8 Afs 69/2011 — Nejvyšší správní soud

8 Afs 69/2011- 164 - text 8 Afs 69/2011 - 174 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: S. K., zastoupeného JUDr. Kateřinou Krejčiříkovou, advokátkou se sídlem Masarykova 16, Brno, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Brně, se sídlem nám. Svobody 4, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 9. 2009, čj. 14498/091500706611, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 6. 2011, čj. 30 Af 1/2010  118, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : I. 1. Rozhodnutím ze dne 15. 4. 2009, čj. 88369/09/289940702357, Finanční úřad Brno II zřídil zástavní právo k nemovitostem žalobce podle § 72 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý daňový řád“). Zástavní právo bylo zřízeno na základě žádosti Spolkového finančního úřadu v Bonnu, Spolková republika Německo, ze dne 29. 7. 2005 o poskytnutí mezinárodní pomoci za účelem zajištění úhrady daňových pohledávek v celkové výši 453 999,46 EUR (13 215 348 Kč). Žádost se vztahovala k daňovým nedoplatkům žalobce evidovaným u Finančního úřadu v Pasově, které se týkaly daně z příjmů včetně příslušenství za roky 1990 až 1993, dále příslušenství k dani z přidané hodnoty za rok 1998 a solidárního příplatku k dani z příjmů včetně příslušenství za roky 1991 a 1992. 2. Odvolání žalobce proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 29. 9. 2009, čj. 14498/09-1500-706611. II. 3. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Brně, který ji rozsudkem ze dne 8. 6. 2011, čj. 30 Af 1/2010  118, zamítl. 4. Krajský soud připustil, že správní spis neobsahoval originál ani ověřenou kopii exekučního titulu, pouze jeho český překlad. Od žalovaného si však vyžádal originál exekučního titulu a při jednání ověřil, že žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci byla tímto originálem (oznámením nedoplatku ze dne 28. 4. 2005) doložena. Z tohoto důvodu krajský soud nepovažoval absenci originálu či ověřené kopie exekučního titulu ve spisu za vadu, která by měla vliv na zákonnost rozhodnutí. Podmínka stanovená v § 5 odst. 1 poslední větě zákona č. 191/2004 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek (dále jen „zákon o mezinárodní pomoci“), byla splněna. 5. Námitku žalobce, že žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci neobsahovala údaje o právní moci exekučního titulu a prekluzivní lhůtě, krajský soud nepovažoval za důvodnou. Finanční úřad v Pasově potvrdil sdělením ze dne 17. 10. 2008, že rozhodnutí o daňovém nedoplatku žalobce je pravomocné. Přiložený exekuční titul obsahoval údaje o promlčecích lhůtách i potvrzení, že je vykonatelný. Příslušný správní orgán má podle soudu na výběr, zda uvede údaj o promlčecích nebo prekluzivních lhůtách. 6. Dále krajský soud dospěl k závěru, že výjimka stanovená v § 7 odst. 1 zákona o mezinárodní pomoci byla splněna. Zajištění pohledávky nemohlo být odloženo z důvodu správní žaloby podané žalobcem u Finančního soudu v Mnichově, protože Finanční úřad v Pasově požádal o pokračování v řízení o zajištění pohledávky a doložil usnesení ze dne 13. 7. 2001, jímž Finanční soud v Mnichově zamítl žádost žalobce o odklad vykonatelnosti rozhodnutí o daňovém nedoplatku. 7. Krajský soud neshledal ani porušení § 6 odst. 2 písm. b) zákona o mezinárodní pomoci, podle něhož příslušný orgán dožadujícího státu musí v žádosti prohlásit, že exekuční řízení již bylo provedeno v dožadujícím státě, ale nevedlo k plné úhradě pohledávky. Podle krajského soudu bylo v pravomoci dožadujícího státu posoudit, zda bylo možné vést proti žalobci exekuční řízení. Státy mohou mít navíc různou úpravu podmínek, za nichž lze provést exekuční řízení. Finanční úřad v Pasově uvedl v odpovědi, která byla připojena ke sdělení Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) ze dne 17. 10. 2008, že žalobce byl odsouzen k dvanácti měsícům odnětí svobody z důvodu krácení daní, nezdržuje se na území Spolkové republiky Německo a neprovedl dobrovolnou úhradu. Z tohoto sdělení je podle krajského soudu zřejmé, z jakého důvodu Spolková republika Německo požádala o poskytnutí mezinárodní pomoci a z jakého důvodu není možné pohledávku vymáhat v dožadujícím státě. Podmínka vyčerpání vnitrostátních prostředků k vymožení pohledávky v dožadujícím státě byla proto splněna. Opačný závěr neprokázaly ani důkazy provedené soudem při jednání – usnesení o nařízení exekuční dražby ze dne 15. 