9 Afs 307/2017 — Nejvyšší správní soud

5 A 97/2024- 85 - text  10 5 A 97/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci žalobce: proti žalované: Český svaz vodního póla sídlem Zátopkova 100/2, 169 00 Praha 6 zastoupený advokátem JUDr. Danielem Vidunou, LL.M. sídlem Zátopkova 100/2, 169 00 Praha 6 Národní sportovní agentura sídlem Českomoravská 2420/15, 190 00 Praha 9 o žalobě proti usnesení žalované ze dne 15. 8. 2024, č. j. NSA-00017/2024/2412/3, takto: I. Usnesení žalované ze dne 15. 8. 2024, č. j. NSA-00017/2024/2412/3, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 21 405 Kč, a to ve lhůtě 30 dní od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Daniela Viduny, LL.M., advokáta. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení usnesení žalované uvedené v záhlaví tohoto rozsudku, jímž zastavila řízení o žádosti žalobce ze dne 9. 8. 2024, č. MTZ24-00017, o poskytnutí dotace, jelikož v rámci formálního hodnocení byly v podané žádosti zjištěny neodstranitelné vady dle článku 18.1 písm. c) Výzvy ze dne 19. 6. 2024 „12/2024 Movité investice – rozvoj materiálně technické základny vybraných sportovních svazů 2024, č. j. NSA-00000/2024/2412/1“ (dále též „Výzva“). Žalovaná v napadeném rozhodnutí dospěla k závěru, že žádost je v rozporu s věcným zaměřením Výzvy dle § 14j odst. 4 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“). V odůvodnění napadeného rozhodnutí vysvětlila, že dle investičního záměru bylo předmětem žádosti o dotaci pořízení souboru hmotných movitých věcí sloužících ke sportovní přípravě sportovců; nicméně pod pojmem „soubor movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením“ se dle zákona o daních z příjmů rozumí dílčí část výrobního či jiného celku. Žalobcem pořizované movité věci však nebylo lze podřadit pod daný pojem souboru, jelikož netvoří jeden celek tak, aby jedna bez druhé nebyly funkční. Dále konstatovala, že ani jedna z akcí (tj. pořízených věcí) uvedených v investičním záměru žalobce, nesplňuje účel/předmět Výzvy a ani ocenění těchto akcí nesplňuje stanovený limit pořízení dlouhodobého hmotného movitého majetku (tj. 1 ks DHM) dle bodu 4.2 Výzvy, jenž musí být alespoň roven částce 80 000 Kč bez DPH, „nebo z nich nelze vytvořit soubor movitých věcí, vzhledem k tomu, že se jedná o spotřební materiál.“ 2. Ve věci byl soudem zjištěn následující podstatný skutkový stav, který vyplývá ze správního spisu a nebyl účastníky sporován. Z bodu 2.6. Výzvy vyplynulo, že pořízením „dlouhodobého majetku“ se rozumí takové pořízení majetku, které naplňuje znaky dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku dle § 7 a § 8 odst. 4 vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále též „vyhláška č. 504/2002 Sb.“) a § 26 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů“). Finanční limity pro dlouhodobý hmotný či nehmotný majetek byly stanoveny v článku 4.2. Výzvy. Účel a cíl Výzvy byl vymezen v bodě 3.1. písm. a) Výzvy, jako rozvoj materiálně technické základny sportovní organizace formou pořízení dlouhodobého hmotného movitého majetku a dlouhodobého nehmotného majetku (též „akce“) sportovním svazem dle bodu 2.3. určeného pro zajištění sportovní přípravy a/nebo sportovních soutěží, zejména v oblasti státní sportovní reprezentace a talentované mládeže, v souladu s bodem 4. Výzvy a zahrnující hmotné movité věci a jejich soubory sloužící ke sportovní přípravě sportovců (např. posilovací stroje, trenažéry apod.) nezahrnující hmotné movité věci a jejich soubory dle bodu 3.1. písm. a) Výzvy. Dle bodu 4.1. písm. c) Výzvy bylo zaměření Výzvy definováno jako zajištění konkurenceschopnosti sportovní reprezentace s mezinárodním vrcholovým sportem, jelikož v oblasti přístrojového vybavení je nutno neustále sledovat trendy vývoje a doplňovat či obnovovat vybavení pro přípravu sportovců; proto byla Výzva zaměřena na zajištění potřebné vybavenosti sportovních svazů dle bodu 2.3. „dlouhodobým movitým majetkem“ dle bodu 3.1., pro potřeby reprezentace ČR, talentované mládeže a ostatních sportovců. Podle bodu 4.2 písm. a) Výzvy se za pořízení „dlouhodobého hmotného movitého majetku“ (samostatných movitých věcí a jejich souborů) (dále též „DHM“) dle bodu 3.1., písmeno a) až f), považovalo pořízení 1ks DHM, jehož cena je rovna nebo vyšší než 80 000 Kč bez DPH. Za neodstranitelnou vadu žádosti bylo pro potřeby Výzvy podle bodu 18.1 písm. c) vždy považováno, když žádost byla podána v rozporu s účelem a věcným zaměřením Výzvy. 