1 As 28/2009 — Nejvyšší správní soud

1 As 28/2009- 62 - text 1 As 28/2009 - 64 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce Ing. J. V., zastoupeného JUDr. Zuzanou Kudynovou, advokátkou se sídlem Šafaříkova 842, Jičín, proti žalovanému Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 22. 7. 2008, č. j. 10379/DS/2008/VV, ze dne 6. 10. 2008, č. j. 14243/DS/2008/VV, a ze dne 15. 10. 2008, č. j. 15802/DS/2008/VV, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 2. 2009, č. j. 51 Ca 9/2008 - 22, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalovaný n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti částku 5712 Kč, a to k rukám jeho advokátky do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : [1] Kasační stížností se žalovaný domáhá zrušení výše uvedeného rozsudku, jímž Krajský soud v Hradci Králové zrušil v záhlaví označená rozhodnutí žalovaného, jakož i jim předcházející rozhodnutí Městského úřadu Nová Paka. I. Rozhodnutí správních orgánů I. a) [2] Rozhodnutím ze dne 22. 7. 2008, č. j. 10379/DS/2008/VV, žalovaný k odvolání žalobce změnil rozhodnutí Městského úřadu Nová Paka ze dne 12. 5. 2008, č. j. SOD1293/P216/07/Jet-140, podle něhož žalobce porušil § 5 odst. 1 písm. a), § 17 odst. 2, 5 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), čímž se dopustil přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle § 22 odst. 1 písm. f) bod 7., písm. a) bod 1. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Podle § 22 odst. 7 a § 79 odst. 4 zákona o přestupcích městský úřad žalobci uložil pokutu ve výši 6000 Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu sedmi měsíců a povinnost uhradit náklady řízení v částce 2500 Kč. [3] Přestupku se měl žalobce dopustit tím, že dne 23. 8. 2007 v 7:35 hod. na pozemní komunikaci č. I/16 v km 136,55 v katastru obce Nová Paka při řízení nákladního vozidla tovární značky Fiat Ducato s cizí převozní poznávací značkou X, bílé barvy, začal předjíždět v místě, kde je předjíždění zakázáno vodorovným dopravním značením, při vybočení ze směru své jízdy ohrozil řidiče jedoucího za ním a způsobil tak dopravní nehodu. K jízdě použil vozidlo s neplatnou převozní registrační značkou. [4] Žalovaný rozhodnutí městského úřadu podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu změnil tak, že vypustil naplnění skutkové podstaty podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 7. zákona o přestupcích, snížil uloženou pokutu na 5000 Kč a zkrátil dobu uloženého zákazu činnosti na dobu šesti měsíců. Dále upřesnil, že žalobce svým jednáním porušil též § 4 písm. a), b), c) zákona o silničním provozu a § 36 odst. 1, § 37 písm. c) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. I. b) [5] Rozhodnutím ze dne 6. 10. 2008, č. j. 14243/DS/2008/VV, žalovaný k odvolání žalobce změnil rozhodnutí Městského úřadu Nová Paka ze dne 15. 7. 2008, č. j. SOD455/P106/08/Jet-83, podle něhož žalobce porušil § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž se dopustil přestupku dle § 16 odst. 1 písm. a) téhož zákona. Podle odstavce 2 posledně zmiňovaného paragrafu a § 79 odst. 4 zákona o přestupcích městský úřad žalobci uložil pokutu ve výši 11 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení v částce 1000 Kč. [6] Přestupku se měl žalobce dopustit tím, že od 1. 10. 2006 do 11. 5. 2008 provozoval bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla motorové vozidlo tov. zn. ŠKODA Favorit 135 LX. [7] Žalovaný rozhodnutí městského úřadu podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu změnil, z jeho výrokové části vypustil, že řízení je vedeno pro porušení zákona o silničním provozu a podle zákona přestupcích. I. c) [8] Rozhodnutím ze dne 15. 10. 2008, č. j. 15802/DS/2008/VV, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Nová Paka ze dne 11. 8. 2008, č. j. SOD543/P121/08/Jet-91, podle něhož žalobce porušil § 5 odst. 1 písm. f), odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku dle § 22 odst. 1 písm. b), d) zákona o přestupcích. Podle § 22 odst. 4 a § 79 odst. 4 zákona o přestupcích městský úřad žalobci uložil pokutu ve výši 27 000 Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu osmnácti měsíců a povinnost uhradit náklady řízení v částce 1000 Kč. [9] Přestupku se měl žalobce dopustit tím, že dne 7. 