1 As 92/2009 — Nejvyšší správní soud

1 As 92/2009- 65 - text 1 As 92/2009 - 65 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: J. Z., zastoupen Mgr. Jiřím Šlencem, advokátem se sídlem Velké náměstí 148, Hradec Králové, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2008, čj. 16161/DS/2008/GL, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 6. 2009, čj. 51 Ca 15/2008  26, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 6. 2009, čj. 51 Ca 15/2008  26, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Žalobce byl rozhodnutím Magistrátu města Hradec Králové (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 7. 8. 2008, zn. P/1558/2008/OS1/Šir a P/1559/2008/OS1/Šir, uznán vinným z přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích [§ 22 odst. 1 písm. a) č. 3, písm. l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích] a proti zákonu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [§ 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb.]. [2] Těchto přestupků se měl žalobce dopustit tím, že dne 15. 6. 2008 řídil moped zn. Piaggio, který nesplňoval technické podmínky, neboť nebyl opatřen tabulkou registrační značky a nebyl technicky způsobilý k provozu na pozemních komunikacích. Moped měl trhlinu na plášti zadní pneumatiky, chybělo mu levé zrcátko a nesvítilo přední světlo, čímž bezprostředně ohrožoval ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Žalobce na výzvu policisty nepředložil řidičský průkaz, osvědčení o registraci vozidla (nebo výpis technického osvědčení) a doklad prokazující pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla. Přestupek zadokumentovala dvoučlenná policejní motohlídka, následně posilněná o další dvoučlennou policejní hlídku disponující fotoaparátem a dále i o třetí dvoučlennou hlídku, která na místo přestupku dovezla přístroj k provedení dechové zkoušky. Dále měl žalobce dne 9. 7. 2008 řídit moped zn. Piaggio, aniž měl řádně připevněnou ochrannou přilbu a nasazeny ochranné brýle. Ani v tomto případě na výzvu policisty nepředložil doklady pro provoz a řízení motorového vozidla. Tento přestupek byl zadokumentován jednou tříčlennou policejní hlídkou. Uvedeným jednáním měl žalobce porušit § 5 odst. 1 písm. a), § 6 odst. 8 písm. a), b) a c), § 6 odst. 12 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a § 17 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 8000 Kč a zákaz činnosti řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců. [3] Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce odvolání. Žalovaný odvolání v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl a potvrdil prvoinstanční rozhodnutí. Žalobce se dále neúspěšně domáhal obnovy správního řízení, a to jak u žalovaného, tak v rámci odvolání u Ministerstva dopravy. [4] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u krajského soudu. Krajský soud posoudil žalobu jako nedůvodnou a zamítl ji rozsudkem blíže označeným v záhlaví. V odůvodnění rozsudku uvedl, že o přestupku rozhodoval od samého počátku příslušný správní orgán (Magistrát města Hradec Králové), nikoliv orgány Policie ČR. Z toho důvodu jsou žalobní námitky vztahující se k postupu policie, a to i v souvislosti s nyní projednávaným přestupkem, právně irelevantní. Bez významu jsou tudíž i námitky napadající formální i věcnou stránku oznámení o přestupku podaného policií, která ani nebyla povinna seznámit žalobce s obsahem oznámení. Krajský soud se zabýval relevancí vyjádření žalobce ze dne 7. 8. 2008 pro přestupkové řízení. Poukázal na sdělení správního orgánu I. stupně, že k tomuto vyjádření přihlédl a založil ho do spisu. Krajský soud k obsahu vyjádření uvedl, že se týká jiných věcí než projednávaných přestupků a neobsahuje žádná tvrzení, která by vyvracela či alespoň zpochybňovala skutkové či právní závěry správního orgánu I. stupně. Vyjádření žalobce ze dne 7. 8. 2008 jde mimo rámec věci, a má proto ve svých důsledcích stejný význam, jako by ani podáno nebylo. Správní orgán I. stupně převzal vyjádření dne 7. 8. 