4 As 159/2014 — Nejvyšší správní soud

4 As 159/2014- 42 - text 4 As 159/2014 - 49 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobkyně: Patria Finance, a.s., se sídlem Jungmannova 745/24, Praha 1, zast. Mgr. Robertem Pavlů, advokátem, se sídlem V Celnici 4, Praha 1, proti žalované: Česká národní banka, se sídlem Na Příkopě 864/28, Praha 1, o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2014, č. j. 11 A 123/2011 - 106, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalovaná j e p o v i n n a zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 4.114 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Mgr. Roberta Pavlů, advokáta. O d ů v o d n ě n í : Včas podanou kasační stížností se žalovaná domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým bylo zrušeno rozhodnutí bankovní rady žalované ze dne 31. 3. 2011, č. j. 2011/1124/110 (dále jen „rozhodnutí o rozkladu“), jímž zamítla rozklad žalobkyně a potvrdila rozhodnutí žalované ze dne 17. 12. 2010, č. j. 2010/10994/579 (dále také „prvostupňové rozhodnutí“ nebo „rozhodnutí žalované“). V něm žalovaná rozhodla, že žalobkyně (i) dne 29. 5. 2009 využila znalosti pokynů svých zákazníků bez limitní ceny k prodeji nadprůměrně velkého množství akcií ČEZ ISIN CZ0005112300 a UNIPETROL ISIN CZ0009091500 při obchodování v závěrečné aukci na regulovaném trhu organizovaném společností Burza cenných papírů Praha, a.s. (dále jen „Burza“) tím, že se znalostí těchto pokynů vložila do závěrečné aukce nejprve pokyny k nákupu těchto akcií na vlastní účet a až poté prodejní pokyny zákazníků, čímž s ohledem na pravidla obchodování v závěrečné aukci platná k tomuto dni skryla informaci o akciích nabízených k prodeji jejími zákazníky ostatním účastníkům trhu a akcie prodávané zákazníky bez zadání limitní ceny z významné části nabyla sama na vlastní účet za sníženou cenu, na jejímž určení se nemohla plně podílet poptávka ostatních členů trhu; (ii) dne 28. 8. 2009 vložila pokyn zákazníka k prodeji 74.270 akcií Erste Group Bank AG ISIN AT 0000652011 při obchodování v závěrečné aukci na Burze do obchodního systému Burzy až v čase 16:04:00 hodin, přestože poslední modifikace pokynu ze strany zákazníka proběhla již v čase 14:42:33 hodin, a následně vložila a navyšovala pokyn k nákupu těchto akcií na vlastní účet pro sebe až na 40.000 akcií v čase 16:04:31 hodin, čímž takto významnou informaci o velikosti prodejního pokynu zákazníka zpřístupnila ostatním účastníkům trhu po velice krátkou dobu, což způsobilo, že na pokyn zákazníka nemohla plně reagovat poptávka ostatních členů trhu a kurz akcií Erste Group Bank AG ISIN AT 0000652011 propadl v závěrečné aukci o 76,10 Kč oproti ceně posledního obchodu s povinností v otevřené fázi SPAD a tyto akcie společnost nabyla za výrazně nižší cenu, než za jakou bylo obchodováno v otevřené fázi SPAD; (iii) dne 29. 5. 2009 poskytla společnostem Investiční kapitálové společnosti KB, a.s. a Deutsche Bank AG vnitřní informace o pokynech jiných svých zákazníků; tedy porušila ad (i) zákaz využít vnitřní informaci a na svůj účet přímo nebo nepřímo nabýt finanční nástroj, kterého se vnitřní informace týká, stanovený v ustanovení § 124 odst. 4 písm. a) ve vazbě na ustanovení § 124 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“) ve znění účinném do 31. 7. 2009 a zákaz manipulace s trhem stanovený v ustanovení § 126 odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve znění účinném do 31. 7. 2009; ad (ii) zákaz na svůj účet přímo nebo nepřímo nabýt finanční nástroj, kterého se vnitřní informace týká, stanovený v ustanovení § 124 odst. 4 písm. a) ve vazbě na ustanovení § 124 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a zákaz manipulace s trhem stanovený v ustanovení § 126 odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu; ad (iii) zákaz přímo nebo nepřímo učinit jiné osobě doporučení k nabytí finančního nástroje, kterého se vnitřní informace týká, stanovený v ustanovení § 124 odst. 4 písm. b) ve vazbě na ustanovení § 124 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve znění účinném do 31. 7. 2009; čímž spáchala ad (i) správní delikt podle ustanovení § 165 odst. 5 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve znění účinném do 31. 7. 2009 a správní delikt podle ustanovení § 164 odst. 1 písm. j) zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve znění účinném do 31. 7. 