21 Ad 7/2024 – Městský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2026:21.Ad.7.2024.83
Datum: 2026-03-31
Z rozhodnutí: 1. Žalobou včas podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 9. 1. 2024, č. j.: X., jímž byly zamítnuty její námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 29. 8. 2023, č. j.: X., kterým byla žalobkyni ve smyslu ust. § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „z.d.p.“), zamítnuta žádost o invalidní důchod.…
21 Ad 7/2024- 83 - text  5 21 Ad 7/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobkyně: X., narozená dne X. bytem X. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 1. 2024, č. j.: X. takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou včas podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 9. 1. 2024, č. j.: X., jímž byly zamítnuty její námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 29. 8. 2023, č. j.: X., kterým byla žalobkyni ve smyslu ust. § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „z.d.p.“), zamítnuta žádost o invalidní důchod. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně v žalobě namítala nesprávné posouzení svého zdravotního stavu, které proběhlo bez její osobní účasti pouze na základě lékařské dokumentace. Zdravotní stav žalobkyně by měl být hodnocen dle kapitoly XIII, oddílu A, položkami 1b) a 1c), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), tj. 40 %. Na základě toho žalobkyně navrhla zrušit napadené rozhodnutí a vrátit věc k novému projednání. Rovněž navrhla uložit žalované, aby jí nahradila náklady řízení. III. Vyjádření žalované 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když rekapitulovala dosavadní průběh řízení a žalobní námitky. Podle posudku o invaliditě ze dne 6. 12. 2023 je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti X. uvedená v kapitole XIII, oddílu A, položce 1a), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro niž byla zvolena hodnota 10 %. Žalovaná považuje posudek za správný, úplný a přesvědčivý. Poněvadž žalobkyně nesouhlasila s medicínským posouzením svého zdravotního stavu, navrhla žalovaná vyhotovení posudku u PK MPSV. Za současného stavu, kdy v případě žalobkyně není objektivně prokázána, posudkově uznána a vyhodnocena invalidita, navrhla žalovaná žalobu zamítnout jako zcela nedůvodnou. Žalovaná také upozornila, že ani případné uznání invalidity prvního stupně nic nezmění na zamítnutí žádosti pro nezískání potřebné doby pojištění. IV. Obsah správního spisu 4. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím žalované ze dne 29. 8. 2023, č. j.: X., byla žalobkyni podle ust. § 38 písm. a) z.d.p. zamítnuta žádost o invalidní důchod. Žalobkyně totiž získala v době od 15. 7. 2013 do 14. 7. 2023 pouze tři roky a 244 dnů pojištění. 5. Podle prvostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby pro Prahu 5 Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 7. 2023, č. j.: LPS/2023/542-P5_CSSZ) byla míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 35 %, tzn. odpovídající invaliditě prvního stupně. Den vzniku invalidity byl stanoven na 22. 8. 2016 a platnost posudku byla určena jako trvalá. 6. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala žalobkyně námitky. 7. Podle druhostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 12. 2023, č. j.: LPS/2023/1844-NR-PLZ_CSSZ) nebyla žalobkyně invalidní, míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala jen 10 %; námitkám nemohlo být vyhověno. 8. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 9. 1. 2024. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 9. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ust. § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 10. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. 11. Podle ust. § 38 z.d.p. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu. 12. Podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 13. Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV ze dne 6. 9. 2024, e. č.: SZ/2024/1376-PH-9. Dne 6. 9. 2024 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékaře v oboru neurologie, žalobkyně byla na tomto jednání přítomna a byla také odborně pozorována a dotazována. Jako posudkově významné odborné lékařské nálezy komise vyhodnotila spisovou dokumentaci IPZS včetně odborných nálezů, jakož i neurologický nález ze dne 22. 