4 Ads 57/2009 — Nejvyšší správní soud

2 Ad 4/2025- 35 - text  9 2 Ad 4/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci žalobkyně: X zastoupená obecnou zmocněnkyní E. B., obě bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2025, č. j. MPSV-2025/19720-925 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. 1. 2025, č. j. MPSV-2025/19720-925 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. 1. 2025, č. j. MPSV-2025/19720-925 (dále jen „napadené rozhodnutí”), kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hl. m. Prahu (dále též „ÚP“) ze dne 21. 6. 2024, č. j. 261433/2024/AAD (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), jímž nebyl žalobkyni přiznán příspěvek na péči. II. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobkyně namítala, že žalovaný vycházel ze sociálního šetření provedeného v listopadu roku 2023, tedy více než 13 měsíců před vydáním napadeného rozhodnutí. Nebylo provedeno žádné další šetření ze strany Posudkové komise MPSV v Praze na základě doložených lékařských zpráv v rámci odvolacího řízení a ani nebyla požadována fyzická přítomnost žalobkyně, aby bylo možno dostatečně a objektivně posoudit aktuální zdravotní stav žalobkyně. 3. Žalobkyně dále namítala, že momentálně nezvládá péči o domácnost, osobní aktivity a potřebu mobility. Žalobkyně na tyto aktivity žalovaného opakovaně upozorňovala a žádala o přehodnocení posudku nebo o provedení nového sociálního šetření. Chybějící odůvodnění činí posudek neúplným a nepřesvědčivým a na jeho základě žalovaný neměl napadené rozhodnutí vydat. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný shrnul průběh správního řízení s tím, že řádně přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, jež vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, a vypořádal se s odvolacími námitkami. Posudek posudkové komise MPSV, ze kterého vycházel žalovaný pokládá za úplný, celistvý a srozumitelný. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 5. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně podala dne 30. 10. 2023 žádost o příspěvek na péči a dne 10. 11. 2023 bylo v její domácnosti provedeno sociální šetření. 6. Dne 21. 6. 2024 vydal ÚP prvostupňové rozhodnutí, č. j. 261433/2024/AAD, jímž žalobkyni nepřiznal příspěvek na péči. Vycházel přitom z posudku o zdravotním stavu – posouzení stupně závislosti osoby ze dne 4. 4. 2024, č. j. LPS/2023/8943-P2_CSSZ, vystaveného Institutem posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“). Z posudkového zhodnocení plynulo, že u žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou je dorsalgie. Žalobkyně podle uvedeného posudku nezvládá celkem dvě základní životní potřeby, a sice osobní aktivity a péči o domácnost. 7. V rámci odvolacího řízení byl dne 17. 12. 2024 vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Praze ev. č. SZ/2024/2644-PH-8, podle něhož k datu vydání prvostupňového rozhodnutí nešlo o osobu starší 18 let věku, která se podle § 8 odst. 2 zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné osoby. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžadovala žalobkyně každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby, nebyla však neschopna zvládat aspoň tři nebo čtyři základní životní potřeby. V diagnostickém souhrnu byl shledán bolestivý syndrom páteřní na podkladě spondylózy, chondrózy a interartikulární artrózy, se stavem po zlomenině obratle Th12, se stavem po fixaci, artróza levého kyčelního kloubu III. stupně, stav po implantaci totální kloubní náhrady pravého kyčelního kloubu po artrózu (2010), osteoporóza, diabetes mellitus 2. typu, chronická žilní nedostatečnost, chronická ledvinová nedostatečnost. Posudková komise u žalobkyně konstatovala dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, v jehož důsledku nezvládá jednu základní životní potřebu – péči o domácnost. 8. Žalobkyně vyjádřila nesouhlas s posudkem Posudkové komise MPSV v Praze. Žalobkyně nepovažovala za správné, že posudková komise vycházela ze sociálního šetření, které se uskutečnilo 1 měsíců před vydáním posudku. Aktuální vývoj zdravotního stavu žalobkyně vede její zástupkyni (a dceru) k sestěhování, kde bude zástupkyně o žalobkyni pečovat „24/7“. Zdravotní stav žalobkyně byl posouzen bez její přítomnosti. Ve zprávě ze dne 19. 9. 2024 ošetřující lékař konstatoval zhoršenou mobilitu žalobkyně. Všechny „nepostradatelné“ životní potřeby musí žalobkyně provádět vsedě kvůli rozsáhlým bolestem vyplývajícím z koxartrózy a velkým bolestem pocházejícím z bederně-křížové krajiny. Schody už sama vůbec nevyjde. 9. Žalovaný vydal dne 21. 1. 2025 napadené rozhodnutí, v němž poukázal na posudek Posudkové komise MPSV v Praze ze dne 17. 12. 2024 ev. č. SZ/2024/2644-PH-8, ze kterého vyšel. Žalovaný konstatoval, že PK MPSV zasedala v řádném složení za účasti odborného ortopeda. Žalovaný odkázal na § 16a odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., podle nějž příslušný orgán soc. zabezpečení určuje, zda je přítomnost posuzované osoby potřebná. V případě žalobkyně byl k dispozici dostatek zdravotnické dokumentace. Rovněž další námitky uvedené v odvolání byly vyhodnoceny ve vztahu k zjištěnému zdravotnímu stavu a posudek obsahuje posudkový závěr, ze kterého vyplývá posouzení zdravotního stavu žalobkyně se zřetelem k její schopnosti zvládat vymezené základní životní potřeby. 5. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 10. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“) příspěvek na péči (dále jen „příspěvek“) se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. 12. Podle odstavce 2 uvedeného ustanovení nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče uvedený v § 83 nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc69) nebo dětský domov52), anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu7a); nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí podle zvláštního právního předpisu7b) poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace. 13. Podle § 8 odst. 2 zákona o sociálních službách osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. 14. Při posuzování stupně závislosti je hodnocena schopnost zvládat zákonem předem vymezené základní životní potřeby v oblasti mobility, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesné hygieny, výkonu fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Schopnost zvládnutí těchto jednotlivých životních potřeb je podmíněná zvládnutím úkonů uvedených příloze 1 provádějící vyhlášky č. 505/2006 Sb. pro stanovené oblasti základních životních potřeb tvořících její obsah (§ 9 odst. 1 zákona o sociálních službách) : - mobilita - za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považ