9 As 10/2011 — Nejvyšší správní soud

9 As 10/2011- 275 - text 9 As 10/2011 - 275 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobkyně: EUTECH akciová společnost, se sídlem Nádražní 1/1617, Šternberk, zast. JUDr. Milanem Kyjovským, advokátem se sídlem Poštovská 8c, Brno, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2005, sp. zn. O-154773, o zápisu přihlašovaného označení v grafickém provedení do rejstříku ochranných známek, za účasti osoby zúčastněné na řízení: ELTON hodinářská, a.s., se sídlem Náchodská 2105, Nové Město nad Metují, zast. JUDr. Ing. Tomášem Matouškem, advokátem se sídlem Dukelská 15, Hradec Králové, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2010, č. j. 7 Ca 364/2008  230, t a k t o : Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2010, č. j. 7 Ca 364/2008  230, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým bylo zrušeno rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 3. 6. 2005, zn. sp. O154773. Tímto rozhodnutím předseda žalovaného vyhověl rozkladu stěžovatele a ve výroku změnil prvostupňové rozhodnutí žalovaného (dále též „ÚPV“) ze dne 14. 7. 2003, sp. zn. O-154773, č. j. 87444/2002, tak, že na základě stěžovatelem uplatněných námitek zamítl přihlášku žalobce ochranné známky „PRIM“ v grafickém provedení. Stěžovatel označuje jako důvody kasační stížnosti skutečnosti uvedené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Neztotožňuje se s posouzením městského soudu, že slovo PRIM v grafickém provedení (ztvárněném v podnikové normě č. PN01 národního podniku ELTON) není autorským dílem. Namítá, že nově vzniklé označení nevycházelo z dosavadního označení natolik, že se nemohla projevit tvůrčí činnost zpracovatele, a tedy grafické ztvárnění slova PRIM je dílem malé mince, což podporují také provedené důkazy. Nové grafické ztvárnění slova PRIM je výsledkem duševní činnosti fyzické osoby, znázorněné ve smysly vnímatelné podobě, které v člověku vytváří „umělecký“ dojem odlišný od toho, který vzniká pouhým vyslovením slova PRIM či jeho zapsáním běžným písmem. Autorská invence v tomto případě spočívá v grafickém ztvárnění písma, zejména v jeho tvarech, síle tahů, poměrech šířky a délky či úpravách tvarů v mezích čitelnosti písma. Hodnotu takto vytvořeného díla či tvůrčí činnost autora přitom nijak nesnižuje skutečnost, že autor své výsledky konzultoval s dalšími osobami či se zadavatelem. Z uvedených důvodů proto stěžovatel navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. Žalovaný se k obsahu kasační stížnosti nevyjádřil. Žalobce ve svém vyjádření poukazuje na nepřípustnost kasační stížnosti ve smyslu § 104 odst. 3 s. ř. s. Uvádí, že kasační stížnost směřuje proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem, přičemž stěžovatel v kasační stížnosti nenamítá, že by se městský soud v novém rozhodnutí neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu. V meritorním posouzení se žalobce ztotožňuje se závěry městského soudu, dle nichž předmětné označení „PRIM“ není autorským dílem, a proto navrhuje kasační stížnost jako nepřípustnou odmítnout, případně ji jako nedůvodnou zamítnout. Z předloženého soudního a správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení důvodnosti kasační stížnosti: Žalobce podal dne 21. 4. 2000 u žalovaného přihlášku slovní grafické ochranné známky „PRIM“ se žádostí o zápis do rejstříku ochranných známek, a to pro některé služby v třídách 35,37 a 40 mezinárodního třídění výrobků a služeb, v rozsahu a v oblasti hodinářské výroby a výroby k ní doplňkové. Tato přihláška byla dne 11. 9. 2002 zveřejněna ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. Stěžovatel podal proti zápisu zveřejněného označení „PRIM“ do rejstříku ochranných známek námitky, které odůvodnil tak, že je majitelem shodného označení, které před podáním přihlášky získalo rozlišovací způsobilost pro stejné nebo podobné výrobky a služby, a že mu náležejí práva ke grafické úpravě slova PRIM, tj. zápis tohoto označení by mohl zasáhnout do jeho práv k autorskému dílu. Žalobce ve svém vyjádření k námitkám uvedl, že grafické provedení slova „PRIM“ není autorským dílem, a že stěžovatel neprokázal, že by mu svědčilo předchozí právo oprávněného uživatele předmětného označení. Žalovaný vydal dne 14. 