3 As 8/2007 — Nejvyšší správní soud

3 As 8/2007- 83 - text č. j. 3 As 8/2007 - 89 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: P., s. r. o., zast. JUDr. Janem Součkem, advokátem se sídlem Praha 5, Janáčkovo nábřeží 57, proti žalovanému Úřadu průmyslového vlastnictví, se sídlem Praha 6, Antonína Čermáka 2a, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 9 Ca 72/2004 - 50, ze dne 30. 11. 2005, t a k t o : Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 9 Ca 72/2004 - 50, ze dne 30. 11. 2005 s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Včas podanou kasační stížností napadl žalobce v záhlaví uvedený rozsudek Městského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) zn. O - 83936, ze dne 23. 1. 2004. Předseda Úřadu jím zamítl rozklad proti rozhodnutí Úřadu ze dne 14. 5. 2003, kterým byl zamítnut návrh žalobce na výmaz slovní ochranné známky č. 187158 ve znění „P.“ z rejstříku ochranných známek a jímž bylo prvoinstanční správní rozhodnutí potvrzeno. Městský soud v Praze vycházel z následujícího skutkového stavu: Dne 29. 7. 2002 byl Úřadu doručen návrh žalobce na výmaz ochranné známky O - 83936 z rejstříku ochranných známek ve smyslu § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách (dále jen „zákon č. 137/1995 Sb.“). Známka je zapsána pro společnost P., a. s., pro výrobky ve třídě 29 mražený smetanový krém, mražené potraviny, ve třídě 30 mražené krémy, zmrzliny vodové a ve třídě 32 šerbety. Návrh odůvodnil žalobce tím, že ochranná známka nebyla svým majitelem v České republice užívána pro výše uvedené výrobky po dobu nejméně pěti let předcházejících podání návrhu. Majitel ochranné známky ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že od konce roku 2001 probíhá rozsáhlý průzkum trhu spojený s reklamní kampaní a propagační akcí na nový výrobek „P., mražený smetanový krém“, kterou prokazoval 1) objednávkou propagačního materiálu ze dne 17. 9. 2001, podle níž P., a. s. objednala u dodavatele Q. D., s. r. o. 500 ks propagačního materiálu „P.“ dle zadaného vzoru; 2) dodacím listem vystaveným dodavatelem Q. D., s. r. o. a příjmovým pokladním dokladem ze dne 15. 10. 2001, týkajícím se letáku P. odběrateli společnosti P., a. s.; 3) šesti dopisy obchodních subjektů, které jsou reakcí na nabídky výrobku P. společnosti P., a. s., jsou datovány dnem 23. 11. 2001, 3. 1. 2002, 17. 1. 2002, 20. 2. 2002, 21. 2. 2002, 22. 3. 2002 a 21. 6. 2002 s tím, že všechny tyto dopisy jsou stvrzeny razítkem daného obchodního subjektu a vlastnoručním podpisem osoby jednající za tento subjekt (vesměs prodejny potravin, drobného zboží, zeleniny, …); 4) záznamem – zprávou o telefonické odezvě společnosti cukrárna B. ze dne 3. 1. 2002, z něhož je patrný zájem této cukrárny o nanuky, polárkové dorty, ovocné dřeně, vodové zmrzliny. Dle stanoviska žalobce k podanému vyjádření neobsahuje letáček žádný text, jímž by bylo zboží nabízeno, nebo by byly propagovány kvality výrobku a že tedy nemůže plnit funkci propagační ani reklamní a sám o sobě nabídkou není. Předložené doklady podle něj nelze v žádném případě považovat za doklady, které dokazují provádění jakéhokoliv průzkumu trhu, tím méně rozsáhlého. Výrobek „P.“ pak již od 90. let minulého století do roku 2002 existoval, nemůže se tudíž jednat o výrobek nový. Po zhodnocení předložených dokladů rozhodl Úřad dne 14. 5. 2003 tak, že návrh na výmaz zamítl. Dospěl k závěru, že těmito doklady majitel prokázal užívání napadené ochranné známky, uvedl ve známost svůj úmysl výrobek takto označovat a zjistil poptávku po něm. Prokázal tak podle něj svou snahu užívat napadenou ochrannou známku na zapsaných výrobcích. Podaný rozklad proti rozhodnutí Úřadu předseda Úřadu zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Rozhodným obdobím pro prokázání užívání napadené ochranné známky je časové rozmezí od 29. 7. 1997 do 29. 7. 2002. Za účelem prokázání užívání ochranné známky předložil její majitel výše uvedené doklady spadající do tohoto období. Důkazní materiály sice nesvědčí o přímém užívání napadené ochranné známky na výrobcích, pro něž je tato ochranná známky zapsána, avšak svědčí o tom, že její majitel nechal vytisknout reklamní leták na mražený smetanový krém „P.