3 Ads 135/2008 — Nejvyšší správní soud

3 Ads 135/2008- 77 - text 3 Ads 135/2008 - 77 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: AHOLD Czech Republic, a.s., se sídlem Slavíčkova 1a, Brno, zastoupeného JUDr. Sášou Navrátilovou, advokátkou se sídlem Zatloukalova 35, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého nám. 4, Praha 2, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2005, č. j. SOZ-301-25.5.05/19156, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2008, č. j. 12 Ca 99/2005 - 42, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále též „stěžovatel“) v záhlaví uvedený rozsudek Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 7. 7. 2005, č. j. SOZ-301-25.5.05/19156. Žalovaný jím podle ust. § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), změnil znění výrokové části prvoinstančního rozhodnutí Hygienické stanice hlavního města Prahy ze dne 4. 4. 2005, č. j. PaK-29/2613/05, tak, že se žalovaný jako provozovatel provozovny služeb – prodejny Albert, Högerova 1098/20, Praha 5, dopustil, jak bylo zjištěno při státní kontrole zahájené dne 7. 12. 2004 a ukončené seznámením s protokolem o státní kontrole dne 6. 1. 2005 a prokázáno ve správním řízení zahájeném dne 10. 2. 2005, správního deliktu podle § 92 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), tím, že nezajistil, aby hluk z provozovny služeb z uvedené prodejny nepřekročil při měření hluku provedeném dne 7. 12. 2004 v době od 6.00 do 7.00 hod. hygienické limity stanovené v ust. § 11 odst. 3 a s přihlédnutím k příloze č. 5 nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb. Za tento správní delikt se stěžovateli podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. a s přihlédnutím k ust. § 93 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. ukládá pokuta ve výši 420 000 Kč. Městský soud v Praze při svém rozhodování vycházel z následujícího skutkového stavu: Hygienická stanice hl. m. Prahy provedla dne 18. 11. 2004 státní zdravotní dozor v prodejně potravin Albert se sídlem Högerova 1098, Praha 5, na základě stížnosti obyvatel domu na hluk z prodejny. Dne 7. 12. 2004 byla zahájena další kontrola plnění povinností stanovených v ust. § 30 a § 32 zákona č. 258/2000 Sb., přičemž Zdravotní ústav se sídlem v Praze provedl měření hluku při zásobování prodejny. V protokolu o kontrole podle zákona č. 552/1991 Sb. ze dne 7. 12. 2004 bylo uvedeno, že měření hluku bylo prováděno při zásobování prodejny zbožím – pekařskými výrobky, kontrolní zjištění a eventuální porušení právních předpisů stanovených k ochraně veřejného zdraví budou specifikována po vyhodnocení následně pořízených protokolů a měření hluku. Vedoucí provozu prodejny opatřil tento protokol podpisem. V protokolu č. H-330/04/U vypracovaném dne 13. 12. 2004 označil zdravotní ústav jako zdroj hluku manipulaci se zbožím a pojezd zásobovacích vozíků v zázemí prodejny. Měření bylo provedeno v souladu s nařízením vlády č. 502/2000 Sb. a s metodickým návodem č. j. HEM-300-11.12.01-34065, ze dne 11. 12. 2001, v době od 6.00 hod do 7.00 hod. ve dvou bytech nad provozovnou, přičemž ložnice prvního bytu se nachází přibližně nad manipulačním prostorem vykládací rampy, obytné místnosti druhého bytu jsou umístěny nad manipulačním prostorem prodejny s provozními prostory skladu prodejny. Z protokolu vyplývá, že zásobování prodejny (vykládka a manipulace se zbožím) započala v 6.00 hodin, současně bylo měřeno ve dvou bytech a byly použity dva zvukoměry. Hluk z manipulace se zbožím v prostoru navazujícím na vykládací rampy byl vyšší v ložnici prvního bytu, kde se projevoval častými údery různé intenzity, dále se zde projevoval i pojezd vozíků. V obývacím pokoji druhého bytu byl zřetelný hluk z pojezdu zásobovacích vozíků a jednotlivé hlukové události - bouchnutí z manipulace. V době měření neprobíhala vykládka těžkých nákladních vozidel, např. s nápoji na paletách, ale pouze vykládka vozidla s pečivem a vozidla firmy Navako. V ložnici prvního bytu byla naměřena hladina akustického tlaku 47,8 dB, včetně nejistoty měření. V obývacím pokoji druhého bytu byla naměřena hladina akustického tlaku 47,7 dB, včetně nejistoty měření. Naměřené hodnoty nebyly ovlivněny jiným hlukem. Hluk ze zásobování se šíří do chráněných vnitřních prostor bytů nad zázemím prodejny konstrukcí objektu. Stěžovateli byl protokol o kontrole podle zákona č. 552/1991 Sb. a protokol o měření hluku č. H-330/04/U doručen dne 6. 