9 As 122/2022 — Nejvyšší správní soud

18 A 129/2025- 41 - text 15 18 A 129/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Jana Ferfeckého a Martina Bobáka ve věci žalobkyně: Z. Š. bytem X proti žalované: Česká advokátní komora sídlem Národní 118/16, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 29. 9. 2025, č. j. 10.04-000105/25-0002, č. j. 10.04-000106/25-0002, č. j. 10.04-000107/25-0002 a č. j. 10.04-000108/25-0002 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V nynější věci se městský soud zabýval dalším z mnoha sporů žalobkyně s žalovanou nad otázkou určení advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (zákon o advokacii). Žalobkyně podala žalobu proti celkem čtyřem v záhlaví uvedeným rozhodnutím žalované, která jí ve všech případech advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu neurčila. 2. Žalobkyně žádostí z 19. 8. 2025 požádala žalovanou o určení advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu ve věci ústavní stížnosti proti unesení Nejvyššího správního soudu (NSS) z 30. 6. 2025, č. j. 2 As 178/2024 - 60. Žalovaná rozhodnutím č. j. 10.04-000105/25-0002 (rozhodnutí I) žalobkyni advokáta neurčila pro nesplnění podmínek zákona o advokacii, konkrétně podmínek stanovených v § 18c odst. 3 a § 18 odst. 2 (žalobkyně v žádosti neuvedla a nedoložila jména alespoň dvou jí oslovených advokátů, kteří jí odmítli poskytnout právní službu, a neprokázala tak, že si ji nemohla zajistit jinak). 3. Další žádostí z 19. 8. 2025 žalobkyně požádala žalovanou o určení advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu ve věci ústavní stížnosti proti usnesení NSS z 24. 6. 2025, č. j. 7 As 54/2025 - 48. Žalovaná rozhodnutím č. j. 10.04-000106/25-0002 (rozhodnutí II) žalobkyni advokáta neurčila pro nesplnění podmínek podle § 18c odst. 3 a § 18 odst. 2 zákona o advokacii (žalobkyně neuvedla a nedoložila jména alespoň dvou jí oslovených advokátů, kteří jí odmítli poskytnout právní službu, a neprokázala tak, že si ji nemohla zajistit jinak, a dále proto, že žádost nebyla včasná). 4. Žádostí z 19. 8. 2025 žalobkyně dále požádala o určení advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu ve věci ústavní stížnosti proti usnesení NSS z 24. 6. 2025, č. j. 7 As 55/2025 - 39. Žalovaná rozhodnutím č. j. 10.04-000107/25-0002 (rozhodnutí III) žalobkyni advokáta neurčila pro nesplnění podmínek podle § 18c odst. 3 a § 18 odst. 2 zákona o advokacii (žalobkyně neuvedla a nedoložila jména alespoň dvou jí oslovených advokátů, kteří jí odmítli poskytnout právní službu, a neprokázala tak, že si ji nemohla zajistit jinak, a dále proto, že žádost nebyla včasná). 5. Konečně žádostí opět z 19. 8. 2025 žalobkyně žádala o určení advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu ve věci ústavní stížnosti proti usnesení NSS z 27. 6. 2025, č. j. 5 As 88/2025 - 17. Žalovaná rozhodnutím č. j. 10.04-000108/25-0002 (rozhodnutí IV) žalobkyni advokáta neurčila pro nesplnění podmínek zákona o advokacii, opět dle § 18c odst. 3 a § 18 odst. 2 (žalobkyně v žádosti neuvedla a nedoložila jména alespoň dvou jí oslovených advokátů, kteří jí odmítli poskytnout právní službu, a neprokázala tak, že si ji nemohla zajistit jinak). II. Obsah žaloby 6. Proti všem těmto rozhodnutím žalobkyně brojila společnou žalobou, v níž se jednak domáhala vyslovení jejich nicotnosti pro vnitřní rozpornost a absenci zákonného podkladu pro určení advokáta za úplatu; eventuálně se domáhala jejich zrušení. Namítala, že přístupem žalované jí bylo odepřeno právo na přístup k soudu dle čl. 36 odst. 1 a práva na právní pomoc dle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (Listina). 7. Podle žalobkyně vedle sebe nemohou obstát znění § 23 odst. 5 a § 18c zákona o advokacii. Ustanovení § 23 odst. 5 sice výslovně upravuje možnost požádat o určení advokáta za úplatu, ale činí tak analogicky dle § 18c, který takovou možnost výslovně neuvádí. Posledně uvedené ustanovení je pak v rozporu s nálezem Ústavního soudu z 24. 1. 