6 As 15/2009 — Nejvyšší správní soud

6 A 50/2025- 79 - text 6 6 A 50/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. a Mgr. Hany Janotové ve věci žalobkyně: X. X., nar. X. bytem X. proti žalovanému: Magistrát hl. Města Prahy sídlem Mariánské nám. 2/2, Praha 1 za účasti: X. X. bytem X. v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 4. 2025, č.j. MHMP 278455/2025 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Identifikace projednávané věci 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru živnostenského a občanskosprávního, ze dne 2. 4. 2025, č.j. MHMP 278455/2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 7, odboru správních agend (dále jen „správní orgán prvního stupně“), ze dne 7. 1. 2025, č.j. MČ P7418324/2024/OSA/ODEO/Kož (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl na žádost X. X. (dále též „žadatelka“ nebo „osoba zúčastněná na řízení“), která osvědčila nabytí vlastnického práva k bytové jednotce na adrese X., na základě příklepu ve veřejné dražbě, zrušen podle ust. § 12 odst. 1 písm. c) a odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“), údaj o místu trvalého pobytu žalobkyně na adrese X. 3. Správní orgány v řízení dospěly k závěru, že vlastnické právo k předmětné bytové jednotce svědčí dle výpisu z katastru nemovitostí žadatelce, žalobkyni pak užívací právo k předmětné bytové jednotce zaniklo na základě usnesení soudu o udělení příklepu již v roce 2021, žalobkyně předmětnou bytovou jednotku neužívá, zákonné podmínky pro zrušení údaje o místu trvalého pobytu občana tak byly v daném případě splněny. 4. Na základě obsahu správního spisu předloženého žalovaným městský soud stručně shrnuje, že užívací právo žalobkyně k předmětnému bytu zaniklo na základě usnesení soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha 5 o udělení příklepu ze dne 13. 4. 2021, usnesení nabylo právní moci ke dni 15. 5. 2021. Ke dni 1. 6. 2021 se výlučným vlastníkem předmětného bytu stala žadatelka, jak vyplývá ze zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí (zápis byl proveden dne 30. 6. 2021). Dne 23. 8. 2022 došlo k vyklizení předmětného bytu, jak vyplývá ze sdělení soudního exekutora ze dne 6. 9. 2022, o uskladnění věcí, adresovaného žalobkyni. Dne 12. 2. 2025 byl v katastru nemovitostí proveden zápis poznámky spornosti na určení vlastnického práva ve prospěch žalobkyně (na základě oznámení o žalobě na určení vlastnického práva podané u Obvodního soudu pro Prahu 7 dne 29. 9. 2024), s právními účinky zápisu k 19. 12. 2024. Obsah žaloby 5. Žalobkyně v podané žalobě nesouhlasí s napadeným rozhodnutím. Dle žalobkyně nejsou splněny zákonné podmínky pro zrušení údaje o místu trvalého pobytu. 6. V první žalobní námitce žalobkyně argumentuje zejména poznámkou spornosti na určení vlastnického práva ve prospěch žalobkyně, dle zápisu v katastru nemovitostí na základě oznámení o podaném žalobním návrhu na určení práva ze dne 29. 9. 2024. Má za to, že vyznačení poznámky spornosti dokládá právní nárok žalobkyně k uvedené nemovitosti. Žalobkyně namítá, že žadatelka nevlastní platný exekuční titul pro vystěhování, příklep v tomto případě není platným exekučním titulem, tím by byl rozsudek civilního soudu, který by nařídil vyklizení nemovitosti, takovým rozsudkem ovšem žadatelka nedisponuje. Zrušení trvalého pobytu má žalobkyně za předčasné, a to vzhledem k poznámce spornosti. Do rozhodnutí obvodního soudu o žalobě na určení vlastnického práva ze dne 29. 9. 2024 není rozhodnuto o skutečném vlastníkovi bytu, s bytem nelze disponovat, nejsou tak splněny podmínky pro zrušení jejího trvalého pobytu. 7. Žalobkyně osvětluje, že dne 22. 3. 2016 bylo v její věci zahájeno insolvenční řízení, k dražbě nemovitosti došlo dne 13. 4. 2021, v době, kdy ovšem ještě probíhalo přezkumné řízení a řízení o žalobě na určení neexistence popřené nevykonatelné pohledávky zástavního věřitele. Uvádí, že dne 19. 5. 