9 As 23/2015 — Nejvyšší správní soud

9 As 23/2015- 29 - text 9 As 23/2015 - 34 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: JUDr. Z. H. proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6, proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 2. 12. 2010, č. j. O343897/70486/2009/ÚPV, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2014, č. j. 8 A 32/2011 – 45, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla jako nedůvodná podle ustanovení § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta jeho žaloba proti shora označenému rozhodnutí předsedy žalovaného. Tímto rozhodnutím byl zamítnut rozklad stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 18. 11. 2009, č. j. O-343897/14510/2004/ÚPV, kterým byla podle § 22 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochranných známkách“), zamítnuta přihláška slovní ochranné známky ve znění „www.iadvokat.cz“ pro služby ve třídě 35 a 41, neboť je přihlašované označení vyloučeno ze zápisu do rejstříku ochranných známek na základě ustanovení § 4 písm. a) zákona o ochranných známkách. I. Vymezení věci [2] Stěžovatel v podané žalobě namítal, že je napadené rozhodnutí předsedy žalovaného nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění, neboť v něm chybí popis správní úvahy předsedy žalovaného. Městský soud se s námitkou neztotožnil. Dle soudu předseda žalovaného v napadeném rozhodnutí srozumitelným způsobem objasnil důvody zamítnutí přihlášky ochranné známky, když mj. uvedl, že přihlašované označení je vyloučeno ze zápisu do rejstříku ochranných známek ve smyslu ustanovení § 4 písm. a) zákona o ochranných známkách, neboť nemá ze své podstaty schopnost rozlišit přihlašované služby pocházející od různých subjektů, přičemž se jedná o absolutní zápisnou překážku, kterou nelze překonat ani předložením dokladů o nabytí rozlišovací způsobilosti ve smyslu ustanovení § 5 téhož zákona. Své závěry opřel o rozhodnutí Tribunálu ze dne 2. 12. 2008, ve věci T-67/07 Ford Motor Co. v. OHIM. [3] Dále stěžovatel namítal, že přihlašované označení je schopné/způsobilé odlišit jeho služby od služeb jiných subjektů. [4] Městský soud ve vztahu k přihlášeným službám zařazeným do třídy 35 podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek (dále jen „Niceská dohoda“) konstatoval, že sice přímo nesouvisí s poskytováním právních služeb, nicméně lze jen stěží dospět k závěru, že přihlašované označení bude spotřebitel ve vztahu k přihlášeným službám (tj. reklamní, inzertní, propagační činnost, příprava a vyhotovení daňových přiznání, daňové poradenství, pomoc při řízení obchodní činnosti, obchodního a podnikového managementu, účetní poradenství a služby v oblasti účetnictví, vedení dražeb) vnímat jako ochrannou známku. Spotřebitel nebude schopen podle přihlašovaného označení „www.iadvokat.cz” rozlišit služby pocházející od stěžovatele, a bude se pravděpodobně domnívat, že se jedná o služby související s advokátní činností, aniž by přihlašované označení vnímal jako sdělení o původu poskytovaných služeb. Obvyklá slova užívaná v běžném jazyce sice mohou mít rozlišovací způsobilost, pokud jejich význam nijak nesouvisí se službami, které jsou jimi označovány. Nicméně v posuzované věci nebude průměrný spotřebitel označení „www.iadvokat.cz“ pro přihlašované služby ve třídě 35 vnímat jako označení fantazijní, tudíž označení s rozlišovací způsobilostí. Přihlašované označení tak nebude pro tyto služby plnit funkci ochranné známky. [5] Co se týče služeb přihlášených ve třídě 41 podle Niceské dohody (vzdělávání, školení, výchova a vyučování, včetně výuky cizích jazyků a výuky právní, publikační činnost), jejich účelem je vzdělávání, resp. rozvoj duševních vlastností osob a s nimi úzce související publikační činnost. Tyto služby je dle městského soudu třeba posuzovat s ohledem na jejich účel. Jakékoliv formy vzdělávání a publikační činnost poskytované pod označením „wvw.iadvokat.cz” bude průměrný spotřebitel vnímat jako služby přímo související s právním vzděláváním a jako služby úzce související s činností advokáta, neboť