6 Ao 2/2009 — Nejvyšší správní soud

6 Ao 2/2009- 86 - text 6 Ao 2/2009 - 97 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci navrhovatelky: J. Š., zastoupené JUDr. Vladimírou Pajerovou, advokátkou, se sídlem Fügnerovo nám. 3, Praha 2, proti odpůrci: Město Mníšek pod Brdy, se sídlem Dobříšská 56, Mníšek pod Brdy, zastoupeného JUDr. Alešem Kolářem, advokátem, se sídlem Blanická 4, Praha 2, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy - nařízení obce Mníšek pod Brdy č. 1/2006 o stavební uzávěře, vydaného usnesením Rady města Mníšek pod Brdy č. 14-106/2006 ze dne 21. 6. 2006, t a k t o : I. Nařízení obce Mníšek pod Brdy č. 1/2006 o stavební uzávěře, vydané usnesením Rady města Mníšek pod Brdy č. 14-106/2006 ze dne 21. 6. 2006, s e z r u š u j e dnem právní moci tohoto rozsudku. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Navrhovatelka se návrhem na zrušení opatření obecné povahy domáhala zrušení nařízení obce Mníšek pod Brdy č. 1/2006 o stavební uzávěře, vydaného usnesením Rady města Mníšek pod Brdy č. 14-106/2006 ze dne 21. 6. 2006, kterým podle § 84 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen „zákon o obcích“), a § 33 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon z roku 1976“) byla vyhlášena stavební uzávěra na pozemky č. parc. 1080, č. parc. 1081 a č. parc. 1255/2 v kat. území a obci Mníšek pod Brdy. V návrhu na zrušení opatření obecné povahy navrhovatelka uvedla, že je k jeho podání aktivně legitimována, neboť je vlastnicí pozemků č. parc. 1080/2 a 1081/2, zapsaných na listu vlastnictví č. 1999 pro obec a katastrální území Mníšek pod Brdy, které jsou vyhlášenou stavební uzávěrou dotčeny. Stavební uzávěra přitom byla vyhlášena pouze na tři pozemky formou nařízení obce, nikoliv formou územního rozhodnutí, a proto se uvedenému zásahu nemohla bránit za použití příslušných práv, která v územním řízení náležejí vlastníkům dotčených pozemků. Uvedený způsob vyhlášení stavební uzávěry vztahující se k tak malému počtu pozemků byl tedy použit záměrně za účelem omezení možnosti obrany vlastníků dotčených pozemků proti zásahu do jejich vlastnických práv. Navrhovatelka dále namítla, že stavební uzávěra byla vyhlášena do doby schválení změny č. V územního plánu sídelního útvaru, jejíž pořízení bylo schváleno usnesením Zastupitelstva města Mníšek pod Brdy dne 30. 5. 2006, přestože změny územního plánu č. IV nabyly účinnosti teprve koncem roku 2005, tedy před několika měsíci. Platný územní plán, ve znění jeho změny č. IV, přitom stanoví, že dotčené pozemky jsou určené pro výstavbu rodinných domů, a to tak, že každý pozemek musí mít minimálně 1 500 m² a stavby musí být jednopodlažní. Navíc na základě její písemné žádosti příslušný stavební úřad udělil dne 12. 6. 2006 souhlas s rozdělením pozemku parc. č. 1081 z důvodu prodeje jeho části (parc. č. 1081/1) třetí osobě za účelem výstavby rodinného domu. V době prodeje byla tedy stejně jako kupující v dobré víře, že územní plán je stále platný. Se záměrem o využití dotčených pozemků pro odlišný účel pak nebyla seznámena ani jiným způsobem. Podle další námitky navrhovatelky zde nebyl žádný naléhavý veřejný zájem na tom, aby dotčené pozemky byly určeny jako rezerva pro zámecký park. Zámek se totiž nachází na druhé straně rybníka a mezi rybníkem a dotčenými pozemky jsou již postaveny dva rodinné domy. V rámci proklamovaného veřejného zájmu je tedy zjevně patrný soukromý zájem několika osob rozhodujících o zřízení zámeckého parku na tom, aby nebyly dotčeny stavební činností a neměly zastíněn výhled na zámek a jeho okolí. Konečně navrhovatelka namítla, že stavební uzávěra podstatným způsobem omezuje vlastníky v nakládání s dotčenými pozemky. Ty se totiž v důsledku vyhlášení stavební uzávěry staly v podstatně bezcennými, neboť jich nelze využít ani jako pozemky stavební ani jako pozemky zemědělské. Veškerá snaha o udělení výjimky ze stavební uzávěry, o náhradě za omezení vlastnického práva nebo o výměnu dotčených pozemků za adekvátní náhradní pozemky přitom nebyla úspěšná. Vydáním nařízení o stavební uzávěře jí tak vznikla škoda ve výši rozdílu mezi cenou pozemků nedotčených stavební uzávěrou a cenou pozemků dotčených stavební uzávěrou, který byl znaleckým posudkem č. 1379-139-2008 Ing. J. P. vyčíslen v částce 6 737 570 Kč. Podle názoru navrhovatelky tedy nařízení o stavební uzávěře není v souladu s cíli, záměry a dokumentací územního plánování, a