2 As 78/2006 — Nejvyšší správní soud

1 A 49/2025- 49 - text  10 1 A 49/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Michorovou v právní věci žalobce: N. S., narozeného dne X, státní příslušnost: Republika Severní Makedonie, v ČR hlášeným pobytem X, zastoupen JUDr. Matějem Šedivým, advokátem, sídlem Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky, sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 9. 2025, č. j. OAM-7519-26/ZR-2024, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 24. 9. 2025, č. j. OAM-7519-26/ZR-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15.269,40 Kč, k rukám zástupce žalobce JUDr. Matěje Šedivého, advokáta, a to do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhal zrušení v záhlaví specifikovaného rozhodnutí, jímž žalovaný zrušil platnost povolení k trvalému pobytu podle § 87l odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců a dle § 87l odst. 3 téhož předpisu stanovil žalobci lhůtu k vycestování do 30 dnů od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí. Důvodem zrušení oprávnění k pobytu bylo závažné narušení veřejného pořádku spočívající v žalobcově opakované trestné činnosti. II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě nijak svou trestnou činnost z let 2004, 2008, 2023 a 2024 nepopřel, měl však za to, že žalovaný podklady interpretoval formalisticky, neboť žalobce byl sice odsouzen celkem čtyřikrát, ale v průběhu dvaceti let, což nesvědčí o vysoké frekvenci škodlivého jednání. Navíc se vždy jednalo o přečiny, tedy společensky nejméně závažný druh trestné činnosti. 3. Žalobce zastává názor, že nepředstavuje trvalé nebezpečí pro veřejný pořádek. Aplikace § 87l odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců je podmíněna dvěma faktory, a to závažností protiprávního jednání a přiměřeností zásahu do soukromého a rodinného života. Žalobce žije na území ČR podstatnou část svého života, realizuje zde své zásadní rodinné vazby. Žije tu rovněž jeho dcera, která trpí nevyléčitelnou nemocí, a vnoučata. Nucené odloučení žalobce by představovalo zásadní zásah do jeho rodinného života, v kontextu své trestné činnosti by považoval takový postup za nepřiměřeně přísný. 4. S odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu (NSS) ve vztahu k neurčitému právnímu pojmu „závažné narušení veřejného pořádku“ žalobce uvedl, že tento termín vymezuje v cizineckém právu zejména směrnice č. 2004/38/ES a návazná judikatura Soudního dvora Evropské unie (SDEU). Podle čl. 27 odst. 2 této směrnice musejí být opatření k zajištění veřejného pořádku v souladu se zásadou přiměřenosti a založena na chování dotyčné osoby, které musí představovat skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení některého ze základních zájmů společnosti. V tomto směru poukázal na další judikaturu NSS. 5. Je tedy třeba zvažovat výsledky provedeného dokazování a aplikovat je na situaci účastníka řízení. Žalobce má za to, že nedošlo k natolik závažnému narušení veřejného pořádku, aby bylo nutné pobytové oprávnění rušit. Poukázal rovněž na to, že trestní soudy neuložily žalobci trest vyhoštění, od posledního odsouzení uběhl jeden rok, a proti žalobci nebyly dosud evidovány jiné (nové) prohřešky. Uzavřel, že veřejný pořádek sice narušil, ale nikoliv závažným způsobem. Zrušení pobytu z tohoto důvodu, i s přihlédnutím k jeho rodinným vazbám, není na místě. 6. Žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 7. Součástí žaloby byl též návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, kterému soud nevyhověl usnesením ze dne 10. 11. 2025, čj. 1 A 49/2025-25, v právní moci dne 11. 11. 2025. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve svém vyjádření shrnul dosavadní průběh správního řízení a obsah žaloby. Trvá na zákonnosti a správnosti napadeného rozhodnutí. Upozornil na žalobcova odsouzení, podrobně se zabýval nejen údaji z opisu rejstříku trestů, ale i skutkovým jednáním. Má za to, že s ohledem na charakter trestné činnosti (podvod, maření výkonu úředního rozhodnutí, přechovávání omamných látek). Pokud by zákon neporušoval opakovaně, nebylo by řízení o odnětí pobytu vůbec zahájeno. Jeho zrušení osobě, která má čtyři záznamy v opisu rejstříku trestů a pět v kartě řidiče, je v souladu s aktuální judikaturou. Žalovaný nepostupoval formalisticky. 