není neobvyklé, že advokáti vykonávají vzdělávací a publikační činnost. [6] Krom toho žádná další skutečnost neumožňuje mít za to, že spojení tvořené běžnými a obvyklými prvky „i“ a „advokat“ je nezvyklé nebo má vlastní význam, který ve vnímání dotčené veřejnosti odliší služby přihlašovatele od služeb, které mají jiný obchodní původ. Relevantní veřejnost dotčené označení vnímá jako informace ohledně povahy služeb, které označuje, a nikoli jako údaj o původu dotčených služeb. [7] Stěžovatel v žalobě rovněž namítal porušení zásady legitimního očekávání účastníků správního řízení s odkazem na zapsanou slovní ochrannou známku č. 294933 ve znění „earbiter“, která rovněž označuje určité povolání. [8] Městský soud z rejstříku ochranných známek ověřil, že dne 2. 1. 2008 byla pro majitele Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a. s., se sídlem Cejl 34/91, Brno, zapsána slovní ochranná známka č. 294933 ve znění „e-arbiter“ pro seznam služeb zařazených do třídy 42 (zprostředkování právních služeb, zejména rozhodčího řízení a mediace a arbitrážních služeb prostřednictvím sítě internet). Dále poukázal na to, že v posuzované věci bylo správní řízení zahájeno dne 8. 3. 2004, tedy za účinnosti zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý správní řád“), proto žalovaný postupoval až do vydání žalobou napadeného rozhodnutí podle tohoto předpisu [§ 179 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „nový správní řád“)]. Zásada legitimního očekávání není ve starém správním řádu přímo zakotvena, nicméně výkladem lze dovodit, že se aplikuje jakožto základní zásada správního řízení. [9] K namítanému porušení zásady legitimního očekávání městský soud konstatoval, že přezkum zákonnosti zápisu ochranné známky č. 294933 ve znění „e-arbiter“ není a nemůže být předmětem tohoto řízení. Nelze tedy ani dospět k objektivnímu závěru, zda stěžovatel mohl legitimně očekávat zápis své přihlašované ochranné známky. Vždy je totiž nutno vzít v úvahu dojem, jakým označení působí, s přihlédnutím k povaze výrobků a služeb a dalším relevantním faktorům. Odlišnému posouzení zápisné způsobilosti může svědčit i to, že proti zápisu této přihlášky ochranné známky nebyly podány připomínky podle § 24 zákona o ochranných známkách. Proti zápisu stěžovatelem podané přihlášky ochranné známky byly podány námitky a připomínky, což svědčí o jiném vnímání přihlašovaného označení spotřebitelskou či odbornou veřejnosti. [10] Obiter dictum městský soud poukázal na závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 25. 1. 2007, ve věci C-321/03 Dyson Ltd. v. Registrar of Trade Marks, a konstatoval, že přihlašovatel ochranné známky „www.iadvokat.cz“ by jejím zápisem do rejstříku ochranných známek získal neoprávněnou soutěžní výhodu, takže by měl právo bránit možnosti svých konkurentů nabízet své služby pod tímto označením. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření ke kasační stížnosti [11] Proti rozsudku městského soudu brojí stěžovatel kasační stížností, jejíž důvody podřazuje pod ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. [12] K žalobní námitce nepřezkoumatelnosti uvádí, že městský soud neposoudil její podstatu, totiž že v rozhodnutí předsedy žalovaného chybí popis správní úvahy. Správní orgán nevysvětlil, jakými úvahami byl veden, když je aplikoval na skutkový stav zjištěný v řízení. Z napadeného rozhodnutí nelze seznat, proč přihlašované označení nebude způsobilé odlišit služby stěžovatele, resp. proč nebude spotřebitelem vnímáno jako označení s rozlišovací způsobilostí. Městský soud citoval závěry judikatury, aniž by podrobněji zhodnotil namítaný fakt, že závěr správního orgánu není řádně odůvodněn a není ve shodě se zjištěným skutkovým stavem. Neuvádí, kde napadené rozhodnutí správního orgánu potřebný popis správní úvahy obsahuje ani se podstatou této námitky podrobně nezabývá. I napadený rozsudek je tak nepřezkoumatelný ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. [13] Trvá na svém názoru, že přihlašované označení má rozlišovací způsobilost ve vztahu ke