6 As 21/2011 — Nejvyšší správní soud

6 As 21/2011- 230 - text 6 As 21/2011 - 244 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobkyně: FTV Prima, spol. s r. o., se sídlem Na Žertvách 24/132, Praha 8 - Libeň, zastoupené Mgr. Ludmilou Kutějovou, advokátkou, se sídlem Sokolovská 49/5, Praha 8, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Škrétova 44/6, Praha 2, zastoupené JUDr. Pavlem Dejlem, Ph.D., LL.M, advokátem, se sídlem Jungmannova 24, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 6. 2010, č. j. KOZ/2111/2010, sp. zn. 2010/276/KOZ/FTV, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) RTA JIŽNÍ ČECHY, s. r. o., se sídlem Neplachova 2297/1, České Budějovice, 2) RTA JIŽNÍ MORAVA, a. s., se sídlem Podnikatelská 2902/4, Brno - Královo Pole, 3) RTA OSTRAVA s. r. o., se sídlem Boleslavova 710/19, Ostrava - Mariánské Hory, 4) RTA ZLÍN, s. r. o., se sídlem Filmová 174, Zlín, 5) RTA VÝCHODNÍ ČECHY, s. r. o., se sídlem areál letiště objekt č. 126, Hradec Králové - Věkoše, všechny zúčastněné osoby ad 1) - 5) zastoupeny Mgr. Mojmírem Náplavou, advokátem, se sídlem Krakovská 25, Praha 1, v řízení o kasačních stížnostech 1) žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 2010, č. j. 6 A 162/2010 - 72, 2) osob zúčastněných na řízení ad 1) - 5) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 2010, č. j. 6 A 162/2010 - 72, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 2010, č. j. 6 A 162/2010 - 72, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Řízení před správním orgánem [1] Dne 9. 3. 2010 doručila žalobkyně žalované žádost o změnu skutečností uvedených v žádosti o licenci č. 012/94 podle § 21 odst. 1 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, (dále jen „zákon o vysílání“). Žalobkyně konkrétně žádá změnu licenčních podmínek spočívající v jejich doplnění o novou licenční podmínku č. 38 pro digitální vysílání znějící: „38. Provozovatel vysílání je oprávněn celoplošně vysílat původní plnoformátový program Prima televize digitální technologií až 24 hodin denně tak, že není povinen umožňovat provozovatelům místního (lokálního, regionálního) vysílání připojování jejich programů a poskytovat jim vysílací časy“. Stávající systém sdílených kmitočtů žalobkyni, podle jejího tvrzení v žádosti, výrazně znevýhodňuje ve vztahu ke konkurenčním stávajícím i novým provozovatelům plnoformátového celoplošného vysílání – v důsledku tohoto systému žalobkyně ztrácí důležitou část vysílacího času, vznikají jí problémy při vysílání např. sportovních přenosů a nemůže pružně reagovat na změny ve vysílání konkurence. [2] Usnesením ze dne 22. 3. 2010, č. j. KOZ/990/2010, žalovaná řízení ve věci žádosti o změnu licence přerušila a vyzvala žalobkyni, která neuhradila správní poplatek při podání žádosti, aby tak učinila ve stanovené lhůtě. Ve správním spisu je dále založen výpis z účtu žalované, z něhož vyplývá, že žalobkyně správní poplatek uhradila dne 24. 3. 2010. Skutečnost, že řízení pokračuje, neboť byl správní poplatek zaplacen, pak žalovaná žalobkyni oznámila dne 7. 4. 2010. [3] Dne 13. 4. 2010 pak žalovaná nařídila ústní jednání za účasti žalobkyně a provozovatelů regionálního vysílání na sdílených kmitočtech žalobkyně na den 27. 4. 2010. Nato, dne 23. 4. 2010, žalobkyně požádala o přerušení řízení do 2. 6. 2010 ve smyslu § 64 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“). Žalovaná na tuto žádost reagovala usnesením ze dne 23. 4. 2010, č. j. KOZ/1313/2010, jímž přerušila řízení ve věci žádosti žalobkyně o změnu licence do požadovaného data, a oznámením dalším účastníkům řízení, že se ústní jednání nekoná. Citované usnesení bylo žalobkyni doručeno do datové schránky téhož dne, tedy dne 23. 4. 2010. [4] Dne 3. 6. 2010 pak žalovaná žalobkyni oznámila, že se v řízení pokračuje, neboť doba, na níž bylo na požádání žalobkyně řízení přerušeno, již uplynula. Dne 22. 6. 