2 As 241/2014 — Nejvyšší správní soud

3 A 131/2025- 114 - text 24 3 A 131/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobců: a) J. S., narozený dne X, bytem X, zastoupený advokátem JUDr. Pavlem Kiršnerem, LL. M., sídlem Rumunská 1720/12, 120 00 Praha 2, b) RNDr. Š. B., Ph.D., narozená dne X, bytem X, c) D. P. D., narozená dne X, bytem X, d) Ing. M. H., narozený dne X, bytem X, e) Mgr. L. S., narozená dne X, bytem X, f) Ing. M. V., narozený dne X, X, g) JUDr. M. V., narozená dne X, bytem X, žalobci ad b) až g) zastoupeni advokátem JUDr. Ondřejem Tošnerem, sídlem Kubelíkova 1548/27, 130 00 Praha 3, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 za účasti: 1. CC Real, s.r.o., IČ 270 88 570, sídlem Revoluční 1963/6, 110 00 Praha 1, zastoupená advokátem JUDr. Tomášem Sokolem, sídlem Na strži 2102/61a, 140 00 Praha 4, 2. Společenství vlastníků jednotek XB, IČ X, sídlem X, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 8. 2025, č. j. MHMP 867598/2025, takto: I. Věci vedené pod sp. zn. 3 A 131/2025 a sp. zn. 3 A 140/2025 se spojují ke společnému projednání a budou nadále vedeny pod sp. zn. 3 A 131/2025. II. Žaloby se zamítají. III. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. V. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobci se žalobami podanými u Městského soudu v Praze (dále též „soud“ či „městský soud“) domáhali zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo částečně změněno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 6, odboru výstavby (dále jen „stavební úřad“), ze dne 23. 8. 2021, č. j. MCP6 203416/2021 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byl na žádost společnosti CC Real, s.r.o. (dále jen „stavebník“) schválen stavební záměr označený jako „Viladům na místě odstraněné stavby č. p. XA v ul. XA, X, na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, vše v k. ú. X, X“ (dále též „stavební záměr“ či „navrhovaná stavba“). II. Žalobní body 2. Žalobce ad a) ve své žalobě uplatnil následující žalobní body. 3. V prvním žalobním bodu žalobce namítá nesoulad stavebního záměru s územním plánem a napadá příslušné závazné stanovisko. 4. Žalobce nesouhlasí se závěrem Ministerstva pro místní rozvoj (dále též „MMR“) vysloveným v závazném stanovisku ze dne 1. 3. 2023, č. j. MMR-78317/2022-81 (dále jen „přezkumné stanovisko MMR“), že se stavební záměr nevymyká výškovým parametrům stávající zástavby. Podle žalobce MMR hodnotilo stavební záměr nikoli optikou domů v bezprostředním okolí (bezprostředně související zástavby), ale srovnáním s objektem, který je vzdálený a v zástavbě výjimkou. Přezkumné stanovisko se nezabývá vztahem stavebního záměru s přilehlým domem žalobce, ale pouze bytovým na adrese XB, na pozemcích p. č. XG, XH, k. ú. X (dále jen „dům č. p. XB“). Napadené rozhodnutí přejalo v celém rozsahu přezkumné stanovisko bez doplnění odůvodnění, kterým by žalovaný reagoval na žalobcovu odvolací námitku. 5. Ve druhém žalobním bodu žalobce namítá nepřiměřený zásah do jeho soukromí a pohody bydlení. 6. Žalobce má za to, že se žalovaný s touto odvolací námitkou vypořádal jen obecně a čistě na základě souladu stavebního záměru s právními předpisy, nikoli na základě reálných „fyzických poměrů v lokalitě“. Žalobce uvádí, že stavební záměr má být vysoký 10,61 m a vzdálen od žalobcova domu ve vzdálenosti 6,32 m. Z teras, které jsou součástí stavebního záměru, bude nerušený výhled do obytných místností domu žalobce. Stavební záměr sice má terasy orientovány primárně na sever, nicméně všechny tyto terasy umožňují výhled do tří světových stran (vizualizace je součástí textové části projektové dokumentace Stavebního záměru). Vstup na terasy je zároveň řešen velkými francouzskými okny, kterými je umožněn nerušený výhled na rodinný dům žalobce. 