2023, sp. zn. Pl. ÚS 44/21 kvůli ponechání požadavku ve formuláři „Žádost o právní službu za úplatu pro fyzickou osobu“ (formulář), který tvoří přílohu č. 5 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 120/2018 Sb. (vyhláška), uvést údaj „ustanovení zástupce soudem“ (prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele příslušnému soudu). Tímto jsou nadále paušálně vyloučeni z poskytnutí právní pomoci žadatelé, kteří se nemohou domoci právní pomoci z jiných důvodů než příjmových a majetkových poměrů (např. pro zatížení advokátů apod.). Zákon o advokacii podle žalobkyně výslovně neobsahuje ustanovení pro určení advokáta za úplatu. Zákonodárce např. do § 18 odst. 2 písm. b) zákona o advokacii nedoplnil slova „bezplatně a za úplatu“ pro zabránění případného dvojího výkladu uvedeného ustanovení, které se i po novele nadále týká bezplatného určení advokáta. Podle žalobkyně je proti smyslu nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 44/21 lpět na tom, aby žadatel v žádosti o určení advokáta za úplatu prokazoval, že z důvodu příjmových a majetkových poměrů neuspěl se svojí žádostí u soudu. Žadatel by měl mít možnost se sám rozhodnout, zda je schopen uhradit náklady advokáta z vlastních prostředků či nikoliv. Ustanovení § 1 odst. 4 vyhlášky tak zasahuje do práva žadatelů o určení advokáta za úplatu na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. 8. Jde-li o požadavek formuláře ohledně uvedení jmen dvou oslovených advokátů, podle žalobkyně musí žadatel při vyplňování tohoto údaje nejprve nahlédnout do zákona, jelikož samotný formulář nestanovuje doložení jmen advokátů (ani jakým způsobem), což mu nemůže být následně dáváno k tíži neurčením advokáta pro nedoložení jmen advokátů. S odkazem na absenci slovního spojení „za úplatu“ v § 18c odst. 3 zákona o advokacii v kontextu § 1 odst. 4 vyhlášky jde i v tomto případě o požadavek v rozporu s čl. 4 odst. 1 Listiny. Žalobkyně proto nesouhlasila, že nesplnila podmínky § 18 odst. 2 a § 18c odst. 3 zákona o advokacii pro neuvedení jmen dvou oslovených advokátů, kteří jí odmítli právní služby poskytnout. Nepřiléhavý je i odkaz žalované na rozsudky NSS, neboť v nich není řešena otázka protiústavnosti, resp. nezákonnosti formuláře a vyhlášky. Žalovaná setrvale odmítá respektovat závěry nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 44/21 a vychází z vadné vyhlášky. 9. Co se týče včasnosti dotčených žádostí, odkázala žalobkyně na rozsudek NSS z 17. 5. 2023, č. j. 9 As 122/2022 - 36. Pro svévolně stanovená pravidla včasnosti žalovanou za pomoci § 40 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (správní řád), není zákonný podklad; i proto jsou napadená rozhodnutí nicotná. Zákon o advokacii neupravuje včasnost žádosti o určení advokáta za úplatu. Nadto žalovaná o žádostech rozhodla s prodlením. O svévolném posuzování včasnosti svědčí i to, že žalovaná včasností argumentovala jen u žádostí s datem doručení posledního rozhodnutí soudu dne 30. 6. 2025, nikoliv u žádostí s datem 1. 7. 2025, resp. 7. 7. 2025. Svévolným je i požadavek žalované, aby v žádosti byl uveden údaj o probíhajícím řízení a datum jeho zahájení, byť z žádostí je zřejmé, že byla podány před uplynutím lhůty pro podání ústavní stížnosti. 10. Závěrem žalobkyně zdůraznila, že všechna napadená rozhodnutí jsou nicotná, neboť zákonodárce nestanovil žádné podmínky pro určení advokáta za úplatu v novelizovaném znění zákona o advokacii účinném od 1. 1. 2024. Zcela jasně, určitě a srozumitelně nevyjádřil (včetně podmínek pro určení advokáta za úplatu, stran ustanovení zástupce soudem, uvedení a doložení odmítnutí dvěma advokáty či včasnosti žádosti). Žalovaná se argumentací svých rozhodnutí, týkající se nemožnosti opatřit si právní službu jinak, pokouší zakrýt svá vlastní pochybení, jakož i nedostatky zákona o advokacii a vyhlášky. V tomto směru žalobkyně navrhla, aby soud vyslovil nicotnost napadených rozhodnutí, zrušil § 1 odst. 4 vyhlášky, resp. jeho příslušnou část a věc předložil Ústavnímu soudu postupem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. III. Vyjádření žalované a replika žalobkyně 11. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí a odkázala na obsah napadených rozhodnutí, jež netrpí ani vadou nicotnosti. 12. Připomněla, že žalobkyně opakovaně ve svých žalobách tvrdí, že se před žádostmi o určení advokáta za úplatu neobracela na dva advokáty se žádostí o poskytnutí právní služby, protože to již není její zákonná povinnost. K tomu nabízí svůj subjektivní výklad právních předpisů, ačkoliv s ním opakovaně před správními soudy neuspěla. Žalovaná již žalobkyni nepoučovala o současných podmínkách určování advokátů, jelikož daného poučení se jí dostalo v minulosti opakovaně vždy při změně právní úpravy či jejího judikatorního výkladu. Po novele zákona o advokacii účinné již od 1. 1. 2024 je právní úprava určení advokáta za úplatu i její výklad ustálený. Žalovaná zdůraznila i význam obecného principu vigil