1 As 50/2010 — Nejvyšší správní soud

5 A 8/2024- 89 - text 14 5 A 8/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové a ve věci žalobkyně proti žalovanému EVANSVILLE s.r.o., IČO 287 89 881 se sídlem Semtínská 56, 533 53 Pardubice zastoupena advokátem Mgr. Ing. Radkem Sekerou, LL.M. se sídlem Humburky 59, 504 01 Nový Bydžov. Ministerstvo zemědělství se sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ze dne 17. 1. 2024, takto: I. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobkyně podané podle § 4 odst. 7 písm. b) zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) na vynětí vodní plochy písníku Boudy z rybářského revíru č. 451 033 Labe 30, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobkyně podané podle § 10 odst. 1 písm. f) zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) o odnětí povolení výkonu rybářského práva Českého rybářského svazu na rybářském revíru č. 451 033 Labe 30 pro vodní plochu písníku Boudy, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně podala 17. 1. 2024 u Městského soudu v Praze žalobu označenou jako „Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu“. Z jejího obsahu plyne, že se žalobkyně domáhala (A) zrušení rozhodnutí žalovaného z 10. 7. 2023, č. j. MZE–41859/2023–16232 (usnesení o zastavení řízení), jímž žalovaný podle § 66 odst. 2 správního řádu zastavil řízení zahájené podle § 4 odst. 1 věty druhé zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o rybářství“) z moci úřední, a vrácení věci k novému projednání; (B) aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žádosti žalobkyně podané podle § 4 odst. 7 písm. b) zákona o rybářství na vynětí vodní plochy písníku Boudy z rybářského revíru č. 451 033 Labe 30; (C) aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o podnětu žalobkyně podaném podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o rybářství k odnětí výkonu rybářského práva Českého rybářského svazu v rybářském revíru č. 451 033 Labe 30 pro vodní plochu písníku Boudy; a (D) aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žádosti žalobkyně podané podle § 10 odst. 1 písm. f) zákona o rybářství o odnětí povolení výkonu rybářského práva Českého rybářského svazu na rybářském revíru č. 451 033 Labe 30 pro vodní plochu písníku Boudy. 2. Soud ze správního spisu zjistil následující podstatný skutkový stav, jenž ani nebyl účastníky sporován: 3. Žalovaný zahájil správní řízení podle § 4 odst. 1 zákona o rybářství oznámením o zahájení správního řízení ze dne 4. 5. 2023. Žalovaný zahájil správní řízení v návaznosti na rozhodnutí Obvodního baňského úřadu pro území krajů Královehradeckého a Pardubického (dále jen „OBÚ“), č. j. SBS 15689/2022/OBÚ-09/3, ze dne 30. 6. 2022, rozhodnutí, č. j. SBS 07052/2016/OBÚ-09/8, ze dne 3. 3. 2020, rozhodnutí, č. j. SBS 32738/2016/OBÚ-09/2, ze dne 29. 11. 2016, kterými byla ze strany OBÚ po celé vodní ploše zátopy pískovny označované uživatelem rybářského revíru Labe 30 – evidenční číslo 455 033 jako písník Boudy o celkové vodní ploše 51, 5 ha (dále „písník Boudy“) povolena organizace hornické činnosti v podobě zajištění lomu (pískovny). Účelem správního řízení bylo posoudit, zda je vodní plocha písníku Boudy uzavřenou vodou ve smyslu ustanovení § 2 písm. g) zákona o rybářství. Usnesením o zastavení řízení žalovaný zastavil řízení dle § 66 odst. 2 správního řádu. Usnesení bylo doručeno do datové schránky právního zástupce žalobkyně dne 19. 7. 2023. Žalovaný v usnesení uvedl, že v průběhu řízení bylo zjištěno, že v daném případě není dána pochybnost o tom, že písník Boudy je fakticky uzavřenou vodou ve smyslu § 2 písm. g) rybářského zákona. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného 4. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že na základě rozhodnutí č. 1061/72, č. j. 1061/72, ze dne 22. 3. 1972 o vzniku dobývacího prostoru Stéblová II., rozhodnutí č. 3175/81, č. j. 3486/81, ze dne 14. 8. 