“, který byl za účelem zjištění zájmu o tento výrobek zaslán do několika prodejen. Takové počínání majitele ochranné známky svědčí podle předsedy Úřadu o jeho úmyslu napadenou ochrannou známku užívat přímo na výrobcích. Protože zákon č. 137/1995 Sb. nestanoví výslovnou povinnost faktického užívání ochranné známky na výrobcích, musí být ustanovení o výmazu ochranné známky z důvodu jejího neužívání vykládáno v tom smyslu, že návrh na výmaz obstojí toliko tehdy, existuje-li totální absence zájmu majitele o ochrannou známku a tento majitel neučiní v rozhodném období ničeho, co by naznačovalo známku třeba jen nepřímo užívat. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl Městský soud v Praze k závěru o nedůvodnosti žaloby. Oprávněnou neshledal námitku, podle níž žalovaný neprovedl důkazy k ověření pravosti a věrohodnosti písemných dokladů předložených majitelem ochranné známky. Správní orgány neměly žádný důvod k pochybnostem o tom, že by předložené důkazy nebyly pravými nebo byly nevěrohodné. Ani podle soudu nezavdávají příčinu k úsudku, že byly žalobcem účelově vyhotoveny. V této souvislosti odkázal soud mimo jiné na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 11. 2005, č. j. 7 A 73/2000, podle něhož nelze přímo prokazovat, co se nestalo či neděje, nýbrž že řízení je nutno vést tak, že správní orgán k návrhu majitele napadené ochranné známky provede navržené důkazy o tom, že známka užívána byla. Zdaří-li se takový důkaz, je popřena hypotéza normy a známka nebude vymazána. Nezdaří-li se a nejsou-li tu jiné důkazy, které by bylo možno provést, nese majitel napadené známky procesní odpovědnost za to, že úřad neměl možnost učinit zjištění svědčící pro zachování známky a známka bude vymazána, ledaže neužívání známky její majitel řádně zdůvodní. Soud nepřisvědčil ani námitce, podle které užívání předmětné ochranné známky způsobem tvrzeným jejím majitelem (tj. výhradně pro marketingový průzkum) nepostačuje k udržení známkoprávní ochrany. Účelem výmazu ochranné známky podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/1995 Sb. je zabránit udržování ochranné známky jejím majitelem toliko z blokačních či spekulativních důvodů, bez jejího řádného užívání. Za užívání ochranné známky je pak podle soudu nutno považovat nejen její přímé užití v podobě umístění ochranné známky na výrobcích či jejich obalech, ale i užití nepřímé, spočívající v užití ochranné známky ve spojení s výrobky či službami (§ 13 odst. 1 zákona č. 137/1995 Sb.) například na doprovodných dokumentech nebo právě v reklamě. Soud tak přisvědčil názoru žalovaného, podle něhož úspěšný návrh na výmaz předpokládá u jejího majitele v rozhodné době zřejmý a trvalý nezájem a nesmí učinit nic, co by svědčilo o jeho úmyslu ochrannou známku užít některým z výše uvedených způsobů. Prokázané užití ochranné známky na objednávkových, nabídkových dokladech a na propagačních materiálech, které mají přímou souvislost s chráněným označením pro mražený smetanový krém, proto Městský soud v Praze posoudil jako dostačující. Ochranná známka nemusí podle soudu nutně označovat jeden konkrétní výrobek, postačí, pokud odlišuje výrobky jednoho podnikatele od výrobků podnikatele jiného. Není sporu o tom, že majitel ochranné známky patří mezi producenty mléčných a mražených výrobků v České republice. Předmětná ochranná známka pak byla zapsána právě pro některé z těchto výrobků a má tedy odlišovat výrobky majitele ochranné známky od výrobků jiných producentů mléčných a mražených výrobků. Ochranná známka má podle soudu svůj význam i tehdy, když neodlišuje jednotlivé konkrétní výrobky téhož podnikatele. Oprávněnou nakonec Městský soud v Praze neshledal ani námitku vytýkající žalovanému, že užívání ochranné známky je v daném případě pouhým symbolickým užitím v reklamě, aniž by došlo k uvedení výrobku na trh. Rozhodnutí správních orgánů na základě předložených dokumentů je podle soudu výsledkem logického usuzování v mezích zákona. Je podle jeho názoru nasnadě, že podnik, který si nechá vyrobit reklamní zboží ve větším počtu kusů a provádí obchodní nabídky, tak činí za účelem uvedení tohoto zboží do oběhu. Žalovaný tak neměl podle soudu žádný důvod o uskutečnění distribuce předložených reklamních předmětů pochybovat a posuzovat počínání majitele ochranné známky jako symbolické. Soud dále poukázal na posun v zákonné úpravě, kdy aktuálně účinný zákon č. 401/2003 Sb., o ochranných známkách již upřesňuje pojem užívání ochranné známky, kterou rozumí nejen skutečnou aplikaci na výrobcích či jejich obalech (tzv. užívání faktické), nýbrž i pro účely obchodní