3. Z žádosti žalobce (s přílohami) ze dne 9. 8. 2024, č. MTZ24-00017, vyplynulo, že o dotaci žádá za účelem: „[p]ořízení jednoho souboru hmotných movitých věcí sloužících ke sportovní přípravě sportovců, konkrétně souboru vybavení pro posilování specifických svalových skupin atd. pro vodní pólo. Soubor budou tvořit osy, uzávěry, kotouče, kettlebelly, jednoruční činky, medicinbaly, plyoboxy, lavice, kardio stroje, posilovací stroje, posilovací klece a související příslušenství“. Za oblast žádané podpory pak žalobce podle cit. bodu 3.1. dotační výzvy vymezil: „[h]motné movité věci a jejich soubory sloužící ke sportovní přípravě sportovců“. Celkové výdaje za hmotné movité věci a jejich soubory vyčíslil částkou 1 294 118 Kč. II. Žaloba a vyjádření žalované, další vyjádření účastníků 4. Žalobce v žalobě požadoval, aby soud zrušil napadené rozhodnutí pro nesprávné právní posouzení žádosti, a taktéž pro porušení zásady legitimního očekávání. Nesprávné právní posouzení věci žalované žalobce spatřoval ve výkladu pojmu „soubor dlouhodobého hmotného movitého majetku“, Zdůraznil, že žádost vytvořil na základě podmínek stanovených ve Výzvě, přičemž žalovaná následně již není oprávněna uplatňovat další podmínky nad rámec zákonné definice „souboru dlouhodobého hmotného movitého majetku“, které ve Výzvě explicitně neuvedla. Navíc nejednoznačný či nesrozumitelný výklad daného pojmu ze strany žalované nelze přičítat k tíži žalobce. „Souborem dlouhodobého majetku“ je podle žalobce vše, o čem se poplatník rozhodne jako o souboru dlouhodobého majetku účtovat; přičemž evidovat a odpisovat majetek lze až po poskytnutí dotace a pořízení tohoto majetku (tj. po nabytí vlastnictví). Povaha jednotlivých věcí, ze kterých byl „soubor dlouhodobého majetku“ v předmětné věci složen, je taková, že z nich lze vytvořit „soubor dlouhodobého majetku“ s pořizovací cenou nad 80 000 Kč, který má samostatné technickoekonomické určení (tj. posilování specifických svalových skupin pro vodní pólo), pořizované věci měly tvořit dílčí část celku (posilovny), rovněž tak měly ve svém souhrnu provozně-technické funkce delší než jeden rok. Na podporu svého názoru odkázal na § 26 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, komentářovou literaturu a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2018, č. j. 9 Afs 307/2017-24. Žalobce v žalobě konkrétním způsobem popsal, jakým způsobem spolu jednotlivé věci pořizované z dotace souvisí a jak pouze jejich úhrnné užívání může vést k posílení specifických svalových skupin významných pro vodní pólo (soubor věcí by byl trvale umístěn na jednom místě, v podobě plochy tvořené gumovými podložkami, na nichž by byly rozmístěny tři posilovací klece, kardio a posilovací stroje, činky a další pořizované věci tak, aby si hráči vodního póla v průběhu tréninku procvičili požadované svalové skupiny). K cenovému limitu poskytování dotace pak uvedl, že předpokládaná pořizovací cena všech pořizovaných věcí je vyšší než limit stanovený Výzvou. Odmítl argumentaci žalované v žalobou napadeném rozhodnutí, že z pořizovaných věcí: „nelze vytvořit soubor movitých věcí, neboť se jedná o spotřební materiál“, jelikož pořizované sportovní vybavení spotřebním materiálem zjevně není. Žalobce dále namítal, že žalovaná porušila i zásadu legitimního očekávání přidělení podpory, jelikož obsah žádosti předem konzultoval s kontaktní osobou určenou žalovanou, tj. s odborným radou oddělení investičních dotací ve sportu a dle jeho rady vybavení posilovacích strojů podřadil pod pojem „Hmotné movité věci a jejich soubory sloužící ke sportovní přípravě sportovců“, což doložil vzájemnou emailovou komunikací. 5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že smyslem Výzvy bylo podpořit žadatele při pořízení dlouhodobého hmotného majetku s tím, aby tento dlouhodobý hmotný majetek vykazoval určité charakteristické vlastnosti, které byly specifikovány (zúženy ve srovnání s definicemi používanými právními předpisy)