15 A 180/2025 – Městský soud v Praze

15 A 180/2025- 57 - text  8 15 A 180/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudců Mgr. Věry Jachurové a Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobce: S. R. A. zastoupený Dr. Stephanem Heidenhainem, advokátem se sídlem Praha 1, Na Příkopě 859/22 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy se sídlem Praha 1, Mariánské nám. 2/2 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného takto: I. Žalovanému se ukládá, aby ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10 ze dne 26. 5. 2025 č.j. P10-186873/2025 v řízení vedeném Magistrátem hlavního města Prahy pod sp. zn. 911268/2025. II. Žaloba se v části, kde se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10 ze dne 26. 5. 2025 č.j. P10-186873/2025, a dále v části, kde navrhoval, aby soud rozhodl, že žalobci se uděluje státní občanství České republiky, odmítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 20 405 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Dr. Stephana Heidenhaina, advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o odvolání, které žalobce podal proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10 ze dne 26. 5. 2025 č.j. P10-186873/2025 (dále též „prvoinstanční rozhodnutí“ či „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“). Navrhl, aby soud i) žalovanému uložil povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé, ii) zrušil prvoinstanční rozhodnutí a iii) rozhodl, že žalobci se uděluje státní občanství České republiky. 2. V žalobě uvedl, že dne 5. 8. 2025 podal proti prvoinstančnímu rozhodnutí odvolání. Žalovaný v zákonné lhůtě na odvolání nijak nereagoval, ačkoli odvolání mělo být správním orgánem I. stupně (žalobce uvádí nepřesně „povinným subjektem“) předloženo nejpozději do 15 dnů ode dne doručení odvolání. Žalobce se proto důvodně domnívá, že ačkoli bezvýsledně vyčerpal zákonné prostředky k ochraně proti nečinnosti, nadále nebylo o jeho žádosti řádně a včas rozhodnuto. 3. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Uvedl, že odvolací řízení bylo zahájeno dne 3. 9. 2025. Jelikož žalobce podal u správního orgánu I. stupně dne 30. 7. 2025 žádost o zachování československého státního občanství podle § 2 odst. 2 dekretu prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, a s ohledem na to, že tato žádost byla postoupena k dalšímu řízení Ministerstvu vnitra, musel žalovaný vyčkat na výsledek tohoto řízení vedeného před Ministerstvem vnitra, neboť je v něm řešena předběžná otázka ve smyslu § 57 odst. 1 správního řádu, o níž si žalovaný nemůže učinit vlastní úsudek. Žalobci muselo být zřejmé, že výsledek řízení před Ministerstvem vnitra má přímý dopad na posouzení, zda již zemřelý P. P. podržel kontinuálně československé státní občanství či nikoli. Poznamenal, že žalobce jej neinformoval o tom, že jeho žádosti o zachování československého státního občanství Ministerstvo vnitra nevyhovělo. Žalovaný se proto dotázal na stav řízení u příslušného odboru Ministerstva vnitra a očekává odpověď v nejbližších dnech. Poté je připraven rozhodnout o věci samé. Dodal, že mu lze vytknout nanejvýš to, že mohl přistoupit k přerušení odvolacího řízení podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu, nikoliv však to, že byl nečinným a nerozhodl včas ve věci samé. 4. V replice ze dne 19. 1. 2026 žalobce uvedl, že argumenty žalovaného nepovažuje za relevantní. Žalovaný sám postoupil žádost žalobce ze dne 30. 7. 2025 Ministerstvu vnitra, aniž by věnoval pozornost tomu, že Ministerstvo vnitra o tomto návrhu již dne 9. 10. 2025 vydalo odmítavé rozhodnutí. Skutečnost, zda Ministerstvo vnitra zaslalo své rozhodnutí i žalovanému, nemohl žalobce ovlivnit. Žalovaný dále nereagoval na komunikaci ze dne 1. 12. 2025, v níž žalobce upozorňoval na zjevné nedostatky v postupu žalovaného. Následně žalovaný po dobu jednoho měsíce neučinil žádný úkon a ani si neověřil u Ministerstva vnitra stav řízení o žádosti ze dne 30. 7. 2025. Doplnil, že proti rozhodnutí Ministerstva vnitra nepodal rozklad. Zdůraznil, že žalovaný nereagoval ani na podnět k opatření proti nečinnosti ani na další urgenci. 5. K výzvě soudu žalovaný podáním ze dne 4. 2. 2026 sdělil, že v mezidobí nedošlo k ukončení správního řízení, neboť dosud neobdržel informaci o výsledku řízení, které žalobce zahájil ve věci zachování československého státního občanství svého otce. Uvedl, že vyřízení svého požadavku u Ministerstva vnitra nyní urguje. Skutečnost, že řízení vedené žalobcem u Ministerstva vnitra již bylo ukončeno s negativním výsledkem, je mu známa pouze z tvrzení, které žalobce uvedl v žalobě. V této souvislosti poukázal na to, že žalobce žádost týkající se zachování československého státního občanství učinil u správního orgánu I. stupně, který ho následně postoupil Ministerstvu vnitra. Žalobce pak vedl komunikaci se správním orgánem I. stupně, nikoli s žalovaným 6. Soud ze správního spisu zejména ověřil, že žalobce podal u správního orgánu dne 18. 4. 2024 žádost o zjištění státního občanství P. P., který je žalobcovým dědem. Úřad městské části Praha 10 jako věcně a místně příslušný správní orgán o žádosti rozhodl dne 26. 5. 2025 tak, že tuto zamítl. Žalobce podal dne 5. 8. 2025 proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně včasné odvolání. Spisový materiál k předmětné žádosti byl správním orgánem I. stupně dne 1. 9. 2025 postoupen a žalovanému jako příslušnému odvolacímu správního orgánu doručen dne 3. 9. 2025. Součástí správního spisu je dále podnět proti nečinnosti správního orgánu uplatněný žalobcem v podání ze dne 24. 10. 2025. Ve správním spise je rovněž založena písemnost datovaná dnem 12. 1. 2026, jejímž obsahem je dotaz, který žalovaný adresoval Ministerstvu vnitra a v němž žádal sdělení stavu řízení ve věci žádosti žalobce o zachování československého státního občanství. 7. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 8. Při posuzování žalobou namítané nečinnosti žalovaného soud vyšel z následující právní úpravy: 9. Podle § 90 odst. 6 správního řádu rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtách stanovených v § 71. Lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí (§ 88). 10. Podle § 88 odst. 1 věta první správního řádu neshledá-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, podmínky pro postup podle § 87, předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání. 11. Podle § 71 odst. 1 správního řádu správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. 12. Podle § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jímž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ. 13. Podle § 71 odst. 3 písm. b) správního řádu, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny. 14. Podle § 46 zákona č. č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů, krajský úřad si na základě podané žádosti opatří bez zbytečného odkladu potřebné podklady a provede potřebná šetření za účelem ověření, zda lze žadateli osvědčení s požadovanými údaji vydat. Lhůta pro vydání osvědčení ve složitých případech vyžadujících archivní šetření činí 180 dnů. V ostatních případech vydá krajský úřad osvědčení bezodkladně. 15. Podle § 4 odst. 1 s.ř.s. Soudy ve správním soudnictví rozhodují o a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán"), b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu, c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, d) kompetenčních žalobách. 16. Podle § 4 odst. 2 s.ř.s. Ve správním soudnictví dále soudy rozhodují a) ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, b) ve věcech politických stran a politických hnutí, c) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem. 17. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a