5 Ao 1/2010 — Nejvyšší správní soud

5 Ao 1/2010- 91 - text č. j. 5 Ao 1/2010 - 93 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. v právní věci navrhovatele: Mgr. M. Š., zastoupený Mgr. Michalem Burešem, advokátem se sídlem Karlovy Vary, Bělehradská 14, proti odpůrci: Město Litoměřice, se sídlem Litoměřice, Mírové náměstí 15/7, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu vydaného odpůrcem dne 22. 10. 2009, pod č. j. 70681/09/ROZ/LK1, v části týkající se pozemku navrhovatele č. 3918/1 nacházejícího se v katastrálním území Litoměřice, obec Litoměřice, takto: I. Návrh na zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu vydaného zastupitelstvem města Litoměřice ze dne 22. 10. 2009, pod č. j. 70681/09/ROZ/LK1, v části týkající se pozemku navrhovatele č. 3918/1 nacházejícího se v katastrálním území Litoměřice, obec Litoměřice, s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Navrhovatel v návrhu uvedl, že je vlastníkem pozemku p. č. 3918/1 o výměře 8222 m2, v katastrálním území Litoměřice zapsaném na listu vlastnictví č. 9554 a svou aktivní legitimaci k návrhu dovozuje ze skutečnosti, že jeho pozemek je územním plánem bezprostředně dotčen. Dosavadní využití lokality, v níž se nachází pozemek, upravoval územní plán obce Litoměřice - Mlékojedy, schválený zastupitelstvem Města Litoměřice dne 12. 11. 1998. Podle obecně závazné vyhlášky č. 5/98 o uspořádání území obce Litoměřice byl předmětný pozemek součástí plochy zastavitelného území určeného k zastavění pro zónu průmyslové výroby. V dobré víře v tuto úpravu územního rozvoje dané lokality navrhovatel zakoupil uvedený pozemek se záměrem vystavět na něm objekty průmyslové či občanské vybavenosti. Dne 13. 11. 2009 nabyl účinnosti nový územní plán, který rozdělil funkčně pozemek navrhovatele na tři části: 1. Na jihovýchodní části pozemku má být umístěna část kruhového objezdu, který je územním plánem zařazen do veřejně prospěšných staveb dopravní infrastruktury, pro který lze uplatnit předkupní právo, kruhový objezd je označen jako „D18 Prostor křižovatky obchvat I/15 - Českolipská“. 2. Severovýchodní část pozemku je zařazena do prostoru označeného jako D1, tedy dopravní infrastruktura – rezerva pro umístění komunikace. 3. Západní část pozemku je zařazena do ploch smíšeného nezastavěného území, konkrétně jako plocha smíšeného nezastavěného území - přírodní preference, ochranná zóna. Části pozemku ad. 2 a 3 jsou územním plánem zařazeny do nezastavitelných ploch. Část pozemku ad. 1 má být zastavena plánovaným výše zmíněným kruhovým objezdem. Navrhovatel poprvé upozornil odpůrce na svůj původní záměr využití pozemku dopisem ze dne 27. 2. 2009, ve kterém vyjádřil znepokojení z toho, že podle předběžných zpráv by mělo dojít ke změně územního plánu města Litoměřice a tím ke znehodnocení pozemku a k možnému poškození jeho investice. Odpůrce mu odpověděl dopisem ze dne 16. 3. 2009. Navrhovatel v souladu s ustanovením § 52 odst. 3 stavebního zákona podal včas námitky proti návrhu územního plánu dopisem ze dne 19. 6. 2009. Dopisem ze dne 19. 11. 2009 mu odpůrce sdělil, že na základě návrhu na rozhodnutí o námitkách byl zpracován konečný návrh územního plánu. Žádná z částí pozemku nedovoluje navrhovateli realizovat jeho původní záměr vystavět na něm objekty průmyslové či občanské vybavenosti. Investice navrhovatele představující kupní cenu za pozemek ve výši 4 111 000 Kč se tak stala bezpředmětnou a přišla nazmar. Navrhovateli vznikla i další několikamilionová škoda tím, že nedošlo k realizaci jeho původního záměru. Uvedená změna určení pozemku a přilehlého okolí dle nového územního plánu je dle rozhodnutí zastupitelstva odpůrce odůvodněna údajnou plánovanou bytovou výstavbou. Předmětné území je přitom s ohledem na hlukovou a prachovou zátěž způsobenou dopravou z přilehlé silnice a železnice a s ohledem na návaznost na tyto komunikace přirozeně předurčeno pro výrobu a organicky navazuje na průmyslovou zónu na druhé straně silnice (ulice Českolipská). Argumentace zpracovatele Územního plánu nutností vytvoření ochranného pásma pro místní komunikaci pro budoucí sídliště není v daném případě na místě, neboť veřejné stavby je nutno, je-li to technicky možné, umisťovat na veřejné pozemky. Navrhovatel poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 - 185 (str. 8), v němž se