2009; ad (ii) správní delikt podle ustanovení § 164 odst. 1 písm. j) zákona o podnikání na kapitálovém trhu a správní delikt podle ustanovení § 165 odst. 4 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu; ad (iii) správní delikt podle ustanovení § 165 odst. 5 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve znění účinném do 31. 7. 2009. Za to byla žalobkyni uložena podle § 164 odst. 3 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu pokuta ve výši 5.000.000 Kč. Městský soud v návětí označeným rozsudkem zrušil rozhodnutí o rozkladu s těmito závěry. Za opodstatněnou shledal námitku, že z formulace bodu (i) výroku prvostupňového rozhodnutí není zřejmé, jaké jednání je žalobkyni vytýkáno a že tento výrok je nepřesný a neodpovídá odůvodnění rozhodnutí žalované. Městský soud uzavřel, že ze správně zjištěného skutkového stavu učinila žalovaná v prvostupňovém rozhodnutí nesprávný závěr, který se odrazil ve formulaci bodu (i) výroku. Tento nedostatek neodstranila ani bankovní rada žalované, ač jej vytkla. Uvedené pochybení, které městský soud posoudil jako vadu řízení spočívající v nepřezkoumatelnosti bodu (i) výroku prvostupňového rozhodnutí, spočívalo v tom, že jednání, které bylo žalobkyni žalovanou vytýkáno v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí, bylo odlišné od jednání popsaného v bodě (i) výroku prvostupňové rozhodnutí. Podle městského soudu ze správního spisu žalované plyne, že žalobkyně se jednání, jak bylo popsáno v bodě (i) výroku prvostupňového rozhodnutí nedopustila, jelikož do závěrečné aukce zadávala střídavě prodejní pokyny pro zákazníka a nákupní pokyny pro sebe na vlastní účet. Podle městského soudu je rozporná i ta část bodu (i) výroku prvostupňového rozhodnutí, v níž je vytýkáno, že v něm žalobkyně popsaným jednáním skryla informace o akciích nabízených k prodeji jinými zákazníky ostatním účastníkům trhu. Vzhledem k uvedenému závěru městský soud neposuzoval další žalobní námitky, které se k jednání popsanému v tomto bodě výroku rozhodnutí žalované vztahovaly [nezákonnost bodu (i) výroku z důvodu nedostatečnosti odůvodnění porušení zákazu manipulace s trhem; pochybení při aplikaci generální klauzule dle § 126 odst. 2 písm. a) zákona o podnikání na kapitálových tvrzích; nezohlednění subjektivní stránky jednání žalobkyně; nepřihlédnutí k dopadu vytýkaného jednání žalobkyně na účastníky relevantního trhu; nepřihlédnutí k nedostatkům v pravidlech obchodování v závěrečné aukci; neprovedení srovnání ceny, za kterou byly uspokojeny zákaznické pokyny s ohledem na interakci nabídky a poptávky; absence posouzení rozsahu, v jakém měly vést zadávané pokyny žalobkyně k významné změně ceny finančního nástroje; nezohlednění oprávněných důvodů, které vedly žalobkyni k provedení operací v průběhu závěrečné aukce způsobem, kterým je učinila; neprovedení eurokonformního výkladu aplikovaných vyhlášek, které provádějí ustanovení zákona o podnikání na kapitálových trzích ve smyslu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES]. Obdobně jako nepřezkoumatelný posoudil městský soud také bod (ii) výroku prvostupňového rozhodnutí. V něm žalovaná vytýkala žalobkyni, že využila znalosti o podaných pokynech zákazníků k provedení obchodu na vlastní účet, manipulaci s trhem a prodlení mezi podáním pokynu a jeho předáním k realizaci dne 28. 8. 2009. V odůvodnění uvedeného bodu výroku, v rozporu s výrokovou částí, jako problematickou nehodnotila žalovaná skutečnost, že vložením klientského pokynu o nadprůměrném objemu bez uvedení limitní ceny došlo k poklesu indikované ceny v závěrečné aukci a následně i k poklesu závěrečného kurzu. Pokles kurzu jako následek jednání (na rozdíl od odůvodnění rozhodnutí žalované) byl však v bodě (ii) výroku prvostupňového rozhodnutí žalobkyni vytýkán. Podle bankovní rady žalované v rozhodnutí o rozkladu však propad ceny akcií není nežádoucím důsledkem protiprávního jednání žalobkyně. Za neopodstatněnou naopak posoudil městský soud ve vztahu k bodu (ii) výroku prvostupňového rozhodnutí námitku nesprávně zjištěného skutkového stavu, který nemá oporu ve správním spise. Zbylé žalobní námitky vztahující se k bodu (ii) výroku rozhodnutí žalované [nezákonnost prvostupňového rozhodnutí z důvodu nedostatečnosti odůvodnění porušení zákazu manipulace s trhem; nepřihlédnutí k dopadu vytýkaného jednání žalobkyně na účastníky relevantního trhu; neprokázání skutečnosti, že právě jednáním ž