4 Ads 38/2011 — Nejvyšší správní soud

4 Ads 38/2011- 52 - text 4 Ads 38/2011 - 71 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: Mgr. M. N., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2011, č. j. 12 Cad 8/2008 - 30, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : Žalobce v roce 2004 vykonával od 1. 1. do 31. 8. zaměstnání s příjmem dosahujícím 80 400 Kč. Dne 1. 9. 2004 zahájil samostatnou výdělečnou činnost. Dne 15. 6. 2005 podal Okresní správě sociálního zabezpečení Praha - východ přehled o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné za rok 2004. V roce 2005 pokračoval v činnosti osoby samostatně výdělečně činné jako činnosti hlavní a přehled o příjmech a výdajích za rok 2005 podal dne 25. 4. 2006. Dne 6. 1. 2006 oznámil zaměstnavatel žalobce Město Votice přihláškou k nemocenskému pojištění, že žalobce nastoupil dne 2. 1. 2006 do zaměstnání na plný pracovní úvazek s předpokládaným hrubým měsíčním příjmem 18 100 Kč. Dne 5. 9. 2007 upozornila Okresní správa sociálního zabezpečení Praha - východ žalobce, že za rok 2006 nepodal přehled o příjmech a výdajích za rok 2006 a vyzvala ho k tomu, aby tak učinil nejpozději do 25. 9. 2007. Žalobce podal dne 24. 9. 2007 přehled o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné za rok 2006 a současně připojil potvrzení zaměstnavatele o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na dani. Okresní správa sociálního zabezpečení Praha - východ platebním výměrem ze dne 8. 11. 2007 vyměřila žalobci penále ze záloh na pojistném za rok 2005 ve výši 6 Kč a penále ze záloh na pojistném za rok 2006 ve výši 3272 Kč, celkem činil úhrn dlužného penále 3278 Kč. V podaném odvolání žalobce namítal, že není osobou, jež je podle § 10 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“), účastna na pojištění, a nebyl proto povinen platit zálohy na pojistné. Postup okresní správy sociálního zabezpečení považoval za protiprávní. Žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 16. 1. 2008, č. j. 1034/0002 - 9014/2007/Ri/264, odvolání žalobce zamítla a platební výměr potvrdila. V odůvodnění rozhodnutí uvedla, že žalobce v roce 2005 vykonával hlavní samostatnou výdělečnou činnost, a proto byl podle § 13a odst. 1 písm. c) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb.“), povinen platit zálohy na pojistné v kalendářních měsících, v nichž hlavní samostatnou výdělečnou činnost vykonával, tj. po celý rok 2005. Vzhledem k tomu, že záloha na pojistné za měsíc březen, červen a červenec nebyla uhrazena ve stanovené lhůtě a předepsané výši, bylo vypočteno penále ve výši 6 Kč. V roce 2006 žalobce neoznámil důvody, pro které by mohl být považován za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pro účely placení záloh na pojistné byl proto považován za osobu vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost a byl povinen platit zálohy na pojistné. V roce 2006 uhradil pouze částečně zálohu na pojistné za měsíc leden ve výši 606 Kč. Penále ze záloh na pojistné činilo 3272 Kč. Žalovaná dále uvedla, že po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2006 dne 24. 9. 2007 předložil žalobce potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, podle něhož dosáhl příjmu vyššího než 90 840 Kč. Pro účely důchodového pojištění byl tak považován za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nedosáhl rozhodné částky k povinné účasti na důchodovém pojištění a žalobce se k tomuto pojištění nepřihlásil. V roce 2006 tedy nebyl účasten důchodového pojištění a nebyl povinen za tento rok platit pojistné. Žalovaná shrnula, že plátce pojistného byl sice pro účely důchodového pojištění v roce 2006 považován za osobu vykonávající samostatnou vedlejší výdělečnou činnost, ale protože neoznámil a nedoložil v průběhu roku 2006 výkon vedlejší výdělečné činnosti, byl pro účely placení záloh na pojistné považován za osobu vykovávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost a byl povinen platit zálohy na pojistné. V podané žalobě žalobce namítal, že rozhodnutí žalované je v rozporu s právními předpisy, neboť za rok 2006 mu žádný dluh nevznikl. Penále je vypočteno z teoreticky dlužné částky, a to jen na základě toho, že byl žalovanou považován za osobu vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, neboť v průběhu roku 2006 neoznámil výkon vedlejší činnosti. Žalobce se dovolával toho, že dne 6. 