2024 navrhla absolutní neplatnost návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Žalobkyně v žalobě následně obsáhle popisuje důvody, pro které shledává insolvenční návrh a insolvenční řízení nezákonnými, rovněž popisuje důvody, pro které má za nenaplněné zákonné podmínky zahájení, přípravy a realizace dražby podle dražebního zákona, takže příklep nemohl nabýt právní moci. Cituje k tomu znění právních předpisů, judikaturu soudů a odbornou literaturu. 8. V druhé žalobní námitce žalobkyně namítá, že v předmětném bytě má uskladněné movité věci, doklady a hotovost, čím je prokázáno faktické aktivní užívání bytu žalobkyní. 9. Ve třetí žalobní námitce žalobkyně poukazuje na skutečnost, že napadené rozhodnutí obsahuje chybné poučení, kdy není zmíněna možnost podání žaloby. Vyjádření žalovaného k podané žalobě 10. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný odkazuje na napadené rozhodnutí a navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Věcně se vyjadřuje v podstatě stejně jako v napadeném rozhodnutí. Poznámka spornosti na určení vlastnického práva ve prospěch žalobkyně, uvedená v katastru nemovitostí, dle žalovaného s vlastnictvím předmětného bytu žadatelkou nijak nesouvisí. Žadatelce dle výpisu z katastru nemovitostí svědčí vlastnické právo k bytu, výpis z katastru nemovitostí je veřejnou listinou, o které platí zásada presumpce správnosti a pravdivosti. Pokud se žalobkyně stane někdy v budoucnu pravomocným rozhodnutím příslušného soudu vlastníkem předmětného bytu, nic jí nebude bránit v ohlášení změny místa trvalého pobytu na adresu jí vlastněného objektu. Neužívání bytu je dle žalovaného patrné ze spisové dokumentace. I sama žalobkyně po celou dobu řízení až do vydání napadeného rozhodnutí tento fakt nijak nerozporovala. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 11. Žadatelka, která je v tomto řízení osobou zúčastněnou na řízení, odkazuje na své vyjádření učiněné v průběhu správního řízení, s tím, že její stanovisko je neměnné. Žadatelka s podanou žalobou nesouhlasí, má za to, že žaloba je šikanózní, žalobkyně v ní argumentuje stejně v souběžných soudních sporech, její argumentace je nerelevantní. Jednání před Městským soudem v Praze 12. Jednání před Městským soudem v Praze bylo nařízeno na 15. 1. 2026, avšak k žádosti žalobkyně bylo odročeno. Při jednání konaném před Městským soudem v Praze dne 29. 1. 2026 žalovaný setrval na dosavadním stanovisku. Žalobkyně ani osoba zúčastněná na řízení se k jednání nedostavily, ač jim bylo vyrozumění o odročení jednání doručeno. 13. Soud při jednání nepovažoval za potřebné doplňovat dokazování. Soud nevyslyšel návrh žalobkyně a nevyzval žalovaného k doložení pravomocného rozhodnutí civilního soudu, které se má týkat vyklizení předmětné nemovitosti. Žalobkyně sama podanou žalobu staví na tom, že předmětné rozhodnutí nebylo vydáno a neexistuje. Výzva žalovanému k jeho doložení by proto byla zcela nadbytečná. Jiné důkazní návrhy účastníci řízení neučinili. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 14. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen s. ř. s.), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. Městský soud v Praze nepřehlédl formulaci žalobního petitu, tedy návrhu, jak má soud ve věci rozhodnout, kdy žalobkyně navrhla rozhodnout, že „trvalý pobyt se neruší“. Soud ovšem posoudil její žalobní návrh dle obsahu a smyslu správní žaloby, a dovodil, že žalobkyně se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí ve smyslu ust. § 65 s. ř. s. Soud proto nepovažoval za účelné vyzvat žalobkyni k změně žalobního petitu. Nepřesná formulace žalobního petitu v tomto konkrétním případě nijak nebrání řádnému posouzení žaloby. 15. Při posouzení žaloby soud vyšel zejména z těchto právních předpisů. 16. Podle ust. § 12 odst. 1 písm. c) zákona o evidenci obyvatel ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část. 17. Podle ust. § 12 odst. 2 zákona o evidenci obyvatel ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle odstavce 1 písm. c) jen na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části nebo na návrh