4. 2024. Konstatovány byly X. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila dle kapitoly V, položky 5c), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a tato činila 30 %. Pro nepřítomnost morfologického korelátu nebylo možné onemocnění hodnotit dle kapitol VI (neurologická onemocnění), XIII (postižení svalové a kosterní soustavy) ani XV (stavy po úrazech a operacích), proto byl zdravotní stav i při nepřítomnosti psychiatrických a psychologických nálezů hodnocen dle kapitoly V. 14. Následně soud požádal PK MPSV o vyhotovení doplňujícího posudku vzhledem k psychickému onemocnění žalobkyně, jež bylo nově diagnostikováno. Dne 12. 3. 2025 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékařky v oboru psychiatrie, žalobkyně nebyla na tomto jednání přítomna. Jak vyplývá z posudku, e. č.: SZ/2025/362-PH-4, komise vysvětlila, že při předchozím jednání pouze konstatovala některá anamnestická data, avšak nebylo nově diagnostikováno žádné psychické onemocnění. Komise poznamenala, že funkční poruchy hybnosti jsou dosud nepříliš objasněnou kapitolou poruch hybnosti, kde neexistuje morfologický korelát, tj. důvod, pro který by se pacient nemohl zcela přiměřeně pohybovat. Pacienti s tímto onemocněním mají různě velké obtíže s mobilitou, které nedokážou změnit volním úsilím; pro nepřítomnost morfologických změn není možné postižení klasifikovat jako neurologické. Přes chybějící psychiatrické nálezy v dokumentaci lze poruchu žalobkyně hodnotit podle kapitoly V, položky 5c), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., přičemž pokles pracovních schopností dosahuje 35 %. Vzhledem k progredujícím potížím, jež nelze ovlivnit léčebnými prostředky, komise nepokládá KLP za účelnou. 15. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 21. 3. 2025 sdělila, že na základě doplnění posudku byla invalidita žalobkyně uznána pro jiné postižení (psychické onemocnění), než jaké jí bylo určeno ke dni 22. 8. 2016. V doplňujícím posudku není určen den vzniku invalidity pro toto jiné zdravotní onemocnění, ač jde o povinný údaj. Třebaže je žalobkyně opětovně uznána invalidní v prvním stupni, nadále nesplní podmínku pro přiznání invalidního důchodu podle ust. § 38 písm. a) z.d.p., takže napadené rozhodnutí není nesprávné a nezákonné. 16. Poněvadž v posudku, e. č.: SZ/2025/362-PH-4, nebylo uvedeno datum vzniku invalidity, vyzval soud PK MPSV k vypracování dalšího doplnění posudku. Doplnění posudku představoval posudek ze dne 4. 12. 2025, e. č.: SZ/2025/986-PH-6. Dne 4. 12. 2025 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkového lékaře a lékařky v oboru neurologie, žalobkyně nebyla na tomto jednání přítomna, pořízená dokumentace byla k posouzení dostačující. Komise zasedala v odlišném složení, neboť dosavadní předsedkyně ukončila pracovní poměr. Za posudkově významné odborné lékařské nálezy komise označila zprávy rehabilitace ambulance MUDr. Mgr. X. ze dne 21. 4. 2015, neurologické ambulance MUDr. X. ze dne 21. 5. 2015, propouštěcí zprávu z lázní z pobytu ze dne 13. 3. 2016 až 3. 4. 2016 (MUDr. X.), zprávy neurologické ambulance MUDr. X. ze dne 2. 6. 2015, ortopedické ambulance MUDr. Ing. X. ze dne 26. 6. 2015, ortopedické ambulance MUDr. X. ze dne 25. 6. 2018, propouštěcí zprávu z lázní z pobytu 27. 7. 2020 – 17. 8. 2020 (MUDr. X.), LSPP MUDr. X. ze dne 4. 7. 2021, zprávy rehabilitace ze dne 29. 3. 2022, neurologické ambulance doc. MUDr. X., Ph.D., ze dne 20. 4. 2022, neurologické ambulance MUDr. X. ze dne 30. 8. 2022, propouštěcí zprávu z rehabilitace ze dne 3. 2. 2023 z hospitalizace ve dnech 11. 1. 2023 až 6. 2. 2023, rehabilitační zprávu ze dne 3. 2. 2023 k propouštěcí zprávě z rehabilitace ze dne 3. 2. 2023 a zprávu neurologické ambulance doc. MUDr. X., Ph.D., ze dne 22. 4. 2024; komise přihlédla též k pozorování a dotazování žalobkyně při jednání PK MPSV dne 6. 9. 2024. Konstatovány byly X. PK MPSV shledala dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla funkční porucha

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 51 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 38 (155/1995 Sb.)