žalobkyně namítá, že pokud 1. žalovaný a 2. žalovaný napadená rozhodnutí adresoval jí, pak měly být doručeny do její datové schránky. Žalobkyně zjistila absenci následujících dokumentů ve své datové schránce: vyrozumění o nedoplatku, rozhodnutí MPO 9227/2024 a soudní příkaz. V případě, že 1. žalovaný a 2. žalovaný do její datové schránky napadená rozhodnutí zaslal, nechť doloží ověřené kopie s potvrzením o doručení. 9. Žalobkyně dále namítala, že 1. žalovaný měl zjišťovat, zda existuje náležitý podklad pro zahájení exekuce. Tím, že neměla možnost reagovat na údajnou pohledávku vyrozuměním o nedoplatku, došlo tak k porušení základních zásad správního řízení. „Úřední osoby nepostupovaly v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, ani mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, úřední osoby nešetřily práva nabytá v dobré víře, ani oprávněné zájmy žalobkyně a zasáhly do jejích práv způsobem odporujícím zákonu, úřední osoby nepostupovaly tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, přičemž i Celní úřad má povinnost zkoumat materiální stránku věci, která je podkladem pro vydání exekučního příkazu.“ 10. Žalobkyně navrhla, aby soud prohlásil, že napadená rozhodnutí jsou nicotná. Pokud by soud nicotnost neshledal, pak navrhla zrušení napadených rozhodnutí. 11. První žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že prvotně mu nepřísluší se vyjadřovat k rozhodnutím vydaným 2. žalovaným. Následně zrekapituloval průběh exekučního řízení. První žalovaný vydal tři exekuční příkazy přikázání pohledávky z účtu žalobkyně vedených poskytovateli platebních služeb. Žalobkyně následně žádala zastavení daňové exekuce. První žalovaný poté exekuci ve smyslu § 181 odst. 1 daňového řádu odložil, neboť pojal pochybnosti o existenci vymáhaného nedoplatku, resp. o účinnosti exekučního titulu. Za účelem zjištění účinnosti exekučního titulu vyzval 2. žalovaného k prošetření, zda ve věci opravdu existuje exekuční titul, který mu byl předán k vymáhání. Ve sdělení 2. žalovaného bylo uvedeno, že žalobkyni bylo doručováno cestou poštovního doručovatele, ale zásilku si nevyzvedla v úložní době, proto byla vložena do schránky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně proti rozhodnutí 2. žalovaného nepodala rozklad, nabylo rozhodnutí o odnětí dotace právní moci dne 26. 4. 2024. Pro doručení exekučního titulu byl zvolen poskytovatel poštovních služeb z důvodu, že v danou dobu měla žalobkyně trvale znepřístupněnou datovou schránku FOP po ukončení její podnikatelské činnosti. První žalovaný z odpovědi 2. žalovaného zjistil, že pro nařízení daňové exekuce nebyly splněny zákonné podmínky, exekuci proto následně zastavil v souladu s § 181 odst. 2 písm. a) daňového řádu a vyhověl tímto žalobkyni. S námitkami žalobkyně se vypořádal ve svém rozhodnutí ze dne 3. 12. 2024. Ohledně vymáhané povinnosti bylo vymoženo ničeho. 12. K žalobním námitkám žalobkyně 1. žalovaný uvedl, že daňový řád nezná pojem nulita, proto pracuje s pojmem nicotnost. 13. K první námitce žalobkyně (omyl v osobě adresáta, nesrozumitelnost, nejednoznačnost) 1. žalovaný uvedl, že označení T. K. neznamená, že nejde o stejný daňový subjekt. Navíc žalobkyně byla označena dalšími identifikačními prvky, jako je rodné číslo fyzické osoby, datum narození fyzické osoby. Žalovaný v označení žalobkyně rodným a identifikačním číslem nespatřuje nesrozumitelnost ani nejednoznačnost. Žalobkyně neměla obchodní firmu, proto při své podnikatelské činnosti vystupovala pod svým jménem K. T. Poté podnikatelskou činnost ukončila, 1. žalovaný však původně vedl řízení s ní jako fyzickou osobou podnikající, proto bylo logickým krokem označit žalobkyni nejen rodným číslem ale i identifikačním. Žalobkyně po ukončení podnikatelské činnosti odpovídá dál za svá právní jednání, která uskutečnila v době své podnikatelské činnosti. Napadené exekuční tituly netrpí vadami a ve vztahu k nicotnosti nejsou naplněny podmínky dané § 105 daňového řádu. 14. K druhé námitce žalobkyně (absence elektronického podpisu na exekučních příkazech) 1. žalovaný uvedl, že podpis úřední osoby je jednou z náležitostí rozhodnutí ve smyslu § 102 odst. 1 písm. g) daňového řádu. Podpis lze nahradit kvalifikovaným elektronickým podpisem úřední osoby dle § 5 z. č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Existenci elektronického popisu lze zjistit v detailu nástrojů předmětných PDF dokumentů. Žalobkyně si měla existenci elektronického podpisu ověřit, neboť takový dokument by bez elektronického podpisu nebylo možné dle zákona o službách datovou zprávou v systému datových schránek odeslat ze strany orgánu veřejné moci. 15. K třetí námitce žalobkyně (absence právního a skutkového podkladu pro v