21 A 59/2025 – Městský soud v Praze

21 A 59/2025- 31 - text  9 21 A 59/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobkyně: X., narozená dne X. bytem X. zastoupená advokátem JUDr. Hugem Körblem sídlem Hybernská 1007/20, 110 00 Praha 1 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 11. 2025, č. j.: MV-147577-4/SO-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 24. 11. 2025, č. j.: MV-147577-4/SO-2025, jímž byl podle ust. § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, změněn výrok rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, ze dne 13. 8. 2025, č. j.: OAM-09073-13/DP-2025, takto: „Žádost se zamítá a dlouhodobý pobyt se podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a dále ve spojení s § 37 odst. 2 písm. a) s odkazem na § 56 odst. 1 písm. j) větu druhou zákona č. 326/1999 Sb. neprodlužuje, neboť je zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území.“ II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná nedefinovala neurčitý právní pojem jiné závažné překážky pobytu cizince na území a nespecifikovala, jaké konkrétní skutkové okolnosti případu lze pod pojem podřadit. Dle judikatury je obvykle pojem naplněn tím, že cizinec neplnil v minulosti povolený účel pobytu, což však není její případ. Dále vyjádřila nesouhlas s úvahami žalované o potřebnosti pobytového oprávnění. Žalobkyně nepostupuje v rozporu se zákonem a snaží se účel pobytu plnit. Aktivně se účastní vyučování a řádně na něj dochází. Skutečnost, že studium nepostupuje podle představ správních orgánů, nepředstavuje důvod pro neprodloužení pobytového oprávnění. Zákaz prodloužení pobytového oprávnění za účelem jazykové a odborné přípravy ke studiu na vysoké škole více než jednou je uveden v ust. § 44a odst. 2 písm. a) z.p.c., netýká se však povolení k pobytu za účelem „ostatní/jiné“. Žalovaná nemůže zákaz svévolně rozšiřovat. Žalobkyně rovněž považuje úvahy žalované o dostatečnosti či účelnosti kurzu pro budoucnost za irelevantní. 3. Podle žalobkyně je nutné rozlišovat účel pobytu, jehož neplnění je možné sankcionovat např. jeho neprodloužením, a cíl pobytu, přičemž žalovaná má zjevně za to, že žalobkyně nesměřuje k nějakému cíli svého pobytu, a její chování sankcionuje. Nesměřování k cíli, který není definovaný, nemá mít za následek neprodloužení platnosti povolení k pobytu. Rozhodnutí žalované bylo založeno na subjektivním stanovisku, že žalobkyně nesměřuje k nějakému cíli. 4. Požadavek, aby souvislost účelu pobytu s územím ČR měla vykazovat určitou vyšší kvalitu, není obsažen v z.p.c. (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 4. 2025, č. j.: 2 Azs 64/2024-38). Pokud žalovaná měla možnost vyložit neurčitý právní pojem několika způsoby, měla postupovat v souladu se zásadou in dubio pro mitius. Dále žalobkyně uvedla, že proti dvěma nedávno vydaným rozsudkům Městského soudu v Praze, na které upozornila žalovaná, byly podány kasační stížnosti. Žalobkyně již byla přijata ke studiu na vysoké škole, a proto její úsilí naučit se český jazyk již přináší výsledky. Dále namítla, že nebyl proveden její účastnický výslech. 5. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla zrušit napadené i prvostupňové rozhodnutí a vrátit věc žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 6. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že trvá na zákonnosti a správnosti napadeného rozhodnutí, a v podrobnostech odkázala na jeho odůvodnění a správní spis. Podrobně se věnovala otázce jiné závažné překážky pobytu cizince na území. Usnesení Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 8. 4. 2025, č. j.: 2 Azs 64/2024-38, obsahuje názor předkládajícího senátu a rozšířený senát dosud nerozhodl. Žalovaná dále odkázala na rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2025, č. j.: 19 A 17/2025-35, a ze dne 1. 12. 2025, č. j.: 19 A 53/2025-43, a navrhla, aby soud žalobu zamítl. IV. Obsah správního spisu 7. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobkyně byla přijata na přípravný jazykový kurz českého jazyka pro cizince na Pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dále jen „UJEP“) od 1. 6. 2023 do 31. 8. 