7. 2003 pod sp. zn. O-154773, č. j. 87444/2002, rozhodnutí, kterým námitky stěžovatele uplatněné podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. c), f) a g) zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, v tehdy platném a účinném znění (dále jen „zákon č. 137/1995 Sb.“) zamítl. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že stěžovatel neprokázal faktické užívání namítaného označení v uplynulých dvou letech před podáním přihlášky ochranné známky, dále že namítané označení „PRIM“ nemůže být předmětem autorskoprávní ochrany a namítaná norma již neexistujícího státního podniku ELTON, týkající se technických parametrů provedení označení „PRIM“, není předmětem průmyslového práva. Stěžovatel podal proti tomuto rozhodnutí rozklad, jemuž předseda žalovaného [rozhodující ve věci již za účinnosti nového zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění účinném pro projednávanou věci (dále jen „zákon č. 441/2003 Sb.“)] vyhověl a změnil výrok napadeného rozhodnutí tak, že přihlášku ochranné známky „PRIM“ v grafickém provedení zamítl. Na rozdíl od prvostupňového rozhodnutí se předseda žalovaného ztotožnil s názorem stěžovatele, že grafické ztvárnění označení „PRIM“ je dílem ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 35/1965 Sb., autorského zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorský zákon“), a že stěžovatel byl osobou oprávněnou k podání námitek podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. g) dříve platného zákona č. 137/1995 Sb. [nyní § 7 odst. 1 písm. i) zákona č. 441/2003 Sb.]. Následně se žalovaný věnoval také hodnocení námitek podaných podle § 9 odst. 1 písm. c) dříve platného zákona č. 137/1995 Sb. [nyní § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 441/2003 Sb.]. Konstatoval, že nový zákon č. 441/2003 Sb. v uvedeném ustanovení zrušil dvouletou lhůtu, k níž se vztahovala podmínka prokázání užívání nezapsaného označení před podáním přihlášky ochranné známky. Na základě stěžovatelem předložených dokladů pak dospěl k závěru, že tento prokázal právní nástupnictví po státním podniku ELTON a že je uživatelem shodného nezapsaného označení „PRIM“ v grafickém provedení, užívaného pro shodné nebo podobné výrobky a služby jako u přihlašovatele (žalobce), přičemž právo k tomuto označení stěžovateli vzniklo přede dnem podání přihlášky. V závěru odůvodnění pak předseda žalovaného k námitkám uplatněným podle § 9 odst. 1 písm. f) dříve platného zákona č. 137/1995 Sb. uvedl, že v řízení nebylo žádným způsobem označeno, jaká práva z průmyslového vlastnictví by měla být zápisem přihlašovaného označení dotčena. Žalobce se proti uvedenému rozhodnutí bránil žalobou, ve které namítl, že žalovaný nebyl schopen náležitě posoudit, zda předmětné označení „PRIM“ je či není autorským dílem, a ve věci měl být ustanoven znalec. Zároveň zpochybnil závěry předsedy žalovaného, že předmětné označení „PRIM“ naplňuje znaky autorského díla a že stěžovatel vstoupil do práv státního podniku ELTON, ačkoli práva z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví nebyla podle zakladatelské listiny o založení společnosti ITec group, a. s., do této společnosti nikdy vložena. Dle názoru žalobce je uživatelem nezapsaného označení ten, kdo své výrobky nebo služby pod tímto označením užívá, v důsledku čehož se pro něj toto označení vžilo. Ve smyslu této definice stěžovatel nemůže být oprávněným uživatelem označení „PRIM“. Žalovaný pak dle názoru žalobce rovněž překročil své pravomoci, pokud si sám opatřoval důkazy z internetu a ve svém rozhodnutí vycházel i z důkazů, které byly předloženy až po uplynutí zákonem stanovené lhůty, tj. nerespektoval zásadu koncentrace řízení. Městský soud poprvé posuzoval zákonnost rozhodnutí předsedy žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. 7 Ca 190/2005. Rozsudkem ze dne 3. 11. 2006, č. j. 7 Ca 190/2005  64, zamítl žalobu s odůvodněním, že získání rozlišovací způsobilosti (označované žalobcem jako vžitost) již není výslovně stanovenou podmínkou pro poskytnutí ochrany uživateli nezapsaného označení a dále že v předmětné věci došlo k naplnění podmínky užívání označení pro shodné nebo podobné výrobky, neboť u obou subjektů se jednalo o služby či výrobky ú