1. 2005. Stěžovatel byl současně informován o tom, že měření jednoznačně prokázalo překročení hygienického limitu hluku v chráněném vnitřním prostrou stavby v denní době. Dále byl poučen o tom, že do tří dnů může proti protokolu podat námitky. Dne 10. 2. 2005 bylo zahájeno správní řízení o uložení pokuty podle ust. § 92 zákona č. 258/2000 Sb. a stěžovatel byl předvolám k ústnímu jednání. Stěžovatel námitky proti protokolu nepodal, k jednání se bez řádné omluvy nedostavil. Rozhodnutím ze dne 4. 4. 2005, č. j. Pak-29/2613/05, uložila Hygienická stanice hl. m. Prahy stěžovateli pokutu ve výši 500 000 Kč podle § 92 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., neboť se měl dopustit správního deliktu podle § 92 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. tím, že porušil povinnost uloženou v ust. § 30 a § 32 zákona č. 258/2000 Sb., když nezajistil, aby při manipulaci se zbožím při zásobování prodejny Albert, Högerova 1098/20, Praha 5, dne 7. 12. 2004 nepřekračoval hygienické limity stanovené v ust. § 11 odst. 3 nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů. Toto rozhodnutí napadl stěžovatel odvoláním. Žalovaný změnil prvoinstanční rozhodnutí tak, že pokutu uloženou stěžovateli snížil na částku ve výši 420 000 Kč, upřesnil popis skutku uvedený ve výroku rozhodnutí a rovněž ustanovení, podle nichž byla stěžovateli uložena pokuta. Co se týče žalobní námitky stěžovatele, že žádnou provozovnu služeb neprovozuje, přisvědčil Městský soud v Praze názoru žalovaného, že z hlediska právní povinnosti zajistit dodržení hygienických limitů hluku není důvod činit rozdíly mezi prodejnou potravin a dalšími provozovnami služeb. Soud neshledal důvodnou ani námitku stěžovatele týkající se vymezení prostoru před provozovnou, kterého se týkalo posouzení hlukového děje. Tato námitka se soudu jeví jako účelová i s ohledem na to, že stěžovatel nemůže popřít skutečnost, že zásobování provozovny probíhá v určitém prostoru před provozovnou a jedná se o součást podnikatelské činnosti stěžovatele, tj. zásobování provozovny, přičemž není sporu o tom, v jakém prostoru k tomuto zásobování dochází. Ohledně namítané nepřítomnosti stěžovatele při kontrole dospěl Městský soud v Praze k závěru, že přítomnost kontrolované osoby je zákonem vyžadována při státní kontrole, na druhou stranu je třeba přihlédnout ke zvláštnímu charakteru měření hluku z provozoven služeb a není možné vyložit zákonná ustanovení striktně tak, aby kontrolovaný subjekt musel být přítomen po celou dobu měření. V tomto případě se totiž střetávají dva protichůdné zájmy. Jednak je to zájem na řádném provedení kontroly, tj. na řádném a pravdivém změření hluku provozovny, jednak zájem na hodnověrnosti tohoto měření, který je zajišťován přítomností kontrolovaného. Městský soud v Praze odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2004, č. j. 6 A 99/2002 - 52, publ. pod č. 335/2004 Sb. NSS, a ze dne 4. 8. 2005, č. j. 2 As 43/2004 - 51, publ. pod č. 719/2005 Sb. NSS, podle nichž má kontrola smysl a význam pouze tehdy, jestliže se minimalizuje riziko manipulace s objektem kontroly. Trvání na osobní účasti kontrolované osoby ve všech případech by proto mohlo vést k tomu, že by prováděná kontrola nesplnila svoji zamýšlenou funkci. Ze spisu vyplývá, že zástupce stěžovatele byl seznámen s prováděnou kontrolou po provedení měření a podepsal protokol o kontrole. S ohledem na uvedenou soudní judikaturu považuje soud tento postup žalovaného za přípustný. Při posouzení námitky stěžovatele, že nebyl dostatečně zjištěn zdroj hluku, vyšel soud z protokolu o měření hluku ze dne 7. 12. 2004, č. H-330/04/U. Podle tohoto protokolu se jednalo o manipulaci se zbožím, pojezd zásobovacích vozíků a vykládku zboží. Předmětem měření byl přenos hluku z prodejních ploch do bytů umístěných nad prodejnou potravin. Zdrojem hluku tedy byla činnost prováděná v provozovně stěžovatele v době měření. Protokol vypracovaný pověřenými pracovníky žalovaného byl v souladu s rozsudkem Městskéh