2010 pak žalovaná vydala rozhodnutí č. j. KOZ/2111/2010, jímž souhlas ke změně skutečností uvedených v žádosti o licenci podle § 21 odst. 1 písm. d) zákona o vysílání neudělila, neboť by požadovaná změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení ve smyslu § 21 odst. 3 tohoto zákona. Žalovaná v napadeném rozhodnutí uvedla, že znění licenční podmínky č. 38 činí v podstatě nadbytečnou licenční podmínku č. 34, která upravuje vysílací časy provozovatelů na sdílených kmitočtech, a je navíc v rozporu s platnou licenční podmínkou č. 33, která žalobkyni stanoví povinnost strukturovat svoje programové schéma s ohledem na možnost připojování provozovatelů regionálního vysílání. Licence č. 012/94 byla žalobkyni udělena za podmínek, že bude vysílací časy regionálním provozovatelům poskytovat. Tato skutečnost nebyla podle žalované dotčena vyznačením práva šířit program na základě licence č. 012/94 také digitálně; pro digitální vysílání naopak platí identické licenční podmínky. Požadovaná změna, která by byla provedena jednostrannou změnou licenčních podmínek žalobkyně bez vzájemné dohody o úpravě příslušných licenčních podmínek jednotlivých provozovatelů televizního vysílání na sdílených kmitočtech, nemá podle žalované oporu v zákoně. II. Řízení před soudem I. stupně [5] Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu k Městskému soudu v Praze. [6] Žalobkyně napadenému rozhodnutí vytýká jednak to, že jej žalovaná přijala a vydala pozdě, tedy až poté, co nastala fikce vyslovení souhlasu s návrhem podle § 21 odst. 3 zákona o vysílání. Šedesátidenní lhůta pro vydání rozhodnutí začala podle žalobkyně běžet dne 9. 3. 2010, kdy byla podána žádost o změnu licenčních podmínek. Tato lhůta pak neběžela z důvodu nezaplacení správního poplatku od 22. 3. 2010 do 24. 3. 2010 (3 dny), a to podle § 5 odst. 5 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, podle kterého „lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené zvláštními právními předpisy neběží v době ode dne doručení výzvy nebo platebního výměru k zaplacení poplatku až do prokazatelného zaplacení poplatku“. Dále pak lhůta neběžela od 23. 4. 2010 do 2. 6. 2010, kdy bylo řízení přerušeno na žádost žalobkyně. Podle žalobkyně tedy lhůta pro vydání rozhodnutí žalované uplynula nejpozději dne 20. 6. 2010, přičemž rozhodnutí žalované bylo vydáno až dne 22. 6. 2010. [7] Městský soud žalobkyni vyhověl, napadené rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Ve svém zrušujícím rozsudku městský soud uvedl, že lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 21 odst. 3 zákona o vysílání počala běžet již dne 10. 3. 2010, tedy den poté, co byla žádost žalobkyně doručena žalované [§ 40 odst. 1 písm. a) správního řádu]. Podle městského soudu tedy nebylo možné přisvědčit žalované, podle níž lhůta pro vydání rozhodnutí začala v řízení běžet až dnem zaplacení správního poplatku, tedy dne 24. 3. 2010. Ke stavění této lhůty pak podle městského soudu došlo jednak z důvodu nezaplaceného správního poplatku v době od doručení výzvy k jeho zaplacení (dne 22. 3. 2010) do jeho zaplacení (dne 24. 3. 2010), jak tvrdí žalobkyně, a dále na žádost žalobkyně od 23. 4. 2010 do 2. 6. 2010. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci podle § 21 odst. 3 zákona o vysílání tak podle městského soudu uplynula dne 21. 6. 2010, přičemž žalovaná napadené rozhodnutí přijala na svém zasedání dne 22. 6. 2010 a doručila jej žalobkyni dne 25. 6. 2010. Městský soud tak uzavřel, že žalovaná vydala předmětné rozhodnutí až po uplynutí této lhůty a pokud zákon s marným uplynutím lhůty spojuje fikci, že žalovaná se změnou vyslovila souhlas, nemohla tato po uplynutí lhůty rozhodnout tak, že souhlas neuděluje. [8] Městský soud se dále neztotožnil ani s tvrzením, že lhůta pro vydání rozhodnutí nemohla uběhnout, neboť správní řízení ani nebylo zahájeno z důvodu absence obsahově shodné žádosti osob zúčastněných na řízení ad 1) – 5) o změnu licenčních podmínek. Žalobkyně byla podle městského soudu sama oprávněna podat žádost o změnu své vlastní licence, bez toho aniž by tuto žádost podaly i osoby zúčastněné. III. Shrnutí obsahu kasačních stížností a vyjádření k nim [9] Proti tomuto rozsudku městského soudu podala kasační stížnost jednak žalovaná [dále jen „stěžovatelka ad 1)“ či „Rada“] a rovněž osoby zúčastněné na řízení ad 1) - 5) [dále jen „stěžovatelky ad 2)“]. [10] Stěžovatelka ad 1) v kasační stížnosti, pokud jde o lhůtu pro vydání rozhodnutí podle § 21 odst. 3 zákona o vysílání, uvádí, že tato neběžela od 9. 3. 2010, kdy nastal některý z důvodů uvedených v § 64 odst. 1 správního řádu, do 24. 3. 2010, kdy byl správní poplatek zaplacen, a dále od 23. 4. 2010 do 2. 6. 2010 v důsledku přerušení řízení na žádost účastníka řízení. Podle stěžovatelky ad 1) je datem, kdy poprvé přestala lhůta pro vydání rozhodnutí běžet, již den podání žádosti o změnu licenčních podmínek – žalobkyně společně s touto žádostí neuhradila správní poplat