39 Az 3/2026 – Městský soud v Praze

39 Az 3/2026- 24 - text  6 39 Az 3/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Hroudovou ve věci žalobce: E. D., narozený X, státní příslušnost X bytem X zastoupen advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky, odbor azylové a migrační politiky Poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 6. 2026, č. j. OAM-1191/ZA-ZA11-ZA01-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný rozhodl o zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany podle ust. § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), z důvodu nepřístupnosti podle ust. § 10a odst. 1 písm. e) téhož zákona. II. Žalobní body 2. Žalobce nejprve shrnul dosavadní průběh řízení. Namítá, že žalovaný nezjistil skutečný stav věci, pominul jeho neutěšenou ekonomickou a sociální situace v zemi původu a jeho plnou integraci v ČR. Napadené rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění. 3. Skutečnost, že žalobce čelí těm stejným obtížím, jaké popisoval v prvotní žádosti i nyní, neznamená, že podává duplicitní žádost. 4. Do vlasti se obává návratu z důvodu tamní bezpečnosti a hrozícím útlakem z důvodu uplatňování práv a svobod. Správní orgán měl posoudit, zda žalobci hrozí nebezpečí vážné újmy a domnívá se, že ve věci bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces a správní orgán nedostál povinnosti řádného, přesvědčivého a přezkoumatelného rozhodnutí. Je přesvědčen o tom, že jím uváděné skutečnosti svědčí pro důvodnost přiznání azylu a žalovaný měl postupovat v jeho prospěch, pokud tvrdí, že jeho tvrzení je nevěrohodné, ale neexistuje žádný podklad nebo zjištění, které by žalobcem tvrzené nebezpečí po vrácení do země původu vyvracelo. III. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť námitky neprokazují, že by správní orgán porušil některá zákonná ustanovení. Rozhodnutí netrpí vadou nezákonnosti či nepřezkoumatelnosti. Odkázal na ustálenou judikaturu ohledně opakované žádosti a zrekapituloval průběh řízení. Zdůraznil, že nemá povinnost za žalobce domýšlet další skutečnost. Vyjádřil se i k bezpečnostní situaci v X s tím, že tato je stabilní a ozbrojený konflikt tam neprobíhá a nic nenasvědčuje tomu, že by žalobci hrozilo nebezpečí ve smyslu § 14a zákona o azylu. Závěrem zdůraznil, že je povinen posoudit pouze přípustnost podané žádosti. Žalobce však neuvedl žádnou novou skutečnost ve smyslu zákona o azylu, která by odůvodňovala opětovné vedení správního řízení a opětovné hodnocení důvodů udělení mezinárodní ochrany a obav z návratu do vlasti. IV. Obsah správního spisu 6. Ze správního spisu soud zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti: 7. Dne 10. 5. 2022 podal žalobce v ČR první žádost o udělení mezinárodní ochrany, o níž bylo vedeno správní řízení pod č.j. OAM-79/LE-BA06-2022. Správní orgán vydal následně dne 19. 7. 2022 rozhodnutí č. j. OAM-79/LE-BA06-K12-2022 o zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné dle ustanovení § 16 odst. 2 zákona o azylu, které nabylo právní moci dne 25. 7. 2022. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 3. 8. 2022 žalobu k Městskému soudu v Praze, který dne 28. 11. 2024 vydal rozsudek spis. zn. 18 Az 15/2024, kterým zrušil rozhodnutí správního orgánu. Dne 14. 4. 2025 pak vydal správní orgán další rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany č. j. OAM-79/LE-BA06-ZA01-R2-2022, které nabylo právní moci dne 12. 5. 2025. Taktéž v tomto případě žalobce podal žalobu k Městskému soudu v Praze, avšak ten dne 31. 7. 2025 rozsudkem č. j. 20 Az 12/2025-27 (NPM 4. 8. 2025) žalobu zamítl. Kasační stížnost Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 9. 10. 2025, č. j. 2 Azs 187/2025-41 (NPM 10. 10. 2025) odmítl pro nepřijatelnost. 