proto je v rozporu se stavebním zákonem z roku 1976 a obecně závaznou vyhláškou obce o územním plánu sídelního útvaru. Kromě toho vyhlášením stavební uzávěry bylo výrazným způsobem zasaženo do jejího ústavně zaručeného práva vlastnit majetek, které je obsaženo v ustanovení čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Odpůrce ve svém vyjádření k návrhu na zrušení opatření obecné povahy navrhl jeho zamítnutí. V tomto vyjádření k námitkám navrhovatelky uvedl, že Ústavní soud v nálezu č. 90/2005 Sb. dovodil, že územní rozhodnutí o stavební uzávěře musí být vyhlášeno v souladu s cíli a záměry územního plánování, avšak jeho vymezení může být detailnější, neboť se týká pouze specifikovaného území. Nařízení obce Mníšek pod Brdy č. 1/2006, o stavební uzávěře, tomuto požadavku odpovídalo, neboť již od roku 1993 bylo v územním plánu sídelního útvaru uvedeno, že se jedná o exponované území v ochranném pásmu zámku s předpokládanou úpravou na anglický park, navazující na rekreační plochy tří rybníků. Dále se v uvedeném judikátu uvádí, že stavební uzávěru lze stanovit i pro území, v němž územní plán výstavbu povoluje, např. jako dočasné opatření do doby schválení podrobnější územně plánovací dokumentace pro dané území. Změnou č. IV územního plánu sídelního útvaru sice omylem byla povolena výstavba v dotyčném území, nicméně právě toto pochybení mělo být nařízením č. 1/2006 napraveno. Konečně pak Ústavní soud v nálezu č. 90/2005 Sb. učinil závěr, že stavební uzávěru nelze vymezit na dobu neurčitou a ta se zrušuje zánikem účelu, pro který byla vyhlášena. V dané věci byla stavební uzávěra vyhlášena do změny č. V územního plánu sídelního útvaru, jejíž pořízení bylo schváleno usnesením Zastupitelstva města Mníšek pod Brdy č. 22 ze dne 30. 5. 2006. V něm sice není výslovně uvedeno, že by se změny měly týkat i dotčených pozemků, nicméně ze všech okolností a postupů při zadání a projednání změny územního plánu č. V jsou tyto skutečnosti jednoznačně patrné. Otázka, co se rozumí zahájením prací na změně územního plánu, přitom není nikde řešena, a proto lze s určitostí dovodit, že se tím míní schválení změny územního plánu zastupitelstvem obce. Dále odpůrce ve vyjádření k návrhu na zrušení opatření obecné povahy uvedl, že stavební uzávěru vydala Rada města Mníšek pod Brdy jako orgán k tomu příslušný, a to způsobem, který stanoví zákon, tedy nařízením v přenesené působnosti. Mezi nařízením o stavební uzávěře a obecně závaznou vyhláškou obce o územním plánu přitom není vztah právních předpisů nižší a vyšší právní síly, jak dovodil i Ústavní soud v nálezu č. 90/2005 Sb. Podle dalšího tvrzení odpůrce není také rozhodné, že stavební úřad vydal souhlas s dělením pozemku parc. č. 1081 za účelem prodeje jeho části, neboť takový úkon nenahrazuje územní plán ani souhlas se zastavěním pozemku a nemění charakter pozemku. Navíc navrhovatelce v době podání žádosti o souhlas s dělením pozemku nic nebránilo v tom, aby se informovala o předpokládaných změnách územního plánu č. V, neboť usnesení zastupitelstva obce jsou veřejně přístupná. Totéž platí o možnosti minimální konzultace s odpovědnými pracovníky obce. Navrhovatelka se tedy nemůže odvolávat na to, že v době prodeje uvedeného pozemku byla v dobré víře, že územní plán je stále platný. Rovněž tak se nelze ztotožnit s názorem navrhovatelky, že o rozhodnutí přeměnit dotčené pozemky na zámecký park nebyl nikdo z vlastníků předem informován, neboť zde informační povinnost není a je na vlastnících pozemků, aby si potřebné informace o charakteru svých pozemků zajišťovali sami. Konečně pak odpůrce ve vyjádření k návrhu na zrušení opatření obecné povahy uvedl, že v dané věci nemá žádný význam vyhlášení stavební uzávěry jen na pouhé tři pozemky. Z žádného právního předpisu totiž nevyplývá, že by pro její platnost byl nutný minimální územní rozsah. Taktéž je mylné se domnívat, že stavební uzávěra byla vyhlášena ve formě nařízení obce z důvodu omezení možnosti obrany vlastníků dotčených pozemků proti zásahu do jejich vlastnických práv. Ani skutečnost, že záměr o pořízení změny č. V územního plánu byl schválen jen několik měsíců po nabytí účinnosti změny č. IV územního plánu, není pro danou věc rozhodná. Právě vzhledem k pochybením při schvalování předchozí změny územního plánu byla totiž zjednána náprava co nejrychlejším způsobem. Také poukaz na neexistenci naléhavého veřejného zájmu je irelevantní,