7. Žalobci ad b) až g) vymezili následující žalobní body. 8. V prvním žalobním bodu žalobci namítají, že stavební záměr nesplňuje požadavky § 45 nařízení hl. m. Prahy č. 10/2016 (dále jen „PSP“) na zachování osvětlení sousedních obytných nemovitostí (domu žalobců). Dokumentace neobsahuje studii osvětlení, stavebníkem předložená studie toto neprokazuje, naopak žalobci ve správním řízení doložili studii, dle které úroveň denního osvětlení objektu X bude zhoršena pod mez přípustnou dle ČSN 73 0580-1. Stavební záměr byl ve studii předložené stavebníkem zařazen do kategorie 3 – Prostory s trvalým pobytem lidí v souvislé řadové zástavbě v centrech měst (s minimální hodnotou činitele denní osvětlenosti 29 %), avšak v daném případě se jedná o kategorii 2 - Běžné prostory s trvalým pobytem lidí (minimální hodnota činitele denní osvětlenosti 32 %). V ulici X totiž řadová zástavba v daném místě není souvislá (je tvořena zejména solitérními domy či dvojdomy) a v ulici XC vůbec žádná řadová (natož souvislá) zástavba není. Rovněž se nejedná o centrum, a to ani města Prahy, ani městské části X, ani X. 9. Ve druhém žalobním bodu žalobci namítají, že stavební záměr není v souladu s územně plánovací dokumentací. 10. Stavební záměr je situován do stabilizovaného území, v němž územní plán předpokládá pouze zachování, dotvoření a rehabilitaci stávající urbanistické struktury, nikoli další rozsáhlou stavební činnost. Žalobci mají za to, že stavební záměr svými rozměry představuje rozsáhlou stavební činnost a rovněž se vymyká charakteru stávající zástavby, a tedy nedotváří stávající urbanistickou strukturu. Žalovaný soulad s regulativy stabilizovaného území neposuzoval. Žalobci požadují, aby soud přezkoumal příslušná závazná stanoviska (závazné stanovisko Magistrátu hl. m. Prahy, Odbor územního rozvoje, ze dne 13. 12. 2019, č. j. MHMP 2444238/2019, závazné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 1. 3. 2023, č. j. MMR-78317/2022-81), neboť je pokládají za rozporná s § 2 odst. 1 a 4 a s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). 11. Dále žalobci namítají, že stavební záměr je situován do území se zvýšenou ochranou zeleně. Územní plán signalizuje, že struktura zástavby by se již neměla podstatně měnit, obzvláště by nemělo dojít k úbytku zeleně, ale naopak by se podíl zelených ploch měl zvýšit. Hodnocení v tomto směru však nebylo správními orgány provedeno. Podle názoru žalobců přitom navrhovaná stavba zabírá stávající zeleň. Žalobci požadují, aby soud přezkoumal příslušná závazná stanoviska (závazné stanovisko Magistrátu hl. m. Prahy, Odbor územního rozvoje, ze dne 13. 12. 2019, č. j. MHMP 2444238/2019 (sp. zn. S-MHMP 1928373/2019), závazné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 1. 3. 2023, č. j. MMR-78317/2022-81). 12. Ve třetím žalobním bodu žalobci namítají, že stavební záměr nerespektuje strukturu a charakter stávající zástavby a je v rozporu s požadavky na zachování pohody bydlení a kvality prostředí. 13. Žalobci brojí proti nadměrné zastavěné ploše, výšce a nadměrnému objemu stavebního záměru, který je tak v rozporu s § 20 odst. 1, § 11 odst. 2, § 43 odst. 1 PSP a s § 20 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006“) Upozorňují, že bytový dům č. p. XB, na který žalovaný v napadeném rozhodnutí poukazuje, je objekt bývalého hostince a jedná se o dominantu místní zástavby, která je jinak tvořena převážně solitérními rodinnými domy či dvojdomy, nezakládá tedy měřítko pro zástavbu okolních pozemků. 14. Žalobci rovněž namítají zásadní a nepřiměřené narušení pohody bydlení a soukromí bydlení, neboť navrhovaná stavba má okna obytných prostor a terasy orientovány směrem k oknům obytných prostor, k oknům ložnic a koupelen domu žalobců č. p. XB. Dojde také k odnětí výhledu a k podstatnému snížení oslunění a osvětlení bytů žalobců orientovaných na západní stranu, balkonů a předzahrádek orientovaných do zahrady směrem na sever a společné zahrady obou objektů. Tím dojde i k poklesu tržních cen většiny bytů v domě č. p. XB. 15. Žalobci dále poukazují na to, že správní orgány v rozporu s § 94o odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., stavebním zákonem (dále jen „stavební zákon“), nezkoumaly soulad stavebního záměru s požadavky obecně závazné vyhlášky č. 501/2006, která má jakožto obecně závazný právní předpis platný pro celou ČR vyšší právní sílu než PSP, a proto má v případě konfliktu těchto dvou právních předpisů aplikační přednost. 16. Žalovaný se posuzováním charakteru stávající zástavby nezabýval, proto nemohl konstatovat, že záměr charakter stávající zástavby respektuje. V tomto směru považují žalobci odůvodnění napadeného rozhodnutí za nedostatečně, neboť žalovaný pouze odkázal na závazná stanoviska, územní plán a ÚAP a konstatoval, že nenalezl sjednocující prvky, které však dle názoru žalobců zástavba má. Tyto námitky žalovaný neposoudil řádně a na základě skutečného stavu věci. 17. Ve čtvrtém žalobním