8. Žalobce v průběhu správního řízení o jeho první žádosti o udělení mezinárodní ochrany označil za důvod podání žádosti skutečnost, že se ve vlasti popral s mužem, který je policistou. Ke rvačce došlo kvůli ženě, s níž v minulosti oba udržovali vztah, přičemž následně mu mělo být ze strany policisty i jeho otce vyhrožováno. Správní orgán ve svém rozhodnutí vydaném v rámci správního řízení o první žádosti jmenovaného o mezinárodní ochranu konstatoval na základě tvrzení žalobce a dalších podkladů rozhodnutí, že dotyčný má v případě návratu do vlasti zcela nepochybně možnost své potíže řešit, jelikož v X jsou dostupné opravné prostředky proti porušování práv ze strany státních složek. Následně správní orgán rozhodl o neudělení mezinárodní ochrany ve smyslu zákona o azylu jmenovanému Správní orgán svou argumentaci v rámci správního řízení o první žádosti o udělení mezinárodní ochrany jmenovaného zároveň podložil dostupnými informacemi o situaci v zemi původu žadatele, ať už co do obecné bezpečnostní situace v X, tak zejména v rámci nezbytného individuálního posouzení případu výše jmenovaného žadatele. Rozhodnutí správního orgánu bylo následně potvrzeno rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 20 Az 12/2025-27 i usnesením Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), č. j. 2 Azs 187/2025-41. 9. V poskytnutí údajů k současné opakované žádosti žalobce sdělil, že má stejné důvody, a to ve spojení s rvačkou, které popisoval v minulém řízení. Kdyby se vrátil do X, tak by probíhalo vyšetřování a má za to, že ho hledá pohraniční policie. Potvrdil, že všechny tyto skutečnosti uvedl i v předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany v ČR. 10. Žalovaný vydal dne 23. 2. 2026 rozhodnutí, kterým řízení o opakované žádosti zastavil, neboť žalobce uvedl naprosto stejné motivy svého odchodu z vlasti a neochoty se do X opětovně vrátit, jako uváděl v průběhu správního řízení o jeho první žádosti o udělení mezinárodní ochrany, tj. potíže kvůli rvačce. Správní orgán tak neshledal důvody pro opakované posuzování žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany ve vztahu k jím uváděným důvodům, neboť ten neuvedl žádnou novou skutečnost ve smyslu zákona o azylu, která by odůvodňovala opětovné vedení správního řízení a opětovné hodnocení důvodů odchodu žadatele o udělení mezinárodní ochrany z vlasti a jeho obav z návratu tamtéž. 11. Správní orgán na základě citovaných informací o zemi původu rovněž uzavřel, že v X nedošlo od doby, kdy byla meritorně posuzována předchozí žádost žalobce, tedy od dubna 2025, případně od doby ukončení řízení na příslušném soudu v červenci 2025, ani k žádné změně, která by mohla představovat novou skutečnost ve smyslu ustanovení § 11a odst. 1 písm. b) zákona o azylu, neboť by svědčila o tom, že by žadatel mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu nebo že by mu hrozila vážná újma podle § 14a zákona o azylu. Odkázal přitom na Informaci OAMP – X: Základní přehled o zemi, ze dne 7. 5. 2025, ze které vycházel. 12. Vzhledem k tomu, že žalobce neuvedl žádné nové skutečnosti, které by odůvodňovaly opětovné vedení správního řízení a opětovné hodnocení důvodů odchodu žalobce z vlasti a jeho obav z návratu tamtéž, správní orgán neshledal důvody pro opakované posuzování žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany a řízení zastavil pro nepřípustnost opakované žádosti. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 13. Městský soud v Praze o věci samé rozhodl bez jednání dle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“, jelikož účastníci se na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu řádně a včas uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 14. Z povahy věci soud nejdříve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost nelze rozhodnutí vůbec meritorně přezkoumat. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů mimo jiné takové rozhodnutí, v němž absentují úvahy správního orgánu, na základě nichž dospěl k závěru, který v rozhodnutí vyslovil. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006-76, publikované pod č. 1566/2008 Sb. NSS; všechna zde citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz). Žalobce spatřoval nepřezkoumatelnost rozhodnutí v nedostatečném hodnocení ekonomické a bezpečnostní situace v zemi původu. 15. Městský soud neshledal, že b