— Nejvyšší správní soud

11 Kss 2/2013- 58 - text Pokračování 11 Kss 2/2013 - 64 R O Z H O D N U T Í Kárný senát Nejvyššího správního soudu složený z předsedkyně senátu Mgr. Daniely Zemanové a členů senátu JUDr. Petra Gemmela, Mgr. Věroslava Řezáče, JUDr. Aleny Mátlové, JUDr. Josefa Doubka a JUDr. Dalimily Gadasové projednal v ústním jednání dne 10. 4. 2013 návrh předsedy Okresního soudu v Ostravě na zahájení řízení o nezpůsobilosti vykonávat funkci soudce ze dne 17. 1. 2013, proti JUDr. K. Š., soudkyni Okresního soudu v Ostravě, zastoupené JUDr. Zdeňkou Polákovou, advokátkou se sídlem Opletalova 608/2, Havířov a rozhodl t a k t o : Podle ustanovení § 91 písm. c) zákona č. 6/2002 Sb., v platném znění, JUDr. K. Š., narozena X, bytem H. 3031, F. soudkyně Okresního soudu v Ostravě, n e n í z p ů s o b i l á k výkonu funkce soudce, neboť byla v posledních 5 letech před podáním tohoto návrhu nejméně třikrát pravomocně uznána vinnou kárným proviněním a tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jejího dalšího setrvání v soudcovské funkci. O d ů v o d n ě n í : I. Obsah návrhu Navrhovatel podal v souladu s § 91 odst. 1 písm. c) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, v platném znění (dále jen „zákon o soudech a soudcích“) návrh na zahájení řízení o nezpůsobilosti JUDr. Š. vykonávat funkci soudkyně, neboť dle jeho názoru byla v posledních 5 letech před podáním tohoto návrhu nejméně třikrát pravomocně uznána vinnou kárným proviněním a tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jejího dalšího setrvání v soudcovské funkci. V odůvodnění návrhu odkázal na obsah rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 11 Kss 9/2009 ze dne 30. 6. 2011, kterým byla JUDr. Š. uznána vinnou ze spáchání dvou kárných provinění, a dále na rozhodnutí téhož soudu sp. zn. 11 Kss 4/2012 ze dne 7. 11. 2012, kterým byla uznána též vinnou ze spáchání kárného provinění. Dle navrhovatele existují důvodné skutečnosti zpochybňující důvěryhodnost jejího dalšího setrvání v soudcovské funkci. Tyto skutečnosti spatřuje zejména v tom, že předmětná rozhodnutí kárného senátu jsou z nedávné doby, soudkyně byla za tři kárná provinění postižena v období předchozího 1,5 roku od podání tohoto návrhu. JUDr. Š. se dopouštěla pochybení, za která byla uznána kárně odpovědnou od května 2008 do dubna 2012. K nápravě nevedlo ani opakované podávání návrhů na zahájení kárných řízení, před spojením věcí soudem jich bylo podáno celkem pět. JUDr. Š. nemá potíže pouze s průtahy při projednávání věcí, prodlevy v řízení jsou často důsledkem neodborného posouzení věci a nedodržování základních pravidel řízení, jak to bylo konstatováno i v odůvodnění rozhodnutí sp. zn. 11 Kss 4/2012. JUDr. Š. vykonává funkci soudkyně 27 let. Podle navrhovatele se po celou tuto dobu potýká s problémy s vlastní organizací práce. Byla jí vytýkána ztráta spisů, průtahy při vyhotovování rozhodnutí i v řízení samém. Navrhovatel zdůraznil, že tyto problémy ji provázely na všech soudech, na kterých jako soudkyně působila (Okresní soud ve Frýdku – Místku, Krajský soud v Ostravě – úsek občanskoprávní, obchodní - konkurzní, Okresní soud v Ostravě). Ze strany předsedy Okresního soudu ve Frýdku – Místku jí byla v minulosti dvakrát udělena výtka za nedostatky v práci soudce a zjištěné průtahy (1993, 1996). Dále byla shledána dvakrát vinnou rozhodnutím kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci (16. 10. 2000, 5. 10. 2001). Další rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci, kterým byla uznána vinnou z kárného provinění za opětovnou ztrátu soudních spisů a uvedení nepravdivých skutečností Policii ČR, bylo v odvolacím řízení změněno Nejvyšším soudem (16. 1. 2003), soudkyně byla uznána též vinou, avšak bylo zmírněno uložené kárné opatření. V roce 2008 byly s kárně obviněnou soudkyní ústně projednávány průtahy v řízení ze strany vedení Okresního soudu v Ostravě. Na základě vyhodnocení výše uvedených informací se navrhovatel domnívá, že JUDr. Š. je nezpůsobilá vykonávat funkci soudkyně podle § 91 písm. c) zákona o soudech a soudcích. II. Vyjádření soudkyně k návrhu na zahájení řízení JUDr. Š. s tvrzeními navrhovatele nesouhlasila, označila je za lživé, vyjadřující despekt a pohrdání její činností. Domnívá se, že kárná řízení jsou důsledkem negativního postoje vedení Okresního soudu v Ostravě vůči její osobě. Dle jejího názoru kárná provinění, která byla konstatována v rozhodnutích Nejvyššího správního soudu sp. zn. 11 Kss 9/2009 a 11 Kss 4/2012, nezpochybňují její další setrvání ve funkci soudkyně. Domnívá se, že podmínky použití § 91 písm. c) zákona o soudech a soudcích v jejím případě nejsou splněny. Soudkyně uvádí, že je vůči ní veden systematický úřednický teror, který trvá nejméně od února 2009. Proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 11 Kss 4/2012 podala ústavní stížnost, která však byla rozhodnutím ze dne 5. 