uvedený soud vyjádřil tak, že podmínkou veškerých omezení vlastnických a jiných věcných práv vyplývajících z územního plánu musí být ústavně legitimní a o zákonné cíle opřené důvody a o to, že jsou činěna jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle (zásada subsidiarity a minimalizace zásahu). Postup odpůrce při tvorbě územního plánu byl, podle názoru navrhovatele, v rozporu s těmito pravidly. Změna vyvolaná Územním plánem má znaky nuceného omezení vlastnického práva, protože nedovoluje navrhovateli využít pozemek původně zamýšleným způsobem, pro který ho kupoval. K takovému kroku přitom může dojít pouze za předpokladu, že veřejný zájem odůvodněně převýší zájem soukromý. V dané lokalitě je přitom možné trasu komunikace umístit na přilehlé pozemky ve vlastnictví České republiky (zejména pozemek p. č. 278/3 a pozemek p.č. 278/1, oba v katastrálním území Trnovany u Litoměřic). Navrhovaná kruhová křižovatka (je-li v tomto místě vůbec nutná) může být zcela bez problému a bez jakéhokoliv zásahu do práv navrhovatele umístěna mimo jeho pozemek. Zpracovatel se skutečností, že technicky existuje jiné řešení, než umístění veřejné komunikace na pozemek navrhovatele ani nezabýval a preferenci umístění kruhového objezdu na pozemek nijak neodůvodnil. Při zpracování Územního plánu tak nebyla splněna subsidiarita typická pro nucené omezení vlastnického práva spočívající v tom, že k omezení vlastnického práva územním plánem je možné přistoupit až jako ke krajnímu řešení situace po vyčerpání všech ostatních možných řešení. Nevhodnost změn využití dané lokality dle nového Územního plánu dokládá též změna funkce blízkého pozemku p. č. 3919/1 z dosavadních zahrádek na bydlení. Z hygienického hlediska je přitom tento pozemek pro bydlení naprosto nevhodný a nezpůsobilý, neboť se nachází mezi dvěma dopravními komunikacemi a v těsném sousedství objektů průmyslové výroby. Přes tento pozemek vede též vysokotlaký plynovod s ochranným pásmem. Reálně jej tedy nelze pro výstavbu objektů bydlení využít, neboť nesplňuje hygienické předpoklady pro výstavbu obytných budov. S touto změnou určení pozemku p. č. 3919/1 přitom souvisí navržená územní rezerva pro vybudování plánované komunikace na pozemku navrhovatele. Proti návrhu Územního plánu podal navrhovatel námitky, které však odpůrce nikterak nezohlednil a dostatečně nevyvrátil. Navrhovatel přitom poukazuje na rozdílný přístup odpůrce při hodnocení námitek vůči návrhu nového územního plánu. Např. obdobné námitce týkající se nevhodnosti změny z pohledu původního určení pozemku, kterou podala ve vztahu ke svému pozemku Ing. M. Z., bylo vyhověno s odůvodněním, které vychází z ohledu na právní jistotu ve způsobu využití pozemku vycházející z předchozí územně plánovací dokumentace. Navrhovatel proto navrhl, aby soud Opatření obecné povahy Uzemní plán vydaný dne 22. 10. 2009 odpůrcem pod č. j. 7068 1/O9/ROZ/LKI, který nabyl účinnosti dne 13. 11. 2009, v části týkající se pozemku p. č. 3918/1 v katastrálním území Litoměřice, obec Litoměřice zrušil dnem vyhlášení rozsudku. Odpůrce se k návrhu navrhovatele vyjádřil dne 26. 2. 2010. Samotný pozemek navrhovatele o výměře cca 82 arů s délkou cca 140m a šířkou cca 58 m, je z větší části zatížen omezeními a limity, jež vycházejí z platných právních předpisů. Ze severní delší strany je tento pozemek v šíři 60 metrů zasažen ochranným pásmem (OP) dráhy, z protější jižní strany je pak zasažen ochranným pásmem silnice I. třídy v šíři 50 metrů. Ve směru sever - jih je předmětný pozemek omezen dalším limitem, kterým je vedeni trasy vysokotlakého plynovodu včetně jeho ochranného a bezpečnostního pásma vysokotlakého plynovodu (VTL). U VTL plynovodu DN 150 je bezpečnostní pásmo 20 m na každou stranu. Šířka bezpečnostního pásma VTL plynovodu, který prochází téměř v ideální polovině parcely široké cca 58 metrů, tak zasahuje převážnou část pozemku, z něhož tak zbývá pouze velice malá část, která není dotčena žádným omezením nebo limitem. Zejména v ochranném a bezpečnostním pásmu VTL by nebyla zcela jistě přípustná žádná stavba občanské infrastruktury, neboť podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých předpisů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze umístit stavbu, u níž by mohlo dojit k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob. Situac