1981 o vzniku dobývacího prostoru Stéblová IV., rozhodnutí č. 064016, č. 064017, č. j. OIR-08/89Hd, o vzniku dobývacího prostoru Stéblová VI., bylo od roku 1972 celé území současné vodní plochy písníku Boudy (rybářského revíru) uznáno dobývacím prostorem za účelem těžby štěrkopísku. Žádný předchozí a ani současný vlastník pozemků pod zátopou dobývacího prostoru, žádný držitel práv k dobývacímu prostoru, žádný subjekt pověřený k organizaci hornické činnosti nikdy nevydal souhlas ke zřízení rybářského revíru podle § 7 zákona o rybářství, neboť takový souhlas by byl v přímém rozporu s povinnostmi vyplývajícími ze zákona o hornické činnosti (např. povinnost zabezpečit dobývací prostor proti vstupu nepovolaných osob) a v přímém rozporu se smyslem a účelem právní úpravy hornické činnosti a podnikatelskými záměry těžebních organizací. Žalobkyně uvedla, že se neztotožňuje s názorem žalovaného, že předmětný aktivní dobývací prostor celé vodní plochy se stal součástí rybářského revíru č. 451 033 již jeho vyhlášením v roce 1990 ve formě jednostranného mocenského aktu žalovaného, č. j. 2089/90-3/0, ze dne 1. 1. 1990. Žalobkyně tento akt žalovaného považuje za vydaný v rozporu se základními ústavními principy, zejména ochranou soukromého vlastnictví, skutečnou vůlí vlastníků pozemků pod zátopou, se zájmy státem pověřených těžebních organizací, v rozporu s tehdejší a současnou právní úpravou výkonu rybářského práva. 5. V rámci prvního žalobního bodu žalobkyně uvedla, že se svým podáním ze dne 14. 2. 2023 adresovaným žalovanému, domáhala změny rybářského revíru č. 451 033 Labe 30, která spočívá ve vynětí vodní plochy písníku Boudy z rybářského revíru z důvodu neplnění zákonných podmínek dle § 2 písm. g) ve spojení s § 4 odst. 1 zákona o rybářství. Žalovaný však řízení vedené pod sp. zn. MZE-9758/2023, zahájené dne 4. 5. 2023, na základě podnětu žalobkyně svým rozhodnutím ze dne 10. 7. 2023, č. j. MZE-41859/2023-16232, zastavil podle § 66 odst. 2 správního řádu s odůvodněním, že celou vodní plochu dobývacího prostoru považuje za tzv. uzavřenou vodní plochu podle § 2 písm. g) zákona o rybářství, aniž by žalobkyně jako účastník řízení měla možnost opravného prostředku či jiné právní obrany. Žalobkyně uvedla, že pro dobývací prostory Stéblová II., Stéblová IV., Stéblová VI., jí byla pravomocně povolena hornická činnost ve formě tzv. zajištění, neboť žalobkyně prokázala a u Obvodního báňského úřadu osvědčila záměr v budoucnu možného výkonu reálného vlastního dobývání štěrkopísku odtěžením nevyčerpaných zásob. Nesouhlasila s názorem žalovaného, že aktivní území (staveniště) dobývacího prostoru Stéblová II., Stéblová IV. Stéblová VI., ve kterém byla žalobkyni jako těžební organizaci povolena hornická činnost podle horního zákona, lze podle zákona o rybářství považovat za tzv. uzavřenou vodu způsobilou k výkonu rybářského práva. Nesouhlasila ani s názorem žalovaného, že bez souhlasu vlastníků pozemků pod zátopami, bez souhlasu těžební organizace a v rozporu s povinnostmi vyplývajícími z horního zákona, je možné v dobývacím prostoru s aktivní hornickou činností vyhlásit rybářský revír. Žalobkyně na straně 10 žaloby v rámci žalobních námitek uvedla, že se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného pod sp. zn. MZE-9758/2023, č. j. MZE-41859/2023-16232 ze dne 10. 7. 2023 a jeho vrácení k novému projednání. 6. V rámci druhého žalobního bodu žalobkyně namítala, že podala k žalovanému rovněž žádost o změně rybářského revíru č. 451 033 Labe 30, která spočívá ve vynětí vodní plochy písníku Boudy z rybářského revíru dle § 4 odst. 7 písm. b) zákona o rybářství. Vysvětlila, že zátopa písníku Boudy tvoří rybářský revír o celkové rozloze 51,5 ha, žalobkyně je vlastníkem pozemků o rozloze 40 ha. Druhým největším vlastníkem pozemků pod písníkem Boudy je organizace Lesy ČR, s. p., která vlastní pozemky o rozloze 11 ha. Zbývající část pozemků o rozloze 0,5 ha je ve vlastnictví fyzických osob, které se k žádosti žalobkyně nevyjádřily. Žalobkyně upozornila, že k její žádosti se připojila organizace Lesy ČR, s. p., žádost o vynětí písníku Boudy z rybářského revíru dle § 4 odst. 7 písm. b) zákona o rybářství, tak podali vlastníci s celkovým spoluvlastnickým podílem 99 %. Žalobkyně namítala, že se žalovaný odmítl zabývat její žádostí z důvodu absence výslovného souhlasu všech vlastníků pozemků pod Písníkem Boudy, tj. i těch, kteří drží menšinový podíl ve výši 1 % z celku, a to aniž by obdržel od kteréhokoliv menšinového vlastníka nesouhlasné stanovisko. Žalobkyně uvedla, že se domáhá odstranění nečinnosti žalovaného v souvislosti s apl