1. 2006 oznámil České správě sociálního zabezpečení vznik pracovního poměru a z přehledu o příjmech a výdajích za rok 2006, který zaslal k výzvě žalované dne 24. 9. 2007, je zřejmé, že v roce 2006 vykonával vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Dále namítal, že platební výměr byl vystaven dne 8. 11. 2007, tedy více jak 2 měsíce po předložení přehledu za rok 2006. Tvrzení žalované, že byl považován za osobu vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost a byl povinen platit zálohy na pojistné, se proto jeví irelevantním. Navrhoval, aby rozhodnutí obou správních orgánů byla zrušena. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 1. 2011, č. j. 12 Cad 8/2008 - 30, žalobu zamítl. V odůvodnění rozsudku se postavil na stanovisko žalované. Konstatoval, že k oznámení žalobce jako osoby samostatně výdělečně činné o výkonu vedlejší samostatně výdělečné činnosti lze přihlížet až od 24. 9. 2007, a proto trvala jeho povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění až do měsíce srpna 2007. Uvedl dále, že podle § 20 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. platí, že v případě, nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě nebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, to platí i o předepsaných zálohách, je plátce pojistného povinen platit penále. Žalobce předložil přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. za rok 2006 až dne 24. 9. 2007. Současně doložil potvrzení Města Votice o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období 2006, z něhož lze zjistit, že příjem ze zaměstnání v roce 2006 přesáhl dvanáctinásobek minimální mzdy, který pro rok 2006 činil částku 90 840 Kč. Až na základě tohoto přehledu a doložení skutečností týkajících se příjmu ze zaměstnání mohlo být posouzeno a rozhodnuto, zda má být za rok 2006 hrazeno pojistné ze samostatné výdělečné činnosti a placeny zálohy na pojistné. Soud dále uvedl, že ve smyslu ustanovení § 20 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. se za dlužné pojistné považují i dlužné zálohy za dobu, po niž byla jejich platba předepsána. Posledním dnem, za který osoba samostatně výdělečně činná platí penále z dlužných záloh na pojistné, je podle § 20 odst. 2 uvedeného zákona den, ve kterém byl podán přehled podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistné, což je v daném případě den 24. 9. 2007. Soud uzavřel, že žalobci bylo penále z dlužného pojistného za rok 2006 vypočteno v souladu se zákonem. Soud vycházel i z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 11. 2004, č. j. 6 Ads 67/2004 - 69. V postupu žalované Městský soud v Praze pochybení neshledal. Proti tomuto rozsudku podal včas kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Vadu řízení spatřoval v tom, že Městský soud v Praze nezkoumal jeho námitku, že žalované byl dne 6. 1. 2006 oznámen a doložen vstup do hlavního pracovního poměru, z čehož vyplynula změna samostatné výdělečné činnosti z hlavní na vedlejší. Stěžovatel dále nesouhlasil se závěrem soudu i žalované, že pro účely placení záloh na pojistné by mohl být pro rok 2006 považován za osobu vykonávající samostatnou výdělečnou činnost vedlejší pouze za předpokladu, že byl v roce 2005 zaměstnán a jeho příjem ze zaměstnání by dosáhl alespoň částky 86 220 Kč, neboť uvedené tvrzení nemá oporu v žádném ze zákonů upravujících danou oblast. Vyslovil přesvědčení, že žalované byla změna řádně ohlášena a doložena dne 6. 1. 2006 předložením údajů o vstupu do zaměstnání. Dovozoval, že od tohoto data nemohl být žalovanou nadále evidován jako osoba s hlavní samostatnou výdělečnou činností. Namítal, že se soud nezabýval ustanovením § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., a proto dospěl k nesprávnému závěru, že stěžovatel doložil výkon samostatné výdělečné činnosti až předložením přehledu o příjmech a výdajích, což je v rozporu s § 9 odst. 9 téhož zákona. Podle názoru stěžovatele zákon nestanoví, že za oznámení a dolo