8 As 27/2012 — Nejvyšší správní soud

8 A 70/2025- 149 - text 70 č. j. 8A 70/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobců a) J. Š., bytem X, b) L. M., bytem X, zastoupených JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Vodičkova 704/36, Praha 1, proti žalovanému Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, za účasti Dans live s.r.o., IČO 28479696, se sídlem Litoměřické 833/19a, Praha 9, zastoupená Mgr. Tomášem Krejčí, advokátem se sídlem Pařížská 204/21, Praha 1 – Josefov, V. M., bytem X, zastoupená JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Vodičkova 704/36, Praha 1, M. Z., bytem X, zastoupený JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Vodičkova 704/36, Praha 1, H. C., bytem X, zastoupená JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Vodičkova 704/36, Praha 1, K. P., bytem X, zastoupený JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Vodičkova 704/36, Praha 1, S. K., bytem X, zastoupená JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Vodičkova 704/36, Praha 1, J. P., bytem X, zastoupená JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Vodičkova 704/36, Praha 1, T. P., bytem X, zastoupená JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Vodičkova 704/36, Praha 1, B. H., bytem X, zastoupená JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Vodičkova 704/36, Praha 1, Ing. E. Š., bytem X, Š. Č., bytem X, R. C., bytem X, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2025, č. j. MHMP 467492/2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Úřad městské části Praha 12, odbor výstavby (dále jen „stavební úřad“) vydal dne 13. 11. 2024 rozhodnutí č.j. P12 100693/2024 OVY, spis.zn. OVY/31332/2018/Ve (dále jen prvostupňové rozhodnutí“ nebo „povolení pro stavbu“, či „schválení stavebního záměru“), kterým byl schválen stavební záměr pro stavbu hlavní a vedlejší souboru staveb "Bytový dům Okružní ul. Okružní, k.ú. Komořany, Praha, Komořany, Okružní“ na pozemku parc. č. XA, XB, XC, XD, XE v katastrálním území X (dále jen „bytový dům“ nebo „předmětná stavba“) a podle ust. § 8 odst. 6 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a ust. § 9 odst. 5 vyhl. č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, bylo povoleno kácení dřevin a určena náhradní výsadba, dále tímto rozhodnutím byly stanoveny podmínky pro umístění stavby hlavní a vedlejší v souboru staveb, „Bytový dům Okružní“ a stanoveny podmínky pro provedení stavby hlavní a vedlejší v souboru staveb ,,Bytový dům Okružní“ a rovněž stanoveny povinnosti a podmínky pro užívání předmětné stavby. 2. Žalobci podali proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání, o němž zamítavě rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím. 3. Stavební záměr jako takový není Městským soudem v Praze (dále také jen „městský soud“ nebo jen „soud“) řešen poprvé. Rozsudkem ze dne 8. 7. 2024, č. j. 3A 113/2023-99, bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2023, č. j. MHMP 1778721/2023, sp. zn. S-MHMP 800711/2023/STR (dále jen „rozsudek 3A 113/2023“). 4. Městský soud s ohledem na uvedené předně odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2008, č. j. 2 Afs 80/2008–67, a na něj navazující rozsudek téhož soudu ze dne 20. 5. 2024, čj. 9 As 66/2023-72, řešící závaznost právního názoru podle § 78 odst. 5 s. ř. s. Podle uvedených rozhodnutí tato závaznost dopadá nejen na správní orgán, jehož rozhodnutí bylo soudem zrušeno, ale také na samotný soud, který věc znovu projednává. Závaznost vysloveného právního názoru platí bez ohledu na to, kterému senátu byla věc nově přidělena. Jinými slovy, krajský soud je při opakovaném rozhodování vázán svým dříve vysloveným právním názorem, pokud se nezměnily okolnosti případu. To platí i pro nyní řešenou věc. II. Obsah žaloby, doplnění žaloby, vyjádření žalovaného, vyjádření OZNŘ Žaloba, doplnění žaloby A) Námitka nedodržení odstupové vzdálenosti od pozemku parc. č. XF 5. Žalobci předně namítají, že v projednávané věci není dodržen minimální odstup předmětné stavby od pozemku parc. č. XF v k. ú. X, na němž se nacházejí garáže při ulici XA. Tvrdí, že u rohu budovy není zachována požadovaná minimální vzdálenost 3 metry od hranice uvedeného pozemku. 