4. 2008 v 00:15 hod. v obci Nová Paka ulici Krkonošské ve směru na Trutnov řídil na pozemní komunikaci osobní motorové vozidlo tov. zn. Hyundai Lantra, po předchozím požití alkoholických nápojů. Při první dechové zkoušce pomocí přístroje Dräger mu byla naměřena hodnota 1,40 ‰ alkoholu v dechu a při druhé zkoušce hodnota 1,46 ‰ alkoholu v dechu. Po pozitivní dechové zkoušce byl proto vyzván k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem žilní krve, což odmítl. II. Rozsudek krajského soudu [10] Krajský soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že ke dni 16. 4. 2008 se u Městského úřadu Nová Paka seběhla k řešení celkem tři oznámení Policie České republiky o podezřeních, že žalobce spáchal uvedené přestupky. Podstatou věci je, zda o těchto přestupcích mělo být vedeno společné řízení dle § 57 zákona o přestupcích. V této otázce soud dospěl k závěru, že podmínky odstavce 1 tohoto ustanovení splněny byly, neboť se jednalo o přestupky téhož žalobce a správní odbor Městského úřadu Nová Paka byl ve věcech věcně, místně i funkčně příslušným správním orgánem. Žádné jiné předpoklady pro projednání přestupků spáchaných jedním pachatelem ve společném řízení pak zákon nestanoví. [11] Žalovaný se mýlil, bránil-li se tím, že v případě přestupku dle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nešlo o přestupek související s dalšími dvěma přestupky. Rozhodující je pouze to, zda se v daném okamžiku u příslušného orgánu sbíhají přestupky k rozhodnutí. Společné projednání přestupků téhož pachatele je tedy ze zákona povinné u všech přestupků, o nichž ještě nebylo rozhodnuto, a to bez ohledu na to, kdy bylo oznámení o zahájení přestupkového řízení doručeno obviněné osobě. Společnému projednání by bránilo jedině oznámení rozhodnutí správního orgánu I. stupně obviněnému ze spáchání toho kterého přestupku. Ustanovení § 57 odst. 1 zákona o přestupcích nerozlišuje ani mezi různorodostí možných přestupků projednávaných ve společném řízení. Proto nemůže obstát námitka žalovaného o nesouvislosti přestupků ve vztahu k § 16 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ve všech případech byl příslušný rozhodnout tentýž správní orgán a projednávání přestupku dle uvedeného ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se také řídí zákonem o přestupcích. [12] Správní orgány uvedeným postupem žalobce poškodily, neboť tím v jeho případě nedošlo k použití zásady absorpce sazeb zakotvené v § 12 odst. 2 zákona o přestupcích. III. Kasační stížnost [13] Ve včasné kasační stížnosti žalovaný (dále též stěžovatel) namítl nesprávnost právního názoru krajského soudu. Soud v podstatě žalovanému uložil, aby v situaci, kdy první řízení bylo zahájeno již dne 17. 10. 2007 za skutek spáchaný dne 23. 8. 2007 a další dvě řízení byla zahájena až dne 12. 5. 2008, bez ohledu na lhůty k projednání přestupků v podstatě jen rozšířil obvinění z dalších skutků, dokazování prováděl s vědomím, že prvotní skutek, již zjištěný a řádně zadokumentovaný, nebude v zákonné lhůtě projednán a jeho pachatel potrestán, neboť se dopustil dalších přestupků, které musí být projednány a rozhodnuty ve společném řízení. [14] Správní orgán se při naprosté absenci závazného výkladu (kdy judikáty existují pouze k § 57 odst. 2 zákona o přestupcích) řídil jedinou právní pomůckou, totiž právní literaturou (Z. Červený, V. Šlauf: Přestupkové právo, Linde Praha 2008, str. 130, či H. Kučerová: Dopravní přestupky v praxi, Linde Praha 2006, str. 228), podle níž se společné řízení o přestupcích téhož pachatele vede pouze tehdy, pokud již o některém ze skutků nebylo zahájeno řízení. [15] Krajský soud nezvážil všechny relevantní skutečnosti a nijak nedoložil tvrzení, že samostatným projednáním uvedených přestupků byl žalobce zvýhodněn proti rozhodnutí ve společném řízení. Za všechny přestupky byly žalobci uloženy pokuty v souhrnné výši 43 000 Kč, povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 4500 Kč a trest zákazu řízení motorový