3. 2013 odmítnuta. Odmítnutí je dle jejího názoru nešťastné. Využívá proto opakovaně svého práva k podání návrhu na položení předběžných otázek u Soudního dvora Evropské unie (dále též „ESD“) dle čl. 234 Smlouvy o založení Evropského společenství a práva na podání návrhů na obnovu obou předchozích kárných řízení vedených pod sp. zn. 11 Kss 9/2009 a 11 Kss 4/2012. Zároveň navrhuje vstup veřejného ochránce práv do nyní probíhajícího řízení, i do řízení o návrhu na obnovu výše uvedených řízení. V rámci obrany v tomto řízení kárně obviněná soudkyně namítá příliš obecný charakter skutkové podstaty kárného provinění dle § 87 zákona o soudech a soudcích, které umožňuje příliš extenzivní výklad, extenzivní správní uvážení a soudcovskou libovůli. Důsledkem je popření právní jistoty, ohrožení či popření naplnění zásady nulla poena sine lege. Nejsou jasně upraveny podmínky žalovatelnosti kárných provinění. To vyvolává otázku splnění podmínek pro aplikaci § 91 písm. c) zákona o soudech a soudcích. JUDr. Š. k důvodům návrhu na položení předběžných otázek ESD dle čl. 234 Smlouvy o založení EU uvedla, že povinnost k zahájení řízení o předběžných otázkách je dána, neboť otázky komunitárního práva jsou relevantní pro řešení daného případu, neexistuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie k dané otázce, výklad a správná aplikace komunitárního práva není naprosto zjevná. Konkrétně požádala o položení následujících otázek: 1) Zda je, z hlediska komunitárním právem upraveného principu legality veřejné moci, z hlediska komunitárním právem upravené otázky právní jistoty, z hlediska komunitárním právem upravené otázky nedělitelnosti principů trestání za trestné činy a správní delikty (zde kárná provinění), s přihlédnutím k obecně platné zásadě nulla poena sine lega, možné, aby obecná úprava skutkové podstaty kárného provinění podle § 87 zákona č. 6/2002 Sb. v sobě absorbovala zvláštní skutkové podstaty kárných provinění, anebo zda to není možné a zda úprava podle současného znění uvedeného ustanovení představuje ohrožení či popření právní jistoty, rozpor s obecně platnou zásadou nulla poena sine lege, ohrožení či popření požadavku nedělitelnosti principů trestání za trestné činy a správní delikty (zde kárná provinění), dále umožnění příliš extenzivního výkladu a správního uvážení, soudcovské libovůle, to vše i z hlediska předvídatelnosti soudních rozhodnutí. 2) Pro případ takové odpovědi na otázku ad 1) shora, že je nepřípustné, aby obecná skutková podstata kárného provinění dle současného znění § 87 zákona o soudech a soudcích v sobě absorbovala zvláštní skutkové podstaty kárných provinění, a že úprava dle citovaného zákonného ustanovení ohrožuje či popírá právní jistotu z některých výše uvedených důvodů, zda je z hlediska komunitárním právem upraveného principu legality veřejné moci, z hlediska otázky právní jistoty, z hlediska nedělitelnosti principů trestání za trestné činy a správní delikty (zde kárná provinění) možné, aby v souladu s komunitárním právem byly dány podmínky pro aplikaci ustanovení § 91 písm. c) zákona o soudech a soudcích, nebo zda dle komunitárního práva podmínky takové aplikace nejsou dány a aplikace tohoto ustanovení by v uvedeném znění znamenala ohrožení či popření právní jistoty, rozpor s obecně platnou zásadou nulla poena sine lege, ohrožení či popření požadavku nedělitelnosti principů trestání za trestné činy a správní delikty. 3) Zda úprava dle současného znění § 9, § 13, § 16 zákona č. 7/2002 Sb. je v souladu s komunitárním právem upraveným principem legality veřejné moci, nedělitelnosti principů trestání za trestné činy a správní delikty. 4) Zda je možné, aby z hlediska komunitárním právem upraveného principu legality veřejné moci, práva na podávání řádných opravných prostředků proti soudním rozhodnutím, s přihlédnutím k existujícímu právu na podání řádných opravných prostředků soudci v kárných řízeních, vedených v dalších členských státech Evropské unie, úprava dle současného znění § 21 zákona č. 7/2002 Sb. nepřipouštěla řádný opravný prostředek. Zda odepření práva na podání řádného opravného prostředku je porušením práva na spravedlivý proces. 5) Zda do