6. Vytýkají, že žalovaný tuto námitku v napadeném rozhodnutí odmítl s poukazem na to, že pozemek parc. č. XF nesousedí přímo s pozemky stavby, neboť je od nich oddělen pozemkem parc. č. XG, který je podle územně analytických podkladů veřejným prostranstvím, a proto se podle § 29 odst. 1 Pražských stavebních předpisů odstupové vzdálenosti na této hranici neposuzují. Žalobci nicméně uvádějí, že nerozporovali odstup od pozemku XG, nýbrž právě od pozemku XF, který veřejným prostranstvím není. 7. Žalobci dále namítají, že pozemek parc. č. XF je třeba považovat za sousední zastavěný pozemek ve smyslu § 29 odst. 1 PSP, neboť je zjevně zastavěn garážemi a svou polohou je ve vztahu ke stavbě významný, i když jej od stavby odděluje úzký pás pozemku XG. Dovolávají se judikatury, zejména nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 96/2000, podle níž pojem „sousední“ nelze vykládat výlučně formálně jako pozemek mající společnou hranici, ale i materiálně s ohledem na reálné dopady stavby, a připomínají i starší judikaturu prvorepublikového Nejvyššího správního soudu, která vykládala pojem „soused“ obdobně široce. 8. Žalobci tvrdí, že takový výklad je třeba použít také při aplikaci Pražských stavebních předpisů, neboť jinak by bylo možné obcházet odstupová pravidla pouhým oddělením úzkého pruhu pozemku prohlášeného za veřejné prostranství. 9. Současně žalobci nesouhlasí s tím, že žalovaný označil jejich námitku za nepřípustnou z důvodu, že nejsou vlastníky pozemku XF. Tvrdí, že dotčení nepředstavuje zásah do práv vlastníka pozemku XF, nýbrž zásah do jejich vlastních práv, neboť v důsledku nedodržení odstupu byla povolena větší a objemnější stavba, než by bylo možno umístit při dodržení odstupových vzdáleností. Zdůrazňují, že velikost stavby má přímý vliv na zastínění, požárně nebezpečný prostor, míru zásahu do soukromí, jakož i na intenzitu dopravy a nároky na veřejnou infrastrukturu. Uvádějí rovněž, že stavba umístěná v takto malé vzdálenosti může negativně působit i na užívání veřejného prostranství, které využívají oni sami. 10. K podpoře svých tvrzení žalobci odkazují i na části napadeného rozhodnutí, v nichž žalovaný uvádí, že institut odstupů slouží k ochraně proti nadměrnému zahuštění výstavby, a dovozují, že tato funkce odstupových pravidel byla v jejich případě porušena. B) Nesoulad záměru s územní studií Komořany a neodůvodněné odchýlení od jejích regulativů 11. Žalobci dále namítají, že povolený stavební záměr není v souladu s územní studií Komořany ze dne 3. 9. 2019, která byla vložena do evidence územně plánovací činnosti. Podle textové části územní studie je pro oblasti označené jako vilová zástavba stanoven doplňkový prostorový regulativ, podle něhož maximální zastavěná plocha nadzemních částí hlavní stavby činí 200 m², a je možné ji přiměřeně navýšit pouze v odůvodněných případech a za předpokladu, že je to v souladu s charakterem okolní zástavby. 12. Žalobci uvádějí, že napadená stavba má 4 nadzemní podlaží, výšku nejméně 10,3 metru, jedná se o bytový dům, a její zastavěná plocha činí 335 m², čímž podle žalobců porušuje stanovený limit zastavěné plochy pro vilovou zástavbu. Ba) Stavební čára, vilová zástavba, výšková hladina, zastavěná plocha stavby 13. Napadené rozhodnutí se podle žalobců vyjadřuje k jednotlivým parametrům (stavební čára, výšková hladina, vila, zastavěná plocha), avšak žalobci tvrdí, že všechny tyto závěry jsou věcně nesprávné či nedostatečně odůvodněné, a proto je rozporují v samostatných žalobních bodech. Bb) Nesprávné vymezení lokality 14. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že stavební úřad posuzoval stabilizované území, které zahrnuje ulice XC, XB, XA, XD a účelovou komunikaci X, přičemž toto vymezení odvodil z výkresu č. 4 územního plánu. Domy, jejichž parametry byly použity k porovnání, jsou podle žalovaného součástí této vymezené lokality se stabilizovanou zástavbou. 15. Žalobci namítají, že napadené rozhodnutí vůbec nezdůvodňuje, proč bylo použito takto široké vymezení lokality, ačkoliv územní studie členila území do více samostatných stavebních bloků (např. B05 a B06) s odlišnými regulativy týkajícími se funkčního využití, výšky, intenzity zástavby, vilového charakteru a dalších parametrů. Podle žalobců žalovaný nijak nezdůvodnil, proč pro posouzení souladu s územní studií ignoroval členění území, které samotná územní studie obsahovala. Bc) Odůvodnění souladu s PSP a neodůvodněné odchýlení od územní studie 16. Žalobci uvádějí, že odchýlení od územní studie je možné pouze s řádným odůvodněním, co