12. 2010 a žádost o provedení exekuční dražby. Z těchto dokumentů nevyplývá, že bylo možné vést proti žalobci exekuční řízení postačující k úhradě pohledávky již v době podání žádosti o mezinárodní pomoc. 8. Podle krajského soudu je možné náležitosti žádosti o poskytnutí mezinárodní pomoci doplnit postupně, koncentrační zásada se zde neuplatní. Námitka, že žádost doručená ministerstvu dne 8. 8. 2005 neobsahovala všechny náležitosti již v době podání, není proto důvodná. Zákon o mezinárodní pomoci takové omezení nestanoví. 9. K namítanému porušení § 9 odst. 1 zákona o mezinárodní pomoci krajský soud uvedl, že odmítnutí poskytnutí mezinárodní pomoci je v diskreční pravomoci finančních orgánů. V posuzované věci navíc nebyla splněna ani základní podmínka uvedeného ustanovení, podle níž musí uplynout více než pět let mezi dnem, kdy se pohledávka stala v dožadujícím státě vymahatelnou, a dnem podání žádosti. Pohledávka se stala vymahatelnou dne 13. 7. 2001 na základě zamítnutí žádosti o odklad její vykonatelnosti a žádost o mezinárodní pomoc byla doručena dne 8. 8. 2005. 10. Závěrem krajský soud poukázal na rozsudek Soudního dvora ze dne 14. 1. 2010, Kyrian, C-233/08, podle něhož soudy dožádaného státu nemají v zásadě pravomoc ověřit věcnou správnost exekučního titulu. III. 11. Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. 12. Stěžovatel vytkl krajskému soudu, že nesprávně posoudil listinné důkazy založené ve spisu. Ze spisu vyplývá, že žádost Spolkové republiky Německo neobsahovala (1) originál či stejnopis exekučního titulu, (2) prohlášení, že exekuční titul není v dožadujícím státě napaden, a (3) prohlášení, že dožadující stát využil bez úspěchu všech dostupných prostředků k úplnému vymožení pohledávky. Tento skutkový i právní stav je doložen vyjádřením daňového poradce stěžovatele Ing. Buchníčka ze dne 14. 3. 2006 a předkládací zprávou Finančního úřadu Brno II ze dne 1. 7. 2009. K těmto skutečnostem se krajský soud nevyjádřil. 13. Dále stěžovatel nesouhlasil se závěrem krajského soudu, že zákon o mezinárodní pomoci nestanoví zásadu koncentrace ve vztahu k náležitostem žádosti dožadujícího státu. Lhůta pro žádost ministerstva o doplnění náležitostí žádosti o mezinárodní pomoc vyplývá z § 5 odst. 3 uvedeného zákona, podle něhož ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději však do sedmi dnů, písemně potvrdí dožadujícímu státu obdržení žádosti. Ministerstvo by mělo podle stěžovatele provést vymáhání pohledávky jen tehdy, pokud chybějící náležitosti byly na jeho vyžádání doplněny. Ministerstvo však nezaslalo Spolkové republice Německo žádost o doplnění náležitostí v uvedené sedmidenní lhůtě. Pokud za této situace ministerstvo činilo úkony směřující k vymáhání pohledávky a vyhovělo žádosti, učinilo tak v rozporu se zákonem. 14. Oznámení nedoplatku ze dne 28. 4. 2005, které bylo přiloženo k žádosti o mezinárodní pomoc, není podle stěžovatele exekučním titulem. Jedná se o pouhé oznámení finančního úřadu, že vyčíslený souhrnný nárok je vykonatelný. Toto oznámení sice jednoznačně uvádí daně, z nichž nedoplatky vznikly, neobsahuje však odkaz na platební výměry, které byly vydány a proti nimž stěžovatel podal ve Spolkové republice Německo správní žalobu. Dožadující stát navíc nedoložil originály či stejnopisy těchto platebních výměrů. Stěžovatel proto nesouhlasil s odůvodněním v bodě 14 rozsudku, podle něhož si krajský soud vyžádal originál exekučního titulu a ověřil, že byl doložen k žádosti. Nedoložení exekučního titulu je vadou, která má významný vliv na zákonnost všech rozhodnutí dosud učiněných v rámci mezinárodní pomoci při vymáhání pohledávky. 15. Stěžovatel namítl také nesprávné posouzení právní otázky týkající se vyčerpání možností vymáhání pohledávky v dožadujícím státě. Sdělení Finančního úřadu v Pasově ze dne 17. 10. 2008, že stěžovatel byl odsouzen z důvodu krácení daní, nezdržuje se v dožadujícím státě a neprovedl úhradu dobrovolně, není dostačující pro splnění podmínky podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona o mezinárodní pomoci. Z tohoto sdělení nevyplývá, že by již exekuční řízení bylo provedeno, ani že nevedlo k plné úhradě pohledávky