9. Dále uvedl, že žalobce ve správním řízení nevyléčitelnou nemoc své dcery nejenže neprokázal, ale ani netvrdil. Žalovanému není ani známo, že by žili ve společné domácnosti, nebo že by žalobce své dceři nějak pomáhal a v jakém rozsahu tak činí, nic z toho nebylo doloženo. Naopak má žalovaný povědomí o tom, že žalobce žije v pronajatém bytě sám. Tvrzení nyní uváděná v žalobě jsou ničím nepodložená. Zmínil rovněž, že žalobce jako občan Severní Makedonie požívá práva bezvízového styku v režimu 90 dní pobytu každých 180 dnů, a může tak na území legálně vstoupit a rodinu navštěvovat i bez uděleného pobytového oprávnění. 10. Dále uvedl, že zrušení trvalého pobytu není trestem vyhoštění, který je vždy spojen se zákazem pobytu. Ten nebyl žalobci uložen, ani v trestní, ani správní rovině. Žalobce tak může, při splnění příslušných podmínek, žádat o udělení pobytového oprávnění znovu. Odkázal na judikaturu NSS, z níž plyne, že cizinec nemá automatické právo na pobyt na území ČR v situaci, kdy se zde nachází jeho rodina. 11. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Obsah správního spisu 12. Z předloženého správního spisu vyplynuly následující pro věc samou podstatné skutečnosti. 13. Žalovaný dne 2. 7. 2024 zahájil z moci úřední správní řízení ve věci zrušení povolení k trvalému pobytu podle § 87l odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, a to z důvodu, že žalobce ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, přičemž k tomuto usnesení do spisu založil rozhodnutí prvostupňového i odvolacího soudu z roku 2024 ohledně trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, kterého se dopustil žalobce tím, že řídil motorové vozidlo, i když měl uložený správní trest zákazu řízení. Téhož dne si žalovaný opatřil opis z rejstříku trestů, v němž jsou uvedena žalobcova odsouzení za trestné činy z let 2004 (podvod), 2008 (podvod), 2023 (přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu) a 2024 (maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání). Zbylé rozsudky si žalovaný od příslušných soudů vyžádal. 14. Dne 23. 7. 2024 bylo žalovanému doručeno vyjádření právního zástupce uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku, v němž navrhl provedení žalobcova výslechu za účelem objasnění okolností odsouzení. Uvedl, že v ČR žije se dvěma dětmi, občany ČR, v domovské zemi naopak žádné zázemí nemá. 15. Žalovaný požádal Krajské ředitelství policie, odbor cizinecké policie, dne 2. 8. 2024 o prověření místa a okolností žalobcova pobytu. Z informací sdělených při pobytové kontrole sousedy a vlastnicí bytu plyne, že žalobce žije v tomto bytě již asi deset let, a to sám. Žalovaný si též opatřil výpis z evidenční karty řidiče, z nějž plyne, že žalobce spáchal celkem pět přestupků, a byl mu dvakrát uložen správní trest zákazu řízení motorových vozidel. 16. K věci byl žalobce žalovaným vyslechnut dne 8. 10. 2024 (viz protokol o výslechu, čj. OAM-7519-23/ZR-2024). Při tomto úkonu uvedl, že v ČR pobývá trvale od roku 1995, jeho bývalá žena je občankou ČR. Se současnou partnerkou se před rokem rozešel, nyní spolu „jsou a nejsou“, vztah trvá už devět let, byli spolu na dovolené v Turecku, ve společné domácnosti nikdy nežili. Se svou bývalou ženou má dvě děti a čtyři vnoučata. Potvrdil, že v bytě žije sám. Zdravotní problémy nemá, je soběstačný. Na území ČR nemá osobu, která by na něm byla existenčně závislá. Kromě dcery nežije na území ČR nikdo. Bratři žijí v domovském státě a Austrálii, syn v Rakousku. Bratr provozuje pravidelnou autobusovou linku do Makedonie, žalobce mu pomáhá s logistikou. Zdravotní pojištění si žalobce hradí, s ničím se neléčí. Uvedl, že byl odsouzen celkem třikrát, jedno řízení ještě běží. V jiném státě odsouzen nebyl. K trestu odnětí svobody byl odsouzen jednou. Nevěděl, že spáchaná trestná činnost může mít dopad do jeho pobytového oprávnění. Dluhy ani exekuce nemá. Do domovské země se nemůže vrátit, nemá tam zázemí, byl by tam prakticky cizincem. 17. Žalovaný si poté dne 2. 12. 2024 opatřil další opis z evidence rejstříku trestů, z nějž plyne, že žalobci byla v případě trestní věci rozhodnuté v roce 2023 prodloužena zkušební doba, a to o deset měsíců do 22. 1. 2026. Výzvou ze dne 2. 12. 2025 vyzval právního zástupce k seznámení se s podklady, kterou mu doručil dne 3. 12. 2024; žalobce ani jeho zástupce však na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovali. Poté žalovaný vydal napadené rozhodnutí ze dne 24. 9. 2025, čj. OAM-7519-26/ZR-2024, jímž žalobci zrušil povolení k trvalému pobytu. V. Posouzení věci Městským soudem v Pr