2008 ve 12:45 hodin, rozhodnutí předal žalobci ve 12:50. Správní orgán I. stupně tak měl dostatek času seznámit se s obsahem vyjádření, resp. zjistit, že na připraveném rozhodnutí nemůže nic změnit. Nezákonnost rozhodnutí nelze spojovat s tím, zda bylo připraveno již v průběhu správního řízení, před ukončením dokazování, jestliže jeho obsah odpovídá zákonným požadavkům. Časový harmonogram vzniku rozhodnutí nemá vliv na jeho zákonnost. Rozhodnutí lze oznámit až po skončení správního řízení, k čemuž v dané věci došlo. [5] K dalším tvrzením uvedeným v žalobě krajský soud sdělil, že nesplňují požadavky kladené na formulaci žalobních bodů, neboť jsou zcela neurčité a naprosto obecné. Soud není povinen ani oprávněn sám vyhledávat možné nezákonnosti správního aktu. II. Argumenty obsažené v kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [6] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu včasnou kasační stížnost. Krajský soud dle stěžovatele vyslovil názor, že je vlastně jedno, kdy rozhodnutí správního orgánu bylo připraveno, a to i před ukončením dokazování. To stěžovatele „velice bolí“. Stěžovatel si nikdy s žádnou mocí nezadal, vědom si toho, že nelze vyhrát, ale též není možno sklonit hlavu, a proto brojí proti nedemokratickému postupu správního orgánu I. stupně. Ve výroku správní orgány stěžovatele viní, že se dopustil přestupku tím, že jeho vozidlo nebylo opatřeno registrační značkou a nesvítilo přední světlo, ohrožovalo práva jiných. V odůvodnění naproti tomu konstatuje, že se stěžovatel u těchto přestupků řídil zákonem. Zákon č. 56/2001 Sb. výslovně odkazuje na dobrovolnost registrace vozidel, na které se předtím registrace nevztahovala. Stěžovatel opakuje, že dne 7. 8. 2008 přinesl správnímu orgánu I. stupně celou řadu důkazů popírajících důkazy předešlé, ale jelikož už leželo na stole hotové rozhodnutí, bylo mu zabráněno důkazy předat. Připouští nicméně, že jeho vyjádření je nestandardní k povaze přestupku. Stěžovatel doplňuje, že není pravdou, že se dne 7. 8. 2008 nedostavil včas. Musel čekat na chodbě, až se referent naobědvá. [7] V doplnění kasační stížnosti advokátem, který byl stěžovateli ustanoven pro řízení o kasační stížnosti, jsou důvody kasační stížnosti podřazeny pod § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. Zástupce stěžovatele uvádí, že krajský soud přezkoumal nedostatečně předcházející správní řízení. Stěžovatel v odvolání napadl kategorizaci mopedu Piaggio s tím, že vozidlo nepodléhá povinnosti být opatřeno registrační značkou. Dále tvrdí, že správní orgán I. stupně vycházel z výpisu z evidenční karty řidiče ze dne 23. 7. 2008 (4 trestné body), ačkoliv rozhodnutí bylo vydáno až dne 7. 8. 2008, kdy stěžovatel neměl v evidenční kartě řidiče žádný záznam (0 trestných bodů). Výpis řidiče se zápisem 0 bodů se ještě dne 7. 8. 2008 nenacházel ve spisu, byl do něho doplněn až dodatečně. Stěžovatel dále napadá postup správního orgánu I. stupně, který mu neumožnil podat vyjádření a stanovisko k řízení uskutečněnému dne 6. 8. 2008. Úředník odmítl dne 7. 8. 2008 převzít jakékoliv doklady a neprodleně mu předal správní rozhodnutí. Lze dovodit, že řízení konané dne 6. 8. 2008 s prováděním důkazů mělo jen formální charakter, písemné vyhotovení rozhodnutí bylo připraveno již dříve bez ohledu na výsledek důkazního řízení. Zástupce stěžovatele proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. [8] Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 9. 11. 2009 uvedl, že se plně ztotožňuje s právními závěry krajského soudu. Zdůraznil, že stěžovatel nebyl obviněn ani postižen za přestupek dle § 22 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona o přestupcích, tedy neumístění registrační značky na vozidle. Nebyl obviněn ani z přestupku dle § 22 odst. 1 písm. l) zákona o přestupcích pro porušení povinnosti dle § 32 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. (neosvětlení vozidla), neboť tento přestupek nebyl jednoznačně prokázán, ale pro porušení povinnosti dle § 6 odst. 1 písm. h) a § 6 odst. 8 zákona č. 361/2000 Sb. Z těchto přestupků byl sice stěžovatel obviněn, ale sankce mu byla uložena pouze za přestupek nejzávažnější, tedy přestupek dle § 22 odst. 1 písm. a) bod 3 zákona o přestupcích. Byl postižen pokutou těsně nad polovinou zákonné sazby bez ohledu na řidičskou minulost stěžovatele a trestem zákazu činnosti na dolní hranici zákonem stanovené doby. Žalovaný sice ponechal ve výrokové části formulaci, že vozidlo nebylo opatřeno tabulkou registrační značky, avšak stěžovatel není vinen přestupkem dle § 22 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona o přestupcích. Stejně tak nebylo prokázáno, zda stěžov