2024. Žalobkyně získala povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia s platností od 22. 6. 2023 do 21. 6. 2024. Prvostupňový orgán pomocí emailové komunikace s UJEP zjistil, že žalobkyně byla od 28. 6. 2023 do 31. 8. 2024 účastnicí přípravného kurzu českého jazyka pro cizince v rozsahu 21 hodin týdně. Její docházka činila 84 % a řádně si plnila své studijní povinnosti. Po ukončení kurzu se přihlásila na jazykovou zkoušku na úrovni A2, ale nebyla úspěšná. 8. Žalobkyně byla dále přijata do jazykového kurzu pořádaného jazykovou školou DBS Czech s.r.o., probíhajícího od 1. 6. 2024 do 31. 5. 2025. Podala žádost o dlouhodobý pobyt za účelem „ostatní – studijní aktivity, které nejsou studiem podle ust. § 64 z.p.c.“ pro období od 1. 6. 2024 do 31. 5. 2025; dlouhodobý pobyt za účelem ostatní/jiné jí nakonec byl udělen na období od 22. 7. 2024 do 31. 5. 2025. Následně se žalobkyně zapsala do pokračujícího jazykového kurzu pořádaného stejnou jazykovou školou, probíhajícího od 1. 6. 2025 do 31. 5. 2026. Dne 14. 4. 2025 podala žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem „ostatní/jiné“. 9. Prvostupňový orgán se obrátil na DBS Czech s.r.o. s dotazem na účast žalobkyně na jazykových kurzech. Podle odpovědi jazykové školy ze dne 6. 6. 2025 (na písemnosti je uvedeno datum 19. 5. 2025) začala žalobkyně docházet na jejich jazykový kurz dne 1. 6. 2024. Jazyková škola doporučila pokračování v dalším kurzu, protože současná jazyková vybavenost žalobkyně zatím neodpovídá požadavkům pro zahájení vysokoškolského studia v českém jazyce. Žalobkyně se přihlásila na navazující kurz začínající dne 1. 6. 2025. 10. Žalobkyně v písemném vyjádření k žádosti ze dne 30. 7. 2025 uvedla, že český jazyk je pro ni obtížný a neúspěšně se snažila složit zkoušku na úrovni B1. Výuka na DBS Czech s.r.o. pro ni byla vhodnější a po roce studia získala osvědčení o úrovni A1. Byla opakovaně upozorněna, že ke studiu na vysoké škole je nutné mít znalosti českého jazyka na úrovni A2 nebo B1. Školné na DBS Czech s.r.o. je cenově přijatelnější než jiné kurzy. Po absolvování jazykové přípravy žalobkyně plánuje zahájit studium X. nebo X. Od 1. 6. 2025 dochází na kurz na úrovni A2. Žalobkyně předložila osvědčení od DBS School s.r.o. o absolvování jednoletého kurzu českého jazyka s dotací 20 vyučovacích hodin týdně. 11. Následně prvostupňový orgán vydal rozhodnutí ze dne 13. 8. 2025, č. j.: OAM-09073-13/DP-2025, kterým byla žádost žalobkyně zamítnuta. Prvostupňový orgán v odůvodnění uvedl, že jiná závažná překážka pobytu cizince na území představuje skutečnost, která se odlišuje od situací vymezených v ust. § 56 odst. 1 písm. a) až i) a k) a § 56 odst. 2 z.p.c. a která je obdobně závažná. Správní orgány postupují v souladu s veřejným zájmem. Závažnou překážku pobytu cizince na území představuje mj. snaha obejít zákaz opakovaného prodloužení dlouhodobého pobytu za účelem studia z důvodu absolvování přípravného jazykového kurzu pomocí povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. Jednání žalobkyně příliš nesměřuje k naplnění cíle, který byl deklarovaným účelem jejího příjezdu na území, tedy k získání vysokoškolského vzdělání. Dále prvostupňový orgán zvážil dopad rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobkyně a dospěl k závěru, že nebude nepřiměřený. Žalobkyně se proti rozhodnutí odvolala. 12. Následně žalovaná vydala žalobou napadené rozhodnutí ze dne 24. 11. 2025. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 13. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (ust. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (ust. § 75 odst. 1 s.ř.s.). Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 14. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. 15. Podle ust. § 44a odst. 3 z.p.c. žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se podává ministerstvu na úředním tiskopisu, na kterém se podává žádost o vydání tohoto povolení. Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36, § 46 odst. 7 a § 55 vztahují obdobně. 16. Podle ust. § 35 odst. 3 z.p.c. dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a dobu